Fail-Safe
Fail-Safe
Fail-Safe
Režie:
Sidney LumetKamera:
Gerald HirschfeldHrají:
Dan O'Herlihy, Walter Matthau, Henry Fonda, Larry Hagman, Frank Overton, Edward Binns, William Hansen, Russell Hardie, Russell Collins, Sorrell Booke (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Henry Fonda se jako americký prezident snaží zabránit zničení světa. Kniha dvojice politických vědců Eugena Burdicka a Harveye Wheelera Fail-Safe (Selhání vyloučeno) byla poprvé vydána v říjnu 1962, tedy přesně v době vrcholící kubánské krize. Toto bezděčně přesné načasování učinilo z fiktivního příběhu o hrozícím jaderném konfliktu mezi světovými velmocemi populární bestseller. Práva na jeho zfilmování koupil nezávislý producent Max Youngstein, který pověřil napsáním scénáře Waltera Bernsteina (jednu z četných obětí hollywoodských černých listin) a režií Sidneye Lumeta, zkušeného televizního tvůrce, který už si stačil udělat jméno i ve filmu (Dvanáct rozhněvaných mužů, Sestup Orfeův, Pohled s mostu). Snímek byl natočen během 32 dnů v newyorských Foxových studiích a musel se obejít bez spolupráce amerického Ministerstva obrany, které dokonce odmítlo poskytnout záběry letících bombardovacích letadel (proto se ve filmu objevují jiné stroje, než o jakých se mluví). Souběžně vznikal v Anglii Kubrickův snímek Dr. Divnoláska, který sice vycházel z jiné předlohy (kniha Red Alert z roku 1958), ale v podstatě se zabýval stejnou tematikou, i když v poloze velmi černé komedie. Kubrick zažaloval tvůrce filmu Selhání vyloučeno z plagiátorství a následné mimosoudní vyrovnání mělo mimo jiné za následek to, že distribuční práva obou filmů se ocitla v rukou hollywoodského studia Columbia. Na Kubrickův nátlak dostal přednost Dr. Divnoláska, který se po své premiéře v lednu 1964 stal diváckým i kritickým hitem a dodnes patří mezi nejlepší díla filmové historie. Selhání vyloučeno bylo Columbií uvedeno do amerických kin až v říjnu 1964 a ve stínu Kubrickovy klasiky divácky zcela propadlo a neobjevilo se ani v oscarových nominacích. Jeho nepopiratelné kvality byly znovuobjeveny až s časovým odstupem.
Lumetovi se podařilo vytvořit nesmírně působivý snímek (který se zcela obešel bez hudby!) o jaderné krizi, ústící do nevyhnutelně tragického konce, velice střídmými, polodokumentárními prostředky. Do popředí vystupují přesvědčivé herecké výkony, zejména Henryho Fondy (americký prezident), Dana O’Herlihyho (generál Black), Waltera Matthaua (chladně kalkulující politický analytik Groeteschele) a Larryho Hagmana (překladatel Buck) a mnoha dalších. Malou roličkou ve filmu debutoval později známý komik Dom DeLuise. V dubnu 2000 byla na základě Bernsteinova scénáře odvysílána nová živá (!!) černobílá inscenace (na naší kabelové televizi uvedená pod názvem Neodvolatelná mise), kterou produkoval George Clooney a režíroval Stephen Frears.
(Česká televize)
Recenze (102)
Výborný film varující před možností vzniku jaderného konfliktu. Pečlivé vykreslení charakterů postav a atmosféra bezmoci dělají z tohohle snímku přes jeho stáří opravdový zážitek. ()
Hypotetické ztvárnění začátku jaderného konfliktu a pokusu o jeho zažehnání. Přestože se celý film odehrává střídavě ve dvou místnostech, díky skvělým hercům a zajímavému scenáři se jedná o napínavou podívanou. Americký prezident je tu sice trochu heroizován a jeho závěrečné rozhodnutí se trochu vzpíná lidskému rozumu, ale to asi patří k věci. ()
U tandemu Sidney Lumet - Henry Fonda je selhání vyloučeno. Výsledkem této jejich konkrétní spolupráce je jedna z nejvíce fascinujících protijaderných agitací, jaké kdy byly natočeny. Jakkoliv celá zápletka stojí na velmi podivuhodné souhře okolností (a navíc v závěrečných titulcích je obří disclaimer, že se nic takového ve skutečnosti stát nemůže, protože bezpečnostní a autorizační systém americké strategické obrany je mnohem bezpečnější a autorizovanější;)), zbytek je téměř stoprocentně uvěřitelnou studií logických kroků a nelehkých rozhodnutí - která činí pochopitelně jedna z nejobdivuhodnějších personifikací amerického prezidenstkého úřadu (in your face, Donald), Henry Fonda. Tohle se zkrátka musí vidět. Nedovedu si představit, jak to muselo s diváky mávat v době vzniku, nějaké dva roky po Karibské krizi... 100% i za dokonalou atmosféru a na věčné časy v paměti vypálené ukončení mezikontinentálního telefonátu. A za mladého Džejára:) ()
Tohle se Amíkům docela povedlo! Šedesátá léta, Studená válka vrcholí a oni tu politickou situaci trošku poškádlili příběhem o tom, jak se jim zbláznily počítače a vypustily na Moskvu sérii jaderných hlavic. Na tehdejší dobu docela drsný téma, který asi není pro každýho. Na druhou stranu má precizní dialogy, skvělé herecké výkony a momenty, u kterých si můžete být jistí, že tak nějak by to klidně mohlo být. Tohle není žádná satira jako Dr. Strangelove, ale film, který v tehdejší době zřejmě vyvolal patřičný rozruch. ()
Pôsobivý snímok, ktorý úvodom takmer odradí svojím poňatím a príbeh príde ako dosť banálne poňatí, či dokonca šmiešny(100krát omielaná téma Studená vojna) ale asi po 30minútach začne dej naberať na obrátkach a sporadicky komorne poňatí dej sa vyhrotí vo vygradovanú drámu, ktorú človek hlce so zatajeným dychom, režisér Sidney Lumet dokázal úžasne pracovať s hercami a s atmosférou. /80%/ ()
Strhující syrový pohled Sidneyho Lumeta na látku atomového konfliktu ala Dr. Divnoláska bez špetky humoru. Přímočarý snímek, který střídá pouze několik místností/kokpitů a kamera se nedostane do žádného exteriéru. Tísnivé prostředí a současně naléhavost látky působí autenticky a film nezapře promyšlenost do posledního detailu. O dokonalosti by se nedalo mluvit bez výborných hereckých výkonů v čele s Henry Fondou a snad nejvíce antikomunistická postava Waltera Matthau v historii kinematografie. Scénář ve všech aspektech perfektně vystihuje nálady a paranoie Američanů z Rusů a naopak, ale také obavy z budoucího vývoje lidských technologií. Nejlepší film Sidneyho Lumeta, který jsem měl možnost vidět. Více zde. ()
Tenhle film me teda hodne mile prekvapil, hlavne psychologicke vykresleni postav nema chybu... ()
Jedním slovem K-L-A-S-I-K-A. Škoda jen že byla uvedena ve stejném roce jak Dr.Divnoláska tudíž boj prohrála.Ale i tak je to skvělý film. ()
,,JEDNA Z LETEK NAŠICH VINDICATORŮ OBDRŽELA ŠPATNÝ SIGNÁL. ODLETĚLI BOMBARDOVAT MOSKVU. MUSÍME TO ZASTAVIT.“ … ,,TO SE SNADNĚJI ŘEKNE NEŽ UDĚLÁ.…“ /// To bejvávaly časy. Zbraní bylo mezi USA a Ruskem tolik, že by se planeta dala zničit tak 20x (vodhad vole, jsem to nepočítal…) a k začátku války stačilo jen zmáčknout čudlík, nebo… Síla slova, tíha vokamžiku. Sidney Lumet byl frajer tenkrát a byl by jím i dneska. Postupně přidává grády …BUDEME TU MÍT NĚCO, S ČÍM NIKDO NEPOČÍTAL A CO BY MOHL CHTÍT POUZE ŠÍLENEC… a rozehrává situaci, která nemá jednoduchý řešení a na kterou se nedá připravit. Neuvěřitelně mě baví sledovat hledání řešení neřešitelnejch problémů. Stejně zajímavý jako slova a myšlenky je zjištění, jak obyčejná grafika, přibližující dění ve vzdušným prostoru, dokáže umocnit sílu okamžiku. Politickej a protiválečnej film o nebezpečně rozehraný partii. Tohle já můžu! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennej román, kterej v roce 1962 napsali Eugene Burdick & Harvey Wheeler, jsem nečetl. (neviděl jsem ani tenhle kousek!) 2.) Vždycky mě zajímalo, co asi tak mohlo předcházet ,,Vláknům“. 3.) Thx za titule ,,DEDE“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ** ()
To bývávaly časy, když vřela studená válka a jakékoli selhání bylo vyloučeno. Jenže nastala jedna drobná shoda okolností a atomovky se daly do pohybu. Bylo úžasné sledovat, kterak dokázalo pár místností, telefon, skvělý scénář a přesní herci vytvořit napětí a tísnivou atmosféru. Bylo to skvělé a já jen tak nějak doufám, že už se mouchy vychytaly a v době, kdy může nějaká ta jaderná hlavice vyletět i z Indie či Pakistánu, si opilí prezidenti po nocích nehrají s červenými tlačítky. ()
Dr. Divnoláska bez jakéhokoli humoru. Mrazivé drama se smrtícím koncem, kterému kazí renomé jen první velmi zmatená a nudná třetina. Pak už je to ale jen lepší, hlavně díky vynikajícímu Fondovi. ()
Musim teda hned na začátek napsat, že to řešení, co vymyslel prezident USA "Náš bombardér vám omylem hodí 2 atomovky na Moskvu, tak my si potom hodíme 2 atomovky na New York a tim se to smaže...", mi přišlo neuvěřitelně stupidní. Ale tak těžko by se dal vymyslet nějakej dramatičtější závěr. Ke konci by se napětí skoro dalo krájet. Jinak film mi hodně připomínal 12 rozhněvaných mužů (oba filmy taky režíroval Sidney Lumet). Je to další důkaz toho, že pro dobrej film stačí několik schopnejch herců, zajímavej scénář a děj se klidně může odehrávat někde v místnosti. Opravdu zajímavej film, kterej stojí za vidění. Kazí to jenom poněkud zdlouhavej začátek. P.S. Za vidění stojí i remake. ()
Není to tak dávno co jsem viděl Kubrikova Dr. Divnolásku a říkal jsem si, že je tak trochu i škoda, že jde převážně o komedii. Dalo by se z toho tématu vytřískat víc a hle on to udělal Sidney Lumet, ještě toho roku. Pragmatický zmrd hraný Walterem Matthauem je jednoznačně nejlepší postavou snímku. Hanry Fonda je solidní president (jeho jediný a úctyhodný spoluhráč je mladičký, nedávno zesnulý Larry Hagman), ale po tomhle rozhodnutí by ho lynč neminul. Závěrečná čtvrthodinka je mrazivý nervák, který mě donutil jít do plného hodnocení. Jsou to politici, je jim jedno co s námi bude. Dělat chyby to je politika... Zachraňte zemi, než ji oni zničí tou jejich nechutnou politikou. ()
Na můj vkus příliš mechanicky a pateticky, ale jinak mrazivě přesně přehraná absurdní závislost světa a života na různých druzích mužské ješitnosti a jejich chorobné touze propadat přitažlivosti, důležitosti a osudovosti svých představ. (Těžko uvěřit, že se od té doby všechno dál mílovými kroky mění k horšímu a zase se chystáme obětovat svět, tentokrát nikoli vojenským a politickým představitelům moci, ale finančníkům a byznysmenům, trapným vyžírkům. O kolik lákavější a vznešenější je proti tomu matriarchát ;) - o kolik dál bychom se všichni společně dostali a o kolik příjemnější by takový vývoj byl.) *** Znovu jsem shlédla i Dr. Divnolásku, který na absurdní děsivou představu zbraně totálního zničení útočí z pozic stejně patetických, ale kamuflovaných hysterickou a velmi nekomickou absurdní groteskou. Skvělá je hlavně ta pasáž, kde se vysvětluje, že zbraň totálního zničení vyvinuli Rusové proto, že si spočítali, že je vyjde mnohem levněji než pokračovat v nenažraném krysím závodě světových velmocí o mír, o prvenství ve vesmíru, na Měsíci atd., na což už jim brzy prostě nestačí prostředky, ani když vyždímají celý národ. Nicméně Lumetův Failsafe si ale pro jeho logiku a soustředěnost cením přeci jen víc. *** A především, za úvahu stojí i spojitý příběh obou filmů i knižních předloh - už proto, že Kubrickovo nekolegiální počínání vůči Lumetovi a jeho práci, jež vznikala souběžně, nepříjemně připomíná přesně týž krysí závod, který u světových mocností kritizuje ve filmu. Více se k tomu dá přečíst i zde, v obsahu, v oficiálním textu ČT. Umím si představit, oč zajímavější, účinnější a i morálně přínosnější by bylo, kdyby naopak síly spojili a filmy veřejnosti představili jako dvojexpozici děsivého osudu, na jehož hraně lidstvo slepě vrávorá. *~ ()
"Nesieme za to vinu obidvaja. Nechali sme si vymknúť stroje z rúk..." Ďalší vydarený kúsok od S. Lumeta, ktorý ma prekvapil hlavne tým, že je takmer výlučne konverzačný. Napriek tomu dokáže zaujať a v závere doslova strhnúť. Hrozba jadrovej katastrofy visí vo vzduchu a vzťahy medzi mocnosťami USA a Ruskom sú poriadne napäté. Stíhacia letka dostane omylom rozkaz zhodiť jadrovú bombu na Moskvu. USA robí všetko pre to, aby to zrušili, ale je pomerne neskoro. Súboje stíhačiek sledujeme väčšinou iba na veľkoplošnej obrazovke štábu a občas zavítame do kokpitu pilotov. Telefonáty medzi prezidentom USA a Ruskom sú napínavé a v hre sú milióny životov. Aby prezident, skvelý H. Fonda, odvrátil zničenie sveta ponúka Rusom zničenie vlastného mesta - New York... Poviem na rovinu, že záver bol nečakane drsný a prekvapivý. Prečo tento film takmer nikto nepozná? Dostal som chuť na tv remake z roku 2000. 80%. ()
Neuveritelne strhujuca jazda. 10/10 ()
V době trvající války na Ukrajině je tento snímek mnohem aktuálnější než v posledních zhruba 30 letech. Selhání vyloučeno jen potvrzuje status Sidneyho Lumeta jako velikána světového filmu a navíc se zde objevuje mladý J.R. S blížícím se závěrem film neustále stupňuje tlak takovým způsobem, že divákovi padá čelist na zem. Jaderná apokalypsa je v tomhle snímku přímo hmatatelná! 85% ()
Co kdyby nějaká síla, ne ta lidská, způsobila...?!!! ()
Z počáteční nudné dvacetiminutovky se nakonec vyklubal opravdový filmový zážitek, který byl natolik strhující, že odtrhnout oči od obrazovky bylo takřka nemožné. Sidney Lumet natočil snímek, který je natolik sugestivní, že s blížícím se koncem divák víc a víc vnímá bezvýchodnost situace, čemuž vedle samotného děje napomáhají geniální herecké výkony (zejména Henry Fonda a Larry Hagman), komorní atmosféra a celkové zpracování filmu, kdy za celých 112 minut není žádná scéna doprovázena hudbou! Závěr je vskutku brilantní, možná i depresivní a dává tak snímku mnohonásobně větší výpovědní hodnotu, která je ještě podpořena závěrečným epilogem. Bez váhání 5*. ()
Formálně cílevědomá konverzační deptárna, která postupně utahuje šrouby a případné zažehnutí jaderného konfliktu ukazuje bez sentimentálních servítek, nadbytečných linií či manipulativní doprovodné hudby. Skvělí herci v čele s prezidentem Fondou a chladným prognostikem Matthauem zdobí motivačně silný a nepředvídatelný scénář katastrofy, jehož jedinými slabinami jsou slabší seznámení s klíčovými aktéry a pochybné závěrečné řešení prezidenta USA, jenž se jinak v průběhu filmu profiluje jako dokonalý a pronikavě inteligentní stratég. Lumet ale točí s železnou rukou a mezi třemi místnostmi, v nichž se řeší osud lidstva, prostřihává s přesně vyváženou a místy okázale kulminující dynamikou, čímž dokáže přikovat diváka do sedačky, přestože celkovou kulisou a formálním uchopením jde o snímek chudší, než jakým dodnes je tematicky podobný Kubrickův Dr. Divnoláska. 85% ()