Kolem Mileny Jesenské

Hraný dokument o životě a díle významné české novinářky a bojovnice proti nacismu. Píše se rok 1960. Jaroslava Vondráčková (v podání Vandy Hybnerové) v samotě svého bytu sepisuje knihu o Mileně Jesenské a seznamuje nás s životem a dílem této dlouho opomíjené české novinářky. Vypráví její životní příběh z pohledu vrstevnice, spolupracovnice, ale také ženy do Jesenské zamilované. Pokouší se být objektivní, ale mnohdy se jí to nedaří. Minulost je ještě bolestivá a ne zcela zpracovaná... Režisérka Natálie Císařovská pomocí archivních dokumentů (fotografií, korespondence, článků, dobových ilustrací i filmových záběrů) a hraných rekonstrukcí představuje Milenu Jesenskou nikoli jako mramorovou hrdinku, ale jako ženu z masa a kostí. Vyzdvihuje její občanskou statečnost zejména v kritické době 30. let 20. století, kdy svými články povzbuzovala obyvatelstvo v době politické krize, a zároveň se snažila čelit nástupu nacionalismu a nenávisti. Myšlenky Jesenské jsou velmi moderní a aktuální dodnes.
Milena Jesenská pocházela z dobré pražské rodiny lékaře Jesenského, studovala první dívčí gymnázium Minerva a brzy se dostala do okruhu Franze Kafky. Tato krásná intelektuálka byla součástí výjimečné atmosféry, kdy se v pražských kavárnách stýkali Češi, Němci, Maďaři a Židé. Jesenská byla jednou z prvních překladatelek díla Franze Kafky a psala články a fejetony do různých pražských listů. Byla mostem mezi židovstvím a křesťanstvím, mezi češstvím a němectvím: „Jsem samozřejmě Češka, ale především se snažím být slušným člověkem.“ Po první světové válce, jako mnozí, inklinuje Jesenská ke komunismu, nikdy nevstoupí do strany formálně, nicméně její články mají velmi levicově angažovaný charakter. Vdá se za funkcionalistického architekta – básníka stavby – Jaromíra Krejcara, který je členem Devětsilu. Tentokrát je tedy Milena součástí českého levicového kruhu, který věří v budoucnost. Brzy se ale zklame a zjistí, že její ideály jsou neslučitelné s těmi stranickými. Přichází období její největší autorské zralosti, od 30. let píše pro Peroutkovu Přítomnost. Na rozdíl od 10. a 20. let, kdy psala pro ženské rubriky především o každodenním životě, věnuje se teď hlavně sociálním aspektům a politice. Opět se snaží citlivě propojovat německé a české. Jezdí dělat reportáže do Sudet a opakuje: ne každý Němec je kolaborant, je třeba rozlišovat (jakási ozvěna na doby v Kafkově okruhu, které jsou již navždy pryč). Během války se Milena zapojuje s veškerou svou energií do protinacistického odboje – je zatčena, vězněna a nakonec umírá v 47 letech v koncentračním táboře Ravensbrück. V dubnu 1995 jeruzalémský památník holocaustu Jad Vašem udělil Jesenské cenu Spravedlivá mezi národy a v říjnu 1996 jí Václav Havel in memoriam propůjčil Řád Tomáše Garrigua Masaryka II. třídy... Milena Jesenská byla dlouho známá jen jako adresátka Kafkových dopisů (Dopisy Mileně), přítelkyně, milenka a múza slavného spisovatele – to je ale jen zlomek jejího příběhu. Jesenská je především svébytnou postavou českých dějin, které ve filmu ještě nebyl věnován prostor – dokumentární portrét režisérky Natálie Císařovské je poctou této nesmírně statečné ženě. (Česká televize)