Dívka

Přesnější portrét dospívající trans-holky a jejího trápení se kvůli sociální odlišnosti a tělu, do kterého se omylem narodila, nenajdete. Otázkou zůstává, jestli vás v takto komorně pojatém, formálně konvenčním provedení, které od první do poslední minuty staví na čtení pocitů z její tváře, bude bavit. Mně bavilo. Důležitou a hezkou postavou je její otec, který ji psychicky prostě nemůže pomoct, ať se snaží jakkoliv. [Cannes] (12.05.2018)

Síla! Ohlas z Cannes nelhal. Nesmírně depresivní záležitost podaná do hloubky hlavní postavy (a opět nádherná práce s neherci). Evropská optika vyzařující přes plátno pod kůži. Slow-motion záběry ve vodě pohlcující, záběr na horské dráze bych chtěl, aby trval hodiny. V závěru se mi těžko dýchalo. [MFF Cinematik 2018] (12.09.2018)

Intímny príbeh dospievania ženskej duše v mužskom tele a silná výpoveď náročnej problematiky transrodových ľudí, ktorí túžia byť len sami sebou. Film "Girl" nie je o dialógoch ani o dramatickom scenári. Samotný príbeh a vnútorné pocity trans ženy sú autentickou drámou a kým sa rodová rozlada nevyrieši, duša si prechádza peklom. Čas na operačný zákrok plynie pomaly a počas prípravy Lara dostáva nadmerné množstvo podpory a prijatia - od otca, kamarátov, lekárov a učiteľov. Napriek silnému zdroju pomoci vo svojom okolí zvládanie svojich vnútorných pocitov, nenaplnených túžob dáva len veľmi ťažko. V závere vnútorné pnutie graduje a Laru neopúšťajú najmä tí najbližší. V dnešnej spoločnosti je obdobný "hyper podporujúci koncept" stále scifi, práve o to väčšiu hodnotu má tento réžijne a herecky veľmi dobre vydarený snímok. (20.05.2019)

Velký respekt pro otce, který své dítě miluje bez podmínek a snaží se jeho jinakost pochopit, respektovat a být oporou, né přítěží. Kéž by bylo víc lidí a hlavně rodičů takových. (12.12.2019)

Veľmi jemne a naturálne vykreslená transgender problematika. Je to peklo narodiť sa do cudzieho tela, pričom ani všetko pohodlie, podpora a komfort tohto sveta takémuto nešťastníkovi situáciu neuľahčia. Na druhú stranu ale mám pocit, že si to Lara sťažila aj sama. Práve v tak náročnom období sa ešte aj venovať baletu a náročným tréningom... Neviem, doktorom to malo skôr docvaknúť, buď jedno alebo druhé. Nič nie je bez obetí, hlavne tak významná a dôležitá vec v živote transgendera ako je zmena pohlavia. Silný nadpriemer. 85/100 (11.06.2019)

Krásné, skoro až filmové vyobrazení citlivosti a křehkosti. Příběh o souboji mysli a těla je odvyprávěn způsobem, který divákovi nabízí místo v první linii přímo na válečném poli. Lara a její svět je plný milých úsměvů, za kterými se ovšem skrývá pláč, křik i bolest, ač se ji dostává tolerance a pomoci na úrovni, kterou si, žel i v našem okolí, asi jen těžko dokážeme v takovéto míře představit, bojuje sama...její protivník je totiž ta postava v zrcadle. Další nadprůměrně povedený debut, který doslova nutí hlídat a sledovat další tvorbu režiséra Lukase Dhonta. [Filmový klub Citadela - Litvínov] (23.01.2019)

Dhont išiel na vec odlišne, ako by jeden čakal a to aj v rámci toho, čo nazývame euro-artom. Od začiatku do konca sme nalepení na hlavnú postavu a tu je obrovskou výhodou, že chlapca okamžite vnímame ako dievča a tak vôbec nie je problém sa s jej pocitmi a situáciou stotožniť. No ale tá odlišnosť je najmä v tom, že konflikt sa odohráva predovšetkým v hlave a duši teenagerky a my sa na začiatku ocitáme in medias res, kedy je už dávno coming out minulosťou a my sledujeme každodenný život jedného teenagera v rámci rodiny, počas školy, hodín baletu a objavovania milostného života. Možno vďaka tomu pôsobí Dievča trochu monotónne, ale ako celok najmä veľmi uveriteľne a tu skutočne nejde o žiadnu uslzenú prvoplánovú kritiku nejakého nechápavého okolia, tu sme sa totiž ocitli na poli do hĺbky (nielen Larinej postavy) sa ponárajúcej psychologickej drámy. (21.02.2019)

Zajímavé, ale depresivní. (31.03.2019)

Dospievanie, sťahovanie a začiatok náročného štúdia na prestížnej škole. To všetko sú veľmi náročné a významné medzníky v živote mladého človeka, ktoré vedia z emócii občas narobiť poriadnu húsenkovú dráhu. Lara sa však musí popri tom všetkom vysporiadať ešte s niečím iným. Narodila sa v nesprávnom tele - v tele chlapca. A tak sledujeme nie len jej dospievanie, pomoc so starostlivosťou o mladšieho brata a každodennú drinu v baletnej škole, ale aj jej návštevy lekára, hormonálnu liečbu a jej vysporiadavanie sa so samotnou premenou. Veľmi chválim režisérovo poňatie, v ktorom (na rozdiel od iných podobných filmov) nesledujeme negatívny prístup rodiny, či opovrhovanie okolím. Lara má otcovu maximálnu podporu, spolužiačky baletky ju okrem občasných menších poznámok akceptujú a nevadí im, že používajú spoločné šatne a sprchy. Ide však o to, že aj keby mala Lara podporu celého sveta, musí sa s tým vysporiadať sama A čo všetko to obnáša, si väčšina z nás asi nedokáže predstaviť... Stále veľmi citlivá téma, ktorá pravdepodobne zopár divákov zdvihla zo sediačiek v kinách ešte predtým, ako samotný film skončil. Komorné, veľmi krehké a predsa pre niektorých tak poburujúce... (04.01.2020)

Výborné, skoro dokonalé. Natočené s citom a presne. Od prvých minút Dievča zaujme a už vás až do konca nepustí. A Victor? ... veľmi presvedčivý. 4,5* (02.03.2019)

GIRL vypráví příběh o 15ti leté Laře, která se chce stát slavnou balerinou, je přijala na školu, kde jsou samé tanečnice, ale necítí se mezi nimi dobře, protože chce být vousatý chlap, možná dokonce hipster. Film nefunguje jak byl mohl, protože se scénáristé zaměřili na nepodstatné věci. Empatické s tolerantní mluvou to je. Obsahuje i nudistické scény. (30.05.2019)

Pro mě (nejméně pánský) výkon roku 2018 od Victora Polstera, ze kterého ve filmu fakt nešlo spustit oči. Komorní a hodně realistický trans příběh oproti těm, které nám například doposud servíroval Hollywood. Poslední scény jsou opravdu silným zážitkem. 85% (25.11.2019)

Skoro az dokumentarne pojaty film o ceste jednej transgender teenagerky za svojim snom. Dlho to pôsobi idilicky bez väcsich konfliktov, kedze aj väcsina okolia sa k nej sprava tolerantne. Nakoniec si ale pre hlavnu hrdinku zivot pripravil dilemu v ktorej si bude musiet zvolit medzi dvoma svojimi zivotnymi tuzbami. Spôsob akym sa to rozhodla riesit bol dost brutalny a zaver mozno az prilis nechava na divakovi, by si to cele sam domyslel. Hlavnym kladom filmu je ustredne herecke duo. Victor Polster ktoremu to dievca uveri snad kazdy a mna najviac dostal Arieh Worthalter ako jej citlivy skoro az rozpravkovo idilicky otec, ktory ani svojou dobrosrdecnostou jej nedokaze pomôct v trapeni a tie jeho neustale otazky, ci sa citi dobre by liezli na nervy aj mne. Kedze ma transgender tematika zaujima, tak som sa nedozvedel nic nove, ale je to podane vystizne. 8/10. (28.03.2019)

Velmi silný film založený hlavně na psychologii a prožívání hlavní hrdinky, což naprosto stačí. Není potřeba žádná velká akce a líbivé pozlátko, jen úžasný Victor Polster a jeho bravurně zvládnutá role trans dívky procházející postupnou změnou pohlaví. Když se mi zrovna nesvíralo hrdlo nad Lařinými těžkostmi, žasla jsem nad hereckým výkonem hlavního protagonisty a jeho perfektním převtělením do tak náročné role. Lepší film zabývající se touto tematikou jsem neviděla. (25.11.2019)

Předně musím říci, že se obdivuji laskavosti a pochopení otcovské figury, zde ztvárněné mně dosud naprosto neznámým (protože převážně divadelním) belgickým hercem Ariehem Worthalterem, nebojím se tvrzení, že nekonečná a ničím nepodmíněná rodičovská láska dostává skrze tuto postavu konkrétní tvář. Výkon mladičkého (v době premiéry mu bylo pouhých sedmnáct let) Victora Polstera v úloze Lary pak nelze nazvat než fenomenálním, a to minimálně pro tyto důvody: a) co jsem se dočetl, Polster sám není trans ženou, přesto Laru hraje s takovým vcítěním a v takovém nasazení, že mám problém uvěřit, že tuto roli hrál cis muž; b) film nevypraví tolika slovy, jako spíše mimikou, gesty a posturikou; vyprávět nonverbálně je za mě těžší hereckou prací, přesto lze z každého Lařina pohybu (těla i tváře) vyčíst tu bolest a to trápení, jež zakouší pro pomalost procesu změny pohlaví a jistou tělesnou nezakotvenost; c) v neposlední řadě (tak trochu to souvisí s bodem b)) musím pochválit Polsterovo taneční nadaní (pro něž byl velice pravděpodobně obsazen do titulní role), právě v baletu, resp. v jeho osvojení (à propos, nikde jinde jsem nezakusil tak intenzivně vědomí, že je balet tak náročným, že úspěch v něm může být doslova vykoupen krví) se smazává rozdíl mezi Larou jakožto fiktivní postavou a Victorem Polsterem jakožto jejím hereckým představitelem, oba se v potu tváře setkávají na poli tvrdého tréninku, každodenního a několikahodinového; považoval bych za neuctivé, kdybych na toto neupozornil. Na druhé straně musím chtě nechtě přiznat, že mě film nestrhl, ničím moc nepřekvapil, většina situací na mě působí tak nějak samozřejmě (napsaných a zrežírovaných na jistotu) - to však lze omluvit tím, že se jedná o debut. Nicméně, tak jako věřím ve výplň televizních programů - (pod)průměrné či lehce nadprůměrné americké komedie vysílané v podvečer přes víkend, u jejichž sledování se možná i pobavíte, ale za pár dnů nebudete vědět, o čem byly -, tak věřím i ve výplň festivalových programů - "jednorázovky", které určitě nejsou ztráta času, ale dlouho s vámi nezůstanou -, a Girl Lukase Dhonta je za mě jednou z nich. 70 % [dafilms] (31.08.2023)

Smrtelná nuda s nepříliš sympatickou hlavní hrdinkou, která si možná prochází něčím, co si nedovedu představit, na druhou stranu se s ní proto ani neumím ztotožnit. Líbí se mi zasazení do "utopického, tolerantního" světa, které umožňuje nezabývat se okolím a soustředit se na Laru. Docela slušný byl i herecký projev Victora Polstera v hlavní roli. Ale to je tak vše. Závěr pak považuju za vyloženě hloupý – ne snad tím, co se stane, ale jak je to prezentováno. (02.11.2019)

Přečetla jsem si, jak je mi zvykem, jen první větu z popisku a tak jsem byla mile překvapená celkovým laděním filmu. Většina lidí z okolí Lary je totiž ukázkovým až nereálným příkladem správného chování společnosti vůči trans lidem a za to dávám palec nahoru, jelikož jsem více méně očekávala klasický scénář ve stylu někdo se necítí ve svém těle a chce změnu, společnost to odsuzuje a dotyčné osobě se místo pomoci dostává jen nepochopení a celkový stav osoby se zhoršuje.... to je ve zkratce celá mnou očekávaná zápletka většiny filmů s podobným tématem, kterou jsem zde k mé radosti nedostala. Postava Lary byla zahrána a hlavně obsazena výborně, celou dobu jsem spekulovala, zda se opravdu jedná o trans dívku a nebo ne, tak hezky obsazená ta postava je. Užívala jsem si i taneční záběry, které pěkně vykreslovaly atmosféru bez použití slov, což je vlastně celý vibe filmu... moc se toho nenamluví a člověk je nucen číst mezi řádky jen z pohledů a chování osob a i když to je více méně můj šálek kávy zde už toho bylo moc a klidně by mohl být film o půl hodiny kratší a pokryl by všechno co by pokrýt měl. Některé pasáže mi prostě přišly zdlouhavé. V průběhu filmu jsem s Larou soucítila a bylo mi líto všeho čím si musela projít, ale po skončení filmu to ze mě hrozně rychle opadlo a to je na nic. Mám ráda, když nad filmem přemýšlím nějakou dobu i po shlédnutí a to se tady rozhodně nestane. Při sledování nemůže nikomu uniknout podobnost tématu s Dánskou dívkou, se kterou se jen "pouhá" Dívka nemůže vůbec srovnat. (28.10.2021)

Působivá cesta do duše transexuální Lary/Victora. Natočené s nebývalou citlivostí, na debutanta velmi vyzrále, téměř dokonale. Bavily mě jak scény z baletního studia, tak Lařiny rozhovory s otcem. Hlavní postava má pro svou proměnu ty nejlepší podmínky - chápající rodinu (ač bez matky, jejíž nepřítomnost nebyla vysvětlena) - bojuje ale s vlastní nejistotou, nedůvěrou v samu sebe. Všechny potřebné emoce dokázal mladý herec Victor Polster přenést na plátno tak přirozeně, že mi jeho výkon místy způsoboval husí kůži. Skoro 5*. (01.07.2018)

"A ze žaludu uděláme klitoris." Tak díky, teď už vím všechno. Polovinu filmu si uzurpují scény z baletní školy, které nabízejí jen úmornou dřinu, pot, slzy a krev, to když kamera opakovaně zabírá zdevastované nohy titulní postavy. Druhou polovinu si pak divák s hlavní postavou prohlíží její polo/nahé tělo v zrcadle. K námitkám, že trans postavu měla hrát skutečná trans osoba, dodám jen tolik, že ani opilého nezahraje nejlépe notorický alkoholik. (27.01.2024)

Tema trans mi je na mile vzdialena, takze som sa nedokazala uplne vzit do toho, cim Lara prechadzala. Kazdopadne herecky vykon to bol skvely, uverila som, ze Lara je dievca. Neustale opakujuce sa baletne sceny a zabery na zakrvavene prsty na nohach ma postupne prestavali bavit. GIRL je psychologicky film, vela sa tam toho neudeje. Bavil by ma viac, keby sme sa dozvedeli viac z toho, co bolo predtym, napr. ci reakcia otca bola od zaciatku taka cool, alebo ako si zila Lara este ako chlapec, mohli byt nejake flashbacky...ani o Larinej mame sme sa nic nedozvedeli. Pre mna skor priemer, ani zle, no ani nic extra... (27.04.2019)