• J R C Pecuchet
    *

    Dle mého názoru druhý nejhorší film Oldřicha Lipského. Ze snímku lze jasně vyčíst, že scénář nebyl z nejkvalitnějších a celý příběh je založen na celkem jednoduché zápletce. Ikdyž byl film obsazen velmi kvalitními herci, výsledek je bohužel nevýrazný a bez nápadu. Navíc koprodukce s tehdejší Jugoslávií filmu spíše uškodila. Osobně dávám jednu hvězdu pouze za herecké výkony pánů Miloše Kopeckého, Rudolfa Hrušínského, Lubomíra Lipského, Josefa Hlinovaze a Vladimíra Menšíka.(17.1.2012)

  • Pitryx
    odpad!

    Tyhle filmy jsou všechny na jedno brdo. Ale záběry jsou hezké, tedy jen některé, a občas je to i legrace. Hudba nestála za nic, ani písničky se mi nelíbily. Jugoslávsky neumím, ergo mi některé dialogy naprosto unikly. Takže plus za kameru a toho malého chytrolína a to je vše. Ale to nedá dohromady ani těch pomyslných 20%.(1.10.2016)

  • zette
    ***

    Sice hodne naivni a kycovity koprodukcni snimek, kde spousta hercu prehrava. Pusobi to i jako reklama na letni katalog Cedoku, presto se mi tato prazdninova tour orchestru do Jugoslavie libila a clovek si u filmu odpocine. Par zajimavych postav a vtipnych situaci, ktere si myslim, nikoho nemohou urazit.(5.3.2012)

  • NinadeL
    ***

    Smutné jako teoretický třetí Anděl, o něco lepší jako samostatná vykonstruovaná koprodukce. Tématika letních i zimních ROH radovánek pro otrlé už byla vyčerpána. Na každý pád je to opuletní ulítlost hodící se najmë do kolonky český film koprodukuje ;)(20.2.2009)

  • Ony
    ***

    Takhle to vypadalo, když nebyly mobily... I když rozhodně nedosahuje úrovně některých pozdějších Lipského filmů, tato komedie vůbec není špatná! Uznávám, že scénář není nic extra nápaditého, pěvecká čísla trošku brzdí a některé záběry jugoslávské krajiny jsou kýč jako prase, ale stejně jsem se, především zásluhou herců a jejich hlášek, bavila moc dobře. Uhlazené tenory sice nemusím, ale ten bubeník je neuvěřitelnej ďábel.(13.1.2008)

  • - Film byl uveden na festivalu v Banské Bystrici v roce 1959, hned na to byl ale zakázán. Důvodem byl jednak fakt, že na něm spolupracovali jugoslávští umělci, a jednak zde byla Jugoslávie zobrazena idylicky. Poté, co jugoslávský vůdce Josip Broz Tito otevřeně kritizoval Sovětský svaz za invazi do Maďarska, bylo totiž ve východním bloku cokoli spojené s Jugoslávií naprosto nepřijatelné. Film byl tak uveden do kin až v roce 1964, když se politické poměry uvolnily. (Stegman)

  • - Prezident Novotný o filmu prohlásil, že je to kosmopolitní produkt revizionistických vlivů, spoluautor scénáře Škutina zase řekl o prezidentovi, že je vůl, a za to šel na 10 měsíců sedět. (raininface)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace