Carne trémula
En chair et en os
Na dno vášne
Režie:
Pedro AlmodóvarKamera:
Affonso BeatoHudba:
Alberto IglesiasHrají:
Javier Bardem, Francesca Neri, Liberto Rabal, Ángela Molina, José Sancho, Penélope Cruz, Pilar Bardem, Álex Angulo, Josep Molins, Mariola FuentesObsahy(2)
Victor je roznašeč pizzy, poměrně ostrý chlápek, ale hlavně těžký milovník žen. Právě to jej přivede do problémů, když se v bytě mladé narkomanky Eleny střetne s policií a během potyčky kdosi vážně postřelí jednoho ze strážců zákona - Davida. Když je po šesti letech nespravedlivě strávených ve vězení Victor propuštěn, jeho činy vede pouze myšlenka na pomstu. A on už má plán. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (202)
Ako tu uz mnohi spominali problemom je krajna neuveritelnost pribehu. Pre mna je umela vykonstruovanost natolko neprehltnutelna, ze mi proste ten zaseknuty kusok v hrdle nedal zabudnut, ze to je stale len lepsia forma telenovely o typkovi, ktory si chranil cele roky v base svoje posvatne hnede oko, aby odtial vyliezol ako bezchorobny panic s planom. S planom, ze natrenuje nieco v sexe a v ramci pomsty dokladne posuka zenske tak dobre az sa z toho z cvoknu. Vsetci. Asi aj rejzo. ()
Z úcty k Almodóvarovi a pro zjištění, že i mladý Javier Bardem hraje víc než výborně, by si film snad zasloužil i plný počet, přesto nemohu říct, že mě všechno sedlo. Ony ty vztahy byly možná propletenější než nahá těla a Elenina reakce na to, že David spal s jinou ještě v době kdy spolu nebyli, je víceméně zvláštní (třebaže se s Clarou později znaly). Možná ale neznám jen onu divokou španělskou náturu, co se vztahů týče, přiznám se ovšem, že její temperament sálal z většiny scén a teď nemyslím jen ty (skoro až) umělecky natočené milostné scény. Navíc film nenudí, rychle ubíhá a co se nějaké charakterové roviny týče, tak rozhodně nejde o obyčejnou vztahovku s charaktery ploššími než hruď Francescy Neri, ale naopak dovede divák vnímat jejich proměnu a celkovou psychologii. ()
Almodóvar si pohrává s milostným víceúhelníkem a jednou osudovou nocí, která na roky dopředu určí osud několika postav. Film skrze ně poukazuje na relativitu svobody i vězení v různých podobách. ()
Další výborný Almodovarův psychologický film. Jen mi připadá, že si jsou jeho filmy velmi podobné. Jak tématem tak i zpracováním. škoda tedy, že už nepřináší nic moc nového. Každopádně ale skvělá podívaná ()
"Victor je roznašeč pizzy, poměrně ostrý chlápek, ale hlavně těžký milovník žen." - tohle psal těžký idiot ()
Nechápem, ako to ten človek robí. Po prvé, žiadny chlap nerozumie ženám tak dobre, ako Almodóvar, to je jasné (teraz je jedno, či je homosexuál, stavím sa, že ani žiadny homosexuál im nerozumie lepšie :). Po ďalšie, nerozumiem tomu, ako môže mať niekto taký silný režisérsky rukopis, robiť každý film tak isto a o tom istom a pritom úplne inak a stále o inom. Carne trémula síce nepatrí k "Peťovým" najznámejším kúskom, ale rozhodne patrí k jeho najlepším. A v tomto filme som zmenil názor na Penélope Cruz. Tuším by mala točiť filmy len v rodnej španielčine. ()
Almodóvarovy filmy zřejmě nebudou nic pro mě. Kdysi dávno se mi nelíbilo "Mluv s ní", které jsem aspoň dokázal sledovat do konce. Ale "Na dno vášně" jsem musel vypnout cca po 15-20 min. Něco tak vykonstruovaného se jen tak nevidí. Vykonstruovanost se dá překousnout (i když ji z duše nenávidím), pokud je vykoupená zábavností. Ale ani ta se nekoná. Nevím, jestli jsem tak jiný než ostatní, nebo jsem takový barbar, nebo jestli se u některých režísérů hodnotí spíš jejich jméno než jejich filmy... To ať si každý už sám sáhne do svědomí. ()
neurazí nenadchne, svižný děj jako tento komentář ()
Traja muži a dve ženy spútaní v okovách vášne, ktorá niektorých vyniesla až k výšinám a druhých zhodila ku dnu. Večná škoda, že ten Španiel niektorým postavám nedal možnosť viacej dