Bratrstvo

Filmy z Afghánu já rád. Je vidět, že Rusové mají stále potřebu lízat si tlapy stejně jako ji čas od času mají Amíci v rámci traumatu jménem Vietnam. Tenhle mix Kavkazského zajatce a Deváté roty mi sakra sednul. Je zajímavé, že Rusy tam bojující čekal podobný osud jako Amíky na konci šedesátek. Nezájem. V Rusku akorát na kluky co se zpět nevrátili v cínových rakvích nečekali hipíci a nikdo je nenazýval vrahy nebohých Vietcongů. Tam je čekala bída, zoufalá lékařská péče a rozpad Sojuzu, který buď jak buď když byl, nabízel alespoň ty nejzákladnější jistoty. Je těžké se stahovat ze země kde vás nechtějí do země, kde se s vámi krom rodiny ani moc nepočítá. Ty odlétající vrtulníky mi připomněly záběry z obsazovaného amerického velitelství a ambasády v Hanoji... Ty podobnosti tu jsou až neuvěřitelné. Tohle bylo moc milé překvapení ! Tu pátou hvězdu dávám navíc za reálnost. Film totiž postrádá a to zcela právem onen ruský gerojský patriotismus, který z podobných snímků doslova prýští. Naopak, ukazuje pravou odvrácenou tvář tohoto konfliktu. Je škoda že se do té země asi nikdy nepodívám, protože je to opravdu země krásná s neskutečnou přírodou. Věřím, že jsou tam i zajímaví lidé, ale testovat svojí krční tepnou nehodlám. No tak teď šíří demokracii v Afghánu USA a spojenci včetně nás. Jsem zvědav, zda se dostanou někam dál než všechny ty armády co si v Afghanistánu vylámaly zuby. Vy máte hodinky, ale my máme čas říkají Afghánci. Asi by bylo dobré se už nad tím konečně zamyslet a buť tu zemi nechat ve středověku kde je i s políčky máku, nebo ať už z ní někdo konečně udělá skleněnou pláň a bude bez problémů... Dávám za 5 balíčků heroinu. * * * * * (31.12.2019)

Bůh. Vlastenectví. Podpora rodné vlasti. Těžko se jde do války, když vám místo tohoto dají jen zbraň.. Doba agónie Sovětského svazu a v ní triviální dějový oblouk se zajetím pilota a očekávanou dohrou pomsty, na který se nabalila forma zmaru, chaosu a nevyzpytatelnosti válečného konfliktu. Strach z boje, nebo návratu domů, pokoutné kšeftování, zločiny proti lidskosti a při blížícím se konci marné hledání smyslu toho všeho. Dalo se čekat, že Státní duma z toho návalu sebereflexe nebude skákat nadšením.. (26.12.2020)

Sním či bdím? Je to sen? Letos ze Sajůzu druhý vojnobiják, kterým nejsem znechucen? Ale teď už jinde jsme, je to jiná válka. Takže žádné kolony plechových kočkovitých šelem, ale z děr lezoucí dušmani s RPGčky a Stingery a nejlepší globální reklama na fenomenální Kalašnikovův ruční mlýnek na maso a zejména jako u Rževa podobně nemilosrdné vykreslení charakterů v řadách Krasnoj armiji, tj. značná dávka cynismu a naopak minimum gerojství, mávání rudým praporem a démonizace mudžahedínů. Je až k nepochopení, jak něco takového prošlo kremelskou cenzurou. Asi byl car Vladimír zrovna někde na summitu nebo tak něco. Nebýt to občas mírně utahané, asi bych po zhlédnutí vyprázdnil magazín, ovšem i tak celkem slušné čtyři na komoru. (30.12.2020)

Film přímo z matičky Rusi. DA DA DA. Ale vážně, jak je to dlouho, co jsem neviděla ruskej film.. a jak jsem ráda, že jsem si na takovou důležitou chvíli vybrala tenhle. Tenhle film je přesně důvod, proč mám ráda ruský filmy. Nebudu říkat, že v ruskejch filmech obecně není žádný přehnaný hrdinství, taky je ho tam často jak nasráno, stejně jako v těch americkejch. Ale po takový době, co jsem koukala pořád na americkej sen byl východní sen příjemný osvěžení. S ničím se neserou, ukážou pěkně všechno - žádná korektnost, všude mrtvý těla a rozbořená psychika vojáků. A je to tak dobře udělaný, až někdy film působí jako regulérní horor, když vidíte mladý vojáky, jak pomalu šílí z toho masakru kolem. Vůbec celej film má takovou trpkou chuť - žádnou oslavu války nečekejte, ani žádný šílený hrdinství a už vůbec ne oslavu SSSR. Samozřejmě nevím, jak moc je to věrný pravdě (do Afghánistánu jsem se nikdy ani nepodívala, možná to teprve přijde), takže se v tom nebudu nijak šťourat a vezmu to tak, jak to je. Někdy jsem se v tom teda ze začátku docela motala a bohužel, zrovna když jsem si zapamatovala, kdo je kdo, byl konec. :D Poslední věc, kterou musím zmínit - atmosféra, protože ta je tak dobrá, sákra! Celej film vypadá jak z roku 1989 (v dobrým smyslu), žádný růžový brejle, všechno pěkně syrový, žádný přibarvování. Prostě vás hoděj do kyseliny a nechaj plavat. Hodnocení: definitivně musím víc koukat na ruský filmy, červencový předsevzetí!!/10 (10.07.2021)

Spíše drama než válečný film. Ne že by na boj nedošlo, ale ten jen doplňuje zbytek obsahu, který není pohledný a reklamně vyhlazený, protože v posledních záchvěvech SSSR není za co bojovat, morálka neexistuje, ideály se hroutí, otevřeně se kšeftuje s nepřítelem, chlastá se první liga a ze všeho jde zmar. Co do navození atmosféry to působí velmi autenticky, za což dávám dobré hodnocení, i když děj samotný občas trochu skřípe a tu a tam by to chtělo vylepšit návaznost scén na sebe. (20.02.2021)