Isle of Dogs
Isle of Dogs - Ataris Reise
Psí ostrov
Isle of Dogs
Isle of Dogs
Isle of Dogs
Režie:
Wes AndersonScénář:
Wes AndersonKamera:
Tristan OliverHudba:
Alexandre DesplatHrají:
Bryan Cranston, Koyu Rankin, Edward Norton, Bill Murray, Jeff Goldblum, Scarlett Johansson, F. Murray Abraham, Tilda Swinton, Bob Balaban, Yoko Ono (více)VOD (3)
Obsahy(1)
Japonské souostroví, za dvacet let od dnešních dnů. Psí chřipka dosáhla epidemických rozměrů, její ohnisko leží ve městě Megasaki. Hrozí, že přeskočí z psích nositelů na člověka. Starosta Kobayashi vyzývá k okamžité karanténě. Tedy k vyhoštění a izolaci všech toulavých i domácích psů. Oficiálním dekretem se psí exilovou kolonií stává nedaleký ostrov sloužící zatím jako skládka odpadků. Stává se z něj Psí ostrov. O šest měsíců později na této opuštěné skládce nouzově přistává jednomotorový, miniaturní letoun Junior-Turbo Prop. Smečka pěti hladových a divokých psů v jeho troskách objeví dvanáctiletého pilota. Je to Atari, sirotek, jehož pěstounem je právě starosta Kobayashi. Atari s pomocí svých nových psích přátel začne hledat svého ztraceného psa Flíčka a při tom postupně odhalí spiknutí, jehož cílem je likvidace všech psů z města Megasaki. (CinemArt)
(více)Recenze (340)
Scénář má sice tisíce much a tempo v první půli není zrovna rychlé, jenže Psí ostrov je jako mnohodimenzionální obraz, a můžete se na něj dívat stokrát, a pokaždé najdete nový kousek, kterého jste si předtím nevšimli, či přijdete s novou interpretací toho či onoho. Ta pátá hvězda tomu chybí jen proto, že Mr. Fox byl prostě dokonalý, zatímco tady psům chybí lehkost a občas jiskra. Ale Wes Anderson je pořád o tisíc psích délek před konkurencí. ()
Příběh zpracovaný do scénáristicko-režisérské nudy. Hodně slabý dystopický odvar Čísla 9, ale i Číslo 5 žije je o míle vzdálený filmový soupeř. Nepřehlédnutelná autorská nezkušenost s rytmem vyprávění roadmovie, pointováním scén, filmovou emocionalitou. Z animátorského díla zaujmou spíše jen některé scény s náladovým osvětlením, lidské (byť vedlejší) postavy velmi průměrné, střih často tempu vyprávění nepřispívá, skutečného humoru poskrovnu, hudba jen přiznávková, spousta snaživě urychlovaného textu, hlasy marně spoléhající na obraz. Generace zvyklá na záplavu kvalitního anime a manga, simpsonovských nápadů, ale i českých večerníčků, se tak musí cítit hodně podceněna nebo podvedena. Pro mě dejá-vu Grandhotelu, kdy také nic nepřicházelo a nepřišlo. Bez ohledu na zaměření na dětského nebo dospělého diváka, Míša Kulička rulez ! 2-3* ()
95% ()
Psí ostrov je další podivností z dílny Wese Andersona, kterému však chybí jedinečnost Grandhotelu Budapešť. Jedinečná animace v kombinaci s možná až příliš uvědomělým scénářem vytváří v divákovi pocit, že Wes se pokouší divákům nalhat, bůhví jak není chytrý. Divákovi by to bylo jedno, pokud by závěrečná třetina filmu nebyla nudná jako většina pořadů na TV Nova. 76% Celosvětový příjem k 11. 9. 2018: $64,191,215 ()
(8/10). Film plný skvělých hlášek, které naráží na problematiku v oblasti politiky, kinologie atd.. Wes Anderson se opět ukázal v tom nejlepším světle a přinesl další revoluční film s velmi originální animací, kdy sledujete parádní a důvtipný příběh mladého Japončíka a jeho psa.. Film jsem si na první pohled okamžitě zamiloval.. A ty myšlenky a citáty.."Whatever happened with man’s best friend ? Boží! ()
Najde se vůbec v dnešní době talentovanější a originálnější tvůrce animovaného filmu než je Wes Anderson? Zajisté, že ne. Po doslovně fantastickém Fantastic Mr. Fox se po neúprosných 9 letech (já osobně jsem tedy Foxe viděl dva měsíce nazpátek) pan režisér vrátil s úchvatným loutkovým filmem s nadčasovou tématikou, formálně i neformálně zobrazující japonský úmysl, kde se tento národ za pomoci své údajné dokonalosti skličuje jen sám do sebe a je pevně rozhodnut vládnout světu jen svou rukou. Každý na filmu pozná, že si tímto faktem mírně utahuje i z reálného východního světa, ačkoliv ústřední myšlenka díla je naštěstí stále jen prvkem sci-fi. Já jen pevně doufám, že tentokrát Wesovi zabere mnohem méně času přijít s dalším revolučním stop-motion animákem. Ty já mu budu žrát klidně každým rokem. ()
Psí ostrov je předevšim hrozně hezkej film - nejenom tou zajímavou a doslova nádhernou stop-motion animací, ale (stejně jako v jinejch Andersonovejch filmech) i tim morbidno-absurdnim humorem, skvělou hudbou, padnoucím dabingem, a konkrétně tady třeba i tim "obyčejnym" povyšováním špíny a odpadu na něco osobního, důvěrnýho a vlastně příjemnýho... Film hrozně hezkej jednoduše v tom svym celkovym pojetí - v tom, čem je Anderson skvělej jindy, je skvělej i tady: Způsob vyprávění, malebný a natisíckrát výtvarně zajímavý a nápadama našlapaný záběry, hra se světlem, kamera pohybující se jak po pravítku a postavy zabírající zásadně z ánfasu, ale i takový ty hračičky, co si Anderson v každym tom filmu vymejšlí, jak se mu zrovna zachce (tady třeba hraní si s tou Japonštinou - co se kde jak přeloží nebo naopak nechá nepřeloženo, komu a jak rozumíme atd.). Příběh zrovna tady sice moc zamotanej neni, ale ono to je tak dobře - člověk to aspoň opravdu může brát jako takovou špinavou animovanou pohádkou pro dospělý. Krásnou a zajímavou. O vyvržencích na okraji společnosti, o izolaci a odloučení, ale i o sounáležitosti, o touze po svejch milovanejch; a tady přestává bejt jedno, jestli jde o psy nebo o lidi - protože žít a k někomu patřit chce každej živej tvor. Jen teda jediná věc - strašlivě mě rozčilovaly zuby lidskejch postav... Jo a I Won't Hurt You je písnička, která mě zase po dlouhý době odpálila úplně do astrálu - to je taková krása! Holt šedesátky... ()
Tu niekto bral veľmi silné drogy. Ale tá hudba fajn. ODPAD! ()
...lidé si psy nezaslouží... ()
Psy sice nemám rád, ale tohle mě nadchlo! Nejde ani o klasický animovaný film, jako spíš o loutkové umělecké dílo. Bavila mě precizní animační práce, napínavý příběh (který byl ke konci trochu slabší) a celkové netradiční zpracování - ať už jde o způsob vypravování, nebo zasazení do Japonska. Jeden z vůbec nejoriginálnějších animáků, jaký jsem za poslední dlouhou dobu viděl. ()
Jestli se dá na filmu něco okamžitě pochválit, pak je to jeho vizuální stránka. Nejenže má pobledlá animace svůj nezaměnitelný ráz, ve spolupráci s kamerou nabízí záběry překrásné. Stoické vystupování (pro které byli herci vybráni výborně) všech aktérů pěkně ladí se strnulým claymation stylem, který má v tomto snímku zajímavé specifikum ve střídání záměrně unavených pohybů s trhavými sledy událostí, jakoby se děj hýbal prazvláštním kývavým krokem. Humor je často vizuální, většinu uchechtnutí nicméně vybudí svérázné one-linery. Ty však po dobu zhruba jedné třetiny snímku jakoby utichnou. Možná je to tahle náhlá změna tónu – kdy film přejde od tragikomického tak nějak k věci – kvůli které jsem nebyl z celého snímku tak nadšený jako z jeho podoby a jeho nápadů. Možná je to i fakt, že původní smečka psů, která nás provází dobrou první polovinou stopáže, se po drtiči odpadků v podstatě vytratí z příběhu. Nakonec ani ty motivy sounáležitosti, přátelství či lásky nebyly tak zaostřené, jak bych si přál. Celkově je to však moc hezký snímek, trošku zvláštní snímek, ale pro mě velmi příjemné seznámení s tvorbou Wese Andersona. ()
,,Slyseli jste ten drb?" ()
Wes Anderson je neuvěřitelný. Tvoří jinak, tvoří skvěle. Začínám si ho opravdu oblibovat. Psí ostrov není nijak ohromný příběhem, ale způsobem kterým je vytvořen. Každý pes má jinou osobnost a každý pes si vás získá. Lidi tady neuvěřitelně pokulhávají a tak to má být. Ti mazlíci si urvali celou obrazovku pro sebe. Scény, kdy jsou ty postavy různě poskládané a koukají se směrem na vás, jsou na tom snad jedna z nejlepších věcí. Do toho několik super hlášek a ta animace! Nevím, jestli by mě normálně bavilo sledovat obyčejnou blechu, jak leze psovi v kožichu, ale tady se to podařilo. I bite. ()
Japonsko je opravdu podivná země a Japonci jsou opravdu podivní lidé. Ten nápad je zábaný. Vizální stránka je velice zajímavá a chvilkami je to skutečně velmi vtipné. Přesto jsem zatím nedokázal najít tu genialitu Wese Andersona. Stejně jako u Grandhotelu Budapešť. Určitě je to film, který dál doporučím, ale není to nic, co bych potřeboval znovu vidět. ()
Wes Anderson, japonské, animované, typicky hudební, ironické, originální. Pana Andersona máte buď rádi nebo vám přijde úplně praštěný. A já ho přímo žeru. Typický hudební podtext, animované tváře co vyzařují to samé jako herci, vtipné momenty, bláznivá zápletka, nečekaná přátelství a ztracená "postoupená" přátelství. Je pravda, že dějová linka je stejná ve všech dílech, ale zpracování a vedlejší příběhy jsou v každém snímku jiné. A osvěžující. A musím se na to podívat znova. Pro ty detaily. ..to je radost pohledět na ty jeho filmy.. ()
Wes Anderson prostě budu svůj, a je jedno jaký točí film. Já mám Andersona dost rád, a zatím mě od něho nesedl jen je jeden film. A Psího ostrovu jsem se dost bál, že tohle bude ten případ, že všichni budou nadšený a já jen budu kroutit hlavou. Dost za to mohly trailery, které mě nesedly a přišly mě ošklivé. Ano, to celé byl účel. Líbí se mi jak si Anderson hraje se svými filmy. Jak je piplá do nejmenších detailů, hraje si scénami, vyprávěním atd. A zde je to dvojnásob vidět. Jen občas ta forma trochu přebíjí obsah, a nebo naopak. Tak jako tak, je toho tady hodně moc. Anderson nás zahltí informacemi, že nestačíme sledovat, do toho všude samé japonské znaky a japonština, takže je to na sledování trochu těžší. Ale ta odměna za to stojí. Rozhodně mě nesedlo všechno, ale desítky věcí mě vykouzlilo obrovský úsměv na tváři. Bavil mě příběh, postavy, ta propracovanost a hlavně originální nápady, které se jen tak nevidí. Opravdu se těším až to uvidím znovu. Psí ostrov je zajímavý a originální film, který mě dost sedl. ()
Po audio- (Desplatův soundtrack, hvězdný dabing) vizuální (typická Andersonova "pravoúhlá", ať už přímá či boční, kompozice) stránce fantastický loutkový animák si hraje s tunami netradičních nápadů/detailů, geniálních a/nebo bizarních vtípků i milé japonské jinakosti. Bohužel v ironickém, často odbočujícím a ne zrovna "peckoidním" příběhu postupně nabírá hluchá místa a finále bezradně "zflikovává". ()
Ten, kdo zná tvorbu pana Andersona, tak nebude zklamán, nebude ale ani moc překvapen. Bude čistě a znovu spokojen. Na tomto filmu je ruka Wese Andersona znát hned od první minuty. Jeho styl je nenapodobitelný a je dobře, že se ho ani nikdo napodobovat nepokouší. Prostě od kamery, stylu animace, stylu vyprávění až po dokonalý scénář je to čistý Anderson Tentokrát se dostaneme do Japonska, které je vyždímáno do maxima a celkové zpracování této země je dosaženo na výbornou. Líbí se mi nápad, že rozumíme jenom psům, kteří skvostnou angličtinou pronáší ještě lepší repliky a lidé jsou pro nás až na pár výjimek tou neznámou, nebo aspoň pro mě, protože japonštinou zrovna nevládnu. A to je na tomto snímku asi to nejoriginálnější a líbí se mi, že originální tvůrce dokáže vytvořit i prvek, který je originální i v rámci jeho tvorby. Další snímek, který posunul vozík animovaného filmu zas o pár metrů dál, aby ho předal Spideymu, který ho posunul o celé desítky. Díky, Wesi a příště na viděnou. ()
Kto si fičí na infantilnom, no predsa inteligentnom, ráze Andersonových filmov bude unesený ako ja. Kto ho nemá rád, nech sa ani neunúva. Pocta psiemu druhu. Nádhera! ()
Velká paráda! ()
Související novinky
Wes Anderson zlákal další velké jméno
Před pár dny jste se zde mohli dočíst, že nový a dosud nepojmenovaný snímek režiséra Wese Andersona (Život pod vodou, Francouzská depeše), jehož natáčení právě začalo ve Španělsku, pomalu nabírá… (více)
Bill Murray znovu u Wese Andersona
Po předchozích spolupracích na filmech Jak jsem balil učitelku, Taková zvláštní rodinka, Život pod vodou, Darjeeling s ručením omezeným, Fantastický pan Lišák, Až vyjde měsíc, Grandhotel Budapešť,… (více)
Startuje BEST FILM FEST
Pražská kina Atlas, Evald, Lucerna a MAT pořádají od 12. do 18. července BEST FILM FEST, týden nejúspěšnějších a divácky nejnavštěvovanějších filmů druhé poloviny roku 2018. Kina v době léta potěší… (více)
