poster

Žena na válečné stezce

  • Island

    Kona fer í stríð

  • Francie

    Woman at War

  • Ukrajina

    Гірська жінка: На війні

  • Ukrajina

    Жінка на війні

    (festivalový název)
  • Slovensko

    Woman at War

  • Slovensko

    Žena v boji

    (festivalový název)
  • Velká Británie

    Woman at War

  • Austrálie

    Woman at War

  • Nový Zéland

    Woman at War

  • USA

    Woman at War

Komedie / Drama / Dobrodružný

Island / Francie / Ukrajina, 2018, 101 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Padme_Anakin
    *****

    Žijete-li spořádaným životem učitelky a sbormistrové, máte-li v záloze sestru, strýčka a ovci (popř. berana), můžete se odvážně pustit do toho, na co jiní jen myslí. No, já se bavila, Halla byla úžasná a za její nasazení proti nadnárodním molochům, které ničí (nejen) islandskou přírodu (pro prachy), přihazuji pátou hvězdu. Prostě skvělá věcička, poněkud bizarní, lehce absurdní, za to zábavná, milá a ve svižném tempu, u mě spokojenost a zas po čase přiblblý úsměv na rtech..(31.7.2019)

  • HellFire
    ****

    Halla bojuje za „lepší“ Island tím, že se snaží sabotovat velké korporace. Když ale jednoho dne obdrží dopis, že prošla úspěšně procesem adopce a čeká na ni holčička na Ukrajin, hodlá se svého plánu vzdát. Situace se však vyhrotí do takové míry, že je nucena vykonat poslední prácičku. Nádherně nasnímaný film se skvělou hudbou a jedním velmi nešťastným turistou, který je vždy ve špatný čas na špatném místě. Velmi příjemně se na to dívá, nikdy jsem neměl pocit, že sleduji film, ale lidské osudy.(10.8.2019)

  • radektejkal
    ****

    Když jsem dostal z Horácké galerie v Novém Městě na Moravě e-mail tohoto znění: "ŽENA NA VÁLEČNÉ STEZCE. Nebude chybět ani úvodní komentář komentář Miloše Zabloudila. Je lepší metodou záchrany světa sabotáž stožárů vysokého napětí, nebo adoptování ukrajinského sirotka? Tuto otázku řeší svérázná „zenová teroristka“ ve šťavnatém, ironickém, nádherně nasnímaném a lahodně nazvučeném filmu Benedikta Erlingssona. Tak nezapomeňte 22. února 2019 v 19:30h.", příliš jsem neváhal. Kolik je panu Zabloudilovi let, když už koncem šedesátých let vedl filmový klub ve Žďáře? (Chodili jsme do něj jako žáci SPŠS.) Určitě přes sedmdesátl, přesto vypadal jako kdysi. Co včera povídal byly spíš obecné informace - třeba, že Halldóra Geirharðsdóttirová prohlásila, že měla dojem, že režisér Erlingsson usiluje o její život, což bylo z filmu patrné. Ale ani já nebudu rozplétat uzel, z kterého vylézá příliš mnoho konců provazu. A na dotaz, jaká metoda je lepší (viz úvod), bych jen řekl: ani jedna z obou (i když obě vyžadují značné fyzické nasazení). Co mě však na filmu mimořádně zaujalo, bylo začlenění hudby (skvělé na jedné i druhé straně a dohromady kupodivu též; přestože dáma vlevo ode mě se tomu neustále hihňala a nejvíc, když si muzikant zapálil cigaretu). Pokud je hudba všechno, pak také muzikanti musí být všude. Ale možná i vám připadá, že když jdete podzimní krajinou a zpíváte si třeba "Summer's almost gone", vidíte Jima Morrisona sedět na mezi a ostatní Doors procházet mezi křovím.(23.2.2019)

  • tlamiczka
    *

    Zelení soudruzi z Islandu mohou být hrdí - hysterickou zelenou propagandu mají pro tuto pětiletku splněnou na 105%. Nemusí točit už nic dalšího, tohle veledílo saturovalo půdu eko-komunistických fantazií na celé roky. V další pětiletce by mohli natočit pokračování, kde by byla v hlavní roli Svatá Gréta, která bude 24/7 oblétávat Island soukromou stíhačkou a shazovat napalm na zlé lidi, kteří pijou čaj brčkem :-D p.s.nápad s umístěním hudby přímo do scény byl vcelku legrační, dávám za něj jednu hvězdičku.(12.8.2019)

  • Marze
    ***

    Navenek spořádaná padesátnice, učitelka stojící v čele místního sboru, tajně vede ještě druhý život „zenové teroristky“. Stojí před dilematem, co bude pro záchranu světa lepší: jestli sabotáž věží vysokého napětí, nebo adopce ukrajinského sirotka. Komedie o tvrdé bojovnici proti průmyslovým koncernům ničícím krajinu získala hlavní cenu sekce Týden kritiků na festivalu v Cannes 2018, cenu Lux od Evropského parlamentu pro nejlepší film roku 2018 a její hlavní aktérka Halldóra Geirhardsdóttir, známá již z předešlého režisérova titulu či ze seriálu V pasti, byla nominovaná na nejlepší evropskou herečku. Skoro se chce říci akční herečku. Protože Geirhardsdóttir má své nejsilnější okamžiky v bezmála bondovské akci, kdy se groteskně maskuje, odhodlaně leze po střechách, operuje s lukem a šípy opatřenými lanem či s řezným kotoučem, kryje se před vrtulníkem pod drny i mezi ovcemi, brodí se ledovou řekou pronásledovaná psí smečkou – načež se usměvavě postaví před svůj pěvecký sbor a zavelí k „jarní písni pro zahřátí duše“. Scénář, na němž se vedle režiséra podílel Ólafur Egilsson, jí nepokrytě fandí, přestože v jejím spravedlivém fanatismu nechává zaznít jak sobectví, tak stihomam ze sledování; mobil třeba uklízí zásadně do ledničky. Trochu připomíná hrdinku díla Agnieszky Hollandové Přes kosti mrtvých, i když je navenek méně výstřední, zato však doslovnější po stránce agitace. Na řadu přijdou vláda, expandující čínská firma, veřejné mínění vinící sabotérku rozvoje domácího průmyslu z hrozícího zdražování, televizní záběry živelních pohrom i detaily adopce ukrajinské holčičky, která ve válce ztratila celou rodinu. Mimo to Ženu na válečné stezce vlastně nelze považovat za komedii, přestože zábavně hravou, leč postupně únavnou funkci tu plní folklorní kapela zjevující se podél hrdinčiny pouti. Spíše by se dalo mluvit o sluníčkářské satiře, do níž zapadají ohkaté symboly: jak policii podezřelý samotářský cizinec objevující dosud nedotčené přírodní krásy ostrova, tak hrdinčina sestra mířící právě za meditačním sebepoznáním do Indie. Geirhardsdóttir si zahrála obě sestry, avšak v dvojroli neobjevila výraznější odlišnosti jejich podob ani povah, což je škoda. Neboť právě mezi osamělými ženami se ve finále rozhoduje, co je v životě opravdu podstatné. A příliš se nabízí zhmotnění hesla, že kdo zachrání jednoho člověka, spasí celý svět. Zkrátka Žena na válečné stezce ztrácí sílu všude tam, kde se uchyluje ke slovům, tezím, k abstraktním polemikám. A třebaže závěrečný zvrat přináší chytrou přesmyčku, obsahuje rovněž příliš okaté sdělení. Ale na druhé straně filmu sluší nádherné tiché obrazy, které se nikde jinde pořídit nedají. Mystický Island má tu výhodu, že pokaždé uhraje pár bodů navíc.(18.4.2020)