Cobblers
Režie:
Emil Artur LongenScénář:
Emil Artur LongenKamera:
Jan StallichHudba:
Jára BenešHrají:
Theodor Pištěk, Eman Fiala, Jan Richter, Jarka Pižla, Fanda Mrázek, Čeněk Šlégl, Jan W. Speerger, František Sauer, Máňa Ženíšková, Betty Kysilková, Otto Zahrádka, Vlastimil Amort, František Černý (více)Obsahy(1)
Ševci Bambous, Čumpelík a Kysela, kteří žijí vedle sebe, se častují drobnými zlomyslnostmi. Čumpelík získá výhodnou zakázku. Má podrazit holínky nadporučíku Fohrovi s tím, že když bude práce dobře provedena, doporučí ho Fohr svým známým. Oba sousedé závistivě sledují, jak si švec maluje na vývěsní štít nápis c. a k. dodavatel. Zlomyslný Bambous pak podražené holínky ukryje a Čumpelík dá sluhovi, který přišel pro zakázku, holínky jiné, menší velikosti. V Chuchli se koná oslava spolku veteránů, které se zúčastní všichni tři sousedé, Bambous navíc s dámou. Kočárem přijíždí i nadporučík Fohr se svou slečnou. Na nohou má holínky, ale důvod, proč ho tolik tlačí, zatím nezná. Když už nemůže v holínkách déle vydržet, dá si je kolemjdoucím vojínem vyzout. Fohrova slečna se urazí, nechá ho na cestě a vrací se do Prahy. Druhý den chce nadporučík ševce vytrestat, ale Bambous se ke svému kousku přiznává, a vše je odpuštěno.
Staropražská historka z rakousko - uherských časů: Mezi dvěma obuvnickými mistry probíhá konkurenční boj o výhodnou zakázku... Film také obsahuje dokumentární záběry pražské paroplavby.
(oficiální text distributora)
Recenze (10)
Takže se s těmi odpady zase uklidníme a zamyslíme se nad tím, čím Skalní ševci jsou, nejsou, čím měli být a případně jak to celé dopadlo. E. A. Longen se zapsal do českého filmu jako průkopník nápadu na seriál o Rudim v 10. letech, ve 20. letech jen sehrál roli v Otráveném světle. Ovšem roky 1931 až 1936 už byly skutečně pro Longena filmově plodné, realizoval ve vlastní režii dvě frašky, kromě Skalních ševců také Miláčka pluku. Jako herec se dále uplatnil v Třetí rotě a Aféře plukovníka Redla. A dále už se věnoval scénářům a adaptacím vlastních námětů. Měl smysl pro veseloherní témata a určitou kariku. Jeho posledním autorským otiskem pak zůstává etudka Ference Futuristy a Betty Kysilkové v Naší XI. Jeho Skalní ševci spadají do oblíbené subžánru československého filmu, který reagoval s humorem sobě vlastním na reálie c. a k. minulosti. V domě, který patří Betty Kysilkové, zpravuje své živnosti trojice ševců. Bodrý Theodor Pištěk, Eman Fiala se stařeckou maskou a František Sauer podivného zjevu jako bačkorář. Ti všichni mají učně různého charakteru, mým ideálem je samozřejmě Fanda Mrázek. Vcelku poklidný život plný naschválů a nadbíhání paní domácí vzruší zakázka leutnanta na nové holínky. Tento rozkošný typ Edy Fohr je sehrán rozkošnicky Čeňkem Šléglem a zastupuje v druhém plánu milostnou linii. Vzdychá totiž po slečně z lepší rodiny, Elly (půvabná Máňa Ženíšková). Tato Elly ale bohužel netuší, že vlivem konkurenčního boje v ševcovských dílnách si za ní Edy vyjel v náhradních malých holínkách - a přichází tak o všechnu reputaci. Drobnou vadou na kráse je pak skutečnost, že se nikdo neobtěžoval slečnu Ženíškovou převléci do secese, ale celou roli hrála v nejnovějších modelech. Vrcholem celého filmu pak je výprava do Chuchle, která je rozehrána ab absurdum do dokonalých epicenter humoru. To už pak vzduchem lítají celé zmoklé husy, bodří ševci vlivem průtrže mračen padají do Vltavy, zatímco před zastávkou v hostinci zcela nenuceně blili do pangejtu. A teď je otázka, koho si ta Betty nakonec vybrala, za ženicha by se býval hodil každý, jen Bambous a Čumpelík spojili své dílny do jediného reprezentačního c. a k. závodu. ()
Jsou filmy, u kterých si člověk uvědomí, že upřímně nenávidí dechovku... Uklidnil jsem se, zamyslel jsem se a pořád tenhle film považuji za slátaninu. ()
Už dlouho jsem se těšila na tento kousek. Na rozdíl od mnohých uižvatelů ho vnímám především jako přechod mezi němým a hraným filmem, protože většina protagonistů točila převážně němé filmy. Navíc jde o film, který se nevysílá právě často a zároveň je druhým zvukový filmem herce, scénáristy a režiséra Emila Artura Longena. Ve třicátých letech byly taškařice velice oblíbené a tento film se v tomto ohlehu od těch ostatních výrazně nelišil. Zatímco Machatý vsadil na uměleckou stránku, Logen se drží zajetých konvencí a příliš nevybočuje. Skalní ševci jsou spíše průměrní než špatní a ty mnohé odpady zde si určitě nezaslouží. Jako kompenzaci navyšuji hodnocení o jednu hvězdu ()
Optimistická, rozverná a velmi vysmátá groteskní veselohra s úžasným přehráváním, krásnými ženami, Betty Kysilkovou i milými písněmi. Rozhodně ničím neurážející, v pohodě sledovatelné a po stránce režijní docela zajímavé. ()
Už je to nějaký čas, co mě přivábila osobnost Fandy Mrázka, už si nepamatuji, kdy prvně. To ale není důležité. Po shlédnutí filmu "Strýček z Ameriky" (1933), kde fanda Mrázek hraje jednu z hlavních rolí, což se mu v jeho herecké práci moc často u filmu nestávalo, tak jsem nakoukl i na tuhle podívanou, "Skalní ševci", natočenou o dva roky dříve, než "Strýček z Ameriky". docela mě překvapuje, když odhlédnu od dobových nedostatků, jak výstižně jsou zde zachyceny lidské charaktery, které se ukazují při poměrně banální záležitosti. K tomu filmaři přihodily pár scén, které se hodí ke konkurenčnímu boji dvou ševců, a dareba je vytrestán, vtipálek se ke svému činu přiznává, a vše dobře dopadá... Rovněž na mě z tohoto snímku i dýchne doba, kdy řada dnes už neexistujících povolání, byla tehdy běžnou obživou. ()
Ševcovská fraška po longenovsku. Jednoduchý příběh, jednoduchý humor, jednoduché provedení. Fiala, Pištěk a spol. jen šaržírují, protože nemají co hrát, a obsazení Franty Sauera, legendárního Haškova kumpána, byl naprostý omyl. Ale svým způsobem pochopitelný. Kamarádi z pražských putyk se neodmítají. ()
Pištěk, Fiala a Mrázek jako ševci jsou výborně napsané a zahrané postavičky. K tomu veselá jednoduchá zápletka a dýchnutí počátku třicátých let. Longen byl hlavně kabaretiér a v této komediální hříčce je to sakra znát. Vůbec to ovšem nevadí, je to přímý odkaz té doby a jeden z prvních zvukových filmů. Jako velká rarita se ve filmu objevuje Franta Sauer, známý to pražský anarchista a bohém, zakladatel nelegální organizace Černá ruka a vydavatel prvních sešitových vydání Haškova Švejka, které ho doslova zruinovalo. Většina zdejších hodnotících uživatelů o tom všem nemají vůbec žádnou páru. ()
Prvorepubliková komédia, kde sa v príbehu nič objavné nevymyslí, zápletka so zámenou niečoho je na tú dobu klasická, ale našli sa aj naozaj zábavné momenty. Na môj vkus sa vo filme priveľa pochoduje za zvukov dychovej hudby, ale keď sa nepochoduje, ale spieva, tak sa aj tá dychovka dá zniesť. Je to vzhľadom na rok vzniku zo začiatkov zvukového filmu celkom fajn, na slabšie tri hviezdy. Obuvnici si nakoniec kamarátsky podajú ruky ako Pat a Mat a ja som nakoniec zistil, čo mi tá dychovka stále pripomínala. –––– Každý dělá, co umí a co může. A hlavně kdo může, nedělá nic. ()
„Každý dělá co umí a co může, no ale kdo může, nedělá nic!“ ()
Jedna hvězdička za Bettynku Kysilkovou. Tohle se panu Longenovi ale vůbec nepovedlo. Měla to být jakási taškařice o dvojici ševců, kteří mají dílnu vedle sebe a přou se o to, kdo má právo dělat boty pro důstojníky. Nějak se jim do toho plete třetí švec - bačkorář melírovanej,, který k nim do domu dolejzá za paní domácí... Z neznámých důvodů ukradne dva páry bot (soudě podle toho, že se jedna scéna takřka opakuje) pana nadporučíka, načež se mu vrátí pár o tři čísla menší, takže se mu nepovedou námluvy s Máňou Ženíškovou (takto manželkou T. Pištěka). Pak tam je nějaká přehlídka vysloužilýuch vojáků cechu ševcovského a výlet, na který náhle začne pršet. Načež se všechno vysvětlí, pan nadporučík i melírovanej přijdou o nevěsty ševci vytvoří společnost s ručením omezeným.... Velmi amatérské výkony a bezduchý, rádoby vtipný děj. ()