poster

Operation Finale

  • USA

    Eichmann

    (pracovní název)

Drama / Thriller / Životopisný / Historický

USA, 2018, 123 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • classic
    **

    Nič extra som nedostal, ako som si trochu tak naivne po zhliadnutí filmových ukážok predstavoval, pretože tento dobový snímok je jedna veľká, strašná nuda, ktorú maximálne zachraňujú Isaac a Kingsley. A takýto vojnový zločinec, akým Adolf Eichmann bezpochyby bol, by si určite „zaslúžil” dôkladnejšie spracovanie, napríklad následny proces v Izraeli. Trebárs čosi na spôsob legendárneho súdneho filmu-Norimberský proces od Stanleyho Kramera z roku 1960.(7.10.2018)

  • luka4615
    ***

    Filmové a dokumentární počiny, které se zabývají tématikou Druhé světové války a událostmi před i po ní mám ve velké oblibě. Operation Finale se totiž zabývá "honem" na jednoho ze strůjců konečného řešení židovské otázky Adolfa Eichmanna, který prchl před spravedlností do Argentiny. Tvůrci bohužel tento mimořádný příběh vcelku razantně a velmi často i nevhodně upravují za účelem většího dramatického efektu, což finální dojem markantně sráží. Připočtěte si k tomuto všemu i enormní délku stopáže s několika hluchými a zbytečnými scénami a dostanete snímek, který bohužel upadne v zapomnění v hluboké jámě filmového průměru. A tento smutný fakt bohužel nezachrání ani výborný Ben Kingsley či Oscar Isaac. Škoda. „My job was simple: Save the country I loved from being destroyed. Is your job any different?“(9.10.2018)

  • *CARNIFEX*
    ***

    “Pravda” je reaktívna. Rovnako ako vo filme “Zero Dark Thirty”, aj v prípade “Operation Finale”, je divák svedkom niečoho, čo mu je podsunuté, ako “pravda” jednej strany. Veľmi pochybujem, že sú informácie v tejto “story”, podané na základe relevantných faktov, no tento snímok od “Netflixu”, určite patrí medzi tie lepšie “pokusy”, ako diváka informovať o skutkovej podstate. Mňa film zaujal, bavil, hneď od začiatku, až do úplného konca. Mám rád tieto pomalé, špionážne snímky, ktoré sa všemožne snažia opierať o “históriu”. A i keď na mňa pár pasáži z pohľadu komunikácie s Eichmannom, pôsobili akosi “z cesty”, samotný príbeh, zanecháva celkom uveriteľné dojmy, čo je v tomto prípade, absolútny základ.(8.10.2018)

  • chelseaman22
    ****

    Překvapivě dobře zpracovaný film o honu na Adolfa Eichmana, který svou hnusnou hlavu uskladnil v Argentině, aby ho soud v Norimberku neposlal na šibenici. Vyjma výborného výkonu Bena Kingsleyho je s podivem, že MOSAD je ve filmu prezentován jako velice chabý represivní nástroj izraelské vlády. 73% Celosvětový příjem ke 12. 2. 2019: $17,612,099, což je 0,73 násobek rozpočtu(12.2.2019)

  • Brooks
    ***

    Zbytočná dramatizácia už tak dramatickej udalosti v závere to pre mňa zničila. Radšej by som tiché, nenápadné docudrama, ktoré sa drží faktov ako bolo Zero Dark Thirty, než hollywoodskou pozlátkou obalenú, väčšinovému divákovi prispôsobenú, žánrovú frašku. Remeslo solídne a Isaac a Kingsley dobre obsadení a dobre hrajúci, ale dialógom medzi nimi, ktoré mali byť hnacím motorom filmu, venuje režisér príliš málo pozornosti. Kvalitatívne na rovnakej úrovni ako dnes už zabudnutá Operácia Entebbe.(2.2.2019)

  • - Rovnako ako dej filmu, tak aj jeho natáčanie prebiehalo v Argentíne, predovšetkým v okolí metropoly Buenos Aires. (MikaelSVK)

  • - Adolf Eichmann je do dnešních dnů jedinou civilní osobou popravenou na území státu Izraele. Proces s Eichmannem probíhal v rozmezí 11. dubna až 15. prosince 1961, rozsudek smrti byl potvrzen 29. 5. 1962. Rozsudek smrti oběšením byl proveden 1. 6. 1962, tělo bylo spáleno a popel vysypán do moře. Proces byl přenášen přímým přenosem do celého světa a poprvé zde veřejně vystupovali přeživší z koncentračních táborů. Stal se tak přesně tím mementem, kvůli němuž byl nacista Eichmann unesen a veřejně souzen v Izraeli. (webhomeless)

  • - Ačkoliv tehdejší akce Mosadu na území cizího státu vyvolala značný mezinárodní poprask, je z dnešního pohledu více než pochopitelná. V roce 2006 vyšlo po otevření akt CIA najevo, že o jeho pobytu již od roku 1958 věděli nejspíše jak američané, tak Německá spolková vláda. Nebyl však zájem o jeho dopadení kvůli osobě Hanse Globkeho, jenž byl v letech 1953–1963 šéfem Úřadu spolkové vlády Konrada Adenauera  a panovaly obavy, že by Eichmann odhalil nepříjemné skutečnosti o jeho přímé spolupráci s nacistickým režimem. Ta vyšla plně najevo až po jeho smrti. Eichmann měl i kontakty s KGB a cítil se v Argentině hodně sebejistě. Nohy mu podrazila až ochota poskytnout v roce 1960 zprostředkovaně interview magazínu Life. (webhomeless)