THX 1138
THX 1138
THX 1138
THX 1138
Režie:
George LucasHudba:
Lalo SchifrinHrají:
Robert Duvall, Donald Pleasence, Don Pedro Colley, Maggie McOmie, Ian Wolfe, Marshall Efron, Sid Haig, Mello Alexandria, Terence McGovern (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Vítejte ve světě monstrózního labyrintu, kde jsou všichni obyvatelé ve stereotypních uniformách a odlidštěnou vizáž jím dodává nepřehlédnutelný lesk holohlavých lebek. Hlavní hrdina (Robert Duvall) je jedním z mnoha nádeníků v ohromném lidském mraveništi, jeho "osobnost" je symbolicky zredukována do znaků - THX 1138. Jeden z mnoha, kterého pohltila všeobjímající mašinérie. Film není komedie, ale drama, jinak by možná tvůrce mohl hledat odlehčující paralelu s Chaplinovou Moderní dobou. K procitnutí THX dopomůže základní lidská emoce, láska, a to jak jinak než v duchu revoltující generace mladých tvůrců, THX okusí "zapovězené ovoce" a přijde o panictví. Prozření mu zprostředkuje soulož se spolubydlící LUH 3417. Následně je ale LUH zabita a plod umístěn do zkumavky. THX se snaží utéct, ale je to vůbec možné? Lucas zaujme nejen příběhem, ale hlavně vizuální stylizací do spektra studených barev. Zdi kolem jsou bílé, uniformy rovněž a stejně tak bezbarvý, dokonale hrůzně sterilní, je design pokojů. Lidé v nich žijí jen z donucení, bez vyšší motivace. Možná, že je to další stádium civilizace, kde již neexistuje "velitel," jen komerční náboženství s automatickými zpovědnicemi. "Kup si barbiturát, užij si ho... cítils to? Kup si víc... a víc! Budiž ti odpuštěno, synu." (oficiální text distributora)
(více)Recenze (251)
Velmi nepříjemný film, zvláště jeho zvuková složka. ()
V první polovině filmu na nás George Lucas připravil uniformní bílé prostředí..v té druhé naprosto vymakaný hi-tech svět. Tento kontrast pro mě asi není tím pravým ořechovým. I přesto, co jsem právě napsal a jaký počet hvězdiček jsem tomuto filmu věnoval, vás můžu uklidnit, že se jedná o film zhlédnutelný. "Blessings of the state, blessings of the masses." ()
Vôbec som nemal v úmysle pozrieť si tento film. Jednak mal menej ako 80 % a Hviezdne vojny vo mne vyvolávali skôr bezmocný smiech, než obdiv. Ale bol som veľmi príjemne prekvapený. Lucas sa veľmi rozumne vyhol nakrúteniu sci-fi s malými zelenými mužíčkami s tykadielkami a našou nutkavou potrebou zistiť, čím nás ohrozujú, aby sme mali dôvod demonštrovať na nich silu našich zbraní. Nakrútil víziu o tom, ako by to mohlo vyzerať, ak by sme ľudí redukovali na čísla a peniaze a ich vzťahy na najnižšiu možnú úroveň. Je to vizuálne krásny film, ktorý mi v niečom pripomínal 1984, ale bol originálny a vizionársky každým cólom. Verím tomu, že Lucas presne vedel čo, ako a prečo chce stvárniť a nespoliehal sa, že nejako to dopadne. A šikovne sa vyhol aj zvýrazňovaniu technických noviniek, ktoré spôsobuje extrémne rýchle zastarávanie sci-fi filmov, kde si na to tvorcovia nedajú pozor. ()
Velmi znepokojivá vize George Lucase vypadá jako naprostý protiklad jeho pozdějších Star Wars. Do filmu je obtížné proniknout a klíčovou větou zůstává: „Co se děje?“. Tenhle film totiž nevypráví příběh, on hlavně pokládá otázky. Výsledek je rozhodně pozoruhodný a rozebírat se dá prakticky donekonečna. ()
velmi dobre. velmi napadite, netradicne, na tu dobu zrejme nieco neskutocne. scifi manipulacia ako sa patri. ()
Ještě než se George Lucas vydal na předalekou cestu do komerčně úspěšné galaxie Hvězdných válek, zabrousil do vod sci-fi, kde ze sebe vybil svoje intelektuální choutky, ale na diváka se tak nějak vykašlal, protože se jedná o velice těžce stravitelný film, který působí jakoby mu Spielberg rozbil při psaní scénáře kalkulačku o hlavu, protože polovina dialogů je tvořena číslicemi. Na příběh by stačilo 20 minut. Lucas se alespoň tedy snaží prokreslit vizi utopické společnosti, kde je člověk jen malinkatým šroubkem v podivně fungujícím stroji, né nepodobnou třeba Metropolis či Brazilu a i zde vytrhne hlavního hrdinu z běžného stereotypu láska. Jediné, co se Lucasovi povedlo, je chladná až sterilní vizuální stránka, která nejlépe přibližuje lidské odcizení, ale víc než 1* dát nemůžu, i když bylo zajímavé vidět, co Lucas dělal ještě před tím než začal rejžovat z jednoho filmu a jeho pokračování a remástrovaných verzí těchto filmů a remástrovaných verzí remástrovaných Válek atd. atd. atd. ()
Doposud mi bylo menší záhadou, proč bývá George Lucas tolik oslavován v souvislosti se sci-fi. (Omlouvám se fanouškům Star Wars, viděl jsem z nich sice jen první film z roku 1977, ale mimo zasazení do vesmíru a pár robotů jsem v tom jaksi žádné sci-fi neshledal, jako spíše ryzí moderní pohádku z vesmíru nebo-li fantasy...) Nicméně stačilo mi doplnit si jeden zásadní americký žánrový snímek z roku 1971 a teď už to konečně vím! :) Ve filmu THX 1138 jsem dostal vizuálně fascinující, nadčasovou a v kontrastu k tomu pocitově až bezútěšnou vizi předtechnizovaného a odlištěného světa, v němž není čas na vlastní city, jenom na peníze. Vizionář Lucas, který morálním poselstvím i vizuálním provedením výrazně předběhl dobu, dokázal ve svém debutu to, s čímž měl ještě o 11 let později velký problém naopak zkušený Vojtěch Jasný (když na prakticky stejné téma natočil v Západním Německu snímek Wir) a sice zpracovat dystopický obraz monotónně působícího světa bez emocí, plného lidí proměněných v řadová čísla tak, aby navzdory pocitu silného chladu a odtažitosti (jež k takové vizi do jisté míry nezbytně patří) dokázal diváka pravidelně zaujmout svou atmosférou a nepostrádal v sobě napětí. Osobně mi akorát v některých dlouhých scénách překáželo to nepříjemně prázdné bílé pozadí k postavám s rovněž bílým oblečením (asi záměr), ale když už moje pozornost chvílemi začala klesat, zanedlouho mě pak ke konci strhl akční závěr a přes jistou otevřenost a tajuplnost moje silné pocity podtrhla i závěrečná „sluneční“ sekvence. Díky ní se Lucas pomyslně přidává ke Kubrickovi, Jewisonovi a Tarkovskému, neboť také dobře ví, jak dechberoucí pocit může ve sci-fi vyvolat vážná hudba starých klasiků. [75%] ()
Director´s cut. Úplna bomba! Trochu oneskorene som vážne pochopil, že Lucas je génius (zbohom SW). Minimalizmus, komornosť, sila... Predloha všetkého od SEXMISIE po EQUILIBRIUM. Klaustrofobická atmosféra, kritika totality a komercie, ktorá sa právom radí medzi najväčšie klenoty SF... ()
Perfektních 20 minut na konci. Scifi s atmosférou, futuristická vize. Chápu, že bylo nutné přestavit svět, v němž jsme se ocitli. Na to byl ale Lucasovi stačilo deset minut. To se fakt nedalo, ubíjejí bílo o ničem. Pleasence o dost lepší než Duvall. Hodně podobný film je Equilibrium, mnohem víc než Orwellův letopočet. ()
Ještě než se Lucas proslavil nezapomenutelnými Hvězdnými válkami, natočil tuto chladnou sci-fi s Robertem Duvallem v hlavní roli. Chladné bílé místnosti, holé hlavy a extrémně pomalé tempo. Nevím, jak film působil v době vzniku ale na dnešní poměry se jedná po všech směrech o absolutně nezajímavý a nudný film. ()
Lucas vždy vedel dobre, ako stvárniť svet, kde sa ľudskosť už vytratila, všetko ovládajú stroje a vlastne samotní beztvárni ľudia sa stali tými mašinami. Toto všetko v spojení s Veľký bratom, ktorý vidí všetko prinieslo celkom pútavú a chladnú víziu budúcnosti, ktorá v roku 1971 bola niečím maximálne vzdialeným. Inšpirácia orwellovskou totalitou je viac než zjavná. Chýbala mi však zvláštnejšia alebo prepletenejšia dejová línia. ()
Rok 1971 bol bohatý na vynikajúce filmy,napr..Kubrickov Mechanický Pomaranč-extrémne ťažký film,ktorý nie je jednoduché pozerať,tak podobne by som charakterizoval debut Lucasa,kde ho podporoval F.F.Coppola,pričom THX nie je pre mňa to,čo A Clockwork Orange,kde aj tu je kontroverzia.Georgove poňatie je zvláštne,nejednoduché,divné s vizuálnym cítením,že lepšie je sa tešiť,čo príde potom...Najviac ma dostal útek Roberta Duvalla,ktorého THX je trpiaca postava oddaná profesii,ktorá mu čoraz viac uberá zo života.Ten útek ma vizuálny štýl,ktorý otec sci-fi využije do potrebnej formy,aby debutom,ktorý nebol úspešný sa vypracoval cez Americké graffiti do blízkeho roku 1977,ktorý priniesol viacero dobrých filmov,ale George Lucas na dlhú dobu ukázal ako má vyzerať nová sci-fi sága. Výborný všestranný Robert Duvall v réžii Georga Lucasa v silnej téme,ktorá sa tvári presne tak ako sa môže v budúcnosti stať,čiže nie je to posolstvo,ktoré zahreje pri srdci... ()
Jediný Lucasův film, který se mi líbil. Jeho vize budoucnosti jako naprosto sterilního, uniformního světa prostoupeného všudypřítomnými čísly a počítači se povedla. Velkou roli v tom sehrála vizuální stránka filmu, která je opravdu hodně strohá a i při používání bílé barvy dost stísňující. Film je spíšem minimalistický, což se nemusí každému líbit. Pochvalu si zaslouží i dobrá pointa filmu.Kvalitativně se dá THX 1138 srovnávat s 1984. Škoda, že Lucas už podobný film nenatočil. ()
THX 1138 nese rukopis umělecky ambiciózního filmaře. Jenže realita tomu chtěla jinak a Lucas se začal věnovat zábavnějším tématům (a dobře tomu tak!) a nakonec s režírováním v podstatě skončil. THX 1138 má zajímavý střih, zvuk, i kameru. Děj je lehce orwellovský. A všechno dohromady to působí trochu monotónně a nudně. Ale je to zajímavě experimentální, a kdyby Lucas tehdy Hvězdné války nenatočil, mohl z uměleckého hlediska dojít mnohem dál než Coppola a Spielberg. Možná. A možná taky ne. Jisté je, že jako debut vypadá THX víc než slibně. ()
Naprosto jednoduchoučká historka, kterou pánové viděli v nějaké low budget scifárně z 50. let - ostatně 1984 právě v té době adaptovali jako film hned dvakrát -, a do toho triky, jak je páni měli rádi i později ve svých filmech. Ale celkově je to počátek artistní onanie, kdy se naháže do filmu bez ladu a skladu vše, co zrovna tvůrce napadne, jedno, že se mi tím film rozpadá a nemá temporytmus. Přes celkově krátkou stopáž jsem se nudil často, zvláště monolog nějakého profesora pořád dokola v bílém sále je fakt ubíjející. Jako ano, symbolika zde funguje, našel bych nějaké paralely, mohl bych dodedukovat, co tvůrci říkají v některých náznacích, případně proč některé věci podávají tak strašně po lopatě, ale celkově mě tahle parafráze na totalitní a policejní stát přišla nedořečená, laciná. Zlatý Szulkin! Bez triků a bombastičnosti dokázal ve Válce světů, příští století říct daleko víc a s daleko větším přesahem. Btw, nejvíc mě u THX 1138 naštval ten kýčovitý a patetický závěr plus všechny ty nesmyslné kódy, jako aby to fakt znělo echt futuristicky. ()
Než jsem si tento první velký film George Lucase pustila, tak jsem čekala něco jiného asi jako fahrenheit 451 nebo něco a docela mě zaskočilo co se mi tam začlo objevovat na té obrazovce. THX 1138 totiž vůbec není dějový film. Nějaký příběh nebo děj týkající se podivné společnosti, kde lidi nemají jména, všechno je sterilní, prakticky všechno krom práce a pojídání sedativ je zakázané, všichni jsou monitorovaní a na všechny dohlíží robotí policajti, tam sice je, jenže dal by se v takové podobě v jaké je odehrát celý ve dvaceti minutách, takže to hlavní, co v thx 1138 je, je obraz a vizuální stylizace města. Záběry kamer na všechno možné jsou velmi zajímavé a ve všech scénách jsou kulisy a výtvarné zpracování propracované do nejmenších detailů a všechno působí správně uměle v šedivých odstínech a bílé (až na takovou jakousi podivnou de stijlovskou "účtárnu" nebo co to bylo). Pěkné a propracované kulisy jsou samozřejmě i velmi dobře využité a zapojené do "děje" v podobě různých automatických zpovědnic se zpovědníkem opakujícím tři věty dokola a nakonec přednastavené "rozhřešení", továrny, "vězení", počítačovny a další, akorát tohle všechno je tu prostě jen pro oko, protože příběh je stejně ospalý jako společnost v něm. Dokonce i automobilová honička je ospalá, ale hlavně na celkovém zmatku a ospalosti má největší podíl záplava různého žbrblání, kdy se lidi překřikují s různými čísly a dalšími věcmi, které sice zapadají do obrazu společnosti, kde se monitoruje úplně všechno a všechno se hlásí a podobně, jenže je tam toho prostě moc a pro děj je to nepodstatné a jediné co z té záplavy zbytečných informací na člověka vyskočí tak že si to snad i zapamatuje je hlášení nějakého člověka co se ptá operátora co má dělat když na dálnici zrovna přejel Wookieho :). Takže je to nakonec jen soubor pěkných a nápaditých obrazů zakončených západem slunce na Tatooinu, ale je to příliš chladné a bez děje na to aby z toho bylo i něco víc než jen ty obrazy. ()
Bolo to také akoby od PK Dicka. A niekedy som sa z toho cítila nepríjemne. Ale som spokojná napriek riedkemu deju. Atmosféra to vyvážila, plus tá sterilnosť a neurčitosť na mňa urobili dojem. Po technickej stránke naozaj pôsobivo urobený film. (Lumiere - 14.5.2014) ()
Alespoň už vím odkud se nechali inspirovat tvůrci Half Life 2 k úvodní scéně. Lucas je prostě extratřída a své kvality ukázal už v roce 1971 ještě dříve než natočil legendární Star Wars. Jeho díla jsou nadčasově perfekně zvládnuté, především co se efektů týká a i zde je to hotová pastva pro oči. ()
Sterilita a jednotvárnost bílýho prostředí, všemožnejch ruchů a odosobnělej svět někde tam pod povrchem působí až děsivě. Lucas svou temnou vizi od kraťasu vypiplal k dokonalosti. Nechybí tu ani Velkej bratr, promlouvající k lidem ve zpovědnici z pásky, a neosobní roboti, vychovávající děti nebo sloužící jako pořádkový jednotky. Film hýří nápady, ale od začátku útěku už se v něm jen kupí ty nevyužitý spolu s dechberoucími scénami za sebe bez jakýhokoliv smyslu až do konce. Přesáhnutí finančního limitu navíc bylo pěkně okatě vykonstruovaný a načasovaný. Škoda. Poslední scéna ale snímek opět trochu zvedá. S mírou stylizace v THX 1138 bych ji nepovažoval za kýč, jako někteří uživatelé. Buďme vděční za komerci. Nakupuj víc, nakupuj. Nakupuj… a buď šťastný. ()
SAMPLE Z FILMU - INTERPRET : Nine inch nails ALBUM: Downward spiral SKLADBA : Mr. Selfdestruct (úvod) (skladba začíná jakýmisi tupými údery, které se neustále zrychlují a jsou doprovázeny hekáním, zvuky pochází ze scény, kdy si Robert Duvall pouští místo zdrávasů projekci, kde robot bije provinilého muže.) .... REFERÁT O THX1138 vytvořený na objednávku: Americké sci-fi drama THX 1138 je režijním a scénáristickým debutem pozdějšího tvůrce kultu Hvězdných válek a ikony americké kinematografie George Lucase. Lucas na tématu pracoval několik let, již na studiích natočil a v roce 1967 představil krátkometrážní snímek Electronic Labyrinth THX 1138 4EB. Film pojednává o hrdinovi žijícím ve futuristickém totalitním prostředí. Prostředí chladném, matematickém, bezcitném, kde lidé s unifikovanou vizáží vykonávají úmornou práci a poté se navracejí do svých prázdných bílých příbytků, které sdílejí se spolubydlícími, s nimiž je nepojí žádný vztah. Lidské emoce a potřeby jsou eliminovány povinnou aplikací vysokých dávek sedativ. Vše pak dozorují policisté – androidi, kteří se prezentují jako laskaví strážci pořádku, kteří neopomenou pohladit dítka po hlavičkách, ale se strojovou přesností a bezcitností vykonávají své úkoly v rámci udržení pořádku dle nastavených pravidel. Lucas nijak nespecifikuje vládnoucí vrstvu, existuje-li a nezabývá se přílišným popisem pravidel fungování tohoto futuristického společenství, spíše se zaměřuje na utrpení jedince a potřebu vzpoury proti ubíjejícím pravidlům totalitní společnosti. Hlavní hrdina pojmenovaný jen trojicí písmen a číslicí jako THX 1138 (Robert Duvall) vysadí dávky sedativ, díky čemuž pozná lidské pudy, nejedná se jen o dosud nepoznaný sexuální zážitek s opomíjenou spolubydlící LUH 3417, ale zejména poznání citu, nejprve lásky k ženě, poté i k dítěti, které má LUH 3417 porodit. Společnost však nad svými ovečkami bedlivě bdí a zakázanou lásku ihned odhalí, ale také nemilosrdně trestá, proto je THX 1138 od své lásky násilně oddělen a zavřen do žaláře, kde má být násilně převychován. Pro hlavního hrdinu však již po poznání lidských citů není cesty zpět a tak se pokusí uprchnout do světa mimo město. THX 1138 bývá řazeno mezi podstatné zástupce proudu zvaného „nový Hollywood“. V 50. letech probíhala v Hollywoodu dramatická krize velkých studií a velkolepých produkcí. Přestával o ně být zájem v souvislosti s uvolňující se atmosférou v předvečer 60. let, ale souvisel i zcela světsky např. s nástupem televize. Předáci filmového průmyslu tak museli začít hledat alternativu, jíž nalezli v dání důvěry a především financí mladým neokoukaným tvůrcům, jimž dali zelenou v často alternativních a nekompromisních projektech. THX 1138 sice byl finanční propadák, ale svého docenění se dočkal poměrně záhy a dnes je považován za klasické dílo. Příznačně film začíná dobovou upoutávkou na kýčovité sci-fi filmy z 50. let, konkrétně na sérii filmů s hrdinou Buckem Rogersem. Lucas jako kdyby se odstřihával od zašlého Hollywoodu a jeho „bezproblémových“ produkcí pro masy a zároveň představuje svou vizi možné budoucnosti, naprosto odlišnou od spektakulárních