• zette
    ***

    Sice hodne naivni a kycovity koprodukcni snimek, kde spousta hercu prehrava. Pusobi to i jako reklama na letni katalog Cedoku, presto se mi tato prazdninova tour orchestru do Jugoslavie libila a clovek si u filmu odpocine. Par zajimavych postav a vtipnych situaci, ktere si myslim, nikoho nemohou urazit.(5.3.2012)

  • tomtomtoma
    ***

    Nenáročné dílo na způsob západních hudebních muzikálů se zpěvy, tancem a určitým humorným zlehčením. Zde je navíc i cestovatelský rozměr se skvosty architektury a historie, jako je Diokleciánův palác ve Splitu a město Dubrovník. Herecké obsazení je velmi kvalitní, bohužel se to nedá říci i o ději, který je spíše naivní a někdy snad i hloupý. Cesta hudebního souboru a normálních turistů z Prahy na mezinárodní hudební festival v Dubrovníku ve stylu nenáročných komedií o nehodách, náhodách, míjení a šťastného vyústění. A to i s romantickou třešničkou. Z postav: zpěvačka Soňa Klánová (Gordana Miletić, s hlasem Aleny Kreuzmannové, při zpěvu s hlasem Jarmily Veselé), která se díky zmeškání vlaku, dostává do Dubrovníku sama, pouze ve společnosti ochotných jugoslávských mužů, šéf a dirigent hudebního souboru (Rudolf Hrušínský), neustále nervózní z nepřítomnosti zpěvačky souboru, řidič náklaďáku Drago (Joža Gregorin), zamilovávající se do své pasažérky Soňi, jeho potrhlý parťák Čkalia (Ljubomir Didić), spolucestující se souborem Lída (Barbara Połomska s hlasem Jaroslavy Adamové), snažící se přes postel zaplnit prázdné místo zpěvačky, cestující Pětioká (Stella Zázvorková), snažící se prodávat v Jugoslávii gumové pláštěnky, cestující Alfréd Nečásek (Rudolf Deyl), neustále nespokojený s pomalým postupem výpravy, ředitel festivalu v Dubrovníku (Antun Nalis), nervózní ze zpoždění pražského hudebního souboru, průvodce výpravy Šoustek (Miloš Kopecký), popletený z neustávajících zmatků, cestující Strouhal (Eman Fiala), starající se o přechytračelého klučinu Pepíčka (Zdeněk Chudáček), členové souboru Pištělák (Jaroslav Štercl) svérázný bubeník, zpěvák Rudy Bárta (Rudolf Cortés), sbírající ženské suvenýry, kytarista Egon Zejda (Karel Effa), klarinetista Vostřák (Vladimír Menšík), trombonista Holpuch (Lubomír Lipský), trumpetista Bříza (Josef Hlinomaz), přednosta železniční stanice Koťátko (Rudolf Princ), nadšený ze zastávky vlaku s hudebním souborem, svědomitý celník (Václav Trégl), a průvodčí ve vlaku (Jiřina Bohdalová). Výsledkem je odreagování, které ničím neuvízne v paměti (až na chorvatské skvosty v zašlých časech), ale ani ničím neurazí.(25.7.2012)

  • NinadeL
    ***

    Smutné jako teoretický třetí Anděl, o něco lepší jako samostatná vykonstruovaná koprodukce. Tématika letních i zimních ROH radovánek pro otrlé už byla vyčerpána. Na každý pád je to opuletní ulítlost hodící se najmë do kolonky český film koprodukuje ;)(20.2.2009)

  • Ony
    ***

    Takhle to vypadalo, když nebyly mobily... I když rozhodně nedosahuje úrovně některých pozdějších Lipského filmů, tato komedie vůbec není špatná! Uznávám, že scénář není nic extra nápaditého, pěvecká čísla trošku brzdí a některé záběry jugoslávské krajiny jsou kýč jako prase, ale stejně jsem se, především zásluhou herců a jejich hlášek, bavila moc dobře. Uhlazené tenory sice nemusím, ale ten bubeník je neuvěřitelnej ďábel.(13.1.2008)

  • Pitryx
    odpad!

    Tyhle filmy jsou všechny na jedno brdo. Ale záběry jsou hezké, tedy jen některé, a občas je to i legrace. Hudba nestála za nic, ani písničky se mi nelíbily. Jugoslávsky neumím, ergo mi některé dialogy naprosto unikly. Takže plus za kameru a toho malého chytrolína a to je vše. Ale to nedá dohromady ani těch pomyslných 20%.(1.10.2016)

  • - Prezident Novotný o filmu prohlásil, že je to kosmopolitní produkt revizionistických vlivů, spoluautor scénáře Škutina zase řekl o prezidentovi, že je vůl, a za to šel na 10 měsíců sedět. (raininface)

  • - Film byl uveden na festivalu v Banské Bystrici v roce 1959, hned na to byl ale zakázán. Důvodem byl jednak fakt, že na něm spolupracovali jugoslávští umělci, a jednak zde byla Jugoslávie zobrazena idylicky. Poté, co jugoslávský vůdce Josip Broz Tito otevřeně kritizoval Sovětský svaz za invazi do Maďarska, bylo totiž ve východním bloku cokoli spojené s Jugoslávií naprosto nepřijatelné. Film byl tak uveden do kin až v roce 1964, když se politické poměry uvolnily. (Stegman)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace