Climax

Snad každý druhý lepší filmový kritik načrtl rychlou, více či méně skromnou paralelu mezi Boschovým obrazem Pekla z triptychu Zahrada pozemských rozkoší a druhou částí Noého snímku, tou „hororovou“. Byla by chyba, jak to činí opět každý druhý kritik, oddělovat první (než se něco zvrtne) a druhou část filmu stejně, jako nelze oddělovat části triptychu. A zde se můžeme opřít o myšlenku, která zazněla ve filmu Jeana Eustache právě o Peklu Boschově: „Opravdu mi přijde, že je to ve třetím obraze, v popisu pekla, kdy se Bosch konečně nechává unést. Nechává se unést popisem slasti, nesmyslné a kompletní. Tato slast je tak kompletní, že tu dokonce není přítomno její vědomí.“ Jestli je vztah mezi bolestnou slastí a atraktivitou děsivosti pouze vědomým protikladem, zatímco na rovině nevědomí vytouženým cílem pudu smrti, ke které za radostného pláče hrůzy ochotně kráčíme ihned poté, co nám LSD vypne sociální inhibitory, je možnost, kterou Noé exaktně nezkoumá, jen ukazuje. A to pro mě jeho klasická poloha: směs povrchnosti a snahy po hloubce. Naštěstí již víme, že protiklady nejsou vylučující se, ale do sebe kolidují, takže i nad dílem Noého nelze z takovýchto důvodů zlomit hůl, vždyť Bosch také neměl dobré vztahy s perspektivou a tím i s hloubkou pole; rovněž Noému vyčítat povrchnost by bylo jen buržoazní ulpívání na vědomé sféře filmu. (28.02.2021)

2 za film, plus jedna hvoezdiečka za okolnosti, vďaka ktorým sa k nemu nejak vždy vrátim. Príjemne prekliata vec, ale to už som príliš osobný. (15.06.2022)

Půlka filmu se sestávala z tancování a především z dialogů, jejichž stěžejním tématem byl sex. Nepamatuju si, kdy jsem naposledy viděl něco tak otravného a měl jsem sto chutí to vypnout. Pak se film překulil do psychotického násilí s celkem solidním zvukovým podkladem, kdy hrála prim tuc-tuc muzika a dětský křik. To se mi líbilo. Jenže pak se zase zbláznila kamera, na povrch vylezl protivný vizuál a všechno dobré bylo pryč. Ani Boutellka mě nepotěšila. Souhlasím s tím, že se jedná o Noého nejlepší film, ale pořád je to dost mizerná záležitost. 30% (03.02.2019)

Noé od filmu žádá to, co většina lidí nežádá od psychedelických drog. (26.01.2019)

Mám rád Palahniukové Strašidlá a Climax od Noého je prvým filmom, čo som mal od neho možnosť vidieť, ktorý sa nesnaží byť pseudoumelecký a ide až na kosť významov, ktoré sa snaží ukázať. Deformácia ľudskej mysle a hodnôt, prechádzka peklom, ktoré je moderné a povrchné a skrýva množstvo démonov, ktorý majú tvár človečenstva a hudba je akousi cestou, ktorá sa nás snaží zviesť na tie nesprávne chodníčky. Len stačí sledovať tých čo tancujú. Farba a kamera bez najmenšej chybičky ale to Noé vedel vždy. Bezprostrednosť, surovosť a netlačenie na pílu, hoci je tu množstvo silných scén, robia s Climaxu modernú agitku na úpadok. Bola to super cesta. Lepšia ako nový Trier. Druhý krát si to nepozriem. Ale rezonovať to bude dlho. (26.02.2019)

"Co bys dělala, kdybys nemohla tančit ?!" - "Zabila bych se.." (30.01.2022)

