Zelig

….. „ Člověk, který se umí proměnit v jiného“. Hm. Jenže já vidím stále toho samého Woodyho Allena a s většinou jeho filmů si opravdu nerozumím a především s těmi ve kterých sám hraje. Nu což, do skupinky intelektuálů nadšených z každého JEHO díla nikdy patřit nebudu ( to vím už dávno) a navíc zjišťuji, že s každým dalším viděným „Allenem“ …. mně to vadí míň a míň. Čest výjimkám. (24.10.2006)

Musím se přiznat, že jsem se sám několikrát načapal v představě, že ti herci v Proměnlivém muži přehrávají a že jsem se dozvěděl zajímavou věc o tom kdo přerušil Hitlerův projev - ale kurňa, vždyť je to mystifikace! Film tak přesvědčivý, od samotné hudby, výkonů, dokumentárního zpovídání a dalších maličkostí, které však nezůstaly opomenuty a tvoří úžasný celek.Od této chvíle přebírá Zelig pochodeň mého nejoblíbenějšího Woodyho filmu, kterou až do této chvíle neslo Seber prachy a zmiz. (08.11.2005)

"Musím na tu masturbaci, jinak začnou beze mě." Občan Zelig. Co vypadá jako jednorozměrná blbina je ve skutečnosti mnohovrstvým, neuvěřitelně (a přitom nepředvádivě) vypiplaným mockumentárním zamyšlením nad základními filozofickými otázkami člověka (utíkajícího před sebou samým) i společnosti (projektující si do lidského chameleóna své aktuální obavy), kterou lze ve druhém plánu číst jako sebereflexivní úvahu nad mediálními obrazy a životem celebrity nucené jít z role do role za postupného vytěsňování vlastní identity. Jeden z formálně nejodvážnějších a nejoriginálnějších Allenových filmů, který množstvím podnětů hravě strká do kapsy Forresta Gumpa i většinu vážných biografických filmů. (Mimo jiné kvůli Allenově nespokojenosti s prvními sestřihy jde o jeho nejkratší film.) 85% Zajímavé komentáře: Pohrobek, anais, troxor (12.11.2005)

Woody posunul hranice humoru zase o kousek dál a já si musel vzít pleny, abych nepochcal smíchy křeslo. Jak tám mával za tím Hitlerem to byla šleha, hádka o tom, kdo je doktor taky hrozila mýmu močáku, fakt prdel. Chlápek, který zamotá hlavu Ku - Klux -Klanu hned třikrát musí bejt prostě jedlej po všech stránkách. (26.09.2007)

Nelze jinak než za pět. Další perfektní Woodyho dílo, tentokrát ale zcela jiné. Na úvod jedinou výtku - Allen mohl těch pár vzácných scén, ve kterých hrál, pojmout trochu originálněji, aby jeho Zelig nesplýval s onou nádhernou, ale dlouhatánskou řadou jeho neurotických, roztržitých glosátorů. Jinak se ale jedná o vyjímečný film. Zajímavý a neotřelý námět, dokumentaristicky vyskládaný scénář i natočení, to vše mistrně zvládnuto formou, které nechybí originalita i zajímavost. Ohledně humoru, který se podle mnohých ohlasů vpodstatě nevyskytuje, musím říct, že tam je. Více skrytý než obvykle, ale o to jízlivější a trefnější, čímž se dostávám k bodu, který v mých očích z tohoto díla dělá klenot, a tím je síla médií a tlak společnosti, jenž zde prostupují celou dobu a ke konci gradují. Woody ví, jak všechny kritiky kopnout někam:). Samotný pseudodokument se tváří odtažitě a nezaujatě a nezkresleně tak upozorňuje na pokrytectví a předsudkovitost (ano, to slovo asi vážně neexistuje) společnosti. V důslekdu to posouvá celý film mnohem dál, než by se na první pohled zdálo. Co si pamatuji, není to poprvé, co bych nebyl nějakým Allenovým dílem unešen od začátku do konce, ale když si sesumarizuje klady a zápory a nechám film trochu uležet, vyjde mi většinou pět hvězd jako naprosto nevyhnutelných:). (25.12.2007)