Z hříček o královnách
Režie:
Oldřich DaněkScénář:
Oldřich DaněkKamera:
Alois NožičkaHudba:
Jan F. FischerObsahy(1)
Tento díl nás zavede na Kroměřížský zámek koncem srpna 1885. Zámek žije slavnostní atmosférou, s císařem Františkem Josefem se tu právě setkává ruský car. Pro vznešené publikum hraje divadelní představení vídeňský Burgtheatr i jeho půvabná herečka Kateřina Schrattová (H. Maciuchová). Prostřednictvím intendanta (J. Sovák) divadla je herečka nečekaně pozvána na noční schůzku s Jejím Veličenstvem císařovnou Sissi (J. Hlaváčová). Kateřina Schrattová nemá nejmenší tušení, co by jí mohla císařovna chtít. Duchaplný dialog obou žen je jádrem této historické hříčky. Je to rozhovor intimní, plný náznaků, jemné ironie i sebeironie, nic v něm není řečeno otevřeně. Mnohého je třeba se dovtípit. Z historie ovšem víme, že po dlouhá léta byla herečka císařovou milenkou. (Česká televize)
(více)Recenze (23)
Jen taková kostymně-konverzační televizně inscenovaná mile anekdotická hříčka... Škoda jen té zbytečně přílišné divadelní dikce, s chutí bych dal pět hvězdiček, protože d.m.s.n. dnes už v naší >televizi< nikdo nic takového nevyrobí... :-/ - - - - - (Poprvé viděno 14.7.2011 na >královnině prostoru< , hodnocení 82., komentář zde jako čtvrtý - 14.7.2011) ()
Nádherně daňkovská televizní mini na téma "jak se Sissi postarala starýmu Procházkovi" o záskok :) Některé poenty svádějí až k hurónskému smíchu a jiné zas jen k mírnému pousmání. Půvabný ložnicový úvod, skvěle rozehrané neoficiální setkání s onikáním. "Šla a prošla se trochu." "Myslela jsem, že bude mladší." ()
Skromná televizní inscenace s příjemnými hereckými výkony Hany Maciuchové, Svatopluka Skopala, Jany Hlaváčové a dalších. ()
Ty útržcích se mi líbí, že si na nic nehrají, jsou zcela vědomě a plánovaně pouhými úrtžky. Jakási hravá skica v divaledním stylu, kulisy pouze rámují to podstatné - dialogy. A Ty jsou skutečně důmyslně sestavené. Tím, že jde o fikci, slova přiřknutá historickým postavám, o kterých něco víme, něco si domýšlíme. Postava Kateřiny Schrattové v podání Hany Macichové nekoresponduje s mou představou, ale to není důležité. Dobré na tom je, že se mi líbily obě dvě dámy. Moc pěkný díl. ()
Oldřich Daněk se vším všudy. Nádherné dialogy, bonmoty, překvapivé zvrat y v příběhu. S minimálními prostředky se dostavuje maximální zážitek. ()
Představuji si to nějak tak: je pět hodin ráno, nad orosenou loukou se pomalu začíná zvedat mlha a zdály přichází rozvážným krokem Jana Hlaváčová. Rozhlédne se, pobídne své sekundanty, aby začali připravovat zbraň. Mlha se rozhrne a vystoupí z ní Hana Maciuchová se svými sekundanty. Podívají se na sebe, tasí a obě naráz zamíří. Tak nějak začal souboj dvou hereckých es. A jeho průběh jsme mohli sledovat v této inscenaci. A jestli chcete vědět, která z nich vyhrála, nebo zda zvítězily obě, musíte se na tuto hříčku podívat. ()
Všichni herci hráli naprosto skvělě, ale herečky (typově) špatně vybrané. Vynikající konverzační drama. Sovák jako vždy excelentní. ()
Vyloženě dobové divadelní alotrium. O. Daněk a jeho kratochvilné divadelní kusy. Kdo zná trochu historie ten se nepobaví, kdo ji nezná a má na háku, ten možná i jo. ()
Původní česká televizní i divadelní tvorba měla v Oldřichu Daňkovi osobnost, která – stejně jako se to úspěšně daří spisovateli a scénáristovi Zdeňku Mahlerovi – dokázala z nedostupných střípků historických pramenů vykreslit příběh rámovaný daným reálným podkladem v minulosti, ovšem fabulovaným a dokresleným. Toto zpřítomnění zapomenutých osudů pak dokáže oslovit i o mnoho desítek či stovek let později. Taková je i šestá Daňkova hříčka o královnách, intimní příběh rakouské císařovny Alžběty. Pro Daňka je příznačné, jak dokázal z jedné situace, jednoho příběhu vystihnout či dokonce vystopovat rozsáhlost následujícího i předcházejícího osudu. Tentokrát se děj odehrává během jedné noci na konci léta roku 1885. Kroměřížský zámek žije slavnostní atmosférou. Právě zde se setkává s císařem Františkem Josefem ruský car. Pro publikum, složené výhradně ze vznešených dvořanů, hraje vídeňský Burgtheater i jeho půvabná herečka Kateřina Schrattová, utápějící se v nešťastném manželství s chudým diplomatem. Sličná umělkyně, předurčena k tomu stát se miláčkem vídeňského dvora a císaře samého, vědoma si svého postavení, nečekaně dostává pozvání na noční schůzku s Jejím Veličenstvem císařovnou Sissi. Přestože Kateřina nemá nejmenší tušení, co by ji mohla císařovna chtít, nečeká od šlechtičny netoužící příliš po oblibě dvora, pohrdající servilitou poddaných a žijící v ústraní slávy a vrtochů svého muže, přílišnou náklonnost a otevřenost. Právě dialog těchto dvou žen, jejich první vzájemné setkání, které nasměrovalo jejich působení i na následujících třicet let, se stalo středobodem Daňkovy hříčky. Rozhovor intimní, plný náznaků, jemné ironie i sebeironie. Nic v něm není řečeno otevřeně, přesto strojená hereččina servilita i nucená afektovanost císařovny jsou komunikativními prostředky, které obě ženy natolik ovládají, že se svých rolí nechtějí zbavit ani ve chvíli pro ně osudné. Příběh utajovaného milostného trojúhelníku je však zejména alegorií na lidské a společenské role, do nichž nás život nuceně postavil. Kateřina svou roli pochopí až po tajné noční schůzce, kdy jí císařovna unavená svým hereckým partem dokáže vylíčit, co může od císařovy velkorysosti očekávat. Musíte mít štěstí, když hrajete svou roli ráda, svěřuje se v nejintimnějších okamžicích rozhovoru císařovna Sissi. Sázeje na osvědčenost do všech detailů, využil Daněk divadelních kvalit hereček jeho dvorní vinohradské scény a vedle průvodkyně příběhem Jiřiny Jiráskové obsadil do titulních rolí Janu Hlaváčovou a Hanu Maciuchovou, procházející se stoletím Daňkovy vskutku roztomilé hříčky již téměř domácky. ()
Krásné, prostě stručně krásné, velice obdivuji talent, cit a um Oldřicha Daňka, to, s jakou lehkostí dokáže vést dialogy, skrýt, co je zapotřebí, vyzdvihnout, co je v daném okamžiku žádoucí. Jana Hlaváčová s Hanou Maciuchovou to rozehrály ve velkém stylu a obě byly ve svých rolích úchvatné, k tomu to úsměvné onikání a jeden záskok na třicet let... ()
Krátký úsek ze života rakouské císařovny Alžběty zvané Sissi. V roli stárnoucí Sissi podala Jana HLAVÁČOVÁ bravurní výkon. V roli herečky Katy Schrattové hrála úžasně Hana MACIUCHOVÁ. Bylo to setkání dvou žen, které měly v životě císaře Franz Josefa každá své nezastupitelné místo. První byla manželkou, druhá přítelkyni a milenkou stařičkého mocnáře za tichého souhlasu Sissi. ()
Oproti těm částem cyklu, které jsem dosud viděl, tento je intimnější a nezabíjí ho strojenost. Mám dojem že Maciuchová a zejména báječná Hlaváčová si to odrežírovaly víceméně samy, a je to jen ku prospěchu věci. ()
Nádherný rozhovor hereckých legend Hlaváčové a Maciuchové. Být manželkou Franze Josefa, prvního úředníka státu, určitě nemohlo být jednoduché. Etiketa mnohé vyžadovala, osobní život však vyžadoval mnohé též, a svoji cestu a metody si každý musel najít sám. Sissy se dala na cestování, aby nemusela být u dvora, císař měl tajné milenky (Schrattová-Maciuchová). Oba císařští manželé si zřejmě dokázali vzájemně vyjít vstříc, ale jejich život nebyl šťastný. Sissy propíchli pilníkem, jejich syn a následník Rudolf se zastřelil, císařův bratr byl zastřelen v Mexiku a strýček v Sarajevu. Císař zůstal sám a nakonec rozpoutal 1.světovou válku. V pozadí těchto budoucích událostí je diskuse dvou žen Franze Josefa úchvatnou podívanou. A Jiřina Jirásková to na závěr jako obvykle "rozštípne"...100% ()
Poněkud akademická záležitost, s iritující postavou průvodkyně, vcházející na začátku a na konci do děje s patřičnými vysvětlivkami. Ale nutno ocenit, že hra poskytla příležitost k výborným hereckým výkonům, jak oběma herečkám, tak také panu Skopalovi, jehož obludně ješitně hloupý diplomat nemá chybu. ()
Jednorázový "bonbónek", bohužel totálně utopený v přeplácaných interiérech/studiu. ()
Konverzačně nudný historický film, který připomíná divadelní představení. Ovšem tento přece vzhledem k tématice habsburského dvora mi byl nejbližší z celého seriálu a i proto mi hned na začátku neuniklo, že Jiřina Jirásková představovala Františka Josefa jako našeho krále. Jenže on nikdy naším králem nebyl! Posledním králem byl Ferdinand V.! Za zmínku také stojí Hana Maciuchová ve starém spodním prádle hned v úvodu filmu. [292. hodnocení, 18. komentář, 85%] ()
Báječný herecký koncert dvou krásných skvělých hereček. ()
Tohle je prostě radost. ()
Dokonalé. Pro mne asi nejlepší část Hříček o královnách. Divadelní konverzace, kostýmovka, dvě excelující herečky....přemýšlela jsem, kdo bude v roli stárnoucí Sissi (herecké obsazení jsem dopředu neznala) - Jana Hlaváčová v této roli velmi mile překvapila. A vůbec - jaképak císařovny a herečky- kuplířky to byly:-) Jen je vše velmi decentní. Velmi rafinované. Jako ty krajky, co měla paní Maciuchová na sobě....takovýto soubor hříček dnes už žádná televize nenatočí. ()
Tento díl mám nejradši. ()