Záznamy o Andersonovi
The Anderson Tapes
The Anderson Tapes
Režie:
Sidney LumetScénář:
Frank R. PiersonKamera:
Arthur J. OrnitzHudba:
Quincy JonesHrají:
Sean Connery, Dyan Cannon, Martin Balsam, Ralph Meeker, Alan King, Christopher Walken, Val Avery, Dick Anthony Williams, Garrett Morris, Stan Gottlieb (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Ani deset let za mřížemi nestačilo pohřbít jeho zločineckou duši. Sean Connery v hlavní roli amerického thrilleru. Sebevědomý Duke Anderson po deseti letech pobytu ve vězení konečně vychází na svobodu a míří přímo do luxusního bytu na Manhattanu, za svojí někdejší přítelkyní Ingrid. Léta strávená za mřížemi v něm rozhodně nevymazala jeho kriminálnickou duši. Duke má v hlavě plán na další loupež rozehranou ve velkém stylu. Jeho cílem je vykrást všechny luxusní apartmány, sousedící s Ingridiným hnízdečkem. Akce skutečně přesahuje jeho vlastní možnosti, proto osloví bosse místní mafie a s penězi od něj v kapse zaměstná tým elitních zlodějů… Napínavý thriller o podsvětí, stejně jako o zvůli oficiálních vládnoucích struktur, natočil významný americký režisér Sidney Lumet (tvůrce filmů Dvanáct rozhněvaných mužů, Zastavárník, Pahorek, Serpico, Vražda v Orient expresu či Rozsudek). Nepřehlédnutelnou hudbu k snímku napsal legendární jazzový hudebník, skladatel a producent Quincy Jones. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (34)
Kdyby se tenhle film netvářil tak americky, skoro bych si myslel, že koukám na francouzskou kriminálku. Až nebývale drsný film, co je natočen tak parádně, že by se mohl s nějakým tím Francouzem bez problémů rovnat. V rámci samotných postav už je film někde jinde, nicméně i tak si zaslouží čtyř pár hvězd. ()
Předloha je průběhem klasická heistová žánrovka o přípravě a následné exekuci teoreticky vychytralého plánu, která je však celá zpracována skrze výpovědi svědků, novinové články a především přepisy záznamů z oněch pásek napříč agenturami. Zadaptováno je to ovšem jako tradičně pojatý film, který se zpočátku snaží do heist filmu naroubovat jakousi společenskou reflexi "Velkého bratra", ovšem vůbec to tam nesedne (navíc ten otravný a nadužívaný raně sedmdesátkový zvuk "elektroniky", grr). Vadilo by to možná méně, kdyby to ve zdejším dějovém oblouku mělo alespoň nějaké opodstatnění. Jenže nemá, protože tuto linii stejně Lumet po cca hodině opustí. Když se však odhlédne od této nezdařené ambice, tak zůstává dobře obsazená a především ve druhé polovině sympaticky civilní žánrovka o ambiciózní loupeži, kde ne zdaleka vše šlo tak, jak mělo. ()
Zvláštní film, tématem námětu i způsobem zpracování, jakoby okouzlený (ač vlastně spíše odhalující a varující) možnostmi (tehdejší) dobové techniky... Film nakonec působící až poněkud bizarně ve své obrazové i zvukové >modernosti< , kterou si touto - dá se říci >nestárnoucí< formou - mohl dovolit ztvárnit právě režisér, jako S. Lumet... I když vpodstatě vlastně líčí jen příběh jedné zpackané loupeže... A tak tohle pětihvězdičkové hodnocení budiž bráno i jako jakási pocta režisérovi za film, který i po téměř čtyřiceti letech je zajímavou sondou do problematiky neustálého >dozoru< a špiclování a vlastně právě pro dnešní dobu (natož pak tím více bohužel i doby budoucí) je svým způsobem vlastně velmi aktuální... - - - - - (poprvé viděno 11.3.2008 na dvd, komentář zde jako třetí - 11.3.2008) ()
V jednom z komentářů zaznělo, že film vytahuje do nadprůměru zvolený casting. Nesouhlasím. To, co tenhle film vytahuje v mých očích do vysokého nadprůměru, je chytrý a originální scénář, i když casting samozřejmě taky dělá svoje a herci odvádějí to nejlepší. Díky scénáři by snímek fungoval podobně i bez Conneryho v hlavní roli. Ostatně jeho postava je vším, jen ne hrdinou bondovského typu, vymyká se, jako ostatně spousta dalšího, všem zavedeným šablonám filmových kriminálek. Při sledování mě napadla spojitost s Psím odpolednem. Existují stovky filmů na téma bankovní loupeže, ale jen jedno Psí odpoledne. Lumet se dokáže u mě pohybovat na hraně několika žánrů. V Psím odpoledni se dokázal z komediální polohy nenápadně posunout až k existenciálnímu dramatu. V tomhle případě popisuje drzou ozbrojenou loupež za bílého dne, uvěřitelnou a působivou, aniž by se scénárista uchyloval k oblíbeným efektním a šokujícím scénáristickým hříčkám nebo ke klišoidnímu balastu. Vyloženě komickou scénu, kde se oběti přepadení radují ze zločinu, který rozptýlil jejich nudu, vystřídá bleskurychle lidská krev a tragika lidské smrti. Lumet k tomu ještě navíc propašoval jízlivou společenskou kritiku, protože o nahrávky tu ve skutečnosti jde nikoliv až v poslední řadě. Spolu s Coppolovým snímkem Rozhovor patří Lumetovy Andersonovy nahrávky k filmům, které si všímají ztráty soukromí a špiclování, které zvýhodňuje ty, kteří vlastní "uši a oči". Narozdíl od Rozhovoru není Lumetův film tak atmosférický, ale má svižnější tempo a je zábavnější. Ve srovnání s mnohem známějším a lépe hodnoceným, ale podle mě nemastným neslaným Serpicem, mi Andersonovy nahrávky přijdou mnohem diváčtější a funkčnější. Celkový dojem: 90 %. ()
Sledujem, sleduješ, sledujeme. Za prorockú vnímavosť k dnešnej skutočnosti, kde je snaha všetko zaznamenať si režisér Lumet 80% zaslúži. Rovnako za netradičný spôsob nakrútenia, bezchybnú improvizovane elektronicky džezovú linku Quincyho Jonesa a poprehadzované časové posuny priebehu lúpeže a udalostí bezprostredne po nej, prepojené zvukom istého druhu druhu sledovacieho aparátu. Poznámka: Otázkou zostáva, ak je všetko o ľudskej činnosti, aktivitách a telefonátoch a e-mailoch kdesi zachytené, tak: kto bude selektovať nahrané? A kto strážiť aby neunikli iné intímne veci o nás do nesprávnych rúk, ktoré ich budú využívať či zneužívať z hľadiska spotrebiteľskej alebo profesnej kariéry. (český dokumentarista Karel Vachek mal dokonca v titule jedného svojho filmu otázku - Kdo bude hlídat hlídače?) Vo filme to zatiaľ stíhali, pretože odpočúvaných a kamerovaných bolo len pár zločincov, navrátivších sa z väzenia, ale už aj tam došlo k nelegálnym odposluchom a účelovým mazaniam nahraného. Človek - dozorca by musel žiť dvakrát tak dlho, aby vyhodnotil zo zaznamenaného dôležité. Stroje nezvládnu vždy vyhodnotiť všetko bezchybne. Preto nie je prekvapujúce, ak sa dozvedám, že priamo pred kamerami v uliciach Bratislavy sa odohrávajú predaje a aplikácia perníku či koksu a absolútne nič sa nedeje. Žiadny výjazd, nič. Kamera beží, drogy sa predávajú mladistvým a nič. Prítomné je len oko dozerača, ktoré neustále dozerá a nič neselektuje. Pretože nik na základe jeho zistení nekoná. ()
Odposlechová technika sice mírně zastarala, ale myšlenka tohoto filmu rozhodně ne - spíše naopak. Bohužel. V Záznamech o Andersonovi se mi velice líbil Sean Connery, jenž tentokrát nehrál typického klaďase, podivná hudba Quincyho Jonese a především druhá polovina snímku, kterou zabírá fantasticky natočená loupež, s níž si Sidney Lumet vyhrál. A ten lehce mrazivý závěr. Škoda příšerného tv dabingu. Rád bych si přečetl knižní předlohu. ()
Sean Connery v roli zloděje, který rozhodně nemá chuť troškařit. Nač vykrást jen některý z bytů, když to s partou dalších sezvaných lapků může vzít šmahem v celém tom luxusním činžáku, kde právě našel azyl. Jenže minulost mu nikdo odpárat nemůže a tak je potřeba si na něj dávat trošku větší pozor .. ()
Postupne sa dostávam k ďalším a ďalším filmom od S. Lumeta a ja sa nestačím čudovať, že som od neho nevidel slabý film. Vykradnúť niekoľko bytov v jednom baráku je dobrý kšeft, ale vývoj udalostí nejde predpovedať a je nečakaný. Už v úvode som sa usmial pri pohľade na mladučkého Ch. Walkena a S. Connery i celá partia okolo neho postupne vytvára dojem, že toto by mohol byť kšeft ich života, ale život je kurva...Výborný pocit mi trochu kazila nie príliš vhodná hudba. Samotný záver je napínavý i drsný zároveň a trochu mi pripomínal Heat s DeNirom a Pacinom. Vo filme hrá významnú úlohu technika, takže v tej dobe to bolo iste niečo extra, dnes doba pokročila a v tomto smere to pôsobí mierne zastaralo. Pár menších úprav a dal by som plný počet. 80%. ()
Lumetov pokus o vytvorenie štýlového 70.-tkového heistu s dobovým spoločenským podtextom vychádza čiastočne navnivoč hlavne z jedného dôvodu, a tým je silená snaha o odľahčovanie a hlášky. Pritom koncepcia príbuzná Melvillovmu Le Cercle rouge, v ktorej sa starosvetský Sean Connery ocitá v novej dobe a netuší, že od začiatku je len v inom väzení, ktorého steny sú neviditeľné, ale mreže všadeprítomné je výborná. A hlavne oči a uši, teda americký "Veľký brat", ktorý narástol do nedozerných rozmerov. Connery si nedá pokoja a šikmú plochu neopúšťa, vývoj je teda jasný - schyľuje sa ku grandióznemu heistu. A samotná (dlhá, predlhá, ale len v dobrom) scéna prepadnutia a lúpeže, prekladaná takmer dokumentárnymi rekonštrukciami z miesta činu po skončení a početnými retrospektívami je skvelá. Tu práve vidieť Lumetovu silu v detailoch, skrývajúcich spoločenské motívy (malá zásahová jednotka so "zaručenou šancou" na úspech, zverená v 70. rokoch do velenia černochovi je priehľadné svinstvo zo strany po sláve bažiacich veliacich dôstojníkov). Škoda, že film ako celok trpí papierom šustiacimi dialógmi a nevtipným poznámkami, nedostatkom režisérskej pozornosti k ostatným postavám a trochu suchopárnym vykreslením siete neustáleho dozoru a sledovania od radovej polície po FBI. Záver je mohutným preklenutím myšlienky filmu k reálnemu vyobrazeniu fungovania spravodlivosti a lovu veľkých žralokov prostredníctvom malých rýb. Celkovo však v konkurencii silnej režisérovej kinematografie trochu nedôstojné dielo. Bonusom je mladý Walken. 65% ()
Connery bez príčesku, mladé ucho Christopher Walken, dobová moderná technika, kradúca súkromie verejnosti, veľké pásky, rádioamatéri, telefóny, dlhé dráty, vydieranie a fotka Richarda Nixona na stene. Ľahko rozpoznateľný Lumetov 70kový štýl, ale napriek tomu všetkému to nie je až taká zábava, akú by sme očakávali. Tú techniku skritizoval neskôr lepšie Coppola v Rozhovore a vykrádačiek bolo už tiež nakrútených viacero o niečo záživnejšie. Film prekvapí najmä v závere, keď pochopíme, že sa nejednalo o len tak nejaký zábavný mainstream. Stále je to inteligentný film, ktorý chce divákovi niečo povedať. ()
Mezi lupičskými filmy velmi komplexní snímek. V porovnání s ostatními nepatrně preciznější a odlišnější, nejen co se týče loupeže samotné. Sidney brilantně vykresluje podsvětí panujících organizací a dává ve filmu patřičný prostor vyniknutí charakteru hlavní postavy. Frank Pierson se jako scénarista výborně osvědčil a své umění náležitě zdokonalil o 4 roky později v Psím odpoledni. Za velmi kuriózní aspekt filmu lze považovat Jonesovu futuristickou hudbu, která je patrně stejně geniální jako kontroverzní. Závěrečný lup, skrze který režisér promítá pozdější výslechy okradených je řádně gradován a oplývá štědrou porcí finálních nečekaných zvratů. Inteligentní a všestranný snímek. O něco lépe to napsal kolega "gudaulin" 75%. ()
Loupež ve velkém rozsahu byla perfektně, do posledního detailu, promyšlena a naplánována. Ovšem, podaří se ji tak v reálu uskutečnit? Velmi napínavá podívaná na přípravu a provedení celé akce. Ale o ty nahrávky, podle mě, zrovna tady v tomto filmu ani tak nešlo. To by chtělo více rozvést v jiném příběhu. ()
Zvláštny mix heist filmu a nejakej kritiky vládnych služieb, ktoré všetko sledujú. Tá línia s kritikou a neustálym odpočúvaním ma vôbec nebavila a záver je strašne vlažný. No a tá lúpež luxusného činžiaku sa plánuje a následne prevedie v klasickom pomalom sedemdesiakovom tempe a aj keď sú postavy typovo dobre a výstižne zahrané, tak to príliš strhujúce nie je a na hlavnom hrdinovi mi záležalo hlavne kvôli Connerymu, ktorý si tu odohral zlodejského Bonda. Samozrejme musí zviesť aj nejakú devu, ale pri lúpeži sa dvakrát nepredvedie. Potešil ma ešte mladý Walken. Škoda, že sa s Connerym nestretli v Bondovke. Záver ponúkne aj trochu akcie, ale je to fakt málo, takže celkovo to je vlažný priemer na jedno pozretie s neskutočne otravným zvukom sledovacieho zariadenia. 5/10. ()
Na svou dobu je to velmi pěkně zpracované ikdyž dnes by to mohlo vypadat jinak. Hrají: Sean Connery alias John "Duke" Anderson. ()
Christopher Walken osmadvacetiletý. ()
Milý staromódní film bez (všeho)schopných zlodějských či policejních supermanů. ()
8/10 Priznavam, ze ze spehovani je mi vzdycky tak nejak blivno - ten zasah do soukromi cloveka je cosi tak nepatricneho - no jasna inspirace pro Coppoluv Rozhovor je z toho citit, stejne jako inspirace Dannyho partaky - ano, myslim ty opravdove partaky ne tu stavajici bandu navonenych buziku, kteri nevi kdy prestat. Prace policie - i ta legalni - je zachycena se zjevnymi antipatiemi az zamrzi ze velitele zasahu hral Meeker. Na druhou stranu chapu, ze fandit nekomu jinemu nez ochrancum zakona je spatne... AAAAANO. Ale to uz je jaksi Sidneyho zvyk divat se na klasicke situace jinou optikou, a proto mam jeho filmy tak rad. ()
70% ()
Tenhle „zlodějský“ film S.Lumeta vytahuje nad průměr dobře zvolený casting a myšlenkový přesah o profízlované společnosti-místo aby krádežím zabránili, snaží se organizátoři zlikvidovat důkazy o tom, že veškeré dění ve vykrádaných bytech bylo nelegálně dokumentováno. ()
Poprehadzovane casove presuny su zakladom, preco som film pozeral. Kazdopadne tvrdim ze za rok 1971 mal Cean Sonnery, pardon, Sean Connery najlepsi film Diamonds are forever, kde sa vratil ako 007 -ka. Tuna ide pribehovo a scenaristicky o to, ze Connery ani po 10 rokoch v chladku sa nemieni vzdat svojej kriminalnej minulosti a hned ako vyjde na slobodu , ma velke lupezne plany. Vo filme stihali policajti vdaka strojom sledovat zlocincov, lenze jaxa uz vseobecne vie, stroje su len stroje, vtedy este robili hlupu pracu - cize neboli smart zariadenia, a mozno to aj bolo takto dobre. Dnes vsetky tie plostice co mame doma /pardon, to mi zase uslo, chcel som napisat smart telefony, smart chladnicky a proste smart zariadenia/ cloveka akurat tak sleduju 24/7/365 a vyhodnocuju co, kto, kedy, s kym, ako, preco , za kolko ...... informacie sa dnes kludne inovuju aj 50x za den. To vtedy nebolo, a stroje este hodne zaviseli od ludi. Ako ale vsetci dobre vieme, najlepsie umysly vedu do pekla a ako chybuju stroje, moze byt na chybe aj ludsky faktor : 62 % ()