dobrodružství v papundeklových kulisách typu Star Trek apod. THX sice, ať již náhodou či úmyslně, čerpá z předcházejících literárních děl zobrazujících různé formy dystopie (1984, My, Konec civilizace), ale je třeba si uvědomit, že z hlediska filmového média se jednalo o jedno z prvních děl tohoto typu. Jemuž pochopitelně předcházel zejména Metropolis, jenž je ale třeba považovat za pramáti nejen filmových dystopií, ale sci-fi obecně. Poměrně nezvykle Lucas do své vize futuristické totality zasazuje i náboženství. Lidé se modlí k zobrazení proroka, který jim repetitivně přes nahraný automat uděluje rozhřešení, ve filmu je ovšem okrajově zobrazena i církev a její představitelé. Je pak samozřejmě otázkou, zda Lucas obecně považuje víru a její institucionální rámec za nástroj totalitních vlád či jen upozorňuje na jejich potenciální zneužití. Velký akcent je dán na robotickou policii, která bezcitně a přesně vykonává své příkazy. V tomto až jistém odporu k policii lze zřejmě hledat kořeny v 60. letech, kde se policie a armáda staly nástrojem boje vlády proti sílící revoltě a hnutí hippies. Zároveň je však z filmu cítit i jisté vystřízlivění z idejí 60. let, které naopak mnohdy předkládaly snové vize o budoucím pospolitém štěstí všech lidských bytostí. Stojí rovněž za povšimnutí, že THX 1138 a s ním mnoho dalších pracuje v továrnách na policejní roboty a lidé si tak nástroj svého ujařmení vyrábějí stále dokola sami. V podstatě jediným větším odhalením fungování instituce státu je soudní proces s hlavním hrdinou, který se prohřešil tělesností a vysazením sedativ. Zobrazený státní systém tak sice ponechává iluzi jakési svobody ve fungování justice, která však svoji činnost musí vykonávat v mantinelech, které jí stát dá a o nezávislosti si očividně může nechat jen zdát. Život je hlavnímu hrdinovi ponechán jen z důvodu, že soud shledá, že má pro společnost ještě jistou materiální hodnotu. V průběhu hrdinova útěku a páchaných škod v jeho souvislosti také dispečerka v jakémsi centru vypočítává jeho stávající hodnotu. Lidský život je tak derivován možností finančního či pracovního prospěchu pro společenství, např. lidé staří se v ději neobjevují, pravděpodobně kvůli své mizivé „hodnotě“. Svým způsobem může film i poukazovat na nelichotivé podmínky prací v průmyslu, podobně jako o mnoho dříve Chaplinova Moderní doba. Lucas také poměrně nově poukazuje na konzumentství jako jeden z produktů a nástrojů totality. Lidé jsou po návratu z úmorné práce v továrně ohlupováni televizí, která jim kromě mnoha kázání nabízí především skvělé nepostradatelné výrobky za výhodné ceny. Lucas také jako mnoho jeho předchůdců i následovníků dochází k závěru, že vysvobozením z mašinerie ať již peněz, technokracie, policejního státu či ubíjející práce jsou jedině lidské city, především láska, ideje, svoboda, ale i tělesnost. Hrdinovi se v THX 1138 podaří utéct, aniž by nám bylo jen okrajově sděleno, jaká budoucnost ho za hranicemi města čeká. Nicméně pomyslné předměstí, kterým musí THX 1138 projít je plné odporné havěti, divokých barbarů, špíny, tmy, nejistoty … V této souvislosti si lze klást otázku, zda Lucas v podstatě jen, byť trochu přehnaně, neglosuje civilizaci jako takou, kde rádi trochu svobody vyměníme za fungující topení, plný talíř a nové auto a zároveň si idealizujeme život na venkově či v exotických lokacích třetího světa. () (méně) (více)