Reklama

Reklama

Suvenýr

  • USA The Souvenir (více)
Trailer

VOD (1)

Obsahy(1)

Londýn počátkem 80. let. Plachá, ale o to ambicióznější studentka filmu (Honor Swinton Byrne) s obtížemi hledá cestu k sebevyjádření, a zároveň prochází bouřlivým vztahem s charismatickým, ale nedůvěryhodným starším mužem (Tom Burke). Navzdory varování své ochranitelské matky (Tilda Swinton) i znepokojenýchpřátel se noří stále hlouběji do intenzivního a citově vypjatého vztahu, jenž začíná ohrožovat její životní sen. Uznávaná scenáristka a režisérka Joanna Hogg vytvořila spletitý semi-autobiografický portrét mladé umělkyně, který spojuje vášnivé emoce a vytříbený pozorovatelský odstup do barvitě snového příběhu o první lásce a přicházející dospělosti. Strhující i zneklidňující film získal v roce 2019 velkou cenu poroty na festivalu v Sundance. (Biooko.net)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (13)

Arsenal83 

všechny recenze uživatele

Mega nuda, ktorá má byť asi osobnou výpoveďou režisérky, ale pravdou je, že toto neosloví 99,9% bežného publika. Koho už zaujíma, o čom sa rozprávajú študenti filmáriny? Keby tie reči aspoň mali zmysel, ale zvyčajne sú to také rádoby umelecké žvásty, ktorým nerozumejú ani oni sami. Hovoria tak, len aby si udržali tú pózu artistu. Potom tu máme život najškaredšieho páru dokonca aj v Británii, kde je atraktivita nedostatkovým artiklom. No a tá mysteriózna zložka sa nakoniec prejaví ako šialenosť. ()

radektejkal 

všechny recenze uživatele

Držme se singuláru a film nazvěme "Vzpomínkou", přičemž ponechme i česky chápanou konotaci francouzského slova "Suvenýr" (kupujte než rozprodám, jak zpívá Jiří Suchý), tedy připomínku, upomínku, něco svázaného se vzpomínkou, vzpomínku spojenou s touhou, přáním, snem. Vzpomínka jako minulý děj modifikovaný osobou, která jím prošla. A film je vskutku jakýmsi induktorem (vlastních) vzpomínek, který máme (na onu dobu) všichni. Vzpomínky se v nás indukují bez ladu a skladu, v souladu s filmem i mimo něj, i mimoděk. Hlavní postava, Julie, je přitom spíše bezpohlavní, je to jakési "my", rozhodně ne "oni". Udržet tuto lini koherentní po celou dobu filmu je obtížné, ale Joanna Hoggová to zřejmě dokázala. ()

Reklama

Philcze 

všechny recenze uživatele

Snaživý a velmi intimní autobiografický portrét ženy, která si není jistá téměř ničím, od svého milence po vlastní filmovou tvorbu. Vstupte pouze pokud přijmete introspektivní dialogy o podstatě filmového umění a skutečnost, že ústřední toxický vztah není nikdy zcela obhájený. Úmyslná fragmentárnost a roztěkanost příběhu má za cíl, aby si divák sám doplnil mezírky, ale nemůžu se ubránit dojmu, že to výslednému celku částečně škodí. Láska k Tonymu se kvůli tomu jeví ještě méně pochopitelně, jako by Joanna Hogg automaticky počítala s tím, že její "zobrazení reality" zkrátka musí být univerzálně přenositelné na všechny, a přitom zapomněla na vlastní slova, že oba hrdinové jsou ve své podstatě absolutní podivíni. I tak - Swinton-Byrne a Burke jsou senzační a konec je nádherným příslibem druhého dílu. ()

Aljak 

všechny recenze uživatele

Keď si predstavím ten scenár sám o sebe, tak to vyznieva dramatickým potenciálom vcelku nádejne. Avšak to prevedenie bolo na môj vkus príliš "artové" - čudné, mdlé, nevýrazné, ba priam nudné. Od epického vývoja, cez ťažkopádne dialógy, až po malátny vizuál. Takže celkovo sa moja pozornosť unášala skôr k sledovaniu časomiery ako k samotnému filmu. Ale možno sa niekomu bude páčiť. Mne nie, 1* za kostru scenáru. ()

Radko 

všechny recenze uživatele

Ak niečo s pokojným svedomím môžem nazvať 100% artovým filmom, tak to bude Suvenír Joany Hoggovej. Pretože, na rozdiel od tisícov pokusov sa nepokúša byť umeleckým, on ním je. Od námetu (príbeh mladučkej študentky filmu o nakrúcaní psychologického filmu, preložený jej vlastným komplikovaným milostným príbehom so zamestnancom Ministerstva zahraničných vecí), cez spôsob nakrútenia až po dávkovanie informácií, ktoré zďaleka neodhaľujú všetko. Dielo priam vyzýva diváka, k tomu aby sa zapojil a aktívne si v mysli dotvoril dej, aby si na základe ponúknutých fragmentov sám skonštruoval chýbajúce čiastky. Film sa odohráva v časoch, keď ešte ľudia nepozerali na obrazovky svojich telefónov každých desať sekúnd (lebo mobily neboli), a po pozretí som sa dočítal, že šlo o spomienky režisérky na mladosť. Tak fajn. Na opísanom to nič nemení. Jeden z mála skutočne kvalitných súčasných art filmov. Teším na pokračovanie. ()

Galerie (14)

Reklama

Reklama