Z hříček o královnách
Režie:
Oldřich DaněkScénář:
Oldřich DaněkKamera:
Alois NožičkaHudba:
Jan F. FischerHrají:
Tereza Brodská, Luděk Munzar, Jana Brejchová, Miriam Chytilová, Lenka Horáková, Jiřina JiráskováObsahy(1)
Rok 62. Mladá císařovna Octavia (T. Brodská) žije mimo Řím, neboť její manžel, císař Nero, má novou milenku. Přivykla poměrům, které se na římském dvoře ujaly, všechny ty vraždy a nevěry, ale sama takto žít neumí. Vždyť dokonce Agrippina (L. Horáková), její tchyně a vlastní Neronova matka, prý byla zabita na rozkaz svého syna. Octavia žije sama jen se svými otrokyněmi, když se náhle ohlásí velitel loďstva a její bývalý učitel Anicetus (L. Munzar). Co může císařovna čekat? Bude to triumfální návrat do Říma, nebo smrt z rukou Neronova přisluhovače? V brilantním dialogu Octavie a Aniceta ožívají motivace činů hlavních hrdinů, ale je to jen "útržek" minulých časů, a autor si tu pohrál s možným vysvětlením historických faktů... (Česká televize)
(více)Recenze (17)
Úvahy těch, co nemají možnost volby. A přece si najdou čas přemýšlet o tom, zda se ne pro Řím, ale pro ně osobně něco změní, dodají-li obvinění, o kterém každý v Římě ví, že je falešné, na pravdivosti. Pro Aniketa bude lež znamenat, že si zachoval alespoň kousek cti. Bude se dívat na císaře a bude vědět, že božský Lucius, přezdívaný Nero, je prolhaný zbabělec. Navzdory Fortuně, která se nestará o to, zda je někdo čestný nebo nečestný, pro Aniketa to význam má. ()
Oldřich Daněk v sobě nezapře zkušeného autora s citem pro dramaticky vyhrocený konflikt týkající se základních principů morálky, výborně napsané dialogy a se schopností vyhmátnout z historických událostí to nadčasové. Televizní inscenace z doby římského císařství pojednává o jeho oblíbeném tématu moci neomezované zákony ani ohledy. Despota se chce zbavit dvou poddaných ve svých službách a jedin, co k tomu potřebuje, je najít vhodnou záminku. Zlo má ale na výběr... Celkový dojem: 90 %. ()
Omamně báječné klasické antické drama s pikantní Terezou Brodskou, mateřsky dojemnou Janou Brejchovou a vynikajícím stoickým Luďkem Munzarem. Skvělé, báječné, úžasné. A tentokráte se nedržíme výlučně jen interiéru, ale jsme odvážně poctěni i prostřihy do exteriéru. Neronova doba Daňkovi svědčí. Útržky jsouť nade vše. ()
Daňkův text i režie jsou obvykle dokonalé, Tereza Brodská je pro mne nečekaně dobrá a všechno povyšuje Luděk Munzar v herecké poloze pro něj ne zrovna typické, ale skvěle zvládnuté. ()
Dvě tuniky, pár sloupů, něco schodů, jeden bazének a tím je výprava v podstatě hotová. Jenže pak si ty dvě tuniky obléknou Brodská s Munzarem a začne něco, z čeho se vaří voda v bazénku, sloupy se ohýbají a schody rovnají. Dialogy vycizelované na nanometr přebíhají mezi dvěma hlavními aktéry s takovou intenzitou, že mi to málem shodilo televizi na zem. Precizní Daněk ve vrcholné formě. ()
Prozaik, dramatik a scénárista Oldřich Daněk si v celé své tvorbě libuje v rozvíjení historického detailu. Na základě spolehlivých faktografických znalostí a důkladné poučenosti v reáliích rozvíjí uměleckou fantazii nad různými klíčovými momenty dějin, a ne nepodoben starému Scribovi, připisuje přitom významnou roli shodě náhod. Takové vlastnosti má i jeho římský útržek z úspěšného televizního cyklu o královnách, kterému tentokrát vévodí skvělé herecké výkony mladinké Terezy Brodské a zkušeného Luďka Munzara v roli obávaného velitele loďstva. Jaká doba, takoví lidé. ()
„Jdi už. Jdi lhát.“ Poslední slůvka římské císařovny Octavie k veliteli loďstva Aniketovi, ona si chce zachovat důstojnost a on drobné zbytky cti, každopádně se jedná o působivý rozhovor dvou v podstatě bezmocných lidí proti bezpáteřnímu císaři.. ()
Ze všech hříček mě tahle bavila nejmíň. ()
Takhle krásně dokázal televizní hry točit jen Oldřich Daněk. Historicky zajímavé, stejně tak i výborně herecky obsazené. A ty ateliérové kulisy mají zkrátka svoje kouzlo. Tenhle příběh vypráví o císařovně Octavii (Tereza Brodská), kterou přijde navštívit (nebo zabít?) velitel loďstva a její bývalý učitel Anicetus (Luděk Munzar). ()
Na televizní úroveň dobré, nicméně... Daňkův text je jen těsně nad úrovní triviálního bombastu, jeho režie špatná, a Brodská hraje mizerně (vzpomínám, zda jsem ji vůbec někdy viděl hrát dobře). Drží to jen Munzar. ()
Oldřich Daněk dokáže napsat skvělé dialogy i v případě vcelku nezáživného setkání císařovny s velitelem loďstva. Útržek je velmi "divadelní", ale po pěti deseti minutách strhne, a drží diváka až do konce. I když jsem měl pocit, že Brodská ve své roli "plave", Munzar vše zachránil a byl opět (!) bezchybný. 80% ()
Takovýhle dialog by ve své době nebyl vůbec myslitelný, nikdy a v žádné situaci. Takhle spolu prostě lidé té doby nemluvili...Jako současný řemeslný tyátr "zneužívající" antiku téměř dokonalé. ()
Konverzačně nudný historický film, který připomíná divadelní představení. [212. hodnocení, 16. komentář, 77%] ()
Kdybych to nebyl, byl by to někdo jiný, tak proč né já (mluví o vraždění). ()
Pravděpodobně nejslabší Daněk. Nešťastně obsazená Tereza Brodská, která je všechno jen ne herečka. Maminka Brejchová se snaží hrát za ní. Luděk Munzar je na inteligentního Daňka příliš toporný. ()
Možná mě ještě neštvala výprava a možná jsem i ocenil mohutný výlet do exteriérů, ale tenhle díl jsem ocenil asi nejvíc z celého cyklu. Upřímně spíš trojka, ale dávám víc, pro zvýraznění nad ostatní díly. ()
Těžko říct, do jaké míry by byl takový dialog ve své době reálný, každopádně byl dost teatrální, ale vystavěn byl inteligentně a to cením. S Munzarem si Brodská herecky rozuměla podstatně líp než s matkou. ()