Reklama

Reklama

Karmouzská válka

  • Egypt Karmouz War (více)

Ocitáme se v Egyptě za vlády krále Farúka, v době před egyptskou revolucí, kdy byla země ještě obsazena britskou armádou. Syn britského generála znásilnil mladou Egypťanku, za což byl zatčen. Místní policista jej odmítá vydat Angličanům a doufá ve spravedlivý proces. Když ale policejní stanici obsadí britští vojáci, čeká jej nerovný souboj. (Filmbox)

(více)

Recenze (17)

Rominator 

všechny recenze uživatele

[Alexandrie, Egypt] Saad, Ibrahim a Ali se snaží pomoci mladé dívce, kterou fyzicky napadnou dva britští vojáci. Při této potyčce je zastřelen Ali a o život přijde také Steven Samuel. Ráno na místo činu dorazí policejní důstojník Youssef Amin El-Masry (Amir Karara), který všechny zatkne, aby byli souzeni před soudem. O celé situaci se dozví generál Adam Frank, který požaduje, aby mu byl vydán synovec Mark Sam a oba civilisté. Dojde však k tomu, že je zatčen ještě Jack William a generál Adam se vydává s celou jednotkou k policejní stanici, aby své muže získal silou... Ve filmu je docela dost příběhové vaty, kterou by šlo vystříhat a dosáhlo by se rozumné délky 70 minut. Určitě to není jakékoliv překvapení, ale Scott Adkins si v hostující roli zahrál pouze několik minut. V Adkinsově filmografii se nejedná o něco zásadního, protože se musí držet zpátky, aby mohl Amir Karara vůbec vyhrát. ()

m.a.t.o. 

všechny recenze uživatele

Ak si chcete Karmouz War pozrieť iba kvôli Adkinsovi (tak ako ja), kašlite nato. Scott síce predvedie zopár svojich parádičiek, ale vlastne všetky sme už videli v iných filmoch a dovlím si povedať, že aj lepšie natočené. Čo je ale horšie, jeho účasť predstavuje dokopy cca 10 minút. Podľa plagátu by som tipoval podstatne viac :) Zvyšných 100 minút je taká nejaká egyptská variácia na Prepadnutie 13. okrsku, len o dosť nudnejšia. 20 % ()

Reklama

Arsenal83 

všechny recenze uživatele

Na jednej strane je to zlo kolonializmu príliš pretláčané do popredia. Už len taký umelo konštruovaný výrok britského vojaka, keď pri pohotovosti beží so zbraňou: „Ukážme tým špinavým Egypťanom silu Veľkej Británie.“ Znelo to absolútne k situácii nevhodne. Na strane druhej tí Briti (a nielen oni) veľa dobra do kolónií nepriniesli a že domáce národy považovali za druhoradé je historickou pravdou. Ostatne to si myslia dodnes a aj Slovania sú pre nich len odpad. Tento film dávam do priemeru, pretože napriek slabému scenáru i niektorým hercom sa tento snímok Egypťanom páčiť môže a na druhej strane takýchto blbín natočili v Hollywoode veľmi veľa, ale len preto že ide o americkú záležitosť, má to vyššie čísla. Budem teda hodnotiť spravodlivo. Inak perlička na okraj: V Egypte sa nachádzame pre rokom 1952, kedy vládne kráľ Farúk. Ten bol zaujímavou postavičkou, viac bohém ako kráľ. Už v tridsiatke vážil cez 150 kg. Vlastnil niekoľko lietadiel a stovku najlepších áut. Miloval červenú farbu, a preto všetky jeho vozidlá boli červené. Aby sa od ostatných odlíšil, zakázal svojim poddaným vlastniť červené autá a potom sa už bez problémov mohol premávať obrovskou rýchlosťou, pričom policajné zložky ani nenapadlo zasahovať. Cítil sa ako pretekár formuly 1 a pri jeho šialených jazdách bol každý v ohrození. Keď sa ho nejaké vozidlo pokúsilo predbehnúť, Farúk vybral svoju zbraň a začal strieľať po pneumatikách. V súvislosti s Britmi je dôležitá jeho kleptománia, keď neváhal ukradnúť vreckové hodinky samotnému Churchillovi, čo bolo jeho rodinné dedičstvo. A keď sa prevážala rakva s perzským šahom, Farúk vyhradol dokonca aj tú a vzal si obradný meč, opasok i medaily, ktoré si za život vyslúžil. Nečudo, že ho revolúcia v roku 1952 stiahla dolu. ()

Johnny.ARN 

všechny recenze uživatele

Scott si na chvíľu odbehol z Azie do Egypta, aby sa zúčastnil tejto sračky, lebo bez neho by to v EU ani len nevydali. Zjavne si Mimi myslí, že takto sa točia filmy, akčné a s posolstvom a že toto ľudia chcú. Dokázal len vyprodukovať ultra dlhú a ultra nudnú blbosť o obliehani policajnej stanice niekde v prdelistáne, s nesympatickými pričmudlovcami a s kopu zničených kulís a vozidiel. A Adkins? 5 minút ultra bojovky, kde v choroške zjavne dostal voľnú ruku a zaspomínal si na Boyku a klietku. Príbeh za jednu a jeho solo tiež. 2 z 5 ()

Big Bear 

všechny recenze uživatele

Egypťané asi měli nějakou nacionalistickou potřebu a natočili film o tom jak dali nakládačku Britům (teď je to moderní). Celé je to dost směšné a to už jen tím, že někteří britští vojáci měli zbraně vyřezané ze dřeva a nabarvené .. Truhláři se u filmu asi zapotili... Dokonce jsem si všiml jakéhosi papundeklového Crusaderu, který i jednou vystřelil a světe div se zůstal pohomadě. Hrdinou filmu je zásadový Egypťan, velitel policejní stanice, který odmítne Britům vydat podezřelého vojáka ze znásilnění dívky. To ale horkokrevní Angláni nesou nelibě a chtějí si ho vzít silou, Osazenstvo stanice několikrát zvolá slávu Alláhovi a posilněni tímto zvoláním se dají do nerovného boje s britskou přesilou. A kde chybí síla, nechybí víra a tak šiky pěšáků padají jako kdyby s Egypťany bojoval sám Rommel. Angláni to nakonec nevydrží a vypustí Krakena - vlastně Adkinse. Ten teda řady egyptských policistů značně prořídne, ale nakonec i on je zmožen hrdiným velitelem stanice. Do teď mám podezření, že ho hrál Pavel Novotný, který si zřemě z Řeporyj odskočil na natáčko k Rudému moři. Nu, co dodat závěrem. Na Adkinse se dobře kouká, je to masomlejn. Egypťáci celkem překvapili už jen tím do jak co se týče výpravy složitého filmu se pustili... Je pravda, že s unidformami ani výzbrojí si moc hlavy nelámali, hlavně když byla na nášivce korunka. Jednou si spletli i kdo že zrovna vládnul, proože jednou mluvili o královi (což sedělo) a podruhé o královně... :-). prostě Egypt. A tak dávám za dva výstřely z dřevěnného Brenu. * * ()

Galerie (9)

Zajímavosti (3)

  • Znásilnění egyptské dívky jako leitmotiv filmu je plnou autorskou fikcí, přesto se film opírá o skutečné historické události. Poté, co Egypt vypověděl 8. října 1951 smlouvu o Suezském průplavu, se vztahy s Brity velmi zostřily. Zejména armáda Jejího Veličenstva se v zemi cítila stále pánem. V pátek 25. ledna 1952 vydalo její velení policii města Ismaília příkaz k vydání všech zbraní a opuštění jejich objektů. Egyptské policejní jednotky se těmto rozkazům odmítly podrobit, načež britská armáda při západu slunce obklíčila ismaílský guvernorát silou 7 000 vojáků, včetně těžkých zbraní. Egypťané uvnitř budovy (celkem asi 800 osob) byly špatně vyzbrojeni a odolávali útoku Angličanů ne déle než dvě hodiny. Konečný součet činil na egyptské straně 64 mrtvých a 200 zraněných. (chamonix)
  • Film se po uvedení do kin stal vůbec nejziskovějším filmem v historii egyptské kinematografie. Prvenství mu však vydrželo pouze pár měsíců, než ho svými výdělky překonal film El Badla (2018). (chamonix)
  • Do role britského generála Adamse (Fouad Sharaf El Den) si vysnil režisér Peter Mimi původně Jean-Clauda Van Damma, ale ten měl pro rozpočet filmu neakceptovatelné finanční požadavky. (chamonix)

Reklama

Reklama