The Phantom of the Opera
Režie:
Dwight H. LittleScénář:
Duke SandefurHudba:
Misha SegalHrají:
Robert Englund, Jill Schoelen, Alex Hyde-White, Bill Nighy, Terence Harvey, Molly Shannon, Terence Beesley, Mark Ryan, Yehuda Efroni, Ray Jewers (více)Obsahy(1)
Mladá ambiciózní zpěvačka Christine Day (Jill Schoelen) nachází v zapadlé hudební knihovně dílo, na jehož autora se váže tajemná a hrůzostrašná historie. Ve chvíli, kdy toto (pro ostatní neznámé) dílo jehož část zazpívá, se odehraje podivná cesta časem. Ocitá se v Londnýně více než sto let nazpět ve vedlejší roli zdejší operní hry. V pozadí se začne objevovat temná postava Fantoma (Robert Englund), který se Christine tajemně představí jako její učitel, který ji může provázet cestou ke slávě. Začíná příběh plný lásky, zvratů a násilí. Ve chvíli, kdy si Christine uvědomí, že nedokáže opětovat lásku netvorovi, začne cesta krveprolití a zloby směrované vůči všem i zpěvačce samotné. Naposledy ji žádá o ruku v objetí plamenů, dříve než roztříštěné střepy zahalí zármutek čisté lásky. Finále celého dramatu odehrávající se již v současnosti skrývá nečekané odhalení. Jak pravil sám učitel - jen láska a hudba trvají navždy. (FIBO)
(více)Recenze (23)
║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $3,953,745║Tržby Celosvetovo $-║ ()
Nekorunovaný kráľ sympatických sequelov a béčok Dwight H. Little (Halloween 4, Muž so znakom smrti, Anakonda 2, Zachráňte Willyho 2) a nekorunovaný kráľ hereckých hororových ksichtov Robert Englund alias Freddy Krueger sa koncom 80-tych rokov stretli, aby v spoločnosti izraelského (!) producenta Menahema Golama (Texaský masaker motorovou pílou 2, Do útoku, Cobra, Vládcovia vesmíru, Kyborg) previedli na plátna kín legendárneho Fantóma opery. Do party pribrali scenáristu Domčeka v prérii (ehm), začínajúceho Billa Nighyho a Englundovho zo série Nočná mora z Elm Street obľúbeného maskéra Kevina Yaghera. Fantóm je na jednej strane úžasný nápad, ale zároveň dosť mizerný príbeh. Mňa osobne fascinuje legendárna starobylá opera budovy, jej neuveriteľne tajomné a rozľahlé podzemie a tajomný fantóm, ktorý v ňom býva, ale zápletka, ktorá je okolo týchto jedinečných kulís vystavaná, mi pripadá nezáživná, až telenovelová. Možno si to pomysleli aj títo traja páni a tak príbeh obohatili o silnú, vydarenú, temnú a hororovú atmosféru a niekoľkými nechutnými scénami (ktorým tróni zrejme tá s „odlepovaním častí lebky“). Englund je každopádne dosť hrozný, scenár v podstate tiež a viaceré nápady WTF (SPOILER rámovanie úvodom a koncom zo súčasnosti – mám tomu chápať tak, že to, čo si herečka prestavovala po úraze v divadle neboli predstavy ani sny, ale spomienky na jej minulý život? SPOILER). ()
Svébytná verze proslulého románu, která rozhodně nezapře svůj ročník. Než na nějakou silnou romantickou linii a výraznou hudební stránku se film upírá na zajímavě hravý vizuál a - co je nejdůležitější - hororovou stylistiku. Slušný bodycount a skvělá maska Englundovy rozpadávající se tváře dělají ze snímku mnohem záživnější podívanou, než ty verze starší. Jinak mezi nejlepší scény se řadí přepadení v tmavé uličce a odstraňování starého ksichtu. ()
Francúzsky spisovateľ Gaston Lerouxe napísal v roku 1910 román "Le Fantôme de l´Opéra". Romanticko strašidelný príbeh o mladej ambicióznej speváčke, ktorú začne prenasledovať psychicky narušený fantóm parížskej opery, som už dvakrát prečítal. A videl som aj niekoľko jeho filmových spracovaní. Obzvlášť na mňa zapôsobila adaptácia z roku 1998 (Il fantasma dell´opera), ktorú natočil môj obľúbený taliansky režisér maestro Dario Argento. Príjemne ma však prekvapil aj americký snímok "Fantóm opery" (The Phantom of the Opera), ktorý vznikol v roku 1989, pod režisérskou taktovkou Dwighta H. Littlea. Malo to solídnu horrorovú atmosféru. Titulnej úlohy sa veľmi presvedčivým spôsobom zhostil herec Robert Englund. Freddy Krueger síce zostane asi navždy vrcholom jeho hereckej kariéry, ale musím uznať, že aj ako fantóm opery bol vynikajúci. *** ()
,,Radši bych zemřel, než abych byl poslouchal další večer to vřískající děcko." ,,Jak si přeješ." Příjemný horrůrek, který sice začíná v současnosti, ale záhy se přeneseme do Londýna 19.století, kde řádí Freddy Krueger coby fantom opery. Šťavnaté vraždění doprovází jeho sledování zpěvačky Christine, jež mu učarovala. Výborná je výprava - zejména prostředí divadla, hřbitov a podzemí - krysy, pavučiny, labyrint vlhkých chodeb a spousty svící. Mnohokráte zfilmovaný příběh nepřináší samozřejmě nic převratného, a pokud jej znáte, velkých překvapení se nedočkáte. Přesto jsou vcelku sympatické mordy některých postav i přenesení závěru opět do současnosti. Englund zůstane asi navždy ikonou nočních můr s obličejem bez kůže. Ostatně jeho maskování i odmaskování patří k zajímavým momentům... ()
Príjemne netradičný ale príliš krvavý fantóm. ()
Mozna nejlepsi fantom (videno zatim pet verzi). Misty zbytecne krvave, ale mlhou a vlhkosti prolezle atmosfericke zpracovani s Englundem, ktery je jak demonicky tak bezbranny. Skoda zbytecneho zaveru v soucasnosti. ()
V jistých okamžicích patrně nejkrvavější a nejbrutálnější adaptace horrorové klasiky. Englund si svou roli náležitě užíval. Práce maskérů velmi sympatická. "Mladý" Bill Nighy mě pobavil. ()
Nejde nepovedať, že táto adaptácia má maškrtné sklony ku goretike a je určite scenáristicky najľahšou verziou tohto príbehu, pokúšajúc sa o akísi ,,immortal,, podtext, v ktorom láska veky prenáša. Vie však preniesť aj veľkú dávku nudy do divákových zmyslov, čo je dosť veľký problém. ()
Škoda, že tuhle verzi zná jen málo lidí z ČR a SR. Englund je stálé dábelský a bez masky mu to de líp. ()
Vynikajúca verzia, updateovaná na "nightmareovské" 80s. Aj keď Englund tu dokazuje, že nie je len Freddy, vizuál je gotická krása, až prekvapujúco, vzhľadom na dobu(skôr mi to pripomenulo talianske kúsky) a gore naozaj stojí za to, aj keď to nie je gorefest. Masky sú až nechutné. Kostýmy, výprava super a dvojitý záver taktiež. ()
Vcelku povedená, i když netradiční verze Fantoma opery. Má povedenou temnou atmosféru, docela slušný scénář, Englund je překvapivě dobrý a především díky výborné režii (Dwight H. Little) jde o nadprůměrný film. Počet vražd je vyšší než je v tomto příběhu obvyklé a jsou krvavější, ale filmu to nijak neškodí. Závěrečná část je vydařená, hudba velmi dobrá. Skutečně perfektní je v této verzi Fantomovo podzemní sídlo. Slabší 4*. ()
Celou dobu jsem si říkal, jak je to krásně freddyovské... a moje pravda je jediná správná, protože to tak je. A když pominu ten šílený CZ dabing, ve kterém je angličtina slyšet víc, než je zdrávo, tak se mi to strašně moc líbilo. Robert Englund je opět krásně ďábelský a opět popálený (nádherně freddyovské, vidíte?), povázaný, poslepovaný... Atmosféra je temná, hustá, příběh skvěle převedený do současnosti (až na to zbytečné finále), podzemní doupě působivé, je tam hodně mlhy a ta viktoriánská doba je opět krásně působivá. Za mě obrovská spokojenost, škoda, že Robert neměl čas na víc takových týpků... Muzikál, horor, detektivka, skvěle působící mix ve skvěle působícím prostředí a navíc s vynikajícím hercem. Jsem zvědavý na další verze a na knihu, ke které jsem se bohužel ještě nedostal. Dávám velmi silných 90%, opravdu se mi to moc líbilo, mám totiž takovéhle filmy rád. Robert Englund byl "i" Fantom opery, ale kdo si na to dnes vzpomene? Tahle jeho role, si zaslouží více pozornosti, protože, nedá se nic dělat, Erik Dester je poloviční Freddy Krueger a to nejen v obličeji. ()
Trochu netypický Fantom opery, začíná a končí v současnosti. Zpěvačka se po ráně do hlavy ocitá v době fantoma, skladatele, který pro věčnou slávu upsal svou duši ďáblu, jenž ho znetvořil. Robert Englund jako fantom s vizáží podobné Freddymu Kruegerovi si obličej sešívá z částí lidské kůže a v průběhu filmu zamorduje kolem pěti otrapů. Průměrně natočené vraždy a zajímavé finále. 55% ()
Tak tohle nezachránil ani Englund, ani pochmurný a špinavý Londýn a ani operní zpěv, který byl nečekaně asi nejlepší na celém filmu. ()
Tento snímek jsem viděl jako dítě do té doby ještě neznaje klasického příběhu a zastánci klasiky by se mnou zřejmě nesouhlasili, ale byla to právě tahle verze, která mě osobně učarovala nejvíc. Fenomenální hudba od pianisty Mishy Segala pokryla nejen onu výzvu "Fantomovy" hudby (Don Juan Triumphant), ale předvedla toho daleko víc. Robert Englund se svým vzhledem a hereckými výkony bravurně ztvárňuje démona a ohavnost, jakou si právě divák u Fantoma opery zřejmě představí (nic proti nové verzi, ale tam mi fantom vůbec ohavnej nepřijde). Jill Schoelen velmi uspokojivě naplňuje roli dívky, která se zprvu nechává vést učitelem a posléze zjišťuje, v jakém nebezpečí se ona sama ocitá. Temný noční Londýn z 19. stol. zrovna tak jako prostředí Opery - atmosféra dokonale vtáhne diváka do děje. Pro mě osobně jasných 5 hvězdiček. Nechť láska a hudba trvají navždy. ()
Nemůžu si pomoc nesrovnávat s perfektními verzemi z 40. a 60. let. Možná za to může i mizerný rychlodabing a nekvalitní rip co jsem sehnal, ale tenhle fantom mi přišel zdaleka nejlacinější. Žádná výprava, kostýmy, člověk si pomalu nevšiml že se děj přesunul o sto let zpět. A ono to o opeře vůbec nebylo, zkrátka jen béčková vyvražďovačka, navíc ještě dost nudná a s nezajímavým Fantonem - Englund má krásně hnusnou masku, ale jinak je překvapivě nevýrazný. No zkrátka od filmu z konce 80. let nešlo moc víc čekat, ale stejně jsem dost zklamanej. ()
Překvapivě docela slušná verze Fantoma Opery, která se sice přesunula do Londýna, ale jinak vcelku dobře zachovává ducha:) původního díla Gastona Lerouxe. Robert Englund je skvělý padouch; jeho Fantom je temnější a velmi násilnický, v jeho původu má spáry samotný Ďábel. Masku si šije z kůže svých obětí, což je docela humus, ale rozhodně zajímavá obměna v příběhu. Z Raoula zde udělali poněkud arogantního Richarda a Christine se jmenuje Day. Strašně se mi líbila scéna na hřbitově a Fantomovo doupě je též lepší a méně pompézní nežli ve verzi z r. 2004. Slušná hudba, zajímavá verze. Ale netroufám si říct, že je vhodnou reprezentací příběhu Fantoma Opery. ()
Některé scény byly velmi nechutné až odporné. Fantom tu byl představen jako postava, která propadla peklu a byla poznamenána ďáblem. V ostatních filmech je vykreslen jen jako zmrzačený člověk. Alespoň byl film originální. ()
Horor z prostředí Londýna 19 století je zasazen do operního světa tehdejší doby.V okolí opery se nacházejí znetvořená těla, usmrcená bizzarními způsoby.V mlhavých uličkách nočního Londýna se potuluje neznámý fantom, který nemá s nikým slitování. Policie je bezradná a fantom si vybírá jednu oběť za druhou.Klasické rozparovačské téma, jako šité Robertu Englundovi na tělo, okořeněné o mnoho nezvyklých prvků.Fantom není klasický masový vrah, ale démon z jiného světa, beroucí na sebe lidskou podobu.Což ale po většinu filmu není zřejmé. Celý film doprovází depresivní a stísněná atmosféra Londýna přeminulého století. ()