Heavy Trip

„Chlapci, smysl života je jako klitoris. Pořád chodíte okolo, ale nikdy nevíte, jestli jste ho našli.“ Anebo jak by vám řekl 1 z chovanců ústavu, radši se posrat, než mít celej život zácpu, no zkrátka film plný životních pravd, že…Je to bez diskuze strašně ujetá hovadina, ale také naprosto svá a často i zábavná! Kytarista hledající ten správný riff, bubeník, nad jehož špionážním kouskem by se i Ethan Hunt zastyděl, basák s neuvěřitelnou pamětí a zpěvák dávající za pravdu těm, pro něž je metalový zpěv zvracením. Tedy čtyřka politováníhodných individuí, kterým ovšem nelze nefandit. Humor filmu je mnohdy absurdní a hodně černý, nadsázka diktuje dění…Plný počet nedám kvůli kolísavosti tempa a občasným hluchým místům, přesto na některé skvostné momenty nezapomenete, ať už jde třeba o souboj s rosomákem (připomínající ikonickou scénu z Ed Wooda), nástup Delty (těch nejostřejších norských pohraničníků), focení na promo či geniální „stage diving“. „To znělo hrozně! Jako by někdo mordoval prase!“ - „Ne, to nebylo prase…ale koza.“ (28.07.2019)

Heavy trip je taková rodinná komedie, kterou by většina rodin vypnulo po prvním songu. Tento film je dělán s láskou k tomu nejtvrdšímu metalu. Film se pomalu rozjíždí a pak hrozně rychle skončí, ale ten pocit po skončení filmu je naprosto úžasnej. Hrozně feels good film a ten debilní úsměv z mojí tváře ještě nějakou tu minutu nesundám. (21.02.2019)

Jak správně píše, kolega, soudruh Verbal k napsaní velikého hudebního hitu stačí někdy opravdu málo. V tomhle případě jeden mrtvý sob a drtička na maso, nebo co, to vlastně bylo, do které se tenhle kdysi statný paroháč již v naporcované podobě zasekne a vyloudí zvuk v podobě metalové megapecky, která udělá ze čtyř neznámých, dlouhovlasých, finských buranů hvězdy skoro první velikosti. A tohle vše funguje skoro perfektně. Včetně tupého, béčkového humoru, několika zcela šílených situací, které gradují v Norsku, kam se tahle skupina se svým hitem ke konci vydá. Je to hodně ulítlé, místy totálně přehnané, ale když to vezmu kolem a kolem je to jediná metalová komedie, co jsem za posledních hodně let viděl. A navíc po čertech povedená. (30.03.2019)

Pomerne príjemný kúsok o partii metalheads z Fínska, hoci keby sa autori pohrali s niektorými fórikmi mohlo to byť omnoho lepšie. Sympatické herecké obsadenie a nie až tak všedné zasadenie príbehu medzi temných metalistov má niečo do seba, do toho primiešané komediálne prvky a malá dávka romantickosti z toho robí fajn kúsok. Za tri sudy krvi zo soba, ehm, teda tri silné hviezdy. ;) (Možné SPOILERY. „Sú vás plné správy. Vyšinutá fínska metalová kapela uniesla jedného cvoka a vykopala z hrobu svojho mŕtveho bubeníka. A takmer rozpútala vojnu. Tomu hovorím poriadne metalový prístup. Bude nám cťou nechať vás na našom festivale hrať." ;) Koniec možného SPOILERU.) (12.11.2022)

"Co hrajete?" "Symphonic Postapocalyptic Reindeer-Grinding Christ-Abusing Extreme War Pagan Fennoscandian Metal." Optimistická metalová komedie o frontmanovi se sociofóbií, autistickém basákovi, kytaristovi z jeleních jatek a mrtvém bubeníkovi. A šíleném bubeníkovi. Je to hrozný úlet. Ale tak strašně milý a zábavný a vtipný a úžasně natočený a zahraný a dělající si humory z metalových stereotypů bez jakékoliv škodolibosti a samozřejmě plný skvělé muziky, že si ho budete chtít po skončení pustit znovu. A znovu a znovu. Absolutně nečekaná pecka. (02.03.2019)