Psí odpoledne
-
Dog Day Afternoon
-
Psie popoludnie
Drama / Krimi / Thriller / Životopisný
USA, 1975, 125 min
Česko-Slovenská filmová databáze
Drama / Krimi / Thriller / Životopisný
USA, 1975, 125 min
Na DVD
od:
Matty
Tři vynervovaní looseři vtrhnout do banky a jejich chabý plán se jim postupně rozsype pod rukama. První prchne okamžitě, zbylí dva budou muset čelit narůstajícímu tlaku zvnějšku. Al Pacino si vaše sympatie získá po pár minutách. Nepotřebujete vědět, kdo je a proč to dělá. Budete mu věřit, budete mu fandit. Stejně jako desítky lidí na ulici a stovky lidí u televize. Ale udrží si vaše sympatie po odhalení všech skutečností, po zjištění, jak špatným otcem/milencem je? Sidney Lumet neztrácí čas a jde rovnou k věci, strhující tempo první poloviny bohužel nedokáže udržet během celého filmu a občasné umělé natahování nekonkrétním žvaněním zamrzí. Původní sílu zážitku resuscituje závěr, kdy to už už vypadá, že všechno klapne, všichni (včetně vás) mají skrz naskrz propocené oblečení a do konce filmu zbývá všehovšudy pět minut – nepopsatelný nervák. Speciální vyzdvihnutí si rovněž zaslouží všechny scény s Pacinem, dle své nejlepší tradice stoprocentně ponořeným do komplikované role. Otázkou na závěr zůstává: může Psí odpoledne vzbudit takový poprask jako v 70. letech? V době, kdy k této události skutečně došlo, v době kulminující vietnamské války a celkové zmatenosti, nikoliv jenom sexuální a nikoliv jenom ve Státech? Těžko říct, ale minimálně pokřik „Attica! Attica!“ vám z paměti nikdy nevyprchá. Neměl by. 80% Zajímavé komentáře: StarsFan, JohnFarst, ]V[()Rt(10.9.2008)
Boss321
Další nezapomenutelná role Al Pacina, který měl v 70. letech jednu lepší roli než druhou (samozřejmě ne jen v 70). John Cazale toho sice moc natočit nestihl, ale svou neměnou tváří se každému zaryje do paměti. Sidney Lumet natočil parádní kousek, který si o zfilmování říkal, protože jestli se to takhle opravdu stalo, tak je to něco neuvěřitelného. Bohužel k plnému hodnocení mi chybí vyrovnanost obou polovin. Zatímco první polovina je spíše komedie a furt se něco děje, tak druhá se přenáší do roviny psychologického dramatu a snímku trochu začíná docházet tempo. Každopádně za několikeré zkouknutí to určitě stojí.....(7.1.2008)
Morien
(1001) Tak jo, je čas prohlásit to oficiálně. Psí odpoledne osobně označuji za jeden z nejlepších filmů všech dob. A nejspíš třeba rovnou do první desítky. Protože co se tady Sidneymu Lumetovi povedlo je do značné míry slovy nepopsatelné, kdežto filmové médium je pro to jako stvořené. Al Pacino je tady ve své životní formě/roli, už nikdy potom se mu nepodařilo vytvořit tak plastickou postavu přecházející přirozeně z hypnotického řvaní do váhajícího šeptání a něžného pláče. A pracuje celé jeho tělo, veškerá únava, stres a frustrace je tak hmatatelná, jak to jenom jde; můj osobní favorit co se týče metodického herectví. Když začal před bandou policistů a hipíků pobíhat a řvát "Attica! Attica!" jako smyslů zbaven, tak jsem byla zcela přikovaná do sedačky, a to byl teprve začátek. Jeho komunikace na blízko s Johnem Cazale a na dálku s Chrisem Sarandonem je tak krásná, že brečím, jenom když si na to vzpomenu. Děkuji, chlapci. ♥♥♥(22.8.2010)
Kothy
Bankovní klasika s Al Pacinem na motivy skutečných událostí. Film se odehrává v Brooklynu v roce 1972. Celé to začne jako nepovedená bankovní loupež. Jenže co teď? Lupiči nemohou ven a nechtějí pustit ani rukojmí. Policie je trochu v šachu. Začíná nekonečné vyjednávání plné emocí a smlouvání ohledně rukojmích. Lupičům se povede získat si veřejnost na svou stranu, čímž to policii moc neulehčují. I s rukojmími navážou hezký vztah. Jak to jen může skončit... "Drž tu pušku nahoru!"(13.11.2019)
Davies182
Už od stresového začátku je jasné, že napětí jen tak nepovolí. Dog Day Afternoon je dravý film, který nenechává ani na minutu vydechnout - ať už celkovou atmosférou, nebo bravurním Pacinovým výkonem. Lumet (všechna čest, mistře R.I.P.) si ani nepotřebuje s divákem příliš pohrávat, jen občas vytáhne pár překvapení a povšechně výborný dojem je na světě. Až do konce prostě skvělé.(10.4.2011)