• D.Moore
    ***

    "Zase humr!" Roztomilá satirická hříčka s neodolatelným Milošem Kopeckým (snad každé slovo, které vypustí z úst, je perla), dobře a místy velmi vtipně napsaná, trikově velice dobře zvládnutá a s opravdu úžasnou a v rámci možností uvěřitelně působící maskou Radovana Lukavského. Oldřicha Lipského ty největší věci, díky nimž ho milujeme dodnes, teprve čekaly, ale na Muže z prvního století by určitě byla škoda zapomenout.(18.2.2012)

  • Oskar
    ***

    Zaměstnanec "strakonických raketáren" opravuje čalounění v raketě a je omylem vystřelen do vesmíru. Vrací se do budoucnosti (rok 508 po Sputniku), kde svými přízemně konzumními touhami přivádí v údiv své prapraprapotomky, žijící v socialismu ad absurdum. :-) Hovadinka, ale hezká. Práci s triky si poprvé vyzkoušel Vladimír Novotný, pozdější autor zrcadlových kejklů v Dívce na koštěti nebo Doktoru Mráčkovi, kostýmy poprvé navrhla Ester Krumbachová, hudbu složil slavný Zdeněk Liška... Koho ovšem v titulcích nenajdete, je Miloš Macourek. Před ním se už se scénářem potýkali čtyři lidé, Lipskému se to stále nechtělo točit, tak požádal MM, jehož vztah k bláznivým příběhům už byl dobře znám z diavdla Na Zábradlí a z animovaných filmů. Dodnes se Muž z prvního století neobjevuje ani v Macourkových filmografiích. Ale patří tam, je to začátek všeho, co přišlo potom. 60%(21.2.2006)

  • Willy Kufalt
    ***

    Podle informací v zajímavostech se jedná o první původní český sci-fi film (zřejmě nepočítaje Krakatit a Vynález zkázy coby adaptace starších literárních předloh) a jeho největší hodnota z dnešního pohledu je nejspíš právě ta historická. Oldřich Lipský se svým tvůrčím týmem načrtl to, co o dva roky později předvedl do dokonalosti Jindřich Polák v Ikarii XB1. Atraktivní vizuální triky v podobě nadčasových strojů umožňující něco jako videohovory nebo antigravitační pohyb muže v budoucnosti tu jsou, stejně jako elektronická muzika světového průkopníka-skladatele Zdeňka Lišky. Je tu ale bohužel dost naivních "typických českých" vtípků z pera Macourka a Lipského, které si tu dle mého názoru mohli odpustit, jako například záhadně sypající se knedlíky z pokaženého stroje nebo využití mluveného robota na odříkání jazykolamů (Popocapetetl). Vlastně již samotný naivní příběh, kde jakýsi čalouník neopatrně stiskne tlačítko a stane se nedobrovolně astronautem je nejspíš dalším důvodem, proč narozdíl od tří výše zmíněných (mezinárodně známých) snímků představuje Muž z prvního století spíš zapomenutou kuriozitku. Valná účast Kopeckého, Menšíka a Hlinomaze v každému druhém nebo třetím titulu své doby mě až na výjimky nepřekvapuje. Mou pozornost zde z hereckého obsazení upoutává všeuměl Otomar Krejča, tentokrát nezvykle v sci-fi žánru. 60%(3.12.2017)

  • Segrestor
    ***

    Český občan (tupý buran v podání excelentního Miloše Kopeckého) v roce 1961 omylem odletí v raketě do kosmu, z kterého se vrátí do roku 2465 (508 let po Sputniku1) ve společnosti superinteligentního mimozemšťana zvaného Adam. Nápad je převelice zajímavý a zpracování až skoro nadčasové. Vždyť ve filmu vidíme prvky Total Reccal nebo Pátého Elementu a principiélně i Planety opic. Ovšem film selhává především v rámci komedie a ideologie. Ta se z dnešního hlediska jeví jako idiotská. Nemůžeme však hanět tvůrce pro jejich ideologický scénář. V té době buď sami věřili, že budoucnost patří utopické socialistické společnosti (nebyli by první, viz. H. G. Wells) nebo prostě museli věřit. Kdyby chtěli skutečně společnost kritizovat, pochybuju, že by film vznikl a zda by tvůrci nepoputovali rovnou na Sibiř. Ve filmu jinak padne několik vtipných replik a několik nápadů také stojí za zmínku, ale nutno poznamenat, že v té době vznikly i lepší filmy i bez tolik okázalých efektů.(13.6.2011)

  • Jara.Cimrman.jr
    ****

    "Musíme se podívat na mapu, kde ležel Tuzex." Dříve, než zvítězil socialismus v Lucemburku, se lidé neměli rádi, povyšovali se nad druhé, záviděli si a práce je netěšila? To muselo být hrozné, ještěže tohle se naší civilizace netýká. Nicméně já jsem hrozně rád za to, že mi čalouník Josef vysvětlil tu dávnou minulost, ve které neměl rád rasisty, Židy a černochy. A ať je to, jak chce, tak mě dokáže muž z prvního století kdykoli pobavit, i když musím uznat, že mu v závěru dochází šťáva.(8.2.2017)

  • - Film byl původně natáčen pod názvem Zavinil to Einstein, ale nakonec byl změněn. Režisér Oldřich Lipský nakonec jméno známého fyzika použil ve filmu Zabil jsem Einsteina, pánové.... (kowalski)

  • - Při natáčení pomáhala artistická rodina Berouskových. (kowalski)

  • - Film bol vybraný do súťažnej sekcie Medzinárodného filmového festivalu v Cannes. Tam absolútne prepadol pre nezáujem publika. (Raccoon.city)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace