Reklama

Reklama

Stockholm popisuje skutečné události z roku 1973, kdy byla za absurdních okolností přepadena Centrální stockholmská banka. Lars Nyström (Ethan Hawke) chce pomocí zajatých rukojmí vysvobodit z vězení svého parťáka Gunnara (Mark Strong). Jednání s policií a dokonce i se samotným premiérem však uvázne na mrtvém bodě a hodiny čekání se protahují na celé dny. Lars rukojmím střídavě vyhrožuje a starostlivě dbá o jejich blaho. Začíná se tak mezi nimi, obzvláště mezi Larsem a vdanou úřednicí Biancou (Noomi Rapace), vytvářet specifický vztah, který později vejde do všeobecného povědomí jako psychologický fenomén zvaný "stockholmský syndrom". (Magic Box)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (76)

Morien 

všechny recenze uživatele

Těžké zklamání. Film má potenciál být fakt skvělý, kdyby byl... no inu ve všem lepší. Rafinovaněji napsaný, cílevědoměji režírovaný, nuancovaněji zahraný. Ethan býval strašně dobrý herec, ale mám dojem, že jde tou "Pacino cestou" a už jenom řve a považuje to za intenzitu. Noomi ani Mark neměli doslova co jiného dělat než posedávat a čekat na konec. Nejzajímavější tak paradoxně byl Christopher Heyerdahl, protože právě jeho postavu policejního velitele bych označila za skutečnou hlavní postavu filmu. Jako jediný měl trochu navrch, udával tempo nečekanými zvraty v chování a taky se nesnažil být tak sveřepě nuceně komediální jako Ethan. Možná by "stačilo", kdyby měl režisér větší smysl/cit pro humor, protože kdyby ta zkratka byla absurdní a cílená, tak by si divák neměl čas všímat, že postavám a jejich proměně se nikdo nevěnuje. Možná jsem podvědomě nasadila laťku moc vysoko, když jsem čekala variaci na Psí odpoledne, ale i bez toho by byl film okamžitě zapomenutelný. ()

Fr 

všechny recenze uživatele

„…A PAK SE ZAMILUJEŠ DO SVÉHO ÚNOSCE...“ /// Historie jednoho syndromu. Lehce bizarní příběh, kterýmu, kdyby ho nenapsal život, neuvěřím. Perfektní obsazení, který hraje jak na divadle – jedna místnost, pár lidí… ale kromě těch herců, je jedinou přidanou hodnotou to, vo čem vypráví. Díky tomu si film zapamatujete. Jinak by šlo o obyčejnou filmovou událost… /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Článek „The Bank Drama“, kterej pro New Yorker dne 25.11. 1974 napsal Daniel Lang jsem nečetl. 2.) Sleduju práci profesora Nilse Bejerota. 3.) Thx za titule ,,zandera“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * ()

Reklama

Malarkey 

všechny recenze uživatele

Vůbec jsem tu podstatu loupeže nepochopil. Přišlo mi to jako největší fušéřina na světě. No a on z ní vzejde Stockholmský syndrom. Pochopil bych, kdyby se jednalo o nějaký únos, kde by únosce skrýval ve sklepě nějakého člověka deset let a celé by to bylo brutální, drsné a smutné, ale tohle? Po shlédnutí se mi nechce věřit, že je film podle pravdy, ač uznávám, že kdyby v Evropě nějakej takovej nesmysl vznikl, tak by se to mohlo stát zrovna ve Stockholmu sedmdesátých let. V době nejvýraznějšího západní komunismu vůbec. Dělejme vše pro lidi a dělejme to pořádně. Tak proč by nemohl nějakej Amík vtrhnout do Centrální stockholmské banky a chtít po lidech nesmysly… ()

