Reklama

Reklama

Osamu je gastarbajtr, který si přivydělává kradením v obchodech. Do řemesla zasvěcuje i svého syna. Oba žijí v provizorním domě na periferii a s dalšími členy domácnosti tvoří rodinu, na které je podivné mnohem více než jen způsob obživy. Do rutiny krádeží zasáhne holčička, která si osaměle hraje v mrazu na balkoně. Osamu se rozhodne, že vzít si dítě, které rodiče zanedbávají, není zločin. Jeho čin vede k odhalení tajemství uvnitř rodiny zlodějů a zpochybnění toho, co vlastně pod pojmem rodina rozumíme. Koreedův film je citlivým, vrstevnatým a rafinovaným dramatem o bezpodmínečné lásce a důstojnosti chudých. (Film Europe)

(více)

Recenze (85)

Matty 

všechny recenze uživatele

Koreeda dál rozvádí téma alternativních rodinných modelů, u nichž nezáleží na pokrevní příbuznosti, ale na tom, co dotyční sdílejí (opět se zde hodně pracuje s chuťovou pamětí), zda se spolu cítí pohodlně a bezpečně. Film zároveň ukazuje a nijak neomlouvá pochybné základy některých mezilidských vazeb. Členy „rodiny“ nepojí jenom láska, ale také finanční závislost nebo pozvolně, promyšleným dávkováním informací odkrývané temné tajemství (přítomna je tak i pseudodetektivní linie, držící nás až do konce v napětí). Na otázku, kdo by měl na konci filmu ideálně zůstat s kým, neexistuje jednoduchá odpověď, hlava říká něco jiného než srdce. Nahrazení expozice postupným rozkrýváním minulosti hrdinů a upevňováním pout, která je spojují, přispívá k proměnlivosti vztahů a nutí nás neustále přehodnocovat názor na jednotlivé postavy, mezi něž Koreeda „demokraticky“ dělí pozornost. Dostává se nám tak zároveň nesmlouvavého sociologického řezu dnešní japonskou společností od teenagerek, které buď raději odcházejí do ciziny, nebo dostávají peníze za to, že „houpou prsama“ (a nabízejí společnost citově deprivovaným mladým mužům), přes (těžce) pracující třídu, která nemá nic jisté, k seniorům zabíjejícím čas u výherních automatů. Temné, ale ne úplně beznadějné, v mnohém komplexní, v jádru vlastně docela prosté drama se jako všechny Koreedovy filmy vyznačuje zvolna plynoucím vyprávěním (rozděleným do několika bloků oddělených zatmívačkami), členitou mizanscénou a úspornou, ale přesnou kamerou, která nedělá žádné zbytečné pohyby a své hledisko dle potřeb vyprávění uzpůsobuje jednotlivým postavám. Zloději s vámi nijak citově nemanipulují, ale přesto vás bez jakéhokoliv nátlaku dokážou dostat do bodu, kdy stačí, aby jedna postava pronesla jedno slovo, a rozbrečíte se. Jde tak o další doklad Koreedova neokázalého mistrovství. Možná formálně méně inspirativní než Třetí vražda, divácky vstřícnější než Nobody Knows a ne tak křehký jako Still Walking, ale pořád je to jeden z nejlépe zrežírovaných filmů, které jsem letos viděl. Zatím dvakrát, ale určitě se k němu budu vracet. 90% ()

Enšpígl 

všechny recenze uživatele

Podobný, prožitkově nevtíravě silný vypravěcí filamřský styl už na plátnech moc nenarazíš o to větší nadšení pak mám z každého takového setkání. ()

Marigold 

všechny recenze uživatele

V něčem se Koreeda vrací k temnější, sociálně realistické notě svých starších filmů, ale mistrovsky ji mixuje s vřelou melancholií Naši malé sestry a Po bouři. Shoplifters jsou brilantním prolnutím Jaký otec, takový syn a Nobody Knows. Film o tom, že láska mezi rodičem a dítětem není předurčená a rodina je, jako téměř každý sociální útvar, věcí společenské dohody (nebo jejího radikálního porušení). Precizně vystavěné, emocionálně uměřené, vrstevnaté a v něčem strašně skličující i plné naděje. Koreeda totiž ukazuje, že rozpad tradičních rodinných modelů nemusí znamenat konec. Ve světě inklinujícím k úplně jiným hodnotám se může vztah dospělých a dětí přerodit v něco docela jiného. Víc než co jiného jsou Shoplifters oslavou empatie a bezpodmínečné lásky nezávislé na genetických vazbách. Mistr na vrcholu. ()

DaViD´82 

všechny recenze uživatele

Nepřiznané volné pokračování Jaký otec, takový syn. A jakkoli se Koreeda věnuje shodnému tématu, tak nahlíženo je na něj ze zcela jiné, o nic méně zajímavé a nezvyklé, perspektivy. Jak již je u něj dobrým zvykem, tak opět platí, že navzdory tématu, které k tomu vyloženě vybízí, je to prosto jakéhokoli patosu či citového vydírání. Nikoli však emocionálního dopadu. V současné světové kinematografii stěží najít "lidumilštější" snímky než jaké točí s železnou pravidelností právě Koreeda; veškeré jeho postavy jsou ve své nedokonalosti dokonalé a živoucí jako málo jiných. Má je všechny rád, žádnou neodsuzuje. A divák s ním. ()

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Japonsko vnímáme jako bohatou ekonomiku, která je nepříjemným konkurentem západních firem. Každá, i ta sebebohatší země, ale produkuje i neúspěšné outsidery, kteří se pohybuje ve stínu pečlivě budované elegantní fasády. Sociálních dramat, jako je Kore'edův snímek, se k nám z Japonska dostává jako šafránu, tak jen na vysvětlenou: zloděj má v japonské společnosti jiný význam a postavení než u nás. Je to nejopovrhovanější sorta lidí, kteří jsou na tom nejnižším stupínku společenské hierarchie. Před pár lety proběhla Japonskem zpráva o dvou starých členech Jakuzzy, kteří byli přistiženi při krádeži v obchodě. Bylo to prezentováno jako známka neuvěřitelného úpadku této větve organizovaného zločinu. Jakuzza se totiž zabývá tradičními cnostnými formami zločinnosti, jako je vydírání, prostituce, korupce a hazard. Režisér přistupuje ke svým antihrdinům nezaujatě, citlivě mapuje jejich pohnutky a vzájemné vztahy. Zloději představují vzácný případ dobře natočeného filmu, kteří přichází s originálním přístupem a pohledem na nějaký sociální jev a segment společnosti. Po formální stránce se tomu snímku nic podstatného vytknout nedá. Festivalovka, jak má být, resp. jak si ji já představuji. Celkový dojem: 85 %. ()

Radko 

všechny recenze uživatele

Milý a dramaticky výživný sociálny konštrukt. Ako príbeh skvelé, plnê emócií a otázok, či biologická rodina je vždy tá pravá. To určite nie. Lenže ponúkané ľavé alternatívy - dojčenský ústav, detský domov, ústav sociálnej starostlivosti - sú takmer vždy horšie. Akou takou záchranou môžu byť, pri priaznivej hviezdnej konštelácii, adoptívni rodičia alebo pestúni. Naznačená možnosť žiť v pohode a láske v rámci robotníckej rodiny, vypomáhajúcej si k živobytiu krádežami a prostitúciou, pričom tieto záležitosti sa detí nejako extra negatîvne nedotýkajú, je konštrukčný omyl. V realite také pokusy existovali i existujú, len Kore'edov optimizmus strieda tvrdá realita. M8 najčastejšie podobu zdrogovaných šľapiek, náhradných matiek, ponúkajúcim dieťa špeciálnym klientom na ešte špeciálnejšie účely; zaúčanie detí v útlom veku sexu, drogám, alkoholu i cigaretám; apatia a nezáujem o nového potomka až do momentu, kedy môže priniesť jeho existencia nejaký materiálny zisk. ()

Aky 

všechny recenze uživatele

Citlivé, jemně natočené drama o tom, že nevadí bída ani drobný nemrav, když převládá prostá, vysoké cíle nehledající dobrota. ()

mchnk 

všechny recenze uživatele

Velmi detailní návštěva jedné nepokrevní rodinky zlodějů, přežívající ve slumu v japonském stylu. Kradou v obchodech a berou prachy i se zavřenýma očima, bez jakýchkoli výčitek vůči sobě či snad okolnímu světu. Existují však věci, které jsou pro ně nezcizitelné a které dokáží dokonce sami obohatit, jedna z nich je nevinná, velmi křehká dětská dušička, ve které lze snadno zanechat hodně špatného, ale i mnoho dobrého, úsměvy i upřímnou radost...čistou lásku, jež vytváří celoživotní pouto, skutečné rodinné spojení. Silný lidský příběh o střetu materiálních a duševních hodnot, o (ne)důležitosti zaběhlého společenského soužití a standardu, který vychovává další generace a o minulosti i charakteru všech zúčastněných. Odvyprávěno i vygradováno opravdu nevídaným způsobem a prakticky dokonale a hlavně přirozeně sehráno. Převážně dětské role jsou až fascinující a společně s nádherným, ale i drsným příběhem, vytvářejí ve filmu nezapomenutelné a velice silné scény. Film, který je potřeba vstřebávat o něco déle. [Filmový klub Citadela - Litvínov] ()

nascendi 

všechny recenze uživatele

Nemám problém s japonskými filmami. Nakoniec tento film sa mohol odohrávať kdekoľvek, možno do istej miery aj v cigánskej osade. V tomto filme si nebiologická rodina vymyslí nejaké poučky (kradnúť tovar, ktorý v obchode nikomu nepatrí, škola je iba na to, čo sa nedá naučiť doma a pod.), ktoré im umožňujú vnímať svoj parazitný spôsob života ako niečo morálne a prípustné. Mojim problémom je, že sa tento spôsob života kladie schematicky do opozície proti biologickým rodinám, ktoré sú vždy horšie, ako toto spoločenstvo. Preto nemôžem považovať film za kvalitnú sociálnu drámu, iba za ďalší manipulatívny pokus narúšať obvyklé životné pravdy. Preto iba priemerné hodnotenie. ()

Tsuki 

všechny recenze uživatele

Film zaobírající se podobnou tématikou jako Soshite chichi ni naru (tedy zda pouto mezi cizími lidmi dokáže být stejně silné nebo dokonce silnější než rodinná vazba), avšak atmosférou je mnohem blíže Koreedovu staršímu snímku Dare mo shiranai (včetně hlavní dětské klučičí postavy, který jakoby z oka vypadl hlavní postavě právě v Dare mo shiranai). Jak je u Koreedy zvykem, mísí se zde veselé i smutné životní momenty, ale závěr zanechává spíš tu smutnější, lehce melancholickou pachuť. Zůstává toho mnoho nevyřčeného, zamlčeného, či lží překrouceného, ale pouze divák je schopný vidět ten celek se vším všudy... a na rozdíl od zbytku společnosti zobrazené ve filmu je schopný vidět všechny postavy bez předsudků a s vědomím, že dělali věci ze správných důvodů. Právě z toho vzniká ta závěrečná atmosféra, která má hodně blízko k tak oceňovanému Dare mo shiranai. Koreeda zkrátka opět udeřil hřebík na hlavičku. Celkově zajímavý náhled na jednu nestandardní rodinu z okraje společnosti, včetně několika výmluvných a bravurně vyvedených scén, které přirozeně a s citem ukazují jejich pospolitost, vzájemnou náklonnost a pochopení. Radost pohledět. ~(4,4)~ ()

Slarque 

všechny recenze uživatele

Neokázalý pohled na rodinu v dnešní moderní společnosti. Empatický film, jehož tvůrce ho ovšem má perfektně promyšlený a zcela pod kontrolou. Proto se spoustu informací dozvídáme postupně (vlastně až do úplného závěru), což nás nutí neustále přehodnocovat svůj postoj k jednotlivým postavám. Film, který mě přiměl přemýšlet nad tím, co všechno je špatně v mé rodině. ()

Dzeyna 

všechny recenze uživatele

Haha, já važně občas žasnu o čem všem tihle japonští blázni mohou natočit film. Celkem vypečená "rodinka" plná zvláštností. Ale musím uznat, že mě to bavilo, i když to je takové temné a ne příliš veselé. Skvělá ujetá podívaná. ()

eLeR 

všechny recenze uživatele

Niekedy sa vám viac lásky dostane od cudzích, ako od tých vlastných. Myslím, že som práve zhliadla doteraz najlepší Kore'edov film. Pre mňa určite. Skoro skutočný, veľmi prirodzený .. výborný. ()

silentname 

všechny recenze uživatele

"Shoplifters" je pre mňa v jadre dobrým filmom. No súčasne mám pocit, že je to film, ktorý má bavil a nebavil súčasne. Ako to najlepšie vysvetliť? Miestami ma film trošku nudil svojim tempom, no súčasne som mal pocit, že som chcel týchto ľudí sledovať od začiatku do konca. Bol som zvedavý, kam sa film posunie, chcel som ich poznať a súčasne som mal pocit, že napriek všetkému kým sú, tak sú to v jadre šťastná rodina, kde srdce má svoje miesto. A mám pocit, že viacerí robili nesprávne rozhodnutia zo správnych dôvodov. Pre mnohých ten pojem síce neexistuje a nemá žiadny reálny význam, no to sú moje pocity. Keď do ich sveta vstúpi malá Juri (alebo Džuri), tak som mal pocit, že urobili dobre. Je dobré predsa zobrať dievča, ktoré sa hrá na balkóne vo februári ľahko oblečená a určite jej musí byť zima. Ja osobne by som nemal to srdce nechať také dievča zmrznúť. No keď ju chcú vrátiť domov a počujeme hádku rodičov, tak rozhodnutie, ktoré vykoná Osamuva žena je nesprávne. Nie je správne predsa dievča nevrátiť jej pravým rodičom. Lenže čo si má myslieť o žene, ktorá svoje dievča bije, a ktorá sa rozčuľuje, že ju vlastne ani nikdy nechcela a len ju dostala zo svojho tela von? To sú otázky, ktoré skutočne zapracujú a dajú filmu filmu svoj dej. A potom je fakt zaujímavé, že zmiznutie Juri sa ukáže až o 2 mesiace. A neurobia to oni, ale príde na to sociálka. Čo si človek môže myslieť o takých rodičoch? Sú tu skvelé scénky, na ktoré budem ešte nejaký čas spomínať, no nemyslím si, že by som si film niekedy pozrel znovu. Je dosť pomalý, plynutie času vo filme mi často unikalo a plus sú tam tie vypočúvacie scénky na konci, ktoré skutočne nemám v týchto filmoch rád. Hodnotím pozitívne, no rozhodne mám pocit, že som sledoval skutočne život tejto rodiny, ich problémy a ich radosti. Takže v tomto musím film pochváliť. Málokedy človek nadobudne pocit, že nepozerá film, ale skutočných ľudí. Hodnotenie: B ()

Flego 

všechny recenze uživatele

Môžeme mať rôzne názory na definíciu rodiny, pohľad režiséra Hirokazu Kore'edau je svojský a originálny, dá sa akceptovať ale aj nie. Citlivé a nevtieravé pomalé rozprávanie filmu je istým spôsobom oslavou jeho vnímania rodiny, ktorá je chudobná materiálne, avšak určite nie mentálne. ()

Anderton 

všechny recenze uživatele

Sociálna dráma, ktorá asi nebude púšťaná v televízii tesne pred začiatkom olympiády v Tokyu, aby sme si náhodou nemysleli, že Japonsko nie je iba krajinou tých skutočne neobmedzených možností a rajom na Zemi. V podstate sa dá s určitým nadsadením povedať, že tri štvrtiny filmu sú skôr expozíciou, kedy spoznávame postavy a vzťahy medzi nimi a skutočne do tuhého ide až v závere, po jednej nešťastnej nehode, ktorá celý tento predstavený domček z karát začne od základov búrať. Nevedel som, čo očakávať a dostal som film, ktorý viac rezonuje v hlave po skončení ako počas jeho sledovania, je to ten typ filmu, ktorý si vďaka týmto pocitom asi budete chcieť pustiť časom ešte raz. ()

Marze 

všechny recenze uživatele

Autor scénáře a režisér Hirokazu Kore-eda vyplnil film zajímavým pozorováním japonské rodiny s humorem, pozorovatelským talentem a vyplněním každého charakteru postavy. Sází více na nevinnost než na citové vydírání diváka. Film o rodinné lásce a vytrvalosti života na okraji společnosti. Kore-eda tyto otázky zkoumá pomalu, takže film není pro každého. Po hodině došlo také na erotickou scénu. ()

mm13 

všechny recenze uživatele

Je to pár dní po projekcii a ja sa doteraz opakovane pristihnem, že o Zlodejoch premýšľam... či si ich nosím v hlave. To sa až tak často nestáva. Ale pri filme, ktorý to všetko, čo obsiahol, tiež neobsiahol pri plnom vedomí (vedome), skrátka takým JE, to vlastne nie je žiadne prekvapenie. Kore'eda sa po Našej malej sestre tentokrát už definitívne dostal do môjho hľadáčika. Ale ponáhľať sa do jeho ďalších filmov nebudem... nie ešte pár najbližších dní... ()

Reklama

Reklama