Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Satirická komedie Oldřicha Lipského se odehrává v budoucnosti, v roce "508 po Sputniku". Do této doby se nedopatřením dostává muž z poloviny dvacátého století, čalouník Josef (kterého skvěle zahrál Miloš Kopecký). Jeho přízemní konzumní touhy se v době ideální společnosti jeví natolik podivné, že se octne na psychiatrické klinice. Společníkem Josefa na Zemi se stává Adam (Radovan Lukavský), obyvatel Modré hvězdy, jehož technické myšlení s údivem sleduje lásku mladého výzkumníka Petra a psychiatričky Evy... S realizací překvapivě svěží komedie podle námětu Miloše Fialy, Jana Fišera a Oldřicha Lipského to bylo jednu chvíli nahnuté, protože uprostřed natáčení se do vesmíru vznesl Jurij Gagarin a jakákoliv satira se hned jevila v jiném světle. Pro Miloše Kopeckého to byla první titulní postava, do té doby hrál jen menší a střední role. Komedie je i přes nezbytné "výchovné momenty" díky režijnímu vedení a výborným hereckým výkonům natolik zábavná, že se těší dodnes přízni přátel českých filmů. (Česká televize)

(více)

Recenze (122)

Big Bear 

všechny recenze uživatele

Budovatelské sci-fi? Zní to šíleně že?! - Ale, ano i tohle se u nás točilo. To budování je tam sice jen v náznaku, ale přesto čpí. V hlavní roli se chtě nechtě ,,omáchl" Miloš Kopecký. Komediální není až tak děj snímku, ale spíše ona popsaná a znázorněná budoucnost. Znáte to, občas se vám do ruky dostane třeba starý časopis ABC z šedesátých let a tam jsou znázorněny dopravní prostředky jaké budou jezdit v roce 2000... Jsou to samá vznášedla a vzducholodě v designu Brusel. Tady tobylo něco podobného. Na nedělní odpoledne proč ne. * * ()

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

Podle informací v zajímavostech se jedná o první původní český sci-fi film (zřejmě nepočítaje Krakatit nebo Vynález zkázy coby adaptace starších literárních předloh) a jeho největší hodnota z dnešního pohledu je nejspíš právě ta historická. Oldřich Lipský se svým tvůrčím týmem načrtl to, co o dva roky později předvedl do dokonalosti Jindřich Polák v Ikarii XB-1. Atraktivní vizuální triky v podobě nadčasových strojů umožňující něco jako videohovory nebo antigravitační pohyb muže v budoucnosti tu jsou, stejně jako elektronická muzika světového průkopníka-skladatele Zdeňka Lišky. Je tu ale bohužel dost naivních "typických českých" vtípků z pera Macourka a Lipského, které si tu dle mého názoru mohli odpustit, jako například záhadně sypající se knedlíky z pokaženého stroje nebo využití mluveného robota na odříkání jazykolamů (Popocapetetl). Vlastně již samotný naivní příběh, kde jakýsi čalouník neopatrně stiskne tlačítko a stane se nedobrovolně astronautem je nejspíš dalším důvodem, proč narozdíl od tří výše zmíněných (mezinárodně známých) snímků představuje Muž z prvního století spíše zapomenutou kuriozitku. Valná účast Kopeckého, Menšíka a Hlinomaze v každému druhém nebo třetím titulu své doby mě až na výjimky nepřekvapuje. Mou pozornost zde z hereckého obsazení upoutává všeuměl Otomar Krejča, tentokrát nezvykle v sci-fi žánru. 60% ()

Reklama

anais 

všechny recenze uživatele

Co se dekorací, kostýmů a triků týče, je tento film naprostým unikátem. Odraz představ o science-fiction 50.let se vší naivitou a bruselskou hýřivostí není tak dokonalý snad ani v Ikarii XB-1. Z toho pohledu je Muž z prvního století "povinnou četbou". Na druhou stranu se tak nějak podivně míjí se svým cílem. Kritika stavu tehdejší socialistické společnosti (plné závisti, strachu, touhy po moci atp.), se vytrácí pod nánosem čisté socialistické utopie, která je tu sice jen jako idilické, staletí vzdálené zrcadlo, ale otupuje kritický přístup a rozmlžuje skutečnou podstatu. ()

dr.fish 

všechny recenze uživatele

Herecký koncert Miloše Kopeckého, který ani 508 let po Sputniku nezapře svůj "osvědčený šarm". V beztřídní společnosti začne statečně shromažďovat majetek, škodit, závidět, chlastat a vůbec to rozjíždět na všech frontách, jen aby z pobytu v jiném čase vytřískal maximum. Scénář v podstatě neexistuje (je velmi prostinký), z pobytu sobeckého maloměšťáka z 20.století v dokonalé budoucnosti bez špatnosti však vyplývá dlouhá řada dost vydařených vtipů. Navíc stavby, zvuk a animace jsou natolik prehistorické, že rámec komedie ještě podtrhují. Kopecký řádí jako tajfun, zábava jak má být. Když prchá v raketě zpět do 20. století, vykřikne ještě: " Na co jsou mi vaše možnosti, když je mají všichni!". 80% ()

F.W.Colqhoun 

všechny recenze uživatele

K čemu jsou mi vaše možnosti, když je mají všichni?! Průměrný až podprůměrný pan Josef, nenapravitelně pošramocený buržoazními přežitky, zlozvyky a předsudky, podniká na kosmické lodi ze Strakonických raketáren výlet do über-socialistického krásného nového světa 24. století, kde dostává na základě dějinné nutnosti na frak. Muže z prvního století [po Sputniku] lze snadno odmáznout jako nákladnou trikovou propagandu, jíž bez samozřejmě je a jejíž nevěrohodnost nezakryje ani dokonalá futuretro výprava, ani podivně bezzubý Miloš Kopecký, zápolící s trapnými replikami, ani stopově zastoupené jasnozřivé výstupy: 3D tisk nemovitostí, skypové konference a Vy jste taky Eva. / Ne. Karel. / Tak vy jste Eva. / Evald. Úlevu od bezkrevných postav budoucích časů jako nechápající Akademik Otomara Krejči, svazácky jednorozměrný Inženýr Vít Olmer či znásilnění vzývající Eva Anita Kajlichová, skýtají nechtěně subverzivní momenty, jako když mimozemský Adam Radovana Lukavského v honbě za vzorcem lásky milostně dotírá na (těžko říci jak autenticky) vyjukaného Miloše Kopeckého. Elektronická hudba: Zdeněk Liška. Nyní, třicet let po pádu režimu, který investoval do filmů jako tento, si můžeme bez výčitek svědomí za sympatie se zločinným zřízením přiznat, že největší lží filmu bylo sugerování hypotézy, že odporný strakonický exemplář byť na moment někam odletěl. Dlí poblíž a vzkvétá jako nikdy. Všechno zadarmo. Děti, tím jste si mě koupili. ()

Galerie (26)

Zajímavosti (17)

  • Celý film bol natočený v ateliéri, vrátane scény na letisku. [Zdroj] (Raccoon.city)
  • Film byl původně natáčen pod názvem Zavinil to Einstein, ale nakonec byl změněn. Režisér Oldřich Lipský nakonec jméno známého fyzika použil ve filmu Zabil jsem Einsteina, pánové.... (kowalski)
  • Vznik filmu sprevádzali komplikácie, pretože v čase jeho vzniku vzlietol do vesmíru prvý človek a satira na pokročilú spoločnosť v budúcnosti, do ktorej sa dostane muž z našej súčasnosti – prízemný čalúnnik, už nebola úplne na mieste. Premiéra filmu sa tak uskutočnila až 23. mája 1962. [Zdroj] (Raccoon.city)

Reklama

Reklama