Krásný kluk

Po festovní fetovačce v předchozím Groeningenovo filmu Belgica zkrátka musel přijít provinilý detox. A ten není nikdy dobrej, není cool a hlavně není nikdy zábavnej či naplňující. Beautiful Boy má ze své předlohy zajímavé a netypické východisko, kdy zaznamenává pád na drogové dno inteligentního dospívajícího, pocházejícího z liberální, zajištěné, bezproblémové a moderní rodiny. Bezvýchodná situace jeho chápavého otce, snažícího se o všechny možné cesty pozitivní podpory pro něj neuchopitelného problému je zásadní nadstavbou nad ostatními protidrogovými filmy. I v tomto je ale problém, protože film zkrátka postrádá hranu, dokonce jakoby si důsledně hlídal, aby ji neměl. Chybí mu reálná bolest, potřebný naturalismus a špína. Z toho vyplývá i největší problém, tedy to, že díky neustálému propojování linií otce a syna, kteří se ale sami sebe nedokáží pochopit, film postrádá vlastní jazyk a tedy se rozhodne, ať za něj mluví díla jiná. Proto na sebe neustále lepí výrazné písně (od Nirvany přes Sigur Rós, Zolu Jesus až po Bikini Kill) a když má sám mluvit, nechá za sebe mluvit báseň od Bukowského. (03.04.2019)

Do Beautiful Boye jsem šel tak trochu s předsudkem a očekáváním hodně nízko a možná proto mě nakonec film získal na svoji stranu. Hlavním důvodem proč, je Steve Carell, jehož vztah se synem by se dal přirovnat k mému vztahu k tomuhle filmu. Sledovat Beautiful Boye bylo pro mě jako sedět na houpačce, v jednu chvíli se pocitově vznáším v oblacích a skvěle se bavím a ve chvíli druhou se houpu zatraceně blízko země a těžce se nudím. A takhle pořád dokola, po téhle stránce je film hodně vyčerpávající a lhal bych kdybych neřekl, že se našli chvíle kdy mě úplně ztrácel. Důvod proč jsem s filmem spíš na pozitivní notě je to, že si myslím, že má co říct o vztahu otec – syn. Drogová problematika je taková vedlejší kolej na kterou se film snaží přejíždět, ale moc mu to nejde a pomůže filmu možná tak jedině k více prodaným vstupenkám do kina. Chalamet mě nijak zvlášť nenadchnul a jak říkám, hlavním tahounem filmu je pro mě Steve Carell. Pomalu ale jistě se z něj stává jeden z nejlepších pracujících Hollywoodských herců současnosti a v mých očích nepřestává stoupat. Říkat že film vznikl jen za účelem, aby Carell a Chalamet posbírali Oscary je trochu přemrštěné, rozhodně si myslím, že Groeningen je dostatečně nadaný režisér, který rozhodně netočí filmy jen za účelem, aby jeho herci posbírali ocenění. Chce divákům něco sdělit, někdy se mu to daří lépe, někdy hůře, ale Beautiful Boy jako celek dává smysl a křivdil bych mu kdybych tvrdil opak. (14.01.2019)

I když v jistých ohledech se Beautiful Boy nevymyká ničemu z toho, co jsme už několikrát viděli, herecké výkony ústředního dua jsou tím hlavním faktorem, který z příběhu dělá silný filmový zážitek... Jde čistě o vztah otce a syna a jejich vzájemné lásky, což film pomocí flashbacků několikrát ještě umocní, ale hlavně poukazuje na to, že drogová závislost se už dávno netýká jen lidí z okraje společnosti. Příběh o to víc dojme, když divák vidí z prostředí pohodové, vzdělané rodiny rozklad nadějného chlapce, který mohl dosáhnout "všeho, co kdy chtěl". Stačí ovšem jedno uklouznutí a pak se vše změní: starostlivý otec přestává svému milovanému šampionovi rozumět a nejhorší pro něj je, že mu není schopen nijak pomoct. Více v ext. recenzi. (28.12.2018)

Viac ako samotný film potešili Song to the Siren od Tima Buckleyho a Sound and Vision od Davida Bowieho. To som bola v excitovanom stave. Pesničkový soundtrack celkovo stojí za pozornosť. Nestretnú sa často mená ako Amon Tobin, Mogwai, Sigur Rós, Zola Jesus, Sampha, Aphex Twin na jednom mieste... Už som vymenovala všetkých? My radio work is showing. //Inak, príde mi absurdná jedna vec spojená s týmto filmom. To, že toto má byť Chalametova životná rola, tak bol film propagovaný. Srsly, veď má len 23. Nepochybujem, že má toho ešte strašne veľa pred sebou.// (Lumiere - 15.1.2019) (02.02.2019)

I když má Beautiful Boy silný námět, který "mohl napsat jen sám život", tak i přesto mě film nedostal a neuzemnil natolik, jak bych od něj očekával. Steve Carell se role otce, který chce svému z(a)tracenému synovi pomoci najít cestu zpět, ujal vážně přesvědčivým způsobem, přičemž mu perfektně sekundovala Maura Tierney v roli jeho ženy. Výkon Timothéeho Chalameta nebyl špatný, ale chvílemi se mi zdálo, že až příliš přehrával a tlačil na pilu. Je škoda, že se film pořádně rozjel až dvacet minut před koncem, kde nabídl pár silnějších scén. Musím však pochválit pěkný soundtrack a způsob vyprávění, v němž se prolínaly dvě časové linie. (02.04.2020)