Já nebo nikdo

Neviem čo napísať, stupidita týchto "filmov" akosi konštante stúpa, ale bežný televízny hňup to prijíma ako štandartnú zábavu, ba čo viac, ako kvalitný film s reálnym obsahom. To sa potom nedivme, že nám celoplošné testovanie väčšina národa odobrí ako skvelý a blaho prinášajúci nápad. Nutné ale dodať, že sa na to dalo pozerať len kvôli tomu, že hlavná hrdinka - psychopatka bola pekná sexi-čubka. (04.11.2020)

Najlepšia replika vo filme bola „To je fakt hrůza!“, čo je presná definícia filmu v hlavnej úlohe s neznesiteľnou Sydney Sweeney, na ktorú sa nedá dívať a svojím vzhľadom konkuruje miestnym ropuchám. Ak niekomu príde sexy, tak zrejme ho vzrušujú obojživelníky. Príde mi, akoby kedysi pobozkala princa premeneného na žabu a sama sa tou žabou stala. Scenár je tiež vlastne presne na úrovní takej brečky, v ktorej tieto tvory žijú. Od začiatku je jasné, kto je mrcha, ale ňou nastražené pasce a kriminálne činy sú také priehľadné, že by ju na prvý pohľad prekukol i Stevie Wonder. Napriek tomu vyvraždí skoro pol mesta a väčšinou chlapov trikrát ťažších než ona. Všetko zavŕšili policajti, ktorí sú retardovanejší než naši vymáhači rúšok z Lidla. (10.11.2021)

Obě protagonistky jsou mi nesympatické, nevím jestli to byl záměr režiséra. Ale jsou to vlastně Amice. Je znát že rukopis obou scénáristek, nevím jestli to nepsali pro osla/rodiče/mamku/babičku. Povrchně zábavné to je. Nezávislá neznámá produkční společnost. Zápletka o problematické ženě vetřelkyni byla viděna už mnohokrát. (17.04.2020)

Myslím, že film dobre odzrkadľuje život zraneného dievčaťa, ktoré vlastná matka dala ešte ako malú k adopcii. Z jednej strany je dobré, že sa aspoň zachráni život dieťaťa, no z druhej strany vlastní biologickí rodičia mu veľmi chýbajú, čo sa neskôr odrazí v jeho správaní a na živote. I o tomto to je. Kiež by preto matky svoje deti s láskou prijali a od malička sa o ne starali. (09.07.2020)

Televizně posazený thriller o ukradené identitě. Manželský pár touží po dítěti, ale nějak není schopen vychytat ovulační cykly, Láďu Hrušku k ruce nemají, takže se v krizi jeden z nich rozpomene, že kdesi v domově mládeže je už osmnáctým rokem svojí matkou odložená holčina. Hádáte správně, biologickou matkou té siroty je právě žena z neplodného páru. Dívka je párem přes sociální síť zkontaktována, nastěhuje se k společnému bydlení a ejhle, manželé maji rázem doma holčičku, o které snili. Jen je háček v tom, že si nastěhovali domů "kukaččí" mládě a psychopatku k tomu, neboť holčina chytře využila záměny identit. Scénář je sice samý kiks, a jen málokdo by si nevšiml, jak chatrně je vystavěn. Omlouvá ho jen neotřelý způsob záměny identit, ačkoliv i u nějj je nutná dávka tolerance, neb vyplývá v podstatě z toho, že dotyčná si nelibuje v postování selfíček na profil na sociální síti, tudíž manželský pár sice zná jméno odložené dcery, ovšem neví, jak v současnosti vypadá, takže je uveden v omyl. A tak se do domu dobře situovaných manželů nastěhuje od pohledu nesympatická potvora Sierra Pond, která se snaží zalíbit tak trochu snobské Cindy Busby a podporujícímu Jonu Prescottovi. A jak už to tak bývá, zlé pletichy si nejprve odskáčí jejich přátelé, takže záhul dostane Kelsey Griswold a její partner Jesse Pepe, a pak je psychopatka prozrazena, a do hry se vloží i ta pravá "pohřešovaná" dcera, která shodou náhod bydlela ve stejném domově mládeže jako ta podvodnice, a dokonce se dívky spolu úzce přátelily, ale to už divák dávno ví. Film poměrně rezignuje na logiku, výžívá se v naivních scenáristických postupech, ovšem nehraje si na ambice. Drží si solidní spád událostí a vyloudí i nějaké to napětí. Herecký druhý sled se snažil. Režisér Ben Meyerson nijak nevybočil ze svého zajetého standardu a tento thriller mu nijak nezkazí jeho průměrnou tvůrčí zdatnost. 6/10 (23.03.2020)