अक्टूबर
October
October
October
Režie:
Shoojit SircarScénář:
Juhi ChaturvediKamera:
Avik MukhopadhyayHudba:
Shantanu MoitraObsahy(1)
Dan (Varun Dhawan) pracuje v zácviku jako obsluha pětihvězdičkového hotelu. Práce ho netěší, nedělá ji pořádně a neustále má kvůli své konfliktní povaze problémy se šéfy. Při silvestrovském večírku personálu spadne nešťastnou náhodou jeho kolegyně Shiuli (Banita Sandhu) z terasy a velmi těžce se zraní. Stejně jako ostatní spolupracovníci ji také Dan navštíví v nemocnici. Pro Dana se ale tahle návštěva stane osudovou. Na dívku v kómatu nedokáže přestat myslet a svůj veškerý volný čas začne trávit v nemocnici. (rikitiki)
(více)Recenze (8)
Tichá citlivost režiséra Sircara pro malé věci života. Učí nás, že život může být krásný i když přináší těžké věci. Meditativní příběh není je klasická love story. Hrdina také zápasí sám se sebou. Je to moudrých rozhodnutích a o tom jak daleko můžete zajít, když něčemu věříte. Tento humanistický příběh určitě osloví určitě i mezinárodní publikum. ()
Dlouho jsem nemohla přijít na chuť postavě, kterou hrál Varun Dhawan. Ani tomu, jak byla napsaná, ani tomu, jak ji hrál. Jako vzteklého autistu, který na všechno kašle, pořád si stěžuje a zbytečně hrotí konflikty. V nemocnici, u postele dívky v kómatu, se choval zakřiknutě, jakoby tam nepatřil a chtěl být někde jinde. Jindy zase projevoval až morbidní zvědavost o medicínské detaily. Ale koncem filmu mi to došlo: kluk, který se hledal, který nevěděl, co chce a možná žárlil na dívku, která to měla na rozdíl od něj v hlavě srovnané. A možná ji vskrytu obdivoval. _____ Když pak nastala tragédie, upnul se k ní až bláznivě, ale nejspíš tohle byla cesta, jak se dostal ze své uzavřenosti, jak si sám porozuměl a pak už se dokázal nasměrovat správně. ____ Tohle jsem nevymyslela já, četla jsem to na imdb, ale moc se mi to líbí, a myslím, že je to výstižná poznámka: „Tohle není milostný příběh, ale je to příběh o lásce.“ Dodala bych, že o lásce strašně smutné, ale i upřímné a čisté, protože nemá téměř žádnou naději, že se někdy stane „normálním“ vztahem. Ale o to tady nejde. Je to o citu, obětování se a o odměně, kterou za to člověk dostane – přestože ta odměna je jiná, než by byla v klasické romanci. ()
Toľko nevýrazného pátosu vo filme som už veľmi dlho nevidel. Téma filmu bola síce zaujímavá, ale po dejovej stránke to bolo na môj vkus až príliš ponuré a v mnohých ohľadoch takmer lyrické. Ten nečakaný moment v úvodnej fáze bol zrejme jediný silnejší moment filmu, inak z toho Vyžarovala viacmenej taká fádna mdlosť, že aj samotný divák asi svojvoľne upadne do depresie. Škoda, že do toho nebolo zapojených aspoň viac emócií a nejaká výraznejšia zápletka, ktorá by to mdlé spracovanie aspoň trochu vyviedlo z tej inscenačnej kómy... ()
Lámem si hlavu o čom bol tento film. Predpokladám, že mal vzbudiť silné emócie, ale prišiel mi prázdny, žiadna predohra pred tragédiou, ktorá by navodila nejakú atmosféru, dala divákovi príležitosť vcítiť sa do postáv, prežívať naplno s nimi ich osud a tragédiu. Atmosféra s klavírnou hudbou by mi skôr sedela k nejakému filmu z domova dôchodcov. Žiadne emócie burcujúce srdcia a mysle divákov. Film vyznieva skôr ako nejaké suché skonštatovanie "zomrie, zmierte sa stým". ()
Chytrolínek, vyčůránek a nemakačenko, toť hlavní hrdina. Bylo zajímavé pozorovat proměnu tohoto nuzného člověka až v psychopatického „zachránce" dívky, která po pádu z budovy ležela v kómatu. To vše jen díky tomu, že se dozvěděl, že se na něj dívka těsně před osudnou událostí ptala. Jinak by se choval klasicky..., jako naprostý opruz. Nevím, jak to mají v Indii, ale postrádal jsem více kontaktu s postiženou. Chyběl mi tam ten princip soucitu, povídání si s ní, předávání optimismu, nějaké to pohlazení, jak od rodiny, tak od něj. Ano, tak nějak k němu došlo, ale bojuji-li o život někoho, na kom mi tolik záleží, tak se snažím opravdu zcela jinak. Samotné stání u postele je sice hezké, ale nikam nevede. Je určitě zajímavé, že v takové zemi jako je Indie, jsem neviděl nikoho, že by se za mladou ženu modlil. Z flákače se stal pomalu doktor na slovo vzatý, ale popravdě mi to tam nesedělo. Co mě opravdu zarazilo, byla pasáž, kdy sestra mluví s hlavním hrdinou a říká, že s tímto povoláním má velké problémy najít si manžela, protože je zpochybňována její morálka, neboť se dotýká pacientů tam a tam... Na to můžu říci jen to, že takto myslí jen naprostý debil. Opravdu skvostná společnost, jenž takto uvažuje. Dívčin doktor byl skvělý a přál bych ho všem pacientům na světě, neb vše je o lidech. Škoda, že to nešlo až tak do hloubky, ale rozhodně to nebylo vůbec špatné. Kdo něco podobného zažil, tak si udělá obrázek sám. Rozhodně to není veselý příběh, ale na druhou stranu velmi příjemně lidský. Je moc hezké vidět a vědět, že někomu na někom opravdu záleží. Proto hodnotím za čtyři hvězdy. ()
Pocitový film o protivném nemožném člověku, který svůj život nachází až tehdy, když ho ztrácí někdo, koho ani nepovažoval za sobě blízkého člověka. Podle sympatií by si život a zdraví zasloužila víc hlavní hrdinka. Možná právě proto to s naším hrdinou tolik otřese a svůj život přehodnotí. Rozhodně je to film na zamyšlení. Přinejmenším to ukazuje křehkost života a zdraví. ()
Sympatický citlivý príbeh o tragédii, úsilí, trpezlivosti, nádeji a strate. Dej okorenený nenúteným scenárom s melodramatickou atmosférou mal ale pôsobiť oveľa hlbším dojmom, do nečakane tragického rozuzlenia. Nakoniec zakončené celkom pôsobivou myšlienkou. ()
Jak to popsat a neprozradit konec filmu? Jak tu kdosi pode mnou popsal, o čem to vlastně bylo? O velké lásce? -Ne. O proměně nezodpovědného hrdiny v uvědomělou osobu? -Ne. Jakože ho vylijí z práce (či školy nebo kvalifikace, či co to vlastně v tom hotelu dělali) protože je to zdechlý problémový tlachal a on bez problémů sežene skvělý džob o kus dál? A pak jej vezmou do staré práce a on se vyšplhá po kariérním žebříku? V jakém světě to takhle chodí? Jestli to mělo být sci-fi, tak to měli dát do popisu, to by pak dávalo smysl. ()