poster

Studená válka

  • Polsko

    Zimna wojna

  • Velká Británie

    Cold War

  • Slovensko

    Studená vojna

  • Nizozemsko

    Cold War

  • Belgie

    Cold War

Drama / Romantický

Polsko / Francie / Velká Británie, 2018, 89 min

Komentáře uživatelů k filmu (38)

  • Filmmaniak
    ***

    Vizuálně Pawlikowski exceluje ještě víc než v oscarové Idě, po níž si zopakoval černobílý obraz i poměr stran, a přinejmenším v první půlhodině jeho snímek dokáže učarovat dravou a dynamickou režií i příběhem lidového pěvecko-tanečního sboru, který se musí podvolovat přáním režimu. Na něj navazující hlavní dějová rovina, melodrama o dvou nesympatických hlavních hrdinech, kteří by hrozně moc chtěli být spolu, ale dělají přitom všechno proto, aby spolu být nemohli, se však omrzí rychleji než dokolečka omílaný popěvek ojojoj.(3.7.2018)

  • POMO
    ***

    Rádoby artové melodrama, ve kterém ústřední duo opakovaně a DOBROVOLNĚ volí jiné životní cesty než být spolu, aby to pak mohli olitovat. A jen se tak v průběhu let občas potkávají, aby se jeden druhého zeptali, jak jsou na tom. Navíc film bez emocí, který snad NECHCE abyste jejich lásku prožili a NEPOTŘEBUJE abyste pochopili ta jejich všechna rozhodnutí. Melodrama o dvojici stejně černobílé, jako je jeho hezká obrazová 4:3 kompozice. Za ní třetí hvězda. Studený film. [Cannes](12.5.2018)

  • Matty
    ****

    Polské lidové písničky nikdy nebyly tak sexy. Kromě nich mě Pawlikovského baladický průřez dějinami hudby a Evropy uhranul silně kontrastní černobílou kamerou a vysoce ekonomickým vyprávěním s ostrými střihy, náhlými skoky v čase a množstvím významů sdělovaných bez slovního dovysvětlování mizanscénou, díky čemuž může film za necelých devadesát minut pokrýt nějakých patnáct let historie. Atmosféra přitom zůstává konzistentní, mění se hudební styl a míra frustrace hrdinů, kteří stále nemají to, po čem touží. Zjevně jde o snímek okouzlený poválečnou evropskou kinematografií (což se vedle akademického formátu projevuje také množstvím zastoupených evropských zemí a jazyků) - nikoliv jenom muzikály sovětského typu jako Zítra se bude tančit všude, vůči nimž se kriticky vymezuje -, ke které má mnohdy blíže než k realitě. Zároveň jsou to ale právě dobové politické represe, jimiž museli nepohodlní umělci v komunistických zemích čelit, jež komplikují zápletku a oddělují milence od sebe. Velké zjednodušení sociopolitických souvislostí, psychologická plochost charakterů a výrazná stylizace sice dobře slouží nadčasovému fatalistickému příběhu nenaplnitelné lásky (u kterého tolik nevadí, že namísto plnokrevných hrdinů sledujeme pouze určité (arche)typy), ale jako výpověď o určité době a lidech určité doby, kterou chce být též, Studená válka ze stejného důvodu selhává. Jestli ale chcete vidět velmi vstřícný art, který divákům nestaví do cesty moc překážek, nic hezčího v kinech zřejmě jen tak neuvidíte. 75%(10.7.2018)

  • Enšpígl
    *****

    A zatímco my do nekonečna vzpomínáme na "zlatá šedesátá" a velebíme Miloše Formana, Poláci si dávno vychovali další generaci nástupců svých kinematografických ikon. Studená válka je režisérský balzám, pro každýho kdo chce vnímat silný příběh lásky plný kotrmelců s perfektně drsně poetickým zakončením. Film má vždy nedovyprávěnou scénu, která se dokončí až v další scéně, ono to může působit zmatečně, ale ve filmu to má dobrou návaznost a vtahuje diváka do příběhu. Šetří se dialogy, ale vyprávění kamerou jede na plný plyn. Scény z baru budu mít v hlavě dlouho, bohémskost a touha po svobodě versus osudová láska. Je vyslovená radost sledovat tenhle film na plátně a užívat si mistrovské režie, kvalitních hereckých výkonů hlavních představitelů a skvělé hudební složky filmu. Hodnocení to tady má všelijaký, ale pro mě je tohle dlouho neviděná filmová dokonalost.(11.7.2018)

  • Rimsy
    ****

    Formálně na vysoké úrovni, Pawlikowski v tomhle ohledu bezesporu umí. Na příběhové úrovni se musí divák smířit s tím, že vyprávění je leckdy zkratkovité a reálie režimu či životních procesů jsou odstaveny na vedlejší kolej; podřízeny ústřední melodramatické lince o věčné lásce navzdory okolnostem a především politické zvůli. To chtěl podle všeho Pawlikowski sdělit, jelikož za tímto cílem si nekompromisně jde, logika příběhu ho tolik nezajímá. Poetiku snímek však má a na metaúrovni komentuje proměnlivé vlny studené vlny napříč dekádami. Není to prvoplánová romance, nýbrž funkční snímek o složitosti vztahů. Dobrá práce, ale pro mě úplná špička ne.(3.7.2018)

  • xxmartinxx
    ****

    Film o tom, že je jedno, jestli jste na západě nebo východě, když jste idioti, co prostě neumí žít. Přestože jde o film založený na skvěle využívané hudbě, tak se mi na něj především nádherně koukalo - místy byl ten zážitek až hypnotický.(15.8.2018)

  • Vitex
    ***

    Z Idy jsem zvládl něco kolem patnácti minut, tady to dopadlo mnohem líp - viděl jsem to celé. Do půlky mi to dokonce připadalo jako moc dobrej biák. Mám rád elipsovité vyprávění. Ale tady elipsy negenerují významy. Negenerují kromě pocitu promarněného potenciálu nic. Pawlikowski je spokojen s málem, šťastný to muž. Kamera nádherná. Zvuk super.(20.9.2018)

  • Vodnářka
    ***

    On byl charismatický a talentovaný umělec, ona krásná a dost drzá na to, aby zpívala u něj v souboru. Zamilovali se, jak už to tak ve filmech chodí, ale oba měli dost svých chyb a byli příliš sobečtí na to, aby ideální lovestory vydržela déle než vždy pár let. Bonno zpíval v osmdesátých letech: "I cannot live with or without you...", Pawlikoski volí pro stalinské Polsko lidovou píseň, která má podtrhnout emoce, magnetizmus a kouzlo hrdinů, ale myšlenka vlastně zůstává. Hudba spolu se skvělou kamerou Lukasze Žala unáší diváka atmosférou snímku i energií Joanny Kulig a daří se jí nechat ho jen okouzleně zírat na plátno. Co se však Pawlikovskému nedaří, je zapojení problémů doby, železné opony a vlastně celé studené války do příběhu hrdinů. Divák musí vyvinout opravdu velké úsilí, aby si sám dovysvětlil, že jednání postav vlastně souvisí s režimem, jednotlivé situace často vůbec nefungují pohromadě a motivy Zuly s Wiktorem většinu času nedávají smysl. Srovnání s Idou mi tím pádem přijde hodně ambiciózní myšlenka. Studená válka bohužel vzdává jakoukoliv snahu pohrát si s obsahem, a tak jej raději nechává ubít (byť geniální) formou. Mně osobně to na dobrý film moc nestačí.(20.7.2018)

  • Slarque
    ***

    Tohle se asi mělo jmenovat Studená láska. Vizuálně je to opět parádní, i ta hudba se mi nakonec líbila, ale na příběhu autorovi zřejmě moc nezáleželo. Léta se v klidu potkávali na Východě i na Západě, až přišel čas na závěrečné titulky (70%).(9.7.2018)

  • pepo
    ****

    Super festivalovka. Vizualne krasna, ale tie hlavne postavy som dost nenavidel. 8/10 P.S. ak sa tomuto v Cannes vazne tlieskalo vyse stvrthodinu, tak tych divakov dost lutujem a v mnohom to vypoveda, preco si z toho festivalu budem stale robit srandu(13.9.2018)

  • J.Connor
    ****

    Audiovizuální lahoda, kde je problematické frázování příběhu, nebo jak to nazvat. Napřed jsem si zvolenou formu odmlk a nárazových výpadů do života hrdinů vyloženě užíval, nicméně po projekci mi začlo docházet, že emoční mělkost, kterou ve mě film i přes silně dramatický příběh zanechal, je způsobena právě tím, že nemáme čas se s hrdiny aspoň chvíli identifikovat, poznat je samotné, i jejich motivace. S ohledem na to, že film ve mě zůstává i dva dny po shlédnutí, je to ale, ať již chtěná či nikoli, rafinovaná taktika, kdy člověku dochází až zpětně, "co vlastně s hrdiny prožil". Lze si samozřejmě postesknout, proč tak sebevědomá filmařina nevzniká také u nás.(11.7.2018)

  • berusche
    *****

    Posadíte se do kina a tak trochu nevíte, co vás čeká. Název slibuje politické drama, plakát lehkou artovku a popis tradiční polské popěvky a lásku. A upřímně, neuvěřitelné se stane skutečností a já měla celých 89 minut pocit, že nechci, aby to skončilo. Tenhle příběh o nehynoucí lásce dokáže totiž i vás přesvědčit, že taková láska za to stojí. Neuvěřitelný, a to jsem cynik! A já chci rozhodně soundtrack.(6.8.2018)

  • kajas
    **

    S předchozí tvorbou (zejména oscarovou "Idou") Pawlikovskeho a jeho tvůrčími postupy jsem dopředu obeznámena nebyla a byla jsem zvědavá na - podle oficiální synopse - "milostný epos, příběh osudové lásky atd.". Bohužel se ale v tomto případě jedná o lásku mezi postavami, které se v průběhu patnácti let scházejí a (z nepochopitelných důvodů) zase rozcházejí, svým jednáním mi nijak nepřirostly k srdci, a nevyhnutelný závěr, který měl podtrhnout jejich neschopnost navázat spolu plnohodnotný vztah, jsem tak přijala s lhostejností studenou jako název filmu. Vizuálně podmanivé, ale jinak prázdné.(4.7.2018)

  • Streeper
    ***

    KVIFF 2018 - Moc se mi líbila kompozice filmu a zvolení černo-bílé kamery, dodávalo to filmu jisté kouzlo. Začátek se mi moc líbil, hlavní herečka i herec mi byli velmi sympatičtí, ale klidně tam mohlo být více té romantiky, nebo rozvinutí jejich vztahu. Příběh mi přišel až moc strohý a stručný. Žádné emoce, občas nějaké drama, ale čekala jsem od toho daleko více.(4.7.2018)

  • -Dawe-
    ***

    K čemu skvostná filmařina, když je film tak prázdnej a chladnej? Čekal jsem trošku něco jiného. Zajímavé komentáře: "POMO" [KVIFF2018](8.7.2018)

  • Brylin
    ****

    Osudová, životní... Je to zkrátka ona, ta jediná láska, která člověka stravuje, požírá a vrací se jak bumerang, i když ji často chceme odhodit tak daleko jak jen to jde. Pawlikowski po oskarové Idě přichází s dalším formálně vybroušeným snímkem opět v odstínech černé a bílé. Ústřední pár nedokáže být podle anotace ani spolu, ani bez sebe – možná se jen časově neprotínala období, kdy byli připraveni jeden na druhého. Mimo vizuání stránku hraje ve studené válce obou hlavních protagonistů klíčovou roli hudba, ať už polská lidová či džez, a tvoří třetího v milostném trojúhelníku. Toho pokorného a vždy připraveného se přizpůsobit. Pawlikowski připravil prostor i pro skvělé herecké výkony, vyzdvihnu "dvorní" režisérovu herečku Joannu Kulig v roli Zuly. Pěkné čtyři hvězdy a silný zážitek.(4.7.2018)

