Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Ani deset let za mřížemi nestačilo pohřbít jeho zločineckou duši. Sean Connery v hlavní roli amerického thrilleru.  Sebevědomý Duke Anderson po deseti letech pobytu ve vězení konečně vychází na svobodu a míří přímo do luxusního bytu na Manhattanu, za svojí někdejší přítelkyní Ingrid. Léta strávená za mřížemi v něm rozhodně nevymazala jeho kriminálnickou duši. Duke má v hlavě plán na další loupež rozehranou ve velkém stylu. Jeho cílem je vykrást všechny luxusní apartmány, sousedící s Ingridiným hnízdečkem. Akce skutečně přesahuje jeho vlastní možnosti, proto osloví bosse místní mafie a s penězi od něj v kapse zaměstná tým elitních zlodějů… Napínavý thriller o podsvětí, stejně jako o zvůli oficiálních vládnoucích struktur, natočil významný americký režisér Sidney Lumet (tvůrce filmů Dvanáct rozhněvaných mužů, Zastavárník, Pahorek, Serpico, Vražda v Orient expresu či Rozsudek). Nepřehlédnutelnou hudbu k snímku napsal legendární jazzový hudebník, skladatel a producent Quincy Jones. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (33)

Malarkey 

všechny recenze uživatele

Kdyby se tenhle film netvářil tak americky, skoro bych si myslel, že koukám na francouzskou kriminálku. Až nebývale drsný film, co je natočen tak parádně, že by se mohl s nějakým tím Francouzem bez problémů rovnat. V rámci samotných postav už je film někde jinde, nicméně i tak si zaslouží čtyř pár hvězd. ()

DaViD´82 

všechny recenze uživatele

Předloha je průběhem klasická heistová žánrovka o přípravě a následné exekuci teoreticky vychytralého plánu, která je však celá zpracována skrze výpovědi svědků, novinové články a především přepisy záznamů z oněch pásek napříč agenturami. Zadaptováno je to ovšem jako tradičně pojatý film, který se zpočátku snaží do heist filmu naroubovat jakousi společenskou reflexi "Velkého bratra", ovšem vůbec to tam nesedne (navíc ten otravný a nadužívaný raně sedmdesátkový zvuk "elektroniky", grr). Vadilo by to možná méně, kdyby to ve zdejším dějovém oblouku mělo alespoň nějaké opodstatnění. Jenže nemá, protože tuto linii stejně Lumet po cca hodině opustí. Když se však odhlédne od této nezdařené ambice, tak zůstává dobře obsazená a především ve druhé polovině sympaticky civilní žánrovka o ambiciózní loupeži, kde ne zdaleka vše šlo tak, jak mělo. ()

Reklama

gudaulin 

všechny recenze uživatele

V jednom z komentářů zaznělo, že film vytahuje do nadprůměru zvolený casting. Nesouhlasím. To, co tenhle film vytahuje v mých očích do vysokého nadprůměru, je chytrý a originální scénář, i když casting samozřejmě taky dělá svoje a herci odvádějí to nejlepší. Díky scénáři by snímek fungoval podobně i bez Conneryho v hlavní roli. Ostatně jeho postava je vším, jen ne hrdinou bondovského typu, vymyká se, jako ostatně spousta dalšího, všem zavedeným šablonám filmových kriminálek. Při sledování mě napadla spojitost s Psím odpolednem. Existují stovky filmů na téma bankovní loupeže, ale jen jedno Psí odpoledne. Lumet se dokáže u mě pohybovat na hraně několika žánrů. V Psím odpoledni se dokázal z komediální polohy nenápadně posunout až k existenciálnímu dramatu. V tomhle případě popisuje drzou ozbrojenou loupež za bílého dne, uvěřitelnou a působivou, aniž by se scénárista uchyloval k oblíbeným efektním a šokujícím scénáristickým hříčkám nebo ke klišoidnímu balastu. Vyloženě komickou scénu, kde se oběti přepadení radují ze zločinu, který rozptýlil jejich nudu, vystřídá bleskurychle lidská krev a tragika lidské smrti. Lumet k tomu ještě navíc propašoval jízlivou společenskou kritiku, protože o nahrávky tu ve skutečnosti jde nikoliv až v poslední řadě. Spolu s Coppolovým snímkem Rozhovor patří Lumetovy Andersonovy nahrávky k filmům, které si všímají ztráty soukromí a špiclování, které zvýhodňuje ty, kteří vlastní "uši a oči". Narozdíl od Rozhovoru není Lumetův film tak atmosférický, ale má svižnější tempo a je zábavnější. Ve srovnání s mnohem známějším a lépe hodnoceným, ale podle mě nemastným neslaným Serpicem, mi Andersonovy nahrávky přijdou mnohem diváčtější a funkčnější. Celkový dojem: 90 %. ()

Radko 

všechny recenze uživatele

Sledujem, sleduješ, sledujeme. Za prorockú vnímavosť k dnešnej skutočnosti, kde je snaha všetko zaznamenať si režisér Lumet 80% zaslúži. Rovnako za netradičný spôsob nakrútenia, bezchybnú improvizovane elektronicky džezovú linku Quincyho Jonesa a poprehadzované časové posuny priebehu lúpeže a udalostí bezprostredne po nej, prepojené zvukom istého druhu druhu sledovacieho aparátu. Poznámka: Otázkou zostáva, ak je všetko o ľudskej činnosti, aktivitách a telefonátoch a e-mailoch kdesi zachytené, tak: kto bude selektovať nahrané? A kto strážiť aby neunikli iné intímne veci o nás do nesprávnych rúk, ktoré ich budú využívať či zneužívať z hľadiska spotrebiteľskej alebo profesnej kariéry. (český dokumentarista Karel Vachek mal dokonca v titule jedného svojho filmu otázku - Kdo bude hlídat hlídače?) Vo filme to zatiaľ stíhali, pretože odpočúvaných a kamerovaných bolo len pár zločincov, navrátivších sa z väzenia, ale už aj tam došlo k nelegálnym odposluchom a účelovým mazaniam nahraného. Človek - dozorca by musel žiť dvakrát tak dlho, aby vyhodnotil zo zaznamenaného dôležité. Stroje nezvládnu vždy vyhodnotiť všetko bezchybne. Preto nie je prekvapujúce, ak sa dozvedám, že priamo pred kamerami v uliciach Bratislavy sa odohrávajú predaje a aplikácia perníku či koksu a absolútne nič sa nedeje. Žiadny výjazd, nič. Kamera beží, drogy sa predávajú mladistvým a nič. Prítomné je len oko dozerača, ktoré neustále dozerá a nič neselektuje. Pretože nik na základe jeho zistení nekoná. ()

igi B. 

všechny recenze uživatele

Zvláštní film, tématem námětu i způsobem zpracování, jakoby okouzlený (ač vlastně spíše odhalující a varující) možnostmi (tehdejší) dobové techniky... Film nakonec působící až poněkud bizarně ve své obrazové i zvukové >modernosti< , kterou si touto - dá se říci >nestárnoucí< formou - mohl dovolit ztvárnit právě režisér, jako S. Lumet... I když vpodstatě vlastně líčí jen příběh jedné zpackané loupeže... A tak tohle pětihvězdičkové hodnocení budiž bráno i jako jakási pocta režisérovi za film, který i po téměř čtyřiceti letech je zajímavou sondou do problematiky neustálého >dozoru< a špiclování a vlastně právě pro dnešní dobu (natož pak tím více bohužel i doby budoucí) je svým způsobem vlastně velmi aktuální... - - - - - (poprvé viděno 11.3.2008 na dvd, komentář zde jako třetí - 11.3.2008) ()

Galerie (24)

Reklama

Reklama