Wolves at the Door
Noc hrôzy
Wolves at the Door
Režie:
John R. LeonettiScénář:
Gary DaubermanKamera:
Michael St. HilaireHudba:
Toby ChuHrají:
Katie Cassidy, Elizabeth Henstridge, Jane Kaczmarek, Adam Campbell, Spencer Daniels, Miles Fisher, Eric Ladin, Chris Mulkey, Arlen Escarpeta (více)Obsahy(2)
Los Angeles roku 1969. Léto lásky. Čtyři přátelé se setkají v luxusním domě. Netuší však, že na ně venku číhají vražední predátoři. Původně obyčejný večírek na rozloučenou se promění v noc plnou teroru poté, co začnou vetřelci pronásledovat a trýznit čtveřici, která se snaží vyváznout živá z nesmyslného chaosu. Napínavý thriller, inspirovaný nechvalně proslulým vraždícím běsněním rodiny Mansonových, vás přiměje zamykat dveře. Jakmile padne noc, vlci se vydají na lov. Nepouštějte je dovnitř. (HBO Europe)
(více)Recenze (57)
Krátký film o tom, jak sektička Mansnovic Karlíka opíchala manželku polského pedofila. Slušná atmosféra, ale to je tak vše. Prostě přijdou, zapíchají si a odejdou se zakrvácenými noži. A to je taky jediná viditelná krev. Jinak píchají skrytě, nesměle a s rejtyngem Kouzelné školky. Což je u takto tematicky jednoduše vyhraněného scénáře něco, jako by točili porno se záběry výhradně na poskakující čela šukajících či šukaných, avšak atmosféra kvartýru by byla dusná, upocená a sem tam by někdo nahlas heknul. No a já patřím k té skupině erudovaných a sofistikovaných diváků, co preferují vidět naprudko kundu, než šedesát minut upjatého chození kolem neexponované bodné rány. ()
Slabé. Útočníci jen postávali, a ženské, přestože slyšely několikrát podivné zvuky, nechali muže koukat na televizi... Asi nejnapínávější scéna byla, kdy si dva kamarádi pouštěli na novém gramofonu desku a testovali zvuk. ()
Nic moc. Velmi průměrná záležitost, která nemá příliš čím zaujmout. Potěší velmi krátká stopáž, ale i přesto se za 40 minut nestane nic závratného. Gore chybí, napětí jakžtakž funguje a zpracování ujde. 55% ()
Okolo Charlesa Mansona sa bohužiaľ vytvorila aura kultovej osobnosti, ktorá má mnohých fanúšikov. Pokladám to za zvrátené, pretože Mansonova nadrogovaná „rodina“ (muž a tri ženy, Manson sa akcie nezúčastnil) na popud psychopatického kok*ta v r. 1969 mimoriadne brutálna zavraždila šiestich nevinných ľudí, vrátane tehotnej ženy a tým pádom logicky i jej ešte nenarodeného dieťaťa. Jednalo sa o menšie stretnutie priateľov a tou tehotnou ženou bola 26-ročná manželka režiséra Romana Polańského, ktorý v tom čase nebol doma. Párty sa mal zúčastniť aj Steve McQueen, ale ani on nakoniec neprišiel, čo mu zachránilo život. Keď Sharon Tate videla, že Mansonovi prívrženci ju nemienia nechať žiť, navrhla im, aby sa postarali aspoň o prežitie dieťa a povedala im, že ju potom môžu zabiť. Vrahovia nemali zľutovanie a zavraždili nielen ju, ale aj jej nenarodeného syna. Steny miesta činu, na ktorom sa ohavná masová vražda odohrala, vrahovia krvou obetí počmárali vulgárnymi šialenosťami, aké vyplodí len chorý mozog. Takýchto ľudí nikto normálny nemôže akceptovať. Kebyže ich polícia namiesto chytania odstrelí akobesnú líšku a hodí do jarku, len by tým spolčonosti urobila službu. V roku 2016 sa o tom rozhodol nakrútiť film ex-kameraman John R. Leonetti, podporený nečakaným úspechom svojho režijného hitu o zabijackej bábike Annabelle. Je zvláštne, že taký film vôbec vznikol, pretože dané udalosti sú stále živé (ako Polański, tak väčšina vrahov stále žije). Ale OK, prečo nie. Tvorcovia sa film rozhodli poňať ako home invasion, ktorým dané udalosti ostatne boli. To mi pripadalo ako zaujímavé rozhodnutie. Režisér sa vybavil sympatickými obeťami, odpornými vrahmi a prekvapivo pôsobivou retro atmosférou. Je to mrazivé a má to niečo do seba. ()
Hororový thriller z ranku "Home Invasion", který sleduje poslední chvíle života Sharon Tate, kdysi krásné herečky a manželky Romana Polanského, kterou v roce 1969 brutálně ubodali Mansonovi přívrženci. Těhotnou! A že to nejsou žádný kecy, utvrzují tvůrci několika překvapivými detaily: ať už se jedná o jména a popravy všech obětí, způsobu vpádu do letního sídla, nápisů "Pig" nebo dokonce restaurace "El Coyote". A jak je na tom film samotný? S ohlédnutím na fakt, že za snímkem stojí režisér nenáviděné Annabelle, tak dopadl až nečekaně dobře. Tedy hlavně po stránce napětí, protože atmosféra je od začátku do konce hustá skoro jako bramboračka, nuda nemá šanci, protože stopáž má bez závěrečných titulků 67 minut a násilí je poměrně intenzivní, ač ne příliš explicitní. A pokud kroutíte hlavou nad tím, že několikrát bodnutá oběť toho dokáže ještě tolik naběhat, zjistěte si veškerá fakta, jak to tehdy bylo. Možná se budete divit. (65%) ()
V lete roku 1969 sa Sharon (Katie Cassidy) vyberie do svojho letného sídla, aby sa tu zabavila s blízkymi. Ešte pred začiatkom zábavy ich však prekvapí skupina neznámych útočníkov, ktorí sa snažia dostať do domu a zbrane v ich náručí ukazujú, že rozhodne neprišli s dobrými úmyslami. - Tematika velmi blízka hororovému fanúšikovi. Pýtate sa prečo? No pretože Roman Polanski si v tom čase užíval slávu, ktorú mu priniesol horor Rosemary's Baby, ktorý ho mimochodom dostal aj na Oscary, a v tom dostal správu o tom, že jeho maželka bola brutálne zavraždená Mansonovým kultom. A ako túto tematiku využil môj oblúbený kameraman John R. Leonetti? V podstate celkom dobre. Drží sa prípadu celkom detailne, takže nálepka o skutočných udalostiach nebola tentokrát použitá len kvôli marketingu. Celý príbeh sa odohráva v noci, takže atmosféra funguje ideálne, a to idylické umiestnenie domu v Los Angeles ešte zvýrazňuje tú brutalitu vrážd. Technicky je to zvládnuté špičkovo, ale na to si samozrejme režisér dohliadol, keďže sám má na svojom konte najlepšie moderné horory ako Dead Silence, Insidious alebo The Conjuring. Má to aj viacero nedostatkov, ktorými sú pomalé tempo a slabé dialógy, rovnako ako takmer žiadna krv a gore. Najviac ma však mrzí to, že záporáci dostali tak málo priestoru, pretože napríklad taký Tex Watson, ktorý celú akciu viedol, bol absolútne neludské zviera. Inak je to vydarený horor, ktorým režisér skrátil čakanie na svoj ambicióznejší projekt Wish Upon. Každému odporúčam po dopozeraní si prečítať niečo o tom, čo sa počas osudovej noci stalo a pozrieť si fotky, pretože sú extrémne brutálne, ako napríklad táto: http://i61.tinypic.com/6ss3gn.jpg. + herec z Final Destination 5 + herec z Annabelle ()
„I'd be safe and warm, If I was in L.A., California dreamin', on such a winter's day…“ Asi se shodneme, že moderní historie stěží nabídne známější home invasion událost, než je vražda Sharon Tate (možná ještě útok na kansaskou rodinu Clutterů, kterého se chytil Truman Capote či vyvěšení rudých trenek na Milošovu střechu), ale Mansonem přitahovaný Leonetti tu Noční můru z Cielo Drive uchopil za špatný konec. Vše chtěl postavit na dusné a znepokojivé atmosféře, té ale i přes krátkou stopáž nedosáhl, uměleckou licencí ala tahání kladiva po silnici ničemu neprospěl a konfrontace se závěrečnými autentickými fotkami a videi už jen zvýraznila slabost celého projektu. Otázkou zůstává, jestli by celkové vyznění ovlivnily přitáhnuté šrouby u explicity, ale já má za to, že ne. P.S.: Nebyla zmíněna zajímavost, že o den později Mansonovo Helter Skelter seskupení zavraždilo v L.A. manžele La Biancovy, křestními jmény Leno a ROSEMARY. Jestli ten krví napsaný nápis na dveřích nakonec neznamenal Polanski Je Bůh.. ()
Leonetti je náhodou frajer. Má oko pre štýlové vizuály, snaží sa a napr. za solídnu "Annabelle" schytal z nejakého dôvodu omnoho väčšiu kritiku než by si zaslúžil. Takže aj keď mu druhý diel už nepriklepli (a namiesto toho ju dali tvorcovi, ktorý schytal z nejakého dôvodu omnoho väčšiu chválu než by si zaslúžil), som rád, že sa angažuje aspoň v takýchto menších projektoch. A hoci tu ide o námet dávno vyčerpaný, snáď až otrepaný, dokázal to natočiť tak, že sa na to nielen dobre pozerá, ale podľa mňa to aj vcelku dobré je. ()
Asi každý už někdy matně slyšel, že zatímco na konci 60. let režisér Roman Polanski natáčel v Londýně, jeho manželka Sharon Tate v pokročilém stádiu těhotenství vyrazila s přáteli do jednoho z losangeleských domů, kde je napadla komunita známá jako Manson Family. Její hlavou byl Charles Manson, který se stal v popkultuře po svém uvěznění doslova ikonou a symbolem zla a který v jedné z kalifornských věznic sedí dodnes. „Jsem ďábel a přišel jsem vykonat ďábelskou práci,“ zaznívalo mimo jiné v domě. Na těle jedné z obětí kriminalisté napočítali 51 bodnutí, rodina vraždila ještě o následujících nocí. Nyní přichází John R. Leonetti, který je především kameramanem (několikrát spolupracoval s hororovým specialistou Jamesem Wanem), aby tuhle řežbu připomněl, jenže má zatraceně utažené šrouby, bojí se přímých záběrů, odmítá ze scén vytěžit víc, než by mohl a hlavně by si explicitně naladěný divák přál. Přitom atmosféra poměrně znepokojivá je, jenže i přes pouhých 70 minut výsledek obsahuje řadu scén, které měly být výrazně kratší. Škoda. 55% ()
Po vizuálnej stránke, viac než solídna Leonetti-ho ruka, ktorý celkom slušne pracuje s atmosférou. Námet je samozrejme viac krát znásilnený, ako susedova mačka pouličným kocúrom, no na "Wolves at the Door" sa zle rozhodne nepozerá. Jedinou a závažnou výtkou sa tak v mojich očiach stáva nedostatočná prezentácie gore a skrátka všetkého čo s daným žánrom súvisí. "Home Invasion" nemôže šliapať na pol plynu. Toto kurva nie je nejaká Kia Hybrid. No oko prižmúrim a tu tretiu z milosti nakoniec udelím (čomu jednoznačne dopomohla krátka stopáž a úplný úplný záver) ... - 52,5 % ()
Pokud znáte příběh manželky Romana Polanského, pak víte vše, film nepřekvapí, ba ani příliš nenadchne. Umírněné gore vyvažují místy příjemná atmosféra a slušná kamera. Co je to však platné, když je osud hlavních postav očekávaný. Film je skutečnými událostmi jen inspirován, jelikož co vím z dobových materiálů, tak masakr vypadal zcela jinak. Navíc rozpáraná Sharon byla přivázaná ke svému vykastrovanému milenci. To si znalý divák může jen domyslet, neznalý netuší. Krom toho pominu, že Sharon byla skutečně krásná, ale budiž. Byť není o napínavé scény nouze, jako celek má film atmosféru poněkud řídkou. Postavy moc sympatické nejsou, a tak líto mi jich nebylo (což asi nebyl záměr). Osobně se mi o trochu více líbil Manson (2003). ()
