Režie:
Svatava SimonováScénář:
Miloš KratochvílKamera:
František NěmecHudba:
Ladislav SimonHrají:
Jiří Holý, Zora Jandová, Vladimír Kratina, Vladimír Hrubý, Jiří Lír, Jiří Císler, Václav Vydra nejml., Miloš Nesvadba, Vlastimil Bedrna, Ota Jirák, Eva Hrušková, Eliška VitanovskáObsahy(2)
Král (J. Holý) je pohodlný a nechce se mu vládnout, a proto vyhlásí soutěž pro vynálezce. Chce, aby vymysleli něco, co mu ulehčí panování. Za odměnu dostane vítěz princeznu Hedviku (Z. Jandová) za ženu. Princezna je nešťastná a chodí si stěžovat k mladému kováři (V. Kratina). Vynálezci defilují před králem a princeznou s nesmyslnými nápady a vše vyvrcholí, když jeden z nich vymyslí hodiny, které prodlouží den o dalších 24 hodin… (Česká televize)
(více)Recenze (21)
Pro mě osobně podivná a hloupá pohádka, na druhé straně netypický uvolněná a veselá pro duo Simonová - Simon. Veselá je ovšem poměrně jednoduchým postupem - nacpeme do pohádky praštěné vynálezce, hloupého krále a bude veselo. Ale ono není. Nebýt správně potrhlého a jako vždy zajímavého Císlera, nebylo by vůbec o co stát. I jindy vážný Kratina tady má sebeparodické scény a vůbec se do své role nehodí. Tohle rozhodně není povedená pohádka naprosto v žádném směru. ()
"To se jaksi nerýmuje, že?" Studiová pohádka s Jiřím Holým, opět jako králem, která dost krkolomným způsobem vypráví o vynálezu budíku a do které hudební skladatel Ladislav Simon použil spoustu hudebních motivů z českých lidových písniček, jako jsou například "Pod dubem, za dubem" nebo "Když jsem já sloužil", ale i známý pochod od skladatele Julia Fučíka, s názvem "Vjezd gladiátorů". A jak píše Honajz, je to takové nemastné neslané. ()
Československá televizní pohádka o líném králi Heřmanovi (J. Holý), který během dne pouze spal a jedl a na kralování mu nezbýval čas. I pozval na zámek všechny vynálezce, aby vymysleli způsob, jak to zařídit, aby měl víc času a tomu, kdo přijde s nejlepším návrhem, slíbil princeznu Hedviku (Z. Jandová) za ženu. Z pozvaných vynálezců ve složení M. Nesvadba, O. Jirák, V. Vydra a J. Císler nejvíce krále přesvědčil poslední jmenovaný, který přišel s revolučním návrhem, aby se dodržoval nový způsob plynutí času a den trval dva dny. To sebou neslo pochopitelně mnoho vtipných momentů a fyzických a biologických komplikací, avšak přesto byl král velmi spokojen a Císlerovi udělil titul velmistr. Oceněný vynálezce však žárlil na místního kováře V. Kratinu, za kterým princezna chodila na návštěvy a aby se nežádoucího rivala zbavil, ustříhl princezně vlasy a všechno narafičil tak, aby podezření padlo na mohutného kováře. U soudního přelíčení, které se konalo v závěru, se však velmistrova vina projevila a vynálezce upadl v královu nemilost. Aby si kovář zasloužil ruku královy dcery, vymyslel hodiny se zvukovým efektem, tedy budík, které jako jediné zaručily prodloužení času a to tak, že král díky dřívějšímu vstávání stihnul všechny své povinnosti. V roli králova služebníka se představil J. Lír a králova komorníka ztvárnil V. Hrubý, který spolu s králem a velmistrem vytvářeli nejvíce komických situací. Překvapivě velmi zábavná pohádka S. Simonové s povedeným a vtipným příběhem mě zaujala a neváhám proto udělit poměrně vysoké hodnocení. ()
" On tady není od toho, aby si něco myslel, ale aby něco vymyslel!! " " Jen se najez, za chvíli tě možná budou lámat v kole, tak aby jsi byl festovnější! " Klasická bláznivá pohádka z osmdesátých let! A herci si to očividně užívali, hlavně Jirka Císler jako Krhoulek, ten je fakt parádní. Tohle je ten tip pohádek, kdy stačí na hodinu vypnout a nechat se unášet ztřeštěnými hláškami a neřešit nic víc, než jen to, kdo vymyslí lepší vynález, který bude prospěšný hlavně panu králi. Svatava Simonová byla na takové kousky specialistkou. Nesrovnatelné s dnešními trapárnami, kde se herci snaží o bláznivé kousky a které působí totálně kreténsky. Na takové pohádkové komediální inscenace jako je například tato, už nikdy mít nebudou! ()
Takové nemastné neslané. Vtipů tam zas tak moc není, kováře byste za jeho nedůvtipnost nejraději nakopli a jediný, na koho se dá dívat, je mladičká Zora Jandová. A jak píše Eklektik, hudba je vykradená, kde se dalo. --- EDIT: Po čase viděno opět, a pobavilo mě, jaká je to vlastně parafráze na vedení Evropské unie a její rozhodnutí, i co se času týče. ()
Galerie (5)
Photo © Česká televize / Miroslav Pospíšil
Reklama