Pan Jones

Působivé zobrazení tísnivé atmosféry v Moskvě a na Ukrajině v roce 1933. 1)  Film primárně není o ukrajinském hladomoru, ale o boji za pravdu a proti jejímu zamlžování a zkreslování. Dnes v době masově přijímaných fake news je to téma velmi aktuální. A i když můžeme mít různé připomínky k historické akurátnosti zobrazovaných skutečností (moje největší výhrada se vztahuje k nefunkční postavě George Orwella a jeho citacím z Farmy zvířat a 1984, knih, které napíše o více než deset let později), své poselství o významu pravdy a odpovědnosti médií za sdělované skutečnosti film říká na plné pecky._____ 2)  Konflikt mezi Jonesem a Durantym není konfliktem ideologickým, jak by se na první pohled mohlo zdát. Duranty není žádný sympatizant sovětského režimu, jde mu čistě jen o zachování svého postavení v Moskvě a přístupu k představitelům moci. Ani Jones není komunista. Jemu jde o pravdu. Povaha konfliktu je morální._____ 3)  Současně jde i o politiku. V souvislosti s navázáním diplomatických vztahů mezi USA a SSSR byl na večeři pořádané pro sovětského ministra zahraničí Litvinova v newyorském hotelu Waldorf-Astoria v listopadu 1933 Durantyho přínos oceněn hromovým potleskem. Vždyť se přece tak zasloužil o vzájemné dobré vztahy..._____ 4)  34letý James Norton (novinář Gareth Jones) zde s ohledem na povahu díla příliš sexy nepůsobí, ale výkon podává dobrý._____   5)  Přesný koment: Marze***. (06.01.2022)

Viděl jsem delší verzi a nějak si nedovedu představit, oč (a proč) se ten film krátil, protože mi v něm všechno připadalo důležité. Agnieszka Holland má můj obdiv za to, jak se chopila víceméně neznámého příběhu a udělala z něj tak zajímavou dobovou podívanou s varovným a bohužel ryze současným poselstvím. Hledání pravdy, mluvení pravdy a cena, jakou za to je třeba platit... I když film samotný na plné hodnocení není (chyběl mi nějaký důraznější závěr), za to, co říká, si pátou hvězdičku zaslouží. (14.10.2019)

In USA, you can always find a party. In Soviet Russia, The Party always finds you… Ukrajinský hladomor je bohužel pouze jednou z mnoha kapitol v černé knize lidstva a tuze šerednou ilustraci k ní přikresluje chování řady politických a kulturních velikánů své doby (za všechny jmenujme George B. Shawa nebo H.G. Wellse), kteří sovětské potěmkiádě znamenitě posloužili potleskem užitečných idiotů (ano, vím, že nasadit si ohvězdičkované prýmky dávno potom, co utichla bitva, je jednoduché). Těm několika málo varovným hlasům, upozorňujícím, že za báťuškovým žoviálním knírem se v tomto případě skrývá třetí jezdec apokalypsy, co si přivlastní i poslední mírku pšenice, byl přisouzen úděl věštkyně Kassandry. Agnieszka Holland se žel s tématem poprala jen do polosyta, naštěstí se hluché pasáže střídají s putováním hrůzyplnou farmou zvířat, kde největší svině tloustnou a zbytek živých závidí mrtvým... (12.01.2021)

Taká silná téma, ale prečo natočená tak slabo? Veď holodomor má zrejme viac obetí než celý Holocaust a tu sme okrem jednej silnejšej scény s kanibalizmom nevideli zhola nič, len zasnežené pustatinu a pár písacích strojov. Ešte aj toho pána Jonesa a jeho odchod zo sveta napísali len v záverečných titulkoch. Absolútne nevyužitý potenciál a pritom tak zaujímavý námet. (22.10.2021)

Film do kina. Nebyl dokonalý, to úplně zabíjí závažnost tématu a to, že se film věnuje jedné z nejtemnějších chvil lidstva. Nedá se moc hodnotit, stačí aby jen chvíli hlava a srdce vnímaly, co ve skutečnosti vidí. Doporučil bych ke shlédnutí, ale nechválím, dal se natočit lépe, za mě vůbec nefunguje ta část v Moskvě. (05.09.2020)