John R. Leonetti díky spolupráci s Jamesem Wanem načerpal tolik zkušeností, díky kterým dokáže posbírat do svých filmů to nejlepší co se naučil a funguje to. Ani Vlci za dveřmi nejsou vyjímkou. Dobře vytvořená hororová atmosféra, kamera, střih, to všechno funguje jak má a i když zde nefigurují žádná strašidla, stejně dokáže snímek upoutat vaši pozornost a tak trochu navodit tu správnou atmošku při této home invasion z konce šedesátých let. ()
Kůzlátka, otevřete svoje vrátka, to jsem já, váš Karlíček Mansonovic, ovšem jen v zastoupení čtyř fanatických zabijáků. Rekonstrukce událostí z léta 69, při nichž zemřela rukou sekty vedené Charlesem Mansonem těhotná modelka a herečka Sharon Tate a její přátelé, kteří přišli strávit poklidný srpnový večer do rezidence Cielo Drive, ukázala temnou stránku kalifornského snu. Předesílám ale, že sled událostí, jak je tento film líčí, se v mnohém liší, ačkoliv základní slupka tragédie je zachována. A je působívá. Filmu určitě nešlo o detailní převedení tehdejší tragédie, ostatně vynikající kameraman John R.Leonetti není natolik zdatným režisérem, aby se pouštěl do nějakých milníků, i tak se tentokrát vzepjal k enormnímu režijnímu výkonu, až film můžu směle označit za jeho nejzdařilejší počin. Plusem je určitě obsazení, Katie Cassidy jako Sharon Tate byla ideální volba, pojí je i určitá vnějšková podoba, zbytek jejich přátel moc hrát nemusel, neb byl vbrzku zlikvidován. Zvláštní kapitolou je čtyřčlenná sekta, která se mezi sebou nebavila, zkrátka nikdo z nich nevydal ani hlásku, působila vskutku šíleně, pomohlo i to, že kamera jen minimálně zabírala jejich obličeje, zvláštností je, že v závěrečných titulcích jejich role uvedené nejsou. A nyní se dostávám k slabině filmu. Každý zřejmě očekával, že pořádná "domovní invaze" se nemůže obejít bez potoků krve. Tak v tomto případě tady zurčí až bublá jen mírný potůček. Mordy, lišící se v mnohém od toho, jak tehdy proběhly, měly svůj potenciál. Parta zabijáků vyrazila s noži i palicemi, jenže veškeré vražedné běsnění probíhá mimo záběr, takže si divák musí gore domyslet. Spíše režisér vsadil na postupně houstnoucí atmosféru strachu, uvěřitelné reálie konce šedesátých let, včetně hitů té doby, které hrají v domě souseda Williama a výrazně krátkou stopáž (cca 70 minut). V závěru dokonce nechybí autentické záběry fanatických zabijáků i fota jejich obětí. Od tvůrců poměrně odvážný počin pustit se do takto citlivé tragédie. 8/10 ()
Ja neviem. Nie je toto miesto, kde by som si povedal, že dobrý kameraman nemusí nutne znamenať, že sa z človeka stane rovno aj dobrý režisér? Nebudem odoberať Leonettimu ambície k tomu, že by chcel byť filmovým režisérom, no reálne mám pocit, že rovnako ako v roku 2014 s "Annabelle" sa jeho spolupráca so scenáristom Garym Daubermanom nevyplatila. Prečo? Pretože tento scenár absolútne nedokážu zachrániť relatívne obstojne spracované sety alebo jedno-dve miesta s troškou atmosféry. Pretože zvyšok filmu je podľa mňa absolútna urážka hororového žánra a rovnako aj príbehu podľa skutočnej udalosti. Keby neviem, že je to podľa skutočnej udalosti, a že tu mali vystupovať skutočné osoby, tak mi to reálne ani nenapadne. Pretože všetko bolo spracované ako klišé. S veľkou dávkou falošných ľakačiek, slabých momentiek, otravných dialógov a vedeli sme presne ako budú jednotlivé scénky nasledovať a ako to celé dopadne. A najhoršie na tom je, že nepochopíme z filmu absolútne nič. Mohla by to byť úplne normálna vyvražďovačka ako v akomkoľvek inom filme. Nebolo tu nič, čo by bolo pre mňa originálne, alebo minimálne zaujímavé. To je to najhoršie. Malo by to byť aspoň zaujímavé. Toto je film, podľa skutočnej udalosti. Vystupujú v ňom sfanatizovaní ľudia, ktorí skutočne tieto činy spáchali. Lenže v realite by som mohol povedať, že sú to proste len nemí zabijaci, z ktorých reakcií nechápem absolútne ničomu. A až zo záverečných 2-och minút pochopím, že sú to fanatici a nie len nejaké dospelé detičky, ktoré sa nejakým spôsobom v 69-tom dostali ku kópii filmu "The Purge". Lebo z podania tohto filmu to mohli byť aj nejakí ľudia, ktorí si povedali, že dokážu, že aj rozprávky môžu byť nebezpečné pre výchovu. A okrem toho tá idiotská "Little Red Hood" skladba, ktorá to musí ešte spraviť aj tak očividne... všetko je na tomto filme zle. Podľa mňa je to hororová tragédia. Nie preto, že by sme tu mali len zlý film. Možno by som mu dokázal odpustiť niektoré veci, keby to nebolo podľa skutočnej udalosti. Podľa udalosti, ktorú by som si chcel pozrieť spracovanú lepšie. Aby som mohol viac poznať udalosti ohľadom tejto rodiny a aj ohľadom zosnulých. Tento film to neprinesie, a neviem ako by sa na to dívali obete, keby ešte žili a mali možnosť vidieť tento odpad. Verím, že niektoré pocity by určite zdieľali so mnou. Hodnotenie: F ()
Vlci sou za dveřmi, takže pouštět je dovnitř, je blbost a však vlci se i tak dostanou dovnitř a začíná nuda. Téma jako takové neni špatné, ale dialogy sou nudné, nezáživné a působí dost tupě. Leonetti se opět projevil jako packal, který neni schopný, vytvořit atmosféru, i když téma je jednoduché. Během sledování sem velice nudil a modlil se za rychlý konec, hlavně pro mně. Navíc film se nedrží, toho co se ve skutečnosti, té noci stalo, ale tak nějak si dost věci přibarvuje a dělá z toho horor dnešní doby. Snad jen ty písničky, které ve filmu zazní, stojí za pozornost jinak nic. V tomhle ohledu, věřím v Tarantina, který se na tohle téma, už připravuje a tak rozhodně natočí důstojnější film, který uctí památku oněch obětí. ()
Aha. ()
Jako většina hororů jde jen o prchavou službu okamžiku. Pár lekaček, poměrně dost denních scén. Expozice jsou docela dlouhé, ale ty napínavé se zbytečně nenatahují. Přemýšlel jsem spíše o smyslu vzniku snímku, pokud se zrovna nebojím. Divák se možná s postavami identifikuje a ventiluje vlastní hněv či úzkosti. Chtělo by to trochu silnější scénář, zas nějak zvlášť jsem se nebavil. Stěžejní část filmu se odehrává v závěru. Na zloducha máme až vztek. Fyzických extrémů zde moc není. ()
Film se pokouší zaujmout tím, že se odkazuje na tragické řádění Charlese Mansona, ale ve výsledku se jedná o nicotný, ničím zajímavou vyvražďovačku. ()
Slabé a nevyužité. Filmu chýba ambícia ukázať niečo viac. Pritom už len z toho prípadu tak mrazí, že divák je pripravený na hrôzu, tu však takmer žiadna ukázaná nebola. Okrem trpaslíka na konci s hákovým krížom na čele. Chvalabohu už je v pekle. ()
Někdy nestačí jenom dobře propracovaná strašidelná hudba a opravdový příběh k dobrému hororu, mělo to svoje napětí ale člověka jsi to drželo velmi jemně u obrazovky. ()