The White Crow
Noureev
Biela vrana
The White Crow
Režie:
Ralph FiennesScénář:
David HareKamera:
Mike EleyHudba:
Ilan EshkeriHrají:
Oleg Ivenko, Ralph Fiennes, Louis Hofmann, Adèle Exarchopoulos, Sergej Polunin, Olivier Rabourdin, Raphaël Personnaz, Čulpan Chamatova, Zach Avery (více)VOD (2)
Obsahy(1)
Teprve dvaadvacetiletý mladík v černém baretu a přiléhavém tmavém obleku sedí na palubě letadla letícího z Petrohradu do Paříže. Píše se rok 1961 a Rudolf Nureyev, člen vyhlášeného Kirovova baletu, který tehdy ještě nebyl povýšeným člověkem ani legendou, poprvé cestuje za hranice Sovětského svazu. Pařížský život Nureyeva uchvátí a mladý tanečník do sebe zatouží vstřebat co nejvíce z kultury, umění a hudby, jež toto oslňující město nabízí. Ale důstojníky KGB, kteří ho sledují na každém kroku, začne jeho chování i přátelství s mladou Pařížankou Clarou Saintovou čím dál více znepokojovat. Když se na něj nakonec obrátí s šokujícím požadavkem, je Nureyev nucen učinit zlomové rozhodnutí – takové, které může změnit kurz jeho života navždy a vystavit jeho rodinu i přátele hrozivému nebezpečí. (HBO Europe)
(více)Recenze (22)
Prostřihy časových flashbacků fakt nejsou pro mě, já vím říká se tomu velké umění, ale v tomhle případě to z mého pohledu byla jen hrátka o delší stopáž. Oleg Ivenko zahrál Rudolf Nureyeva dobře, ale mě tedy ten člověk příliš sympatický nebyl. Celkový hodnocení vylepšíil skvělě gradovaý závěr, jinak prostě některé filmové umění mě vysloveně nudí. ()
Najhoršie je, keď je film s dabingom a oni tam viac ako polovicu filmu pretitulkujú. Tak sakra, ked už raz dabujem, tak to predabujem celé. Divákovi je celkom jedno, či daný človek hovorí aktuálne rusky, francúzsky alebo mongolsky. V každom prípade v tomto prípade boli tie titulky najzáujimavejšie na celom filme. Teplé balety ma našťastie nikdy nechytili za srdce ani varlata. ()
Je to citlive drama.Veskera pozornost rezisera se soustredi na Ivenka a detaily v jeho psychologickem portretu.Extrahuje barvy z jeho zivota,ktery byl zrejme tak cernobily jako ruska zima.Ale tezko rict,jak to odpovida skutecnosti.Film je plny malych radosti jako treba pohledy do baletniho studia,vecirek baletek apod.Samotny balet mi jako divakovi nic nerika a unavuje,jako kdyby se milovnik baletu dival na tancici 60 lete baletky. ()
pomalý, intimní film, který asi není úplně pro každého. člověk na něj musí mít čas, klid, trpělivost a náladu. Finále je natočeno strhujícím způsobem. ()
Třetí film Ralpha Fiennese The White Crow je delikátně natočené drama o tanci, jedné komplikované duši a jednom komplikovaném politickém konfliktu. Pojďme se jenom dohodnout a zbavit se nadobro toho oblíbeného motivu ženského křiku mizejícího v houkání vlaku, dobře? (LFF 2018) ()
Film bez šarmu. 1) Děj probíhá ve dvou časových rovinách se spoustou dalších flashbacků z různých dob. To samo o sobě snižuje celkový dojem. Na druhé straně je dobře, že se režisér zaměřil především na jeden okamžik ze života a nepokusil se o klasický životopis._____ 2) Horší je, že vše je bez šarmu - scénář, režie i herci._____ 3) Nurjejevova sebestřednost, excentricita a arogance, navzdory ujišťování režiséra, že ji zdůraznil dostatečně věrně, mi připadá s ohledem na jeho taneční mistrovství nepříliš extrémní. V této souvislosti se nabízí citát (údajně Marcus Aurelius): Lepší je výčitka od génia nežli pochvala od idiota. Přihoďme ještě: Když dva dělají totéž, není to totéž a je vymalováno. Nurjejev klidně mohl být arogantní, jak chtěl. Měl na to._____ 4) Ještě hůř (nevěrohodněji) dopadlo zobrazení jeho sexuality. Ačkoli byl Nurjejev homosexuál (s občasnými úlety ve vztahu k ženám) a zemřel na AIDS, film se tomuto aspektu jeho života vyhýbá. Je jasné, že se v SSSR nechoval otevřeně, ale náznaky ve filmu jsou vskutku až příliš decentní a nenápadné. Jeho dlouholeté (25 let) vášnivé přátelství s dánským tanečníkem Erikem Bruhnem nebo kratší (2,5 roku) vztah s americkým tanečníkem Robertem Tracym jsou dostatečně výmluvnými důkazy (nepočítaje mnoho kratších či jednorázových známostí) jeho sexuální orientace. V této souvislosti má výstižný koment: zolo****._____ 5) 22letý Oleg Ivenko (Rudolf Nurjejev) je pěkný kluk (inu, tanečník). 29letý Sergej Polunin (Jurij Solovjev) s blonďatou hlavou vypadal velice sexy. ()
Tak opravdu netuším, proč někoho napadlo udělat film o sovětském blbečkovi, který je příjemný asi jako maminka Siriuse Blacka. Hlavní hrdina vás po celou dobu metráže tak nesnesitelně štve, až je velice těžké protrpět celou metráž až do konce. 35 % Celosvětový příjem k 24. 10. 2019: $7,618,281 ()
Som mylsle ze neni nudnejší šport ako šach. Je. Balet. Ten film nemá konca. To je že nikdy nekončiaca, bezbrehá nuda. A viac ako polovica filmu je po rusky. V dabingovej verzii. Fiennes sa snaží režírovať, ale jeho štýl mi buď nesedí alebo má dementné témy. ODPAD! ()
3/4 filmy v ruštine to co bolo za srajdu gay vedla balerin to je fakt masaker ()
Na filmu musím ocenit hned několik věcí: 1) Výborně vybrali malého a staršího Nureyeva - opravdu si byli podobní i vzhledově i povahově. 2) Film mě opravdu bavil. Byl zajímavý, rozporuplný a pořád měl kam gradovat. 3) Skvělý napínavý konec. 4) Výborně volená hudba a 5) Úžasně se zde prolínaly minulost se současností. Krom toho - herecké výkony byly bezvadné. ()
Film mě naprosto dostal, především ta gradace na konci. Nečekal jsem, že se příběh bude točit jen kolem roku 1961 a dříve. Oleg Ivenko se zhostil role hlavního hrdiny velmi dobře (Rudolf nebyl pravý Rus, ale etnický Tatar), okouzlila mě i Adèle Exarchopoulos v roli Clary Saint. Gay složka byla potlačena na minimum přesně tak, jak píše zolo, ale kdesi jsem četl, že svou homosexualitu plně rozvinul právě až v exilu a náznaky tam byly ("u vláčku" se dotkl kolegy, s Clarou v pařížském baru civěl na muže, jak spolu tančí atd.) a v Rusku se spíše choval heterosexuálně, což film i dokazuje a příběh se nevěnuje jeho životu po útěku na západ, kde by asi gay složka měla hrát důležitou roli. Ubírám bodík za neustálé vracení se do dětství, které později už působilo trošku rušivě a děj zbytečně protahovalo (scény, které děj nijak už neposouvaly). Ruské reálie mi nevadily. Záběry z tehdejšího Leningradu tam byly a zimní scény u lesa, zda to bylo někde ve středním Rusku v Ufě a nebo v horách zimního Srbska bych stejně nepoznal. Naopak reálie Paříže začátku 60. let (jízda autobusem z letiště do divadla) byly úžasné. Doporučuji všem! Ralph Fiennes odvedl skvělou práci režiséra (ve filmu i hraje roli baletního učitele Pushkina), přestože ho znám především z celé dlouhé řady filmů ... K tomuto dílu se bude řada diváků vracet, včetně mě ... 101098 ()
Příběhy o emigracích jsou nyní již několik let především doménou českých filmařů a stále tomu není konec. Do stejného námětu se pustila i Velká Británie v koprodukci s Francií a společně odvyprávěli příběh ruského tanečníka baletu Rudolfa Nurejeva, kterak se vzepřel sovětskému systému, využil hostujícího vystoupení ve Francii a požádal o politický azyl. Snímek je v obrazotvornosti nenásilný a i po umělecké stránce v oblasti jemného vyprávění vcelku sympatický s uměleckým dojmem právě kolem baletu. Na temnou politiku bolševického rozhraní v Sovětském svazu se samozřejmě patřičně kladl důraz v působnosti vyniknutí oné nepříjemné doby. Politika se do sportu dere i dnes, takže ve svém smyslu se od této dobové výpovědi zase toho až moc nezměnilo. Sovětský tanečník jede do Francie na vystoupení a v patách má neustále sovětskou tajnou službu. Nesmí profesně ani soukromě učinit nic nerozvážného, jinak sovětská rozvědka zakročí. Že to nebylo pro takového člověka nic jednoduchého je nám patřičně ukázáno, ale skutečně se zase až moc na pilu netlačilo. Přeci jen se nejedná o žádný thriller. Ve snímku je kromě poutavého umění vestavěna také psychologie jednotlivce, touha a omšelá doba. O homosexualitě Nurajeva se příběh zase až moc přehnaně nezajímá, což je na dnešní dobu až div. Zmínka o tom však samozřejmě je. Snímek ale jinak libozvučně povznáší svou vůli o poctě svému hrdinovi, pro kterého byl balet elixírem života. Snímek je natočen tak, že každá scéna s Nurejevem po divácké stránce zahřeje, naopak ze scén ze strany sovětských soudruhů téměř zamrazí a scéna z letiště je nejnapínavější dějovou složkou na celém dějství. Natočilo se to zkrátka s plným respektem k Nurejevovi, který to v životě neměl jednoduché a osud mu to ani moc neulehčoval. Fascinující filmové vyprávění podle skutečných událostí. ()
I když je film hezký a nekladl si za cíl opěvovat homosexualitu Nurejeva, mám pocit, že tato jeho stránka byla v tomto snímku zanedbána a neprávem potlačena. Dokážu si představit, že svobodné nadechnutí i v sexuálním cítění, které Nurejev bezpochyby pociťoval za jeho hostování v Paříži, mohlo být jedním z rozhodujících motivů k emigraci, což z tohoto filmu patrné není. Zda tomu tak skutečně bylo, se už nedozvíme, ale vzhledem k tomu, že zemřel na AIDS, dovozuji, že jeho homosexualita hrála v jeho životě očividně větší roli, než jakou film této Nurejevově stránce přisuzuje. Přestože gay tématika je nastíněna velmi nejasně a spíš divák jen tuší než ví, má tento snímek potenciál zaujmout a přiblížit tehdejší dobu těm, kteří si ji pamatovat nemohou. Oleg Ivenko, představitel hlavní role se svého výkonu zhostil se ctí, fyziologicky byl velmi dobře vybrán ať už představitel malého Nurejeva či až pak dospělého. Mě tento film potěšil. Škoda jen, že nevznikl v ruských reáliích, protože i když se mimoruské produkce mnohdy dost snaží, většinou se jim pravé ruské reálie napodobit nedaří. ()
Zbytečně natahované a v některých scénách byl hlavní hrdina dost nepřesvědčivý. ()
Velmi příjemný film, na který se hezky dívalo. Za odměnu pro diváka bylo perfektní a dramatické ztvárnění přechodu hlavního hrdiny do Francie. Jen těch pár vzpomínek bych možná vystřihl, zbytečně to protahovalo závěr. Možná mohli autoři nechat více prostoru osobě tanečníka, aby nepůsobil jen nesympaticky, ale trochu více se o něm divák dozvěděl. ()
Film o baletakovi ktorý sa vzoprel režimu v ZSSR a žil si svoj sen. Škoda však príliš dlhej stopáže, zbytočných flashbackov. ()
Méně sympatická hlavní postava už asi být nemohla... Nevadí mi filmy, kde se zkrátka čeká na rozuzlení, ale tady jsem bojoval s nutkáním to vypnout přes polovinu a ani pak to nebyla žádná hitparáda. Kdyby to nebylo životopisné, tak bych řekl, že zbytečné, pokud neděláte do baletu... 4/10 ()
Další artový film a třetí režijní počin (pro většinu z nás známého jen jako herce) R. Fiennese se poved na jedničku. Silné dílo, které mě od začátku naladilo na tehdejší režim v Sov. svazu. Střídání ruštiny a angličtiny (+ s českými titulky) to jen vytáhlo nahoru. Z filmu jsem se pozvolna dostávala do vnímání jedinečného Rudolfa, jeho vstřebávání a hltání novostí a kultury ve Francii a v závěru mě to emočně vygradovalo, byla jsem napnutá jako tětiva a ani nedýchala (při akci a nátlaku na letišti:-)). Bezvadný a procítěný film, super! ()
Škoda že ho nehrál Polunin ()
Potešilo ma že R Fiennes šiel na to skôr artovou cestou a vyhýbal sa klišé so škandálnym odhalením. Slušné herecké výkony a uveriteľný ruský prízvuk Ralfa F. ()