EvilPhoEniX 

všechny recenze uživatele

Na filmu je nejzajímavější hysterický Ethan Hawke a fakt, že díky téhle události vznikl termín Stockholmský syndrom, ale jinak se nejedná o nic zajímavého. Není to příliš napínavé ani vtipné, násilí se film vyhýbá a vyloženě zábavné to taky není, takže film poslouží max jako heist oddechovka ke spaní. 60% ()

verbal 

všechny recenze uživatele

Vím asi nejlépe ze všech, a to z vlastní zkušenosti, co to ten štokholmský syndrom doopravdy je! Před pár lety jsem byl na ulici za bílého dne zasažen úchylnou deviantkou, říkejme ji třeba „Paní s motorovým pekáčem“. No představte si tu hrůzu! Totálně stará rakovina, zrovna jí bylo třicet, hnusně dlouhé nohy až na zem, odporně pevné čtyřky, prdel jak z těch nechutných katalogů Penthauzu a zásadně chodila naostro, takže při chůzi bylo slyšet zlověstné bublání přeplňovaného dvanáctiválce. A tahle brutální kriminálnice mě po té pouliční inzultaci zcela bezbranného odtáhla v kufru svého Maybachu do šeredně rozmařilého plážového bungalovu někde u Santropé, a tam mě skoro měsíc chlípně, divoce a zcela bezostyšně znásilňovala, přičemž anonymními telefonáty vyhrožovala hlubokým sametovým hlasem manželce, že jestli se se mnou okamžitě nerozvede, umrdá mě do bezvědomí, načež mě vrátí na věky ochablého a totálně bez libida. Bránil jsem se zuby nehty čuráky, škrábal, kousal, plácal ji po prdeli, až ji měla úplně červenou, častoval ji u toho těmi nejnechutnějšími žalostnými vulgarismy, cákal ji schválně do těch ohavně hustých vlasů, mlátil ji po xichtě přirozením a neúnavně drtivě přirážel s tím, že se unaví, usne a já konečně uteču. Nepomohlo nic! Jistě chápete, že po prožití takto strašlivého traumatu jednomu prostě musí hrknout v kukačkách, a tak, než aby mi totálně jeblo, jsem se do té zrůdy radši zamiloval. Když mě pak po tom třicetidenním martýriu konečně osvobodila Speciální jednotka pro boj s nenasytnými nymfomaniakálními MILFkami, dokonce jsem ji odhodlaně a zarputile bránil a zastával se jí i před manželkou, že je jen nemocná, žádná kurva! Tady vidíte, že tenhle štokholmský syndrom je vážná a nebezpečná věc, nikoliv přiblblá taškařice, jak to podali v tomto filmu. Tihle Švédové jsou na palici od přirození a lehce se zamilují i do kdejakého vymatlaného islamisty dokonce ještě před tím, než na ně vytasí šaríu. A tak se leklá Rampiča cvakla do totálního dementa, opravdu skvěle, uvolněně a s chutí střihnutého Uhlovodíkem Jestřábeem, a rozehráli skoro četnickou grotesku o tom, že když ve skutečnosti vykrádáte skandinávské banky a berete rukojmí, nejenže se řádně napakujete a solidně si zapícháte, ale ještě si i užijete spousty jakože legrace s impotentními policejními složkami. Každopádně to přes hranu trapnosti nedostali, tudíž takovýto rozverný sci-fi počin filmově teoretická věda přesně definuje odborným termínem „Snesitelná pičovinka“. ()

Galerie (52)

Zajímavosti (9)

  • Kromě Švédska se natáčelo i v Kanadě, přesněji v Hamiltonu (Ontario). (herr_carter)
  • Kromě švédského premiéra Olofa Palmeho (Shanti Roney), který byl zavražděn v roce 1986, byla všechna jména ve filmu pozměněna, protože mnoho reálných postav této události v době vydání filmu žila. (cihlenka)
  • Shanti Roney, který ve filmu hraje roli premiéra Olofa Palmeho, také hrál ve švédském televizním dramatu Norrmalmstorg z roku 2003, postaveném na stejném pravdivém příběhu. Hrál jednu z hlavních postav, Clarka Olssona, jednoho z lupičů. (MTHRFCKR)

Reklama

Reklama