Velvet Buzzsaw

Jasně, ve filmu „Velvet Buzzsaw“ jsou docela dobré, drsné scény, ale je to málo. Tady toho mohlo být víc, stačilo by vynechat všechny ty nezáživné scény, kde se nic neděje. Byla tu v podstatě jen jedna scéna, která se mi líbila a pravdu mě zaujala, a ta byla na samotném konci. A to máte pocit, že je to spíš taková srandička, která mrkne na diváky, i když své opodstatnění má. Bohužel jinak je tohle hodně nevyužitý potenciál. (14.06.2019)

Gilroy se při dalším náhledu do fungování specifické skupiny lidí neomezuje jenom na sdělení "zaprodávat se nemá" - to je nám na první doboru jasné. Chce si svou ďábelskou kritiku užít a celou dobu se skrytě i nepokrytě posmívá neschopnosti zdravého úsudku napříč společností. Nenechavé galeristy a kritiky nesmlouvavě kosí, jako by kázal ze studie o „efektu hipsterů“ Jonathana Toboula, která nedávno rezonovala na sociálních sítích. Nešetří ale ani zbytek obyvatelstva. Představitele středního proudu vykresluje jako vesměs konzumní omezence. Nejlíp pak vystihuje všeobecnou společenskou znuděnost a smyslové přehlcení ve scéně s mrtvým vykrváceným tělem uprostřed galerie. Návštěvníci považují krev za barvu a drastický výjev za součást umělecké instalace, díky kterému můžou zabavit děti. V konfrontaci s očekáváním horror fans vyhoří Velvet Buzzsaw jako zbytečný béčko, což je ale škoda. Jako mrazivě vtipná a znepokojující společenská karikatura totiž funguje dost dobře. (22.04.2019)

Svět čmáranic a skvrn plný snobů a intelektuálních žvanilů je infikován skutečným živoucím uměním, a to se s nimi jednoduše nesere.  Geniální vlastně i  v onom podávání za studena, kdy vás  prostřednictvím nudy, což jsem takto zábavně zažil poprvé,  Gilroy vtáhne přímo do světa "pocitů" těchto karikatur živých bytostí, rozuměj kritiků a majitelů galerií. Umělce samotné pak vlastně sympaticky nepranýřuje, vtipnou je zejména role Johna Malkoviche a jeho prázdného ateliéru s jedním plátnem, scénka s majitelem galerie mne rozesmála nahlas. Jedinou další sympatickou postavičkou je nenápadná vychcaná dívenka v podobě pracovně fluktuující sekretářky (Coco), která nemá problém všem nastavit zrcadlo a vyžvanit všechna skrývaná tajemství a postrčit tak naše hlavní hrdiny do pekla, kam beze vší pochybnosti všichni patří.  Výborná černá komedie u níž se unudíte k smrti... (16.11.2023)

dobře,tak umění zabíjí no...od Gilroye jsem po Slídilovi a koneckonců i Romanovi J.Israelovi čekal mnohem víc než tuhle sice skvěle obsazenou,ale jinak povrchní a nezáživnou nudu.Pár OK momentů tady sice je,ale jinak Sametová cirkulárka nefunguje ani jako horor,ani jako mysteriózní cosi a nakonec ani jako satira...40% (02.03.2019)

Absolutní herecký přetlak a neujasněná hororová mazanice z obrazárny. Hlavní hereckou hvězdou je Jake Gyllenhaal, hrající bisexuálního recenzenta obrazů, ovšem příběh se zdaleka netočí jen kolem něj, ačkoli jeho postava byla nejplnokrevnější. Jsou zde ještě Rene Russo, Toni Collette, John Malkovich a spol. a scénář jim přisoudil jen prázdné plky, které jsou prokládány jejich odklízením ze scény, aby už řeč také nabrala nějaký ten hororový směr. Z hororového hlediska to přinejmenším vázne, dialogů je prostě víc, než by muselo, zabití jsou esteticky neotřelá, určitě je zajímavá i historka kolem prokletého malíře, který svá umělecká díla po své smrti počastoval nadpřirozenou silou která brání profitu z nich. Větší záhadou je ale účast právě Jake Gyllenhaala na tomhle poměrně plytkém a postupně hodně předvídatelně pojatém kousku, který postupem času padá střemhlav do nezábavných vod, kdy děs ve filmu nedrží vydatnou stráž, a film se stává nechtěně směšným. Patrně Jake důvěřoval Danu Gilroy natolik, že příliš neřešil, do čeho jde, v minulosti už s ním přece točil a film Slídil neměl špatné přijetí. Role ostatních hereckých hvězd jsou rozházeny tak, aby na sebe účastníci nežárlili ohledně počtu natáčecích dnů. John Malkovich mně přišel krutě nevyužitý, Toni Collette se postarala o jeden z těch silnějších hrůzyplných momentů, kdy jí byla v galerii amputována ruka. Téměř dvouhodinová stopáž mně přišla přehnaná. Film střídal otravnou dialogovou nudu, působivé sekvence a perfektně úchvatného Gyllenhaala. Vrcholným záměrem bylo propojit nepříliš často aplikovanou ideu specifického umění malířství s úderným hororem, což podle mě nebylo konáno lehkým režijním štětcem. Plátno bez pořádně rafinovaných režijních a scenáristických tahů je prostě jen plátno, které zrovna velkým obdivem nezahrnu. Ze zvědavosti si jej ale určitě prohlédnu. 6/10 (20.03.2019)