poster

Zloději

  • Japonsko

    Manbiki kazoku

  • Japonsko

    万引き家族

  • Slovensko

    Zlodeji

  • Austrálie

    Shoplifters

  • Velká Británie

    Shoplifters

  • Nový Zéland

    Shoplifters

  • USA

    Shoplifters

Drama

Japonsko, 2018, 121 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • vurhor
    ****

    Hezky napsané melodrama Shoplifters se nese v podstatě ve velice podobném duchu, jako Cuarónova Roma, se kterou snímek zcela zaslouženě sdílel nominaci na Oscara za nejlepší cizojazyčný film. Bez zbytečného patosu a sentimentu film prezentuje nelehký život velice sympatické chudé rodinky, která své osvojené děti mimo jiné učí umění zlodějskému po obchodech. Ve své podstatě se ale jedná o velice smutný film, jehož žal se však skrývá pod maskou milé a úsměvné atmosféry. Ta rodinka prostě přiroste divákovi k srdci. Všichni její členové jsou mistrovsky napsaní, plus vzájemné vztahy mezi nimi jsou uvěřitelné a nepůsobí lacině. Obzvlášť s těmi dětmi film pracuje skvěle. Na jednu stranu prezentuje krutou realitu sociálně slabých jedinců, plus zároveň stíhá vše sledovat (částečně) nevinnýma očima prcků, kteří závažnost a tíži rodinky vlastně ještě úplně nechápou. Jen docela škoda, že film to ke konci tak natahoval, se svým tempem mohl být tak o 20 minut kratší. Byť je Roma určitě lepší, i tak klobouk dolů. Aspoň tu nominaci si to definitivně zasloužilo. Lepší 4*(10.4.2019)

  • mchnk
    *****

    Velmi detailní návštěva jedné nepokrevní rodinky zlodějů, přežívající ve slumu v japonském stylu. Kradou v obchodech a berou prachy i se zavřenýma očima, bez jakýchkoli výčitek vůči sobě či snad okolnímu světu. Existují však věci, které jsou pro ně nezcizitelné a které dokáží dokonce sami obohatit, jedna z nich je nevinná, velmi křehká dětská dušička, ve které lze snadno zanechat hodně špatného, ale i mnoho dobrého, úsměvy i upřímnou radost...čistou lásku, jež vytváří celoživotní pouto, skutečné rodinné spojení. Silný lidský příběh o střetu materiálních a duševních hodnot, o (ne)důležitosti zaběhlého společenského soužití a standardu, který vychovává další generace a o minulosti i charakteru všech zúčastněných. Odvyprávěno i vygradováno opravdu nevídaným způsobem a prakticky dokonale a hlavně přirozeně sehráno. Převážně dětské role jsou až fascinující a společně s nádherným, ale i drsným příběhem, vytvářejí ve filmu nezapomenutelné a velice silné scény. Film, který je potřeba vstřebávat o něco déle. [Filmový klub Citadela - Litvínov](20.2.2019)

  • MikO_NR_1909
    ****

    Kore'eda možno nie je najinovatívnejším, ale vzácne miesi ľudovú úprimnosť, emócie a ťažké skúšky osudom. Je takým japonským Satyajit Rayom. Kladie dôraz na vyváženú psychologickú zložku aspektom prítomného momentu prežívania a spracovávania podnetov a je nekompromisný v dôsledkových rozuzleniach príčinnosti týchto sporov. Filmu dominuje minimalistický formalizmus, ale mimoriadne citlivo ho rozvetvuje do ďaleko dôslednejších detailov. Medziľudské väzby poníma ako istý ekvivalent bližšie nešpecifikovaného pocitu bezpečia napriek zlej sociálnej situácii, ale nevyvoláva v divákovi lacný efekt spolupatričnosti nižšej triedy "bojujúcej" o svoje šťastie. Ono to nie je vykalkulovaný efekt, ale proces širokospektrálneho pochopenia situácie. A to je dôležité vo filmoch, ktoré majú globálnu relevanciu.(30.9.2018)

  • Mkqp
    *****

    PAN Koreeda je v mých očích bůh pro přirozená dramata. Zloději jsou další z mnoha jeho skvělých děl, na které se příjemně kouká, nenudí a mnoho scén v sobě ukrývá úžasné city, nad nimiž jen žasnu. Jednou z nich je např. komunikace mezi maličkou Rin a její novou mamčou, která ji vypráví o tom, že není její chyba, když jí pravá máma ubližuje. V těchto scénách jim prostě vše věříte. Hercům se nedá co vytknout, protože z nich Koreeda opět udělal žijící lidi a ne jen postavy v nějakém filmu. Za mě absolutní spokojenost a doporučuji všem kdo dramatům ze života holdují.(16.12.2018)

  • Matty
    *****

    Koreeda dál rozvádí téma alternativních rodinných modelů, u nichž nezáleží na pokrevní příbuznosti, ale na tom, co dotyční sdílejí (opět se zde hodně pracuje s chuťovou pamětí), zda se spolu cítí pohodlně a bezpečně. Film zároveň ukazuje a nijak neomlouvá pochybné základy některých mezilidských vazeb. Členy „rodiny“ nepojí jenom láska, ale také finanční závislost nebo pozvolně, promyšleným dávkováním informací odkrývané temné tajemství (přítomna je tak i pseudodetektivní linie, držící nás až do konce v napětí). Na otázku, kdo by měl na konci filmu ideálně zůstat s kým, neexistuje jednoduchá odpověď, hlava říká něco jiného než srdce. Nahrazení expozice postupným rozkrýváním minulosti hrdinů a upevňováním pout, která je spojují, přispívá k proměnlivosti vztahů a nutí nás neustále přehodnocovat názor na jednotlivé postavy, mezi něž Koreeda „demokraticky“ dělí pozornost. Dostává se nám tak zároveň nesmlouvavého sociologického řezu dnešní japonskou společností od teenagerek, které buď raději odcházejí do ciziny, nebo dostávají peníze za to, že „houpou prsama“ (a nabízejí společnost citově deprivovaným mladým mužům), přes (těžce) pracující třídu, která nemá nic jisté, k seniorům zabíjejícím čas u výherních automatů. Temné, ale ne úplně beznadějné, v mnohém komplexní, v jádru vlastně docela prosté drama se jako všechny Koreedovy filmy vyznačuje zvolna plynoucím vyprávěním (rozděleným do několika bloků oddělených zatmívačkami), členitou mizanscénou a úspornou, ale přesnou kamerou, která nedělá žádné zbytečné pohyby a své hledisko dle potřeb vyprávění uzpůsobuje jednotlivým postavám. Zloději s vámi nijak citově nemanipulují, ale přesto vás bez jakéhokoliv nátlaku dokážou dostat do bodu, kdy stačí, aby jedna postava pronesla jedno slovo, a rozbrečíte se. Jde tak o další doklad Koreedova neokázalého mistrovství. Možná formálně méně inspirativní než Třetí vražda, divácky vstřícnější než Nobody Knows a ne tak křehký jako Still Walking, ale pořád je to jeden z nejlépe zrežírovaných filmů, které jsem letos viděl. Zatím dvakrát, ale určitě se k němu budu vracet. 90%(21.9.2018)

  • - Natáčelo se v Japonsku v Tokiu. (Varan)

  • - Celosvětová premiéra proběhla 13. května 2018 na Cannes FF. (Varan)

 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace