Šťastný Lazzaro

Niečím je ten film veľmi zvláštny. Pôsobí ako niečo, čo by som za normálnych okolností nemal rád. Hlúpe postavy obývajúce bezútešný svet. Ale hlavný mladík Lazzaro má v sebe niečo uhrančivé, čo to jeho putovanie robí zaujímavejším. Sergi López pre mňa rovnako funkčná postava. Inak je to pekné a pomaly plynúce. Hrá sa to síce na nejaké veľké umenie ale vravím je tam akási inakosť, ktorá mi v tomto prípade učarovala. Nie natoľko aby som to vychvaľoval do neba ale určite natoľko, že ak to niekto v budúcnosti spomenie poviem - páčilo sa mi to. Či už sa vilo na vlkov, putovalo veternou pustinou alebo podvádzalo o prežitie. (18.03.2019)

Lazzaro ve mně nezanechal žádnou emoci, což by tolik nevadilo, kdyby byl snímek nějak zásadně myšlenkově podnětný. Problém je, že první alegorická rovina je až moc přímočará a doslovná (kolik různých variací na téma "prosťáčka Františka", který je vzdálen světu lidí, ale blízko přírodě - a tedy bohu - už jsme tu měli?), zatímco tu druhou (přerod rurální Itálie v divoký kapitalistický západ, o kterém mluví režisérka) nemá tuzemský divák možnost odhalit. Předvídatelný konec výslednému dojmu taky příliš nepomáhá. (19.03.2019)

Poetické magické podobenství je smutné i veselé a velmi, velmi italské. 1) Je bezvýznamné, jestli je Inviolata skutečná nebo ne. Důležité je poselství, které příběh sděluje._____ 2) 36letá scénáristka a režisérka Alice Rohrwacherová obsadila do role i svou sestru 39letou Albu Rohrwacherovou (Antonia)._____ Jinak zde vystupuje 20letý neherec Adriano Tardiolo (Lazzaro)m student střední školy v Orvietu, kterého si režisérka vybrala mezi tisícovkou dalších._____ Rovněž 24letý Gruzínec Luca Chikovani (mladý Tancredi) je neherec. Poté, co se společně se svou matkou v 18 letech přestěhoval z Gruzie do Říma, začal nahrávat na YouTube cover verze hitů Justina Biebera, One Direction, Eda Sheerana, Justina Timberlakea a dalších. Brzo dosáhl pěti miliónů zhlédnutí._____ Dále mě zaujal Edoardo Montalto (zloděj Pippo)._____ 3) Film obsahuje mnoho zajímavých myšlenek. Tuto vložila autorka do úst markýzy Alfonsiny de Luny: Lidské bytosti jsou jako zvířata. Osvoboďte je a uvědomí si, že jsou otroky, uzavření ve vlastním neštěstí (doslova: liberarli vuol dire renderli consci della propria condizione di schiavitù). Právě nyní trpí, ale nevědí o tom. Vykořisťuji je, oni vykořisťují tamtoho ubožáka. Je to řetězová reakce, kterou nelze zastavit._____ 4) Oživlý magický realismus naleznete ve vesnici Bagnoregio ve Viterbu (kraj Latium), kde se film natáčel._____ 5) Zajímavý, i když kapku polopaticky vysvětlující, koment: bedihost*****. Přesný koment: Filmmaniak****, Ikedar****. (06.01.2020)

Koncept ma strašne bavil. Celý ten socio-demografický prvok kastového systému bol perfektný  to zaobalenie do artového kabátu len dodávalo ten melancholický pocit plný clivých emócií. Do prvej polovice som to hltal no potom som sa akosi nasýtil, prejedol a už som sa začal doslova nudiť. Dej až cinefilne ustal a ani koniec, klišé tragický ako to býva u takýchto filmov ma už nedokázal veľmi presvedčiť. Hudba aj herci zvolený perfektne_______________ emócií tu je na kilá, no pozornosť si po spomínanej polovici už Lazzaro nedokázal udržať. Preto 3*. Inak by som išiel vyššie. (22.12.2021)

Poetiku a zádumčivosť Alice Rohrwacher som hlavne v jej prvých 2 filmoch veľmi oceňoval. Pri Lazzarovi ma to nie len nebavilo, ale mal som pocit, že režisérke je úplne jedno, čo z toho diváci budú mať. Inak by to o pol hoďku skrátila. (17.11.2018)

Lokalizace: horská vesnička "Inviolata (Neporušená, Nedotčená), později (velko)město podobně neurčené. Obyvatelé vesnice o sobě tvrdí, že jsou pachtýři. Ale Marchesa Alfonsina De Luna tvrdí: "Liberarli vuol dire renderli consci della propria condizione di schiavitù - osvobodit je by znamenalo, že nahlédnou pravou podstatu svého otroctví", Čím víc se pracuje, o to víc roste dluh. V tomto prostředí žije mladý nádeník Lazzaro, který není šťastný proto, že považován za blázna (cretino), že jeho (podivnou) láskou je Maria Grazia, že zázračně přežije pád ze skály a na rozdíl od ostatních nestárne, ale proto, že má klidnou a upřímnou mysl. A to je štěstí nad nějž není. Vždyť i John Lennon zpívá: "You know I'd give you everything I've got for a little peace of mind." (12.04.2019)

Symbolický silný film o tom, jak je člověk člověku vlkem, ba hůře... Smutek... (13.03.2020)

Předchozí film A. Rohrwacherové (Zázraky) mě uhranul a nebál jsem se ho srovnat s Olmiho Stromem na dřeváky. Zdá se, že něco podobného řeklo režisérce víc lidí. Bohužel, protože zatímco ve fascinujících a přirozeně plynoucích Zázracích tvořila spiritualita spodní proud, ve Šťastném Lazzarovi se rozhodla Rohrwacherová natočit "opravdový duchovní film", který mne však mořil svou doslovností. (26.01.2020)

Vůbec jsem to nečekal, ale dostalo mě to. Neskutečně zajímavý film, který mě naprosto uhranul svojí poetickou atmosférou a jednoduchým, ale silným příběhem. Celé ty dvě hodiny jsem se nenudil ani na vteřinu, dokonce ani nesouhlasím s tím, co zde píše většina uživatelů - mě druhá polovina nepřišla nudnější, mě bavily obě dvě stejně. I když je ten film poněkud pomalejší, nemůžu říct, že by se mi zdál zbytečně natažený na dvě hodiny. Ono se tady totiž každou chvíli něco děje a vzhledem k tomu, že na mě ten film zapůsobil, nemůžu říct, že by mi ten vývin děje přišel bůhvíjak pomalý. Postavy mě něčím zaujaly snad všechny, stejně jako některé scény, navíc jich tu bylo i dost silných. Je to celé o lidech, kteří otročili na nějaké farmě, kde pracují pro jakousi markýzu vlastnící tabákovou společnost. Všechny je tam využívá, oni jsou nesvobodní, v chudobě a nevědí o tom. Při jedné události tam přijede policie a všichni jsou následně přemístěni do města, kde jsou ale stále v chudobě a aby se nějak uživili, musí prodávat věci, co někde najdou. Pro tuhle skupinu lidí nikde ten život nebyl ideální Celým filmem nás provází postava Lazzara (to jméno není náhodné), který je využívaní úplně všemi, ale je taky dobrosrdečný a ke všem hodný. Všem (hlavně pak v druhé polovině) zpříjemňuje životy, aniž by si to oni uvědomovali a docenili to. Vlastně jim i nosil štěstí. K ději víc psát nebudu, každopádně ten film je velmi podmanivý a je v něm mnoho zajímavých myšlenek k zamyšlení. A ten závěr to mělo fakt silný, akorát si nejsem jistý významem té poslední scény. Nějak jsem ji pochopil, ale nevím, jestli dobře. Tak jako tak, ten film mě naprosto dostal a to fakt hodně. Takhle silný film se nevidí tak často. Jo, a úplně jsem zapomněl napsat, že celý film je tak trošku poctou italského neorealismu, v druhé polovině i magického realismu a pár scén připomene i De Sicův Zázrak v Miláně. Každopádně - teď už to mohu říct na plno - je Šťastný Lazzaro jedním z nejsilnějších filmů, jaký jsem kdy v životě viděl a je tu i velká šance, že ho jednou zařadím mezi mých TOP 10. Rozhodně i jeden z nejsilnějších filmů posledních pár let. 5* (27.12.2019)

Prislo mi to az neuveritelne a naivni. Presto jde o velmi dobry film ve vsech smerech, kteremu dominuje postava Lazzara. (17.07.2023)

Alegorický příběh o tom, že dobrý člověk s čistou duší se na žádném místě, v žádné době ani v žádném společenském uspořádání štěstí nedočká. Magický realismus ztvárněný tak hmatatelně, až to bolí. (80%) (06.05.2021)

Tak nejako nenápadne úžasné dielo. Neorealizmus či magický realizmus ? Prvá polovica evokuje skôr juhoamerickú atmosféru, mikrosvet sám pre seba zabudnutý kdesi v iných dobách, žijúci svojimi vlastnými pravidlami a vo svete predstáv. Úplná stredoveká imaginácia! Druhá polovica potom ide v najlepších tradíciách talianskej školy, ale s úžasným nádychom posvätnosti. Vychytil som predpoludňajšie predstavenie pre matky s malými deťmi, takže to na začiatku malo aj tú správnu taliansku atmosféru a snový charakter filmu ma tak vtiahol, že vo vrcholových okamihoch som ani nevnímal, že sa mi okolo sedačky tmolia lezúni a výskajú či nariekajú po prázdnej kinosále. Boli ostatne minimálne ešte také nevinné, ako hlavný hrdina tohoto vypiplaného magického skvostu. ŠŤASTNÝ LAZZARO mi dobre padol v dobe, kedy pretrváva môj pocit nešťastia a keď mám pocit, že nielen chudobný som, ale aj zostanem. V porovnaní s päťdesiatkou nevoľníkov v tomto filme som boháč! A že môj život nemá zmysel a nikam nesmeruje? Veď ani nemusí. Stačí žiť. (20.03.2019)

Šťastný Lazzaro (01.05.2023)

Osobně se neztotožňuji s názvem šťastný Lazzaro, spíše by to měl být Krajně podezřelí Lazzaro s asexuálním projevem, který zapůsobí snad jen na zhýčkaného gaye. Nicméně nelze než kvitovat myšlenku, že kdesi v západní civilizaci existuje ostrůvek pevniny, jehož obyvatelé mohou žít v nevolnictví a současně to považovat za zcela normální. 48 % (27.01.2020)

Nepopíratelně krásnej film, kde jsem se tak dlouho kochal jeho estetikou a jednoduchostí, že jsem po přerodu filmu do jiného žánru měl problém pochopit odkaz hlavní postavy Lazzara. Vše mi pořádně docvaklo u závěrečné scény v bance. (11.10.2019)

TENHLE FILM MĚ ZASÁHL JAKO DLOUHO NIC A EVOKOVAL MI TOLIK VĚCÍ A SOCIACÍ - ŠKODA, ŽE NEVIDĚNO VE VARECH. Co by se možná stalo Otíkovi Rákosníkovi, kdyby začal bydlet na sídlišti - to by se přidali české reálie, ale tady jsme v Itálii. Nebo kdyby v Hroznech hněvu banky nechali splácet hypotéku mizernými výnosy s hospodaření na poli. Kdo je Lazzaro? Nezničitelný, neúnavný panáček, který se zhmotnil ze starodávného apokryfu? Metafora na ekonomickou transformaci? Tichý revolucionář? V baráku na venkově, kde lidé mají 1 žárovnku na celý barák, žije podržtaška Lazzaro, který nemá ani vlastní postel a je otrok "hej nebo počkej". Pak se dozví něco, co ho naprosto vykolejí a stane se něco, co se stát možná nemělo, ale k čemu se schylovalo, ale on u toho není. Do toho mu hrála píseň "Dream on", moje oblíbená devádesátková píseň, která ho bude provázet po zbytek putování. Přemístění do současnosti, provázené povinně zbytečnými obrazy - viz dále - trochu ubírá na síle vyprávění, ale přesto stále drží pozornost, protože je divák zvědavý, co se bude dít. Něco člověk čeká, něco ne a podle toho může posoudit, jestli se film láme v půli nebo ne. Celková atmosféra, materiál a formát, na který a ve kterém je film natočen, evokuje moje milované staré italské filmy a styl natáčení, krajina, výprava, prostředí mě naprosto pohlcuje pořád. Vyvrcholení pochopí ten, kdo má něco načteno, zná biblické vyprávění a apokryfy nebo vidí za horizont či si to dokáže vyložit. Ne, nevyšumí to do ztracena, protože pocity, nálady a dojetí přetrvávají, hold když se srazí ideály s realitou....podle některých i mě, je tohle částečně dosti reálný obraz dnešní Itálie než Zlovolné historky z předměstí - Tady Vary 2020 Co se mi nelíbilo: nějaká samozvaná vládkyně po celý den kouří a předčítá nějakým dětem, které do příběhu nepatří, bibli či co? Zbytečný záběr. Další je ta povinně zbytečná vlna nabalených uprchlíků. HLÁŠKA FILM: I KDYŽ JE TO DUCH, MUSÍ PRACOVAT. (11.04.2021)

Nejlepší scénář z Cannes, to je záruka sračky. #mffkv (50%) (06.07.2018)

Tracyho tygr... Lazzarův vlk... (03.04.2019)

Naprostý originál, film, který od nikoho neopisuje a ničemu se nepodobá. Film, který nepochopíte, ani kdybyste stokrát chtěli. Film, který vám na náladě nepřidá. Film, od něhož jsem neodešel, a přesto o něm nic nevím. Film s vynikající režií a autentickými hereckými výkony. Film, který nelze jen tak zatratit. (05.10.2019)

obsah tentokrát sedí přesně.A zase jediná roleTardiola.Zhostil se jí skvěle. (29.03.2021)