Le Grand Bain
Do plaviek!
Sink or Swim
Sink or Swim
Režie:
Gilles LelloucheKamera:
Laurent TangyHudba:
Jon BrionHrají:
Mathieu Amalric, Guillaume Canet, Benoît Poelvoorde, Jean-Hugues Anglade, Virginie Efira, Leïla Bekhti, Marina Foïs, Philippe Katerine, Félix Moati (více)Obsahy(1)
Když depresivní Bertrand, trpící krizí středního věku, odpoví na inzerát, který hledá nového člena do družstva mužského synchronizovaného plavání (ano, slavné i vysmívané mužské akvabely), netuší, do jak pestré společnosti sympatických ztroskotanců se dostává. Družstvo vybavené povislými svaly, počínající pleší a nejrůznějšími životními problémy míří na nejvyšší stupně vítězů. Francouzský režisér Gilles Lellouche letos rozesmál i dojal publikum v Cannes komedií o snech, které se mohou splnit, přestože se v ně ani neodvažujeme doufat. (Česká televize)
(více)Recenze (101)
Jak to ze začátku vypadalo nudně až depresivně, tak někde v půlce se to zlomilo a film mě pobavil i zaujal konkrétně závěrečným vystoupením. Scénář dost připomíná Do naha! (1997), ten je ale vtipný hned od začátku. Po dlouhé době Francouzi vymysleli dobrou komedii, tak už bychom taky mohli stvořit něco, za co se nebudeme muset stydět. ()
7,5/10 ()
Nemám, co bych filmu vyčetl... Na nic si nehraje, stejně jako postavy. Natolik milé, tolik lidské.... za mě jedna z nej těch životních černých komedií za poslední roky. Jedna postava vedle druhé úžasná. Nejvíc asi zaujala V. Efira. Brzo mě i přestalo štvát, že mluvili francouzsky... ()
dobra komedia zasmial som sa ze vyhraju som necakal parta stroskotancov sa dala do kopi a bola z toho prca henten magor ked si zapalil auto alebo ta matka ked picovala synovi ale taka choroba naozaj je neprijemne ()
Francouzi tohle umí - vykřesat z netradičního prostředí zajímavý nápad a udělat z toho fungující komedii. Le grand bain je přitom po většinu času spíše depresivním příběhem lidí, kterým se v životě nepodařilo dosáhnout svých vytoužených cílů. Přes společný zájem v mužském synchronizovaném plavání však jednotlivé postavy nachází svůj malý kousek štěstí a film díky tomu dostává komediální rovinu, která místy opravdu stojí za to. ()
Připomnělo mi to moje milované Do naha. Nápad s mužskými akvabelami byl skvělý, jen to chtělo přidat trochu lehkosti a vtipu. Taky mi moc nepřirostly k srdci jednotlivé postavy. Jedinou výjimkou byla trénerka na vozíku, která mě fakt bavila. ()
Neviem, nakoľko je komédiou synchronizované plávanie mužov, ale kto k tomuto filmu priradil žáner komédia, by mal byť bezpodmienečne utratený. Bolo to nudné, nezáživné, 2 hodiny o tom istom, no ja som sa ani raz nebavil, čo by u komédie malo byť samozrejmosťou. ()
Příliš se zde tlačí na pilu rádoby humoru, který ovšem vůbec humorně nevyznívá. Tím pádem z toho vzniká akorát příšerná trapárna. Na základě tohoto veledíla musím s naprostou jistotou říct, že náš "Hodinový manžel" je 100x lepší...Za mě 35% ()
Ano, je tu oproti jiným komediím větší snaha o to přinést něco více, nějaké dojmy amyšlenky, ale tím nabývá vše na stopáži, ztrácí tempo a těch několik světlých chvilej je pak prostě málo. ()
Krize středního věku francouzsky. Jednohubka. ()
Francuzsko ma zase potesilo,tento film ma asi prvu polhodinu trosku nudil,ale postupne sa to vykrystalizovalo v nieco fakt zaujimave,mile,nenarocne,vtipne a hlavne ludske,malo to jednoducho srdce,aj bezny zivot uplne obycajnych ludi sa moze zmenit v nieco uzasne,pat hviezdiciek to isti...:-) ()
Prvá polovica nefunguje – je pomerne statická a nečinná. Až druhá polovica je dynamická, svižná, pripomínajúca to, že aké potenciály skrýval príbeh. Z hereckej stránky najviac dominuje L. Bekhti – ona zachraňuje celý film. V tejto forme zbytočne dvojhodinový pasáž (skrátenie o 30 minút by pomohlo). Osobné hodnotenie: 65% (**) ()
Čtverec nikdy neproleze kolečkem!" A já zjišťuji, že současné francouzské komedie mi také nelezou... ()
Sú len tri európske krajiny, na ktorých filmy sa viem obrovsky natešiť a to sú Taliansko, Francúzsko a Španielsko. Je to absolútne iný pohľad nielen na film ako remeslo, ale predovšetkým na život a aj umenie narácie. Je to spontánnosť a otvorenosť, ale hlavne vnímanie kontrastov, komplikované témy sú vypovedané jednoducho, vonkajšie ide cez vnútorné a podobne. Má význam, že na začiatok píšem podobné "bláboly", pretože potom sú tu tie druhé snímky. Filmy, ktoré majú posolstvo a sú jednoducho príjemné. Sú štandardom pre úsmev a jemné zamyslenie sa nad väzením, ktoré si v živote sami vytvárame. Tieto filmy vnímam ako most a zároveň kompromis medzi "masovejším" divákom a tým festivalovým. Podobné mosty sú veľmi dôležité a preto (príklad) divák, ktorý si pozrie Nymfomanku, nepohrdne Blade Runnerom. V každom prípade Do plaviek je podobným kompromisom. Takým, ktorý v prvej polovici pristupuje k látke príliš opatrne a rôzne životné peripetie jednotlivých postáv sa nemenia ani negradujú. Sme svedkami stagnácie, prebúdzajúceho sa nihilizmu. Ako keby filmárov začal samotný film baviť až postupne. Zrazu úniková cesta postáv začne dávať oveľa hlbší význam a zároveň konečne začnú aj interakcie medzi jednotlivými členmi. Pomalé tempo a dlhšie trvanie vás prinúti pozrieť na hodinky, na druhej strane však vytvorí "domácku" atmosféru, ktorá vytvorí pocit, že tie postavy poznáte už veľmi dlho. Ak by film išiel hlbšie do ich problémov, prípadne sa venoval menej postavám a o to viac, ak by obozretnejšie narábal s humorom a vedel rafinovanejšie prepojiť "nudný" život s práve objaveným, bola by snímka podľa mňa lepšia. Nechcem ju vnímať komplikovanejšou ako je. Koniec koncov, Nedotknuteľní sú stále mojím topom. :) ()
Zápletka je tak prvoplánovo zábavná. Parta chlapov, väčšinou, v stredných rokoch s k tomu prislúchajúcimi telami robí šport, ktorý je v podstate čisto ženský. No film je to skôr o parte nešťastných a neúspešných, životom ubitých, mužoch, ktorí spolu niečo zdieľajú. Vytvoria si plavecký krúžok, ktorý slúži skôr ako terapia a únik pred realitou. Je fajn, že ich v podstate celý film nevidíme nacvičovať zostavu. Vďaka tomu je finálne číslo také prekvapivé. Samozrejme ten úspech je trochu prehnaný, ale tak kde je vôľa, tam je cesta. 7,2/10. ()
Mnoho výrazných francouzských a belgických herců nedokáže překonat umělost zápletky. ani hurá vlastenectví nakonec. ()
Výbornej spolek zoufalců a parádní filmařina. Jasně že jsou tam klišé, ale hezký. ()
Keď sa prekúsnete trošku pomalším rozbehom, pocítite príbeh, ktorý vás chytí za srdce. Mathieu Amalric má neskutočnú chudáčikovskú charismu a celý film prevedie do šťastného záveru. Mňa to veľmi veľmi bavilo. 4* ()
Vidět jednou plně stačí, ani to ale není k životu potřeba. Milá komedie, co zahřála u srdce (při nulových očekáváních) a pořádně zastudila (letní kino na KVIFF). Na Frantíky moc hezký počin. ()