Noé zase jednou předvedl, že ať už je vám jeho poetika blízká, nebo ne, jde o režiséra, s nímž je zajímavé zápolit a vypořádat se. Climax je technický masterpiece. Ať už jde o synchro hudby s obrazem, barevné ladění scén, brilantní kamerové jízdy nebo o pohlcující atmosféru narůstající psychózy, všechno je perfektní. S čím mám problém? Nakonec je všechno až moc jednoduché a jednotlivé části filmu spolu ne vždycky spolupracují. Úvodní intro s rozhovory nabudilo můj zájem a roztočilo interpretační kola v mé hlavě, aby se ukázalo, že nemělo jiný smysl, než představit postavy. Kolo debat o sexu a drbů bylo úplně zbytečné. A především, finální rozetnutí hlavní záhady bylo prostě jen zklamáním. Pořád mi ještě běží celý film hlavou a přemýšlím, jestli jsem neminul nějakou zákrutu, která by tomu dávala nějaký vyšší smysl. A stejně tak se pořád rozhoduju mezi 3 a 4 hvězdami. Přesto nelituju času, který jsem v kině strávil. Climax stojí za to vidět a stojí za to ho vidět na plátně. I kdyby jen kvůli skvělému choreu a "očistcové" scéně ze závěru filmu. (07.11.2018)

Tanec - pěkný. Rozhovory po tanci - geniální. Drogy - špatný. Gaspar Noé opět jako samoúčelný onanista, kterému se prostě nepodařilo vymyslet příběh, a tak aspoň rotuje kameru, nechá herce improvizovat LSD záchvaty, a v nepřerušených záběrech kolem nich radostně krouží. Někomu to možná stačí, a jako studentské filmové cvičení by to asi bylo na zápočet, ale do kina? Dík ne. (30.10.2018)

Dejte si trailer. Nemystifikuje. Řekne vám, co od filmu přesně čekat. Nóem políbení mohou jít naslepo. Climax je příběhově ještě víc strohý než režisérovy ostatní kusy a v daných momentech může připomínat pouhé kinematografické cvičení. Pokud ale jdete na až místy nevolnost vyvolávající audiovizuální kolotoč a ne na scénáristický skvost, budete spokojeni. Ze zvukového a obrazového hlediska Climax totiž do diváka buší brutálně. Podobně intenzivní filmový trip letos nenajdete. Celá recenze zde. (17.11.2018)

Takže asi takhle.. co se děje v hlavě GN, řešit nehodlám, jeho věc.. Moje sny a zároveň představy o filmu jsou úplně někde jinde.. Nicméně ten taneční úvod byl vážně dobrý, to uznávám, ovšem pak se to velice rychle odporoučelo do kopru. Za mě.. mohlo to být o hodinu kratší, pro močení, zvracení a podobné anekdoty nemám příliš pochopení.. (23.05.2019)

Gaspar Noé, moje číslo dvě mezi režiséry opět stvořil film, který bude většině lidí nepříjemný jak po fyzické tak i psychické stránce. Mě ale zaujal nesmírně a kdo má rád ve filmech totální chaos, anarchii, experimentální kameru, titulky všude možně jen ne na konci filmu a pár ostřejších záběru bude absolutně unešen. (02.11.2018)

Hustý. V tom děsivém slova smyslu. Climax je v podstatě takový francouzský Requiem za sen kdyby ho točil Cuarón nebo González Iñárritu. Netradičním, vcelku bizarním stylem na nás nejdřív vyjede expozice, představující nám veškeré tanečníky, které zanedlouho sevřou do svých hrozivých pařátů drsné účinky LSD, přičemž následně se celý děj pomalu mění v jedno hrůzné peklo, které se zdá být nekonečné. Během jedné z počátečních scén jsem si v hlavě umanul, že ji musím v komentu zmínit, protože bez jakéhokoliv střihu jela po celých 20 minut. To jsem ale ještě netušil, že následně přijde pasáž (kde už se to všechno zvrtne a zvrtnuté to zůstane), která bez střihu potrvá neuvěřitelných 55 minut. Masakr. Noé vytvořil neuvěřitelnou atmosférickou podívanou se slušnými dialogy, vynikajícím a trefným hudebním doprovodem, plus s gradujícím napětím, které se postupně mění v děs. Fakt, že samotná kamera (bez zmíněného střihu) průběžně sleduje jednotlivé nešťastníky o to více umocňuje pocit, při kterém si divák připadá, že tam je i on sám. Že veškeré to šílenství a peklo vidí na vlastní oči. Klobouk dolů před všemi herci. Ty zkoušky musely být dost vostrý. Lepší 4* (10.02.2019)

Priznám sa, že nemám ani len tušenie, ako tento film ohodnotiť, pretože ma po celý čas uchvacoval a rozčuľoval zároveň. Totálna šialenosť, peklo podfarbené zvukovou stopou, v ktorej sa miešajú výkriky jednotlivých postáv s dokonalou hudbou. Ja mi absolútne jasné, že príbeh bol prázdnejší než hlava priemerného poslanca ĽSNS,no na mňa to akosi zvláštne fungovalo. Jednoznačne teda môžem povedaž len to, že to bol mimoriadne intenzívny kinozážitok. A keďže som sľúbila mužovi, že na to pôjdem ešte raz s ním, hviezdičkové hodnotenie doplním neskôr. Sama som zvedavá. (09.11.2018)

Horor trip jak za mlada. Toč dál pyčo, dělej. (10.11.2018)

Pěkně natočené, ale jinak psycho jak blázen, znovu bych to vidět nechtěla, citlivým jedincům nedoporučuji.... 1 hvězda za zpracování, téma a kameru, druhá za tanec a třetí za autentičnost a uvěřitelnost (30.10.2018)

hnus...jak to říkávál starej Danny Glover ve Smrtonosný zbrani? I´m too Old for this Shit! (17.04.2019)

Znepokojivo dráždivá provokácia, ktorá hriešnemu tancu pridružuje abnormálny dodatok opojenia sangrie a LSD. V prípade režijnej direktívy Noého som si všímal, ako dokáže vizuálne-exploatačnú atmosféru doladiť k relatívne samoúčelnej pointe. Myslím, že to zvládol fakt skvele. Narozdiel od iných Noého snímok, ktoré mi pripomínali akési inštancie zvráteného spirituálneho porna a silených ľudských dramatov, je Climax dosť neosobný nato, aby ma odpudila toľko negatívna energia spôsobená prežitkami "virtuálneho raja" na úkor dotknutých reflektujúcich osôb a ich blízkych v súkromnom živote. Kameramanské manévre ako technický aspekt je citlivo zladený s paralelnými zvukovými výstupmi. Buď sa snímajú statické rozhovory postáv na periférii večierka, alebo je ručná kamera prítomná aj ako doľaďovací kaligraf samotných choreografií a blúznivých stavov zdrogovaných mozgov. Climax je perverznou hrátkou živých divadelných kulís a mimoriadnych senzibilných efektov zamierených k zraniteľnostiam vášho organickému traktu. (14.11.2018)

LSD Party? a hraje jim k tomu pekna hudba. 7\10 (12.12.2020)

Velkej bizar, uz dlouho jsem nebyla na filmu, ze ktereho odchazeli divaci pred koncem. Ja mam tanec moc rada, takze uvodni cislo bozi, napad dobrej, ale pak se mi proste nelibil zpusob zobrazeni toho závěrečného děsu, vizuálně nepřehledné, možná účel, ale mě to otravovalo a v tu chvíli mi i celý film začal připadat dlouhej a už jsem se těšila na konec. (30.10.2018)

Můj první Noé byl silný a rozporuplný zážitek. Po technické a herecké stránce naprosto brilantní, ale místy zároveň otravně předimenzovaný (180° kamera); choreograficky dechberoucí, ale nejednou zbytečně repetitivní. Překvapivě funkčně, nenuceně a s nadhledem fungovalo představení 10+ charakterů a jejich motivací pomocí tanečního intra a několika "povrchních" rozhovorů. Zatímco mě mrzí, že film údernou formu nevyužívá ke sdělení něčeho hlubšího, než že nejděsivější ze všeho je nakonec stejně křehkost lidské psychiky a prchavost sociálních masek, někteří by ve filmu spíše uvítali, cituji divačku sedící vedle mě "víc čůráků a píč." (31.10.2018)