  • Lovely.Bones
    *****

    Proč mi nikdo neřekl, že je to hudební film? To bych na to šel rozhodně dřív. Kdyby se to k vám taky nedoneslo, první polovina filmu je prakticky jenom zpívání, tančení a hraní na klavír. Což je přesně pro mě, protože miluji vyobrazování různých evropských kultur (ať už přes filmy nebo právě hudbu nebo tanec). Taky jsem ze Studené války ještě nadšenější, protože jsem nebyl úplně fanoušek Idy (za kterou režisér tohoto filmu dostal Oscara), a měl jsem trochu nízká očekávání pro tenhle film a proto bylo jednoduché mě mile překvapit. Napsané je to velmi jednoduše a zápletka je jako z každého druhého romantického filmu, ale Pawlikowskiho režie a Żalova kamera tomu dávají úplně jinou dimenzi. Příjemná stopáž 90 minut je naprosto ideální pro takto jednoduchý příběh a ve filmu prakticky neexistují scény, které by se táhly. Ústřední dvojice je naprosto uvěřitelná a i přesto, že ve filmu žádný z nich nemá nijak vypjaté scény, tak podávají okouzlující herecké výkony (ne fascinující, ale prostě příjemné, přirozené a uvěřitelné). Vůbec se nebudu divit, když o tomhle filmu ještě uslyšíme (Evropské filmové ceny, Glóby, Oscaři) a budu mu přát hodně štěstí.(19.7.2018)

  • TuT
    ****

    80 %(23.7.2018)

  • Nebešťan
    *****

    Smrt a mrd, to zabere vždycky!(15.8.2018)

  • hroubek
    ****

    Osobně jsem nečekal, že mi film sedne. Mám moc rád filmy, ale většina artových věcí jde mimo mě. Ale Studená válka mě sedla. A bude to taky tím, že si na nic velkého nehraje. Je to prostě jedná velká lovestory. Dost jsem ocenil, že se ve filmu tolik neřešila politika, a celé to bylo o postavách, hledání štěstí a taky o lásce. Režisér Pawel Pawlikowski má velmi klidnou režii, a vůbec nikám nespěchá. Jeho film je pomalejší, ale ne nudný. Má skvělé momenty, a krásně pracuje s hudbou, s písněmi a taky kamerou. Díky tomu dostáváme velmi nádherné záběry, jenž jsou sice "obyčejné", přesto jsou nádherně natočené. Pawlikowski má velkou oporu v hlavní herecké dvojic, která je skvělá. Joanna Kulig se mi dost líbila a její výkon je správně drzí a vášnivý, přesto dokáže být i hodně něžný. Tomasz Kot toho moc nenamluví, ale to ani nemusí, jako divák jsem mu naprosto rozuměl. I když mě film dost bavil, tak se mi nepodařilo si k němu vybudovat nějaký vztah. Ty emoce tam vidím a i cítím je z některých scén, přesto to místy na mě působilo dost chladně. Studená válka je velmi povedený film, který jasně dokazuje, že stačí mít dobrý nápad a šikovného režiséra a může vzniknout velmi dobrý film, jenž ocení i ostatní.(7.8.2018)

  • Renfield
    ***

    Režii a kameře není co vytknout, film je profesionálně a poutavě natočen, navíc kontrastní černobílá a formát k jeho příběhu nesmírně padnou. Co se hudby týče, ta potěšila ještě více, obzvlášť folková část je nádherná a stejně tak všechny kostýmy, ty je právě zde třeba zmínit. Jenže, i když jsem psal, že je film poutavě natočen, příběhově dokonale odpovídá názvu, je velmi studený a zvláštní. Přibližně do Paříže jsem byl spokojen, dál už nikoliv, děj se vlastně neustále opakuje a nudí, osud postav časem přestane zajímat, týká se to dokonce i scény, ve které Wiktor skončí v pracovním táboře. Že by láska byla až tak silná? Učinit takový krok mi přijde nesmírně hloupé a naivní, ale hloupě se zde oba zamilovaní chovají často. Navíc pocit, že tato dvojce spolu nemůže zůstat přetrvává a to i po závěrečné scéně. 60%(16.7.2018)

<< předchozí 1 2
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace