Americké graffiti

Pohodové generační retro, které se nikam nežene, neřeší žádná závažná témata, prostě jenom velice poklidně plyne od kamsi kamsi. Je opravdu radost sledovat film z doby, kdy auto bylo součástí vaší image, kdy rádia vysílala opravdový rock’n roll, kdy si všichni mladí užívali života, ale zase ne moc. Americké graffiti se odehrávají během jedné noci (končí někdy nad ránem) a skutečně se toho v nich moc nestane. Neřádí tu žádný Zodiac, nikdo nikoho nechce zabít a jakékoliv zvážnění je pouze dočasné, takže příliš nenarušuje atmosféru místa, kde by každý chtěl strávit svou poslední noc před nástupem na „vejšku“. Kromě soundtracku plného těch největších pecek a uvolněné Lucasovy režie, jsou to hlavně výborní mladí herci, kteří film drží v mezích autentičnosti a zároveň činí jeho sledování mimořádně příjemným. Někteří z nich již více nezazářili (Paul Le Mat, Charlie Martin Smith), ale jména jiných se nesmazatelně zapsala do filmových dějin (Richard Dreyfuss, Harrison Ford). Všichni bez rozdílu hrají zcela nenuceně a s naprostou přesvědčivostí. Ať už nejistě tápají, vzdorují nástrahám prvních (či prvních vážnějších) lásek, nebo se prostě jenom baví. Je to film nezatížený… Nezatížený vůbec ničím a vůbec nic nevyžaduje ani od diváka, který jej bude sledovat. Teprve závěrečné titulky mu dodávají zcela jiný nádech a umožňují jej při opětovném zhlédnutí vnímat ve zcela odlišném světle. Lehkost tohoto filmu je obdivuhodná, zábavnost nelimitovaná, můj smutek nad následujícími snímky George Lucase nevýslovný. Kéž by před Star Wars ještě natočil pár podobných oddechovek, i jako člověk, kterému se líbila přinejmenším třetí epizoda, musím s trpkostí konstatovat, že tak dobrý film jako Americké graffiti Lucas již nikdy nenatočil. A těžko někdy natočí – časy se mění. 90% Zajímavé komentáře: Isherwood, Visáč, Honza dAve, stilgar1 (20.01.2008)

Nemohu tvrdit, že by se mi slza leskla v oku při vzpomínce na střední školu, ale patrně to bude tím, že jsem při studiu opomínal zevlovat a oslovovat slečny při projížďkách cadillacem po bulvárech. Nicméně nostalgické vzpomínky na něco, co se nikdy nestalo, mne celkem bavily a tato noc, pod taktovkou Ďábla Jacka a šedesátkových pecek, zkrátka stála za to. (17.04.2013)

Celonoční ježdění odnikud nikam nabídne desítky skvělých songů a trochu mladických útrap. A bývalý asistent Francise Forda Coppoly dosahuje mezinárodního úspěchu. Navrch s minimálními náklady vydělal velké peníze. Jedna noc v životě několika mladíků před rychle se blížící dospělostí přinese několik rozuzlení a nálad, nostalgické retro sází na pocity celé jedné generace. Až mu někdy schází tempo a některé dialogy skřípou, jde o solidní výpověď odvyprávěnou s lehkostí nadšeného tvůrce. (13.11.2016)

Ještě než se Lucas proslavil ságou, kterou snad ani nemá cenu jmenovat natočil tuto nenáročnou ale zábavnou komedii. Ve své podstatě se jedná o teen komedii jen v jiném stylu než je tomu dnes. Vše se odehárává během jedné divoké noci, kdy se frajeři předhánějí v nabušených kárách, balí holky a přemýšlejí o budousnosti. Do toho hrajou starý fláky a z filmu čiší tak krásná atmosféra, že si opravdu připadáte jako v 60. letech. Navíc se zde objevili současné režisérské a herecké hvězdy jako Dreyfuss, Howard, Martin Smith (kteří se v titulcích objeví jako Rony Howard a Charlie Martin Smith) nebo Ford. (17.08.2009)

Americké dospívání v šedesátkách z pohledu George Lucase? No já vám nevím, na mě se to zdá moc jednoduché a glorifikující. Jako kdyby všechen ten rock'n'roll znamenal bezproblémové ježdění ve fordkách, vanilkovou colu a Budy Hollyho. Asi nás je menšina, ale pro mě vždy bude Americké graffiti jen tím docela atmosferickým filmem Lucase, ve kterém je plno krásných aut a několik různě kvalitních příběhů. Na to abych ho i já bral nějak kultovně je pro mě moc plochý. Každopádně 110 minut je to ale docela příjemných. Tím to ale pro mě končí. Your car is uglier than I am. That didn't come out right. (23.10.2011)