Obsahy(1)
Když dva dělají jedno, není to vždycky totéž. Stejná sada základních surovin a zcela odlišná jídla. Veřejností milovaný kuchař Jirka Babica se vrací, ale nebude to mít vůbec jednoduché, na záda mu bude dýchat uznávaný nestor české gastronomie, kuchař Jaroslav Sapík. (TV Barrandov)
Recenze (75)
Viděl jsem jen párkrát, ale za Sapíka tu jednu přece jenom dám. Babica už zřejmě přišel o vhodného sponzora, který by ty jeho „pořady o jídle cáloval“ a tak si musel chtě nechtě přizvat uznávaného kuchaře. Bylo zajímavé sledovat oba v akci, nicméně Jiřího rád nemám, takže jsem spíš sledoval, co dělá druhý jmenovaný a jak se ukázalo – ten se s tím opravdu nesere a ukázal, že i v jednoduchosti je síla. Jinak ovšem další zbytečný pořad z produkce TV Barrandov. ()
"Megažralok vs. obria chobotnica", "Boa vs. pytón", "Megakrajta vs. Gatoroid", "Varan vs. Kobra", "Pegasus vs. Chimera", "Megažralok vs. Crocosaurus"... versus horror monsters movie! To je všetko nič oproti televíznemu gastronomickému horroru, čo predvádzajú dvaja upotení, usoplení mamľasi (Jiří Babica a Jaroslav Sapík) v relácii o varení na obrazovkách TV Barrandov. "Babica vs. Sapík". Sú to dve poriadne nechutné monštrá. A ako hodnotím ich versus duel? Jasná remíza. Plichta. Double odpad! ()
Nesnáším Babicu. Je to nesympatická obluda, která neumí vařit, a bohužel není ani tak komický, aby se mu dalo zasmát. Prostě hnus. Když zmizel z obrazovky, byl to dar. Bohužel, dostal znovu prostor a je to pořád stejně na pytel. A teď přichází ten paradox, že mu sekunduje pan Sapík, který vařit umí a dokonce nepůsobí jako jelito. Tak mi řekněte, co s tím? Chci vidět Sapouše, ale musím překousnout i Babouše....a to já nedáááám!!! *Dejte mi Sapíka sólo, či! ()
Přiznám se, že už se mi zdá dnes vlastně naprosto zbytečné zabývat se úvahami nad programových obsahem TV Barrandov, která vlastně našla vlastní zrcadlo v parazitu Cibulkovi, když tohoto komerčního hráče odmítám sledovat a raději ho ignoruji, protože stanice, která zaštítila nekonečnou reklamu, bulvár, vyprázdněnou estrádní zábavu a mozekvypínací třetiligovou filmovou i seriálovou tvorbu, u níž jeden opravdu nedokáže rozklíčovat cílovou diváckou skupinu, mně osobně nemá co nabídnout.. Tu cílovku ani nelze nazvat jinak než lobotomokastráty !! Nicméně cítím potřebu se jako profesně zainteresovaný myslící jedinec vymezit vůči barrandovskému nového pořadu, který nejen resuscituje nejen Jiřího Babicu, ale i ten hruškův ve světě neznámý subžánr výstižně označovaný za food porno, který nejen dále vymývá mozky, a omlouvá Babicu a jemu podobné, ale zároveň výborně odráží mravní a hodnotový úpadek celé společnosti.. Jiří Sapík se prostě zaprodal, byť přes veškerou jeho celoživotně nabranou odbornost ho nemůžu coby žáka komunistické gastronomie rozhodně považovat za stejnou personu jako Pohlreicha, Pauluse, Sahajdáka či Punčocháře veškerému jejich reklamnímu pokrytectví navzdory, a tak mě to ani příliš netrápí, co mu ovšem odpustit nemůžu je iritující fakt, že se za Babicu v rámci propagace společného pořadu postavil.. Nehledě na režijní i dramaturgickou upachtěnost celého pořadu.. Dobrou chuť, přátelé, a dobře vám tak !! ()
Babica: Dneska bych vám chtěl představit recept na jedno hodně dobrý jídlo, který jsem vařil v Německu, konkrétně v Interhotelu, hosté se po něm mohli utlouct. Není to tak známé jídlo jako dušená lidská hlava na švestkách, kterou jsme vařili minule, ale každopádně si ho může udělat doma každý. Stačí když budete mít doma jakoukoliv starou pistoli, brokovnici nebo Sapík, což je hovorově samopal. Takže prolezte půdy, optejte se dědečka, jestli nemá nefunkční střelnou zbraň, z níž už se nestřílí. Já jsem vybral Sapík, který jsem máčel týden v kyselině, aby pustil šťávu a změkl. Počítejte s tím, že čím starší zbraň, tím bude samozřejmě tvrdší. Mám takovou zkušenost, že to i nabobtná a začne to mluvit. Takže z jednoho zamýšleného jídla mně vznikl zcela neplánovaně kamarád Jaroslav Sapík, jinak by se mnou nikdo z kuchařského oboru neprohodil ani slovo. Tenhle kamarád a kolega mně do ničeho nekecá, díky němu vím, jak vypadá hotel Ambassador a že šéfkuchař není nadávka. A sdílíme spolu jednu společnou vášeň, a sice že nepoužíváme deodorant a mýdlo známe jen z vyprávění. Ale mezi těmi výpary v kuchyni se i ty naše výpary ztratí a vstřebají. To jídlo má pak takovou hutnější vůni, barvu a chuť. Na Barrandově vaříme každý týden. A jestli nás nezrušili, tak tam vaříme dodnes. 0% ()
Reklama