Jana Hlaváčová (E02)

Mam velmi silny pocit, ze na scene sa konecne objavil opat jedinecny rezisersky talent, kto by to pri tom Lotrandovi a Zubejde co i len tusil pan Strach (podotykam ze rozpravka bola super, ale vobec som este netusil, ze ste v prvom rade vynikajuci reziser), len tak dalej!!! K hviezde, ako pani Hlavacova nemam co dodat, klobuk pred nou a v prvom rade pred jej umenim smekam uz od svojho utleho detstva.Prekvapivo - urcite na reziserskej vyssej urovni ako Setkani s hvezdou: Boleslav Polivka, tam boli aj pribehy uplne mimo, najma ten o exekutorovi, kde boli dokonca obrovske chyby v casovom priebehu. (05.12.2012)

"Tak co si dáme? Zakysanku?" :D Dát se tuhle hereckou benefici Jany Hlaváčové není úplně špatná volba. Ve druhé (dramatiky laděné) povídce (Nenávist) bych měl tedy pocit, jako by se už na ní začala místy projevovat její budoucí vleklá  zdravotní indispozice, ovšem v těch zbylých povídkách dokazuje, že ve své době měla ještě docela šmrnc. Nejjiskrněji působí v povídce Podvodnice, za což možná může i přítomnosti jejího manžela Luďka Munzara. Každopádně když její postava v této povídce mluví o sobě jako o "talentu od přírody", pasuje to i na samotnou Janu Hlaváčovou. Hezky ji to do úst vložil scénárista Petr Hudský. (15.01.2024)

Celé super, jako "běžná" divačka mimo filmovou branži jsem zcela spokojena. Jako letitá fanynka paní Hlaváčové (i pana Munzara) spokojena nadmíru. Nejvíc mne zasáhla povídka Nenávist ...u Studenta jsem se pousmála a Podvodnice - ta mne tak krásně pohladila po duši - kéž by ti dva byli ve zdraví spolu ještě mnoho let !!! Při hraní jim to jde jak dobře namazaný hodinový strojek ...Díky pane Strach, za moc pěkný zážitek ,-) (29.11.2015)

Sedmdesátá a osmdesátá léta v ČST měla svého velkého režiséra - Františka Filipa. Jsem moc rád, že v novém století má ČT také svého režiséra, na kterého je spoleh. Tyhle tři krásně natočené povídky jenom potvrzují, že už je čas na nějakou pořádnou látku a hodně široké plátno .... O hereckém koncertu hlavní protagonistky nemá snad ani cenu hovořit. Tahle paní herečka je prostě Paní herečka. (26.11.2012)

Pro mě osobně moc příjemná záležitost, tři povídky, každá jiná a spojnicí je výborná Jana Hlaváčová, která se s půvabnou lehkostí převtělí z profesorky hudby (ta byla až krutě upřímná) ve zlomenou stárnoucí ženu (tu nenávist jsem jí uvěřila) a pak mávnutím proutku je tak báječnou a okouzlující podvodnicí, že mi s Luďkem Munzarem nad šachovou partií a obrazy vyloudili úsměv na rtech.. V tuto chvíli dávám čtyři hvězdičky s pomyšlením na pět, asi se budu muset ještě vrátit.. (18.03.2021)