Příběhy zvědavých přírodovědců

1. Africká expedice aneb O drobných savcích a virech Cesta po Etiopii s brněnskými vědci, kteří zkoumají rozšíření hlodavců a hmyzožravců spolu s jejich úlohou v přenosu nakažlivých chorob.
Tým zoologů pod vedením Josefa Bryjy z brněnského Ústavu pro výzkum obratlovců se vydává do Etiopie, kde se uzavře jejich mnohaletý projekt výzkumu drobných savců východní Afriky. Cílem zoologů je zmapovat rozšíření hlodavců a hmyzožravců, ale také zjistit, jakou roli hrají tito savci v přenosu nebezpečných virových infekcí na člověka. Procestujeme s nimi jednu z nejzajímavějších afrických zemí s jedinečnou faunou a krásnou, ale dnes už ohroženou přírodou. Nadšení přírodovědců, jejich odborná erudice a také ochota snášet drsné podmínky je vynesly do světové špičky. Tentokrát získali kromě množství cenných dat ještě nečekanou prémii v podobě hlodavce, který byl už desítky let pokládán za vyhubeného.

2. Rychlé ryby aneb O halančících Brněnští přírodovědci zkoumají v Mosambiku tamní jedinečné obratlovce s nejkratší dobou života.
Afričtí halančíci jsou svéráznými rekordmany ve zvířecí říši. Protože louže a tůně, ve kterých žijí, krátce po deštích vysychají, musí halančíci zvládnout celý život doslova ve zběsilém tempu. Žádní jiní obratlovci nerostou tak rychle a žádným také není vyměřen tak krátký věk.
Zoologové z brněnského Ústavu pro výzkum obratlovců v čele s Martinem Reichardem zkoumají jejich život v africkém Mosambiku. Výzkum, zpočátku hnaný jen zvědavostí přírodovědců, může v budoucnu přinést nečekané praktické výsledky. Ukázalo se totiž, že omezená délka života je u ryb zřejmě geneticky naplánovaná. To by znamenalo, že může existovat cosi jako gen dlouhověkosti...

3. Závody ve zbrojení aneb O kukačkách a rákosnících Tým brněnských zoologů odhaluje tajemství hnízdních parazitů a jejich výjimečného způsobu rozmnožování.
Každý ví, že kukačka klade vejce do cizích hnízd. Jak ale tento takzvaný hnízdní parazitismus vznikl? Jaké přináší výhody a rizika? Jak dokáže kukačka oklamat své hostitele? A co oni? Mají šanci se kukačce ubránit?
Tichou válku mezi kukačkami a rákosníky sleduje na jihomoravských rybnících Marcel Honza a tým jeho spolupracovníků z brněnského Ústavu biologie obratlovců. Od jara do podzimu tráví čas v rákosinách – za každého počasí, většinou po pás ve vodě. Jejich úsilí a nadšení už přineslo české vědě světovou prestiž, stále ovšem ještě zbývá řada nevyřešených otázek...

4. Životní strategie aneb O ptácích v Čechách a v Africe Ornitologové z brněnského Ústavu biologie obratlovců zkoumají fyziologické procesy opeřenců u nás i v tropické Africe.
Ptáci tropů se od těch našich liší více, než jsme si až dosud mysleli. Odlišné podmínky vyžadují i rozličná přizpůsobení. Právě to je předmětem výzkumu přírodovědců z brněnského Ústavu biologie obratlovců, vedených Tomášem Albrechtem.
Ti každoročně zkoumají fyziologii ptáků v obtížných podmínkách deštného pralesa na hoře Mt. Cameroun. Zároveň probíhá dlouholetý výzkum populace vlaštovek na jihočeském statku, který například ukázal, že někteří vlaštovčí samci jsou pro samice atraktivnější, a mají tak řadu „nemanželských" potomků. Ornitologové se snaží zjistit, čím jsou právě tito samci pro vlaštovčí samice tak přitažliví.

5. Neviditelné šelmy aneb O rysech, medvědech a vlcích Po desítkách let se do naší přírody vracejí velké šelmy. Brněnští vědci zkoumají, jak se jim v jejich staronové domovině daří.
Velké šelmy jako rys, medvěd nebo vlk se v posledních letech vracejí do naší krajiny. Tým zoologů pod vedením Petra Koubka z brněnského Ústavu biologie obratlovců mapuje všechny okolnosti tohoto návratu.
Je to ovšem složitý úkol, tato zvířata není prakticky možné ve volné přírodě přímo sledovat, proto jsou přírodovědci odkázáni na řadu nepřímých metod. Je úžasné, jaké podrobnosti o životě konkrétních zvířat dokážou zjistit z jejich chlupů, trusu nebo prostřednictvím fotopastí. Několika rysům se dokonce podařilo připnout vysílačku, a tak je mohou odborníci pozorovat doslova v reálném čase.

6. Napálený cizopasník aneb O hořavkách a mlžích Vědci z brněnského ústavu objevili nečekané obrácení rolí v přírodě. Ryba, která je v našich podmínkách parazitem vodních mlžů, se dnes stává jejich hostitelem.
Drobná rybka hořavka duhová klade jikry do schránek našich vodních mlžů. Zoologové z brněnského Ústavu biologie obratlovců v čele s Martinem Reichardem zkoumají tento jev už řadu let a zjistili o soužití obou živočichů mnoho fascinujících podrobností.
Nedávno k nám byl ale z východní Asie zavlečen nový druh škeble. Výzkum ukázal, že tento vetřelec se dokáže našim hořavkám nejen ubránit, ale dokonce je sám využívá k rozmnožování. Objev, který vzbudil celosvětový ohlas nejen v odborných kruzích, znovu upozorňuje na nebezpečí, jaké mohou pro přírodu představovat nepůvodní druhy.

7. Zatoulaný chromozom aneb O lidech a myších Vědci zkoumají tajemství vzniku druhů v úzkém pásu krajiny na západě Čech.
Na našem území se vyskytují dva poddruhy domácí myši. Žily ve vzájemné izolaci tak dlouho, že se mezi sebou téměř nekříží. Jednoho dne vzrostou rozdíly mezi nimi natolik, že z nich vzniknou dva samostatné druhy.
To je jedinečná příležitost pro evoluční biologii, a tak v úzkém pásu, kde se obě myší populace dosud kříží, intenzivně pracují vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců i z dalších institucí.
Jejich výzkum probíhá v terénu i v laboratoři, kde dlouholetým křížením vytvořili geneticky čisté linie obou poddruhů, jedinečné ve světovém měřítku. Během posledních let dosáhli přírodovědci vynikajících výsledků, přesto musí hledat nejen skrytá tajemství přírody, ale i finance na další výzkum.

8. Chladná krev aneb O čolcích Klady a zápory proměnlivé tělesné teploty u obojživelníků.
Jak živočichové hospodaří s teplem a s energií? A jak je tomu u obojživelníků, jejichž tělesná teplota se mění v závislosti na teplotě okolí?
Tým Lumíra Gvoždíka z Ústavu biologie obratlovců si jako modelové zvíře zvolil čolka. Vědci pomocí důmyslných experimentů zkoumají, jak proměnlivá tělesná teplota ovlivňuje celý život čolků. Ne jedné straně omezuje v mnoha směrech jejich možnosti, na druhé straně přináší některé výhody jako například dlouhověkost.

9. Cestující ryby aneb O hlaváčích Brněnští zoologové mapují šíření několika druhů vodních obratlovců, kteří se v posledních letech vydali na severozápad Evropy.
Živočišné druhy reagují na změny nejen v krajině, ale někdy i na proměny politické. Pád železné opony nebo válka v bývalé Jugoslávii umožnily několika druhům sladkovodních ryb rozšířit svůj areál proti proudu Dunaje. Některé z nich se už objevily i v našich řekách.
Tento proces dlouhodobě sleduje výzkumný tým Pavla Jurajdy z brněnského Ústavu biologie obratlovců. Řeší otázku, jak se mohou hlaváči a hlavačky, jejichž domovský okrsek měří za normálních podmínek jen pár desítek metrů vodního toku, tak rychle rozšířit napříč celým kontinentem? A nehrozí našim ekosystémům od těchto nových druhů nějaké nebezpečí?

10. Šimpanzí trus aneb O lidoopech a parazitech Česká vědkyně na výpravě do Tanzanie, kde zkoumá cizopasníky a přenosné choroby u primátů.
Klára Petrželková z brněnského Ústavu biologie obratlovců si vybrala specializaci, která u nás dosud nepatřila mezi tradiční. Zvolila si výzkum lidoopů ve volné přírodě. Díky píli, odvaze i nadšení se jí podařilo svůj sen realizovat. Vynikající výsledky navíc Kláru přivedly do světové špičky tohoto prestižního oboru.
Tentokrát se vypravila za šimpanzi do Tanzanie, aby v drsných terénních podmínkách nasbírala vzorky trusu pro parazitologické, mikrobiologické a virologické analýzy. Tento výzkum má velký význam nejen pro ochranu mizejících populací lidoopů, ale i pro humánní medicínu, protože právě šimpanzi sdílejí s člověkem řadu onemocnění. (Česká televize)