Man in Outer Space
Režie:
Oldřich LipskýKamera:
Vladimír NovotnýHrají:
Miloš Kopecký, Anita Kajlichová, Vít Olmer, Lubomír Lipský st., Radovan Lukavský, Vladimír Hlavatý, Drahoslava Landsmanová, Otomar Krejča st. (více)Obsahy(1)
Satirická komedie Oldřicha Lipského se odehrává v budoucnosti, v roce "508 po Sputniku". Do této doby se nedopatřením dostává muž z poloviny dvacátého století, čalouník Josef (kterého skvěle zahrál Miloš Kopecký). Jeho přízemní konzumní touhy se v době ideální společnosti jeví natolik podivné, že se octne na psychiatrické klinice. Společníkem Josefa na Zemi se stává Adam (Radovan Lukavský), obyvatel Modré hvězdy, jehož technické myšlení s údivem sleduje lásku mladého výzkumníka Petra a psychiatričky Evy... S realizací překvapivě svěží komedie podle námětu Miloše Fialy, Jana Fišera a Oldřicha Lipského to bylo jednu chvíli nahnuté, protože uprostřed natáčení se do vesmíru vznesl Jurij Gagarin a jakákoliv satira se hned jevila v jiném světle. Pro Miloše Kopeckého to byla první titulní postava, do té doby hrál jen menší a střední role. Komedie je i přes nezbytné "výchovné momenty" díky režijnímu vedení a výborným hereckým výkonům natolik zábavná, že se těší dodnes přízni přátel českých filmů. (Česká televize)
(více)Recenze (122)
Zlatá Palma - výběr ()
Unikátní záležitost světové kinematografie - čistá utopie! Ale dost blbě vymyšlená, natočená i zahraná. ()
Satira, která vyzní trochu doprázdna. Miloš Kopecký se snaží ze všech sil, ale ani on ani Oldřich Lipský nezachrání tento film od pádu do zapomění. ()
Mírně budovatelské sci-fi zapadajícího do dobového kontextu svou satirickou notou a budovatelským i dějinným optimismem. Film z přelomového období dvou dekád - nejen rastrem československé kinematografie toho nejhoršího a jednoho z nejlepších druhé poloviny 20. století. Na danou dobu ale překvapivě obstojný film... ()
Velmi odvážné především tím, že tu byla demaskována pravá stránka dobové socialistické společnosti (Ústava z roku 1960 slavně proklamovala - aby se Novotný nepřetrh -, že proces budování socialismu byl zdárně ukončen, již neexistují vykořisťovalé, nastává proces odumírání práva a státu a nastupuje cesta ke opravdovému komunismu.) Se Západem naši "socialistickou" realitu pochopitelně srovnat nešlo, proto byla zvolena forma utopické budoucnosti, v níž jasně vyniklo, jak vypadá takový "socialistický" člověk, příslušník obrozené lidové demokracie. Demagogické - i když i ve své době dost dvojznačně vyznívající úlitby - pochopitelně rád odpustím. ()
"Po odumření státu, po historicky nevyhnutelném vítězství komunismu, nezkřiví již kapitalistické výrobní vztahy páteře lidí. V budoucím světě bude všechno správné, hrdé, důstojné, efektivní, plné lásky, tepla a vůbec rozumně zařízené. Z takových věcí, soudruhu Lipský, si legraci dělat nemůžete, na nich nelze nalézt nic směšného!" "Dobře soudruhu tajemníku, všechno zesměšnítelné a zesměšněné bude představovat maloměšťák Kopecký, sedlina buržoazních přežitků, imperialistický nohsled, melouchářský oportunista, příživnícký floutek a notorický flákač." +++++ A tak se Kopecký v prostředí těch nejnudnějších soudruhů patronů snažil a snažil, ale přes veškerý talent a nasazení sám na dělání srandy jen načtvrt stačil. Již nikdy se Lipský nevrátil do období splněných proroctví marxismu-leninismu. Dobře udělal. Točit komedii o něčem, z čeho si střílet NESMÍTE, nejde. +++++ Shovívavě nabídněme ještě dva možné výklady. Za prvé: "S odumřením státu odumře i humor, všechno ztratí jiskru. S komunismem zvítězí nekonečná nuda." Za druhé: "Kopecký představuje postavu dnešního socialismu. Ne kapitalismu, socialismu. Jaké kouzlo promění takové lidi za 500 let v dokonalé?" Indicie pro tato čtení se žel dovedně skrývají, příliš dovedně. ()
Zaměstnanec "strakonických raketáren" opravuje čalounění v raketě a je omylem vystřelen do vesmíru. Vrací se do budoucnosti (rok 508 po Sputniku), kde svými přízemně konzumními touhami přivádí v údiv své prapraprapotomky, žijící v socialismu ad absurdum. :-) Hovadinka, ale hezká. Práci s triky si poprvé vyzkoušel Vladimír Novotný, pozdější autor zrcadlových kejklů v Dívce na koštěti nebo Doktoru Mráčkovi, kostýmy poprvé navrhla Ester Krumbachová, hudbu složil slavný Zdeněk Liška... Koho ovšem v titulcích nenajdete, je Miloš Macourek. Před ním se už se scénářem potýkali čtyři lidé, Lipskému se to stále nechtělo točit, tak požádal MM, jehož vztah k bláznivým příběhům už byl dobře znám z diavdla Na Zábradlí a z animovaných filmů. Dodnes se Muž z prvního století neobjevuje ani v Macourkových filmografiích. Ale patří tam, je to začátek všeho, co přišlo potom. 60% ()
"Musíme se podívat na mapu, kde ležel Tuzex." Dříve, než zvítězil socialismus v Lucemburku, se lidé neměli rádi, povyšovali se nad druhé, záviděli si a práce je netěšila? To muselo být hrozné, ještěže tohle se naší civilizace netýká. Nicméně já jsem hrozně rád za to, že mi čalouník Josef vysvětlil tu dávnou minulost, ve které neměl rád rasisty, Židy a černochy. A ať je to, jak chce, tak mě dokáže muž z prvního století kdykoli pobavit, i když musím uznat, že mu v závěru dochází šťáva. ()
"Já strašně rád krájím. To je dneska jediná možnost, kdy si můžete zabrečet." Že je to idealistické (ideologické?), to by mi tolik nevadilo, ale že je to ukecané a nedotažené a příliš spoléhající na Miloška, to neodpustím. Ale říkám si, jestli bych si neměla dát Radovana Lukavského do oblíbených herců. ()
Dobově podmíněná scifi komedie ze zářivé komunistické budoucnosti, kterou naruší maloměšťácký živel z dávné historie. Velmi průměrný scénář vylepšuje přítomnost výborného Kopeckého v hlavní roli. Celkový dojem: 40 %. ()
Český občan (tupý buran v podání excelentního Miloše Kopeckého) v roce 1961 omylem odletí v raketě do kosmu, z kterého se vrátí do roku 2465 (508 let po Sputniku1) ve společnosti superinteligentního mimozemšťana zvaného Adam. Nápad je převelice zajímavý a zpracování až skoro nadčasové. Vždyť ve filmu vidíme prvky Total Reccal nebo Pátého Elementu a principiélně i Planety opic. Ovšem film selhává především v rámci komedie a ideologie. Ta se z dnešního hlediska jeví jako idiotská. Nemůžeme však hanět tvůrce pro jejich ideologický scénář. V té době buď sami věřili, že budoucnost patří utopické socialistické společnosti (nebyli by první, viz. H. G. Wells) nebo prostě museli věřit. Kdyby chtěli skutečně společnost kritizovat, pochybuju, že by film vznikl a zda by tvůrci nepoputovali rovnou na Sibiř. Ve filmu jinak padne několik vtipných replik a několik nápadů také stojí za zmínku, ale nutno poznamenat, že v té době vznikly i lepší filmy i bez tolik okázalých efektů. ()
„Ó vy máte pas. Není to ten pověstný faux pas?“ Možná je to překvapivé, ale jde o velmi slušnou zábavu. Tato komediální satira je plná vtipných hlášek a krom nich staví na výtečném výkonu Miloše Kopeckého, který na sebe strhává veškerou pozornost. Samozřejmě, ideologicky film zasažený je, to bez debat, ale na druhou stranu si nemyslím, že až tak moc, resp. rušivě. Triky jsou trochu úsměvné, ale rozhodně ne směšné, své také udělali profesionálové jako Ester Krumbachová (kostýmy) či Zdeněk Liška (hudba). A přestože ke konci už filmu trochu docházel dech, povětšinu stopáže jsem se bavil, takže celkově ještě slabší 4*. „A vzhledem k tomu si myslím, že bych si zasloužil jaksi zvláštní postavení.“ – „Ovšem, můžete se postavit, kde chcete.“ ()
Rozporuplné vyznění ohlasů komentátorů tohoto fóra překvapuje především svou relativní početností, a to u filmu, který zanedlouho oslaví své padesátiny. Atmosféra jednašedesátého roku, poznamenaná prvním vzletem člověka do vesmíru i poněkud voluntaristicky pouťovým optimismem programu chruščovovského XXII. sjezdu KSSS (1961), bezstarostně blouznícího o rychlém vybudování komunistické společnosti, se i zde nemůže neodrazit a je hlavním zdrojem nemalých rozpaků, které MUŽ vyvolává. Tenký led, po němž se MUŽ pohybuje, led současně krotké komunální satiry, nápadité sci-fi i jiskřivých hereckých výkonů, jimž vévodí špičková kreace Miloše Kopeckého, nese podle mého názoru i tak více kladů než slabých míst. Podobně jako obdobně koncipované veselohry a komedie KRÁL KRÁLŮ nebo AŽ PŘIJDE KOCOUR a několik dalších děl z této zlomové doby mezi schematismy svázanou tvorbou padesátých let a nástupem české (československé) filmové vlny let šedesátých nabízí jakoby přes dvojí zrcadlo pozoruhodný pohled do bezútěšné reality do krize se propadajícího režimu (v jiném úhlu ho podává televizní seriál ELIŠKA A JEJÍ ROD). Budoucí bezrozporná idyla budoucí komunistické společnosti tu nevadí stejně jako v rozverných NÁVŠTĚVNÍCÍCH z let osmdesátých. Uvědomíme-li si tyto nesnadné kontextové i tvůrčí souvislosti, pochopíme, že MUŽ nepochybně patří do špičky naší filmové tvorby hraného filmu, jak nepřímo naznačuje celá řada pozoruhodných jmen, zastoupená mezi jeho tvůrci. ()
Komunální satira a reklama na komunismus bez nadhledu. ()
Reálně socialistická scifi komedie a la Oldřich Lipský aneb kdy zvítězil socialismus v Lucembursku? Zajímavý námět je docela levně namontován na agitku dokonalé a dokonale rovné společnosti, ve které se pohybuje jeden neuvěřitelně zkažený a zkrznaskrz špatný kapitalista v úžasném podání Miloše Kopeckého. Právě on je jediný důvod, (pro mě) pro jaký stojí Muž z prvního století za shlédnutí. Zajímavé ve srovnání např. s americkým The day, when Earth stood still. 50% ()
"Zase humr!" Roztomilá satirická hříčka s neodolatelným Milošem Kopeckým (snad každé slovo, které vypustí z úst, je perla), dobře a místy velmi vtipně napsaná, trikově velice dobře zvládnutá a s opravdu úžasnou a v rámci možností uvěřitelně působící maskou Radovana Lukavského. Oldřicha Lipského ty největší věci, díky nimž ho milujeme dodnes, teprve čekaly, ale na Muže z prvního století by určitě byla škoda zapomenout. ()
,,Přistaňte mi na raketárně ve Strakonicích!" Když jsem film poprvé viděl ve druhé polovině 80.let a zaslechl tuhle větu, málem jsem spadl ze židle. Ve Strakonicích jsme totiž měli raketové vojsko se sovětskou posádkou, dle mínění většiny i s jadernými hlavicemi... Mám pocit, že se pak někdo ozval a jestli si dobře pamatuji, do roku 1989 se už film v TV neukázal. Ve své době úspěšný film - Cena Československé kritiky 1962 a Cena za veselohru na festivalu v Košicích. Dnes průměrný snímek odpuzuje mimo jiné představou komunistické společnosti v budoucnosti. Nejsou války, peníze ani nenávist, jen lidská práce - lidi totiž ohromně baví... ()
Milá komedie, která má vše, co má správné odlehčené sci-fi mít, hlavně po "Lipskovsku"... :-)) A skvělý Kopecký coby klasický Čech z dvacáteho století.. ()
Dodneška nechápu, jak v té době mohli natočit takovýto film. Že by to brali jako kritiku buržoazního maloměšťáctví? ()
Budovatelské sci-fi? Zní to šíleně že?! - Ale, ano i tohle se u nás točilo. To budování je tam sice jen v náznaku, ale přesto čpí. V hlavní roli se chtě nechtě ,,omáchl" Miloš Kopecký. Komediální není až tak děj snímku, ale spíše ona popsaná a znázorněná budoucnost. Znáte to, občas se vám do ruky dostane třeba starý časopis ABC z šedesátých let a tam jsou znázorněny dopravní prostředky jaké budou jezdit v roce 2000... Jsou to samá vznášedla a vzducholodě v designu Brusel. Tady tobylo něco podobného. Na nedělní odpoledne proč ne. * * ()