Režie:
Svatava SimonováScénář:
Miloš KratochvílKamera:
František NěmecHudba:
Ladislav SimonHrají:
Jiří Holý, Zora Jandová, Vladimír Kratina, Vladimír Hrubý, Jiří Lír, Jiří Císler, Václav Vydra nejml., Miloš Nesvadba, Vlastimil Bedrna, Ota Jirák, Eva Hrušková, Eliška VitanovskáVOD (1)
Obsahy(2)
Král (J. Holý) je pohodlný a nechce se mu vládnout, a proto vyhlásí soutěž pro vynálezce. Chce, aby vymysleli něco, co mu ulehčí panování. Za odměnu dostane vítěz princeznu Hedviku (Z. Jandová) za ženu. Princezna je nešťastná a chodí si stěžovat k mladému kováři (V. Kratina). Vynálezci defilují před králem a princeznou s nesmyslnými nápady a vše vyvrcholí, když jeden z nich vymyslí hodiny, které prodlouží den o dalších 24 hodin… (Česká televize)
(více)Recenze (21)
Typická televizní interiérová pohádka své doby, která vyniká snad jen podivuhodným hudebním vykrádáním klasické (Humoreska, Carmen, ...) i lidové hudby. Ale dějově je to na necelou hodinu překvapivě bohaté, byť vám to bude připomínat hned několik jiných pohádek, a herecké výkony jsou adekvátní, byť celé je to klasický "idiot plot", řešitelný tím, že by se král nechoval jako dětinský pablb... Čili v zásadě je to neškodné, svým způsobem je to i vtipné, ale při tom, jaký fond máme byť i jenom v žánru československých televizních pohádek k dispozici, je tohle v podstatě průměr. 50% ()
Hovořit v případě Ladislava Simona o pouhé inspiraci jinými hudebními motivy by bylo skoro tak troufalé jako to, že Simon hudbu k této pohádce vydává za vlastní. ()
Takové nemastné neslané. Vtipů tam zas tak moc není, kováře byste za jeho nedůvtipnost nejraději nakopli a jediný, na koho se dá dívat, je mladičká Zora Jandová. A jak píše Eklektik, hudba je vykradená, kde se dalo. --- EDIT: Po čase viděno opět, a pobavilo mě, jaká je to vlastně parafráze na vedení Evropské unie a její rozhodnutí, i co se času týče. ()
"A tati, nemůžeš ho potrestat nějak jinak ?? Třeba aby si mě musel vzít za ženu.." ;) ()
"To je šokus děsus." 😁 ()
Ta banda vynálezců byla pěkná sebranka. Opravdu jeden větší myslitel než druhý. Nejvýraznější z nich byl Jiří Císler, samozřejmě v roli vrchního padoucha. Ten si to evidentně užíval. Hezky obsazené. Dokonce se mi líbila i Zora Jandová jako princezna. Kratina předvedl svůj standard. ()
" On tady není od toho, aby si něco myslel, ale aby něco vymyslel!! " " Jen se najez, za chvíli tě možná budou lámat v kole, tak aby jsi byl festovnější! " Klasická bláznivá pohádka z osmdesátých let! A herci si to očividně užívali, hlavně Jirka Císler jako Krhoulek, ten je fakt parádní. Tohle je ten tip pohádek, kdy stačí na hodinu vypnout a nechat se unášet ztřeštěnými hláškami a neřešit nic víc, než jen to, kdo vymyslí lepší vynález, který bude prospěšný hlavně panu králi. Svatava Simonová byla na takové kousky specialistkou. Nesrovnatelné s dnešními trapárnami, kde se herci snaží o bláznivé kousky a které působí totálně kreténsky. Na takové pohádkové komediální inscenace jako je například tato, už nikdy mít nebudou! ()
Ach jo, tak to se mi fakt nelíbilo. ()
Skvěle obsazená pohádka, kde se pořád něco děje, ale spíše jen řečmi. Studiovka pro odpočinek po obědě. ()
Pro mě osobně podivná a hloupá pohádka, na druhé straně netypický uvolněná a veselá pro duo Simonová - Simon. Veselá je ovšem poměrně jednoduchým postupem - nacpeme do pohádky praštěné vynálezce, hloupého krále a bude veselo. Ale ono není. Nebýt správně potrhlého a jako vždy zajímavého Císlera, nebylo by vůbec o co stát. I jindy vážný Kratina tady má sebeparodické scény a vůbec se do své role nehodí. Tohle rozhodně není povedená pohádka naprosto v žádném směru. ()
Nadupané hvězdami, jenže skutek utek. Takové bezradné...a potenciál tam byl...60% ()
Tak konečně už vím, kdo je ten hajzl, kvůli kterému vstáváme brzy, neb vynalezl budík - je to Kratina! A princeznu dostal zcela nespravedlivě, neboť kam se hrabe budík na ušní pozdrav, kamenný chléb, o lechtacím strojku ani nemluvě. ()
"To se jaksi nerýmuje, že?" Studiová pohádka s Jiřím Holým, opět jako králem, která dost krkolomným způsobem vypráví o vynálezu budíku a do které hudební skladatel Ladislav Simon použil spoustu hudebních motivů z českých lidových písniček, jako jsou například "Pod dubem, za dubem" nebo "Když jsem já sloužil", ale i známý pochod od skladatele Julia Fučíka, s názvem "Vjezd gladiátorů". A jak píše Honajz, je to takové nemastné neslané. ()
Dost strašný včetně té hudby, vykradené a zpotvořené. Jen Krhounek. ALE Krhounek. ()
Papundeklová televizní pohádka o čtyřech absurdních vynálezcích. Dva nosí tlakoměry na čepici, třetí dětské větrníky na klobouku a čtvrtý vynalezl jo-jo. Dalšími jejich vynálezy jsou kamenný chléb, pila na půlení království. Je to vtipné, dobře napsané, jen ty příšerné kostýmy a papundeklové kulisy to šíleně kazí a dělají z toho bizarní dětskou podívanou. Kromě těch čtyř debilů tu vystupuje možná je debilnější král (mimo jiné je to zrovna ten herec co hrál krále ve Zlatovlásce). Ten se rozhodl postavit Slunci a z 24hodinového dne udělat 48hodinový den s obědem o půlnoci. Pro mě obrovské milé překvapení, které by zasloužilo znovu přetočit za mnohem víc peněz, než bylo tady tohle. [116. hodnocení, 15. komentář, 51%] ()
Československá televizní pohádka o líném králi Heřmanovi (J. Holý), který během dne pouze spal a jedl a na kralování mu nezbýval čas. I pozval na zámek všechny vynálezce, aby vymysleli způsob, jak to zařídit, aby měl víc času a tomu, kdo přijde s nejlepším návrhem, slíbil princeznu Hedviku (Z. Jandová) za ženu. Z pozvaných vynálezců ve složení M. Nesvadba, O. Jirák, V. Vydra a J. Císler nejvíce krále přesvědčil poslední jmenovaný, který přišel s revolučním návrhem, aby se dodržoval nový způsob plynutí času a den trval dva dny. To sebou neslo pochopitelně mnoho vtipných momentů a fyzických a biologických komplikací, avšak přesto byl král velmi spokojen a Císlerovi udělil titul velmistr. Oceněný vynálezce však žárlil na místního kováře V. Kratinu, za kterým princezna chodila na návštěvy a aby se nežádoucího rivala zbavil, ustříhl princezně vlasy a všechno narafičil tak, aby podezření padlo na mohutného kováře. U soudního přelíčení, které se konalo v závěru, se však velmistrova vina projevila a vynálezce upadl v královu nemilost. Aby si kovář zasloužil ruku královy dcery, vymyslel hodiny se zvukovým efektem, tedy budík, které jako jediné zaručily prodloužení času a to tak, že král díky dřívějšímu vstávání stihnul všechny své povinnosti. V roli králova služebníka se představil J. Lír a králova komorníka ztvárnil V. Hrubý, který spolu s králem a velmistrem vytvářeli nejvíce komických situací. Překvapivě velmi zábavná pohádka S. Simonové s povedeným a vtipným příběhem mě zaujala a neváhám proto udělit poměrně vysoké hodnocení. ()
Vtipná pohádka s milými herci a dějem. Ale hlavně mě pobavila ta scéna s tím papírovým sluníčkem kdy byla půlnoc a oni tím symbolizovali že mají individuálně ráno. ()
Trochu rozvláčné, pro děti snad někdy legrační. Dvacítka panu Kratinovi. Jinak nic, to stačí. ()
Pohádka sice studiová, ale vcelku pěkná. Nejen Jiří Císler hraje postavu, která rozesměje. Jsou zde i jiní. Tak to vypadá nejen v královstvích, ale v leckterých zemích také, když si ministři a premiéři nasadí kolem sebe samé "odborníky". Nejlepší hlášky byly: "Vy jste oholavěla?" a "To je šokus děsus". ()
Krhounek slizounek pana Císlera je parádní postavička , on tohle uměl. ()