Muž z prvního století

Osobitá lehkonohá satira z oněch dob, které ještě věřily v ideály ... a ve světlé zítřky ... a ve sjednocení lidstva - pod praporem socialismu, pochopitelně. Nebo se alespoň tak tvářily. Nicméně ten prapor tady není svatý, neboť přicházejí uvolněná šedesátá léta, která se nesměle nadechovala a vynalézavě si hledala cestičky ke svobodnějšímu projevu. Ovšem co se mě dotýká, vyzkoušela jsem si socialismus i kapitalismus ... s jejich klady i zápory - a mám za to, že člověk se jim přizpůsobí a v podstatě se chová pořád stejně, poněvadž není anděl a jeho prapůvodní genetická výbava zůstává pořád stejná ... navzdory všemu technologickému i společenskému pokroku (či úkroku). A tak je mu nejspíš souzeno navěky intelektuálně zamrznout v prvním století ... i když bude žít třeba v roce "508 po Sputniku". (21.01.2022)

Český občan (tupý buran v podání excelentního Miloše Kopeckého) v roce 1961 omylem odletí v raketě do kosmu, z kterého se vrátí do roku 2465 (508 let po Sputniku1) ve společnosti superinteligentního mimozemšťana zvaného Adam. Nápad je převelice zajímavý a zpracování až skoro nadčasové. Vždyť ve filmu vidíme prvky Total Reccal nebo Pátého Elementu a principiélně i Planety opic. Ovšem film selhává především v rámci komedie a ideologie. Ta se z dnešního hlediska jeví jako idiotská. Nemůžeme však hanět tvůrce pro jejich ideologický scénář. V té době buď sami věřili, že budoucnost patří utopické socialistické společnosti (nebyli by první, viz. H. G. Wells) nebo prostě museli věřit. Kdyby chtěli skutečně společnost kritizovat, pochybuju, že by film vznikl a zda by tvůrci nepoputovali rovnou na Sibiř. Ve filmu jinak padne několik vtipných replik a několik nápadů také stojí za zmínku, ale nutno poznamenat, že v té době vznikly i lepší filmy i bez tolik okázalých efektů. (13.06.2011)

Na tomto filme mi silno prekážali dve veci. Miloš Kopecký pôsobil ako šašo, bol ukričaný a chaotický. Mám ho oveľa radšej v jeho neskorších úlohách, aj komédiách, kde už bol vyzretejší herec. (Ako som sa dočítala, toto bola jeho prvá hlavná úloha a asi sa v nej chcel poriadne predviesť.) Druhý fakt je predstava budúcnosti – rok 508 po Sputniku vyzeral ako komunistický raj. Aj to má logické vysvetlenie, inak by súdruhovia v roku 1961 tento film nedovolili. Zhrnuté – nebavila som sa. (24.07.2023)

Oldřich Lipský svou éru bláznivých komedií nenačal zrovna dobře. Bohužel tohle je dnes již dost vyvětralá satira, jejíž myšlenku mnohem lépe využil o dvanáct let později Woody Allen ve svém Spáči (když už jsem u té inspirace, mám dojem, že i Jirešův "Velký Malíkov" se tomuto filmu chtěl vyrovnat, ale vzhledem k propadu díla se o něm bavit dále nebudeme) - například mnohem lépe mi sem pasoval Allenův nerdismus než Kopeckého extrémní češství, které mě v některých scénách iritovalo. Stejně tak to vykreslení budoucnosti mi v americkém díle přišlo mnohem sympatičtější, a to i po stránce extrémní orwellovské totality. Jediné, co nezklamalo, byla (byť monotónní) hudba Zdeňka Lišky, ale bohužel mi nestačí ani to, ani fakt, že se jedná snad o první tuzemský pokus o sci-fi. 40% (24.05.2010)

Velmi odvážné především tím, že tu byla demaskována pravá stránka dobové socialistické společnosti (Ústava z roku 1960 slavně proklamovala - aby se Novotný nepřetrh -, že proces budování socialismu byl zdárně ukončen, již neexistují vykořisťovalé, nastává proces odumírání práva a státu a nastupuje cesta ke opravdovému komunismu.) Se Západem naši "socialistickou" realitu pochopitelně srovnat nešlo, proto byla zvolena forma utopické budoucnosti, v níž jasně vyniklo, jak vypadá takový "socialistický" člověk, příslušník obrozené lidové demokracie. Demagogické - i když i ve své době dost dvojznačně vyznívající úlitby - pochopitelně rád odpustím. (01.12.2006)