Nenávist

Na exkluzivní silvestrovskou předpremiéru snímku The Grudge v Cinestarech, kam mohl jít každý, kdo šel zrovna kolem a koupil si vstupenku, jsem šel s očekáváním nanejvýš průměrného kousku, což se i vyplnilo. Pokud se dá na nové Nenávisti něco pochválit, tak snaha natočit dospělý horor bez úliteb teenagerskému publiku. Vizuál je spíš ošklivý, než cool, a hlavní hrdinka Andrea Riseborough také rozhodně nepatří mezi prvoplánově krásné herečky. Ale že by se ona snaha přetavila v nějak zvlášť doporučitelný snímek, to se říct nedá. Podobně jako v předchozích Nenávistech a Ju-Onech se tu nechronologicky vypráví vražedná historie spjatá s jakousi kletbou, a celé je to hrozně zbytečné. Spousta času je věnována postavám, u nichž je jasné, jak dopadnou (spoiler: umřou), naopak málo ho pak zbývá pro hlavní hrdinku v chronologicky poslední linii. Komické třeba je, že v závěru tvůrci chtějí, aby se divák strachoval o osud synáčka hlavní hrdinky, přičemž ale divák nemá šanci si tu postavu nijak oblíbit. O tom, jakou péči tvůrci věnovali vykreslení jejich vztahu, asi nejvíc vypovídá fakt, že se synek objeví na začátku, a znova pak až zhruba po hodině filmu. Nová Nenávist působí rozpadle, jako kdyby se mohutně přestříhávala - což je dost dobře možné, vždyť původní premiéra byla asi o rok odsunuta. Následkem toho film nemá drajv, tempo ani gradaci a jen velmi problematicky funguje návaznost jednotlivých scén. 5/10 (02.01.2020)

Je to jasný, Nicolas Pesce k smrti nenávidí sérii Nenávist a tak se jí rozhodl pomstít, zač je toho koleno. Nejvíc to odsrala chudák Kayako, která v celém filmu dostane prostor...chvilka napětí...počkej si...sedni si na to...sedíš?...tak jo...3 vteřiny !!! Ne, nedělám si prdel a jo, čteš správně, nebohý člověče. Kayako tam bude 3 vteřiny na začátku filmu. Proč? Proto! A tak jo, já to prásknu. Je to tím, že Pesce se rozhodl, že tuto sérii okoření a tak každá oběť nenávisti se stane aktuálním bubákem. Jo, je to tak, vole. Ve filmu tedy straší holčička, holka, ženská, tlustej chlap, kluk, každej kokot, co Tě napadne, jen Kayako ne (krom těch tří vteřin). To bych ještě překousla, prostě pokus udělat to jinak a třeba to bude i zajímavé a bude to fungovat, ne? Ne! Veškeré bubu scény jsou předvídatelnější než kurva v bordelu, lekačky jsou zde jediné - volume o 300% nahoru, a děj skáče jak kulička v pinbalu s tím, že díky tomu od začátku filmu víte, jak kdo dopadne (čti chcípne) a o "překvapení" tak není nouze. Není nad to ke konci filmu vidět, jak chcípla ta mrtvola, co jste viděli na začátku no ne? Člověk nemusí nikomu držet pěsti a ani se o nikoho bát. O všech se ví, že chcípnou. Pohoda. Postav je jako bonus po kokot, takže nějaký hlubší pouto k někomu si prostě nevytvoříte a víc opláčete, že Vám chcíplo tamagotchi od mého soukmenovce z Večerky, protože jste ho nekrmili, než aby Vás srala smrt hlavní postavy. Dále je tu báječně vykreslen vztah hlavní ženské postavy s jejím synem. Na začátku zjistíte, že má syna. A rejža si na to po hodině filmu vzpomene a dokonce toho kluka ještě jednou ukáže na obrazovce asi na dvě minuty a další čtyři minuty mu dá prostor na konci filmu. Kdo by této rodince pak nefandil, že? Celkově je to trapné, nestrašidelné, neatmosférické, tupé, zbytečné, laciné, extrémně zkurvené pokračování kdysi bezva série, které už v životě nechci vidět. Ale být to samostatný film, tak bych tomu možná i dvě hvězdy mrdla. Takhle jednu ze strachu, aby mě Pesce po nocích nestrašil, nebo, nedej Buddho, dokonce nenatočil pokračování. To by byla těžká kletba, pyčo !! (19.03.2020)

║Rozpočet $10miliónov║Tržby USA $21,221,803║Tržby Celosvetovo $49,506,793▐ Tržby za predaj Blu-ray v USA ║ Tržby za predaj DVD v USA ║ A to akože načo už x-té pokračovanie tohoto šialenstva natočili???!!! Čo je moc to je moc. Ešte že to nie je remake ale nejaké to voľné pokračovanie, takže som aspoň netrpel ako sviňa, miestami sa to dalo, malo to ako také prepojenie, neškrípalo to až tak. Aj keď to je samozrejme schématicky nehorázne obohrané, tie scénky sa neskutočne kopírujú. A už by asi stačilo. The End /45%/ (20.03.2020)

Na exkluzivní předpremiéru snímku The Grudge byl pozván každý, kdo v hororovém světě něco znamená, a já, coby zdejší žánrový expert, na této události pochopitelně nemohl chybět. Přestože filmy Nicolase Pesceho zřejmě nikdy nebudou atakovat čelní místa v žebříčku nejlepších hororů roku, tak mi jeho svébytný autorský přístup dosud velmi konvenoval. V případě snímku The Grudge však bohužel zůstalo u tupé mainstreamové zábavy, která žánr akorát devalvuje a činí ho široce přijatelným pro masové publikum. Režisér diváka nestraší, nýbrž pouze dosti předvídatelně leká prostřednictvím množství agresivních audiovizuálních podnětů. Navíc toto hororové torzo ještě rozmělňuje tím, že ho promíchává s prvky detektivky a psychologického dramatu, čímž nás vrací v čase někam hluboko do devadesátých let dvacátého století. Nalejme si čistého vína. Jedná se o ohromné fiasko, kterému mohu udělit nanejvýš jednu hvězdu. Nezbývá než doufat, že podobných "hororů" uvidíme v roce 2020 co nejméně. (02.01.2020)

Neviem, či je to dané tým, že som posledný diel série Grudge videl pred 11. rokmi, ale na novú verziu (alebo čo to vlastne je... asi sequel?) tešil, prekvapivo mi dosť sadla a užil som si ju. Jasné, nie je to žánrové (veľ)dielo. To fakt nie. Ale potešilo ma príjemne pomalé (avšak nie uspávajúce) tempo, veľmi sympatický kasting (Demián Bichir, John Cho, William Sadler, Frankie Faison, všetko moji obľúbenci), nenápadný, ale v skutočnosti vďaka časovým skokom vcelku šikovne vystavaný scenár, ponurá atmosféra, pár hororovo príjemne nepríjemných momentov (Birchov parťák) a sústredenie sa na dospelého diváka. Masky mohli byť lepšie a ľakačky sú miestami naozaj dosť, hm, jednoduché, ale napriek tomu som si tento diel užil. (18.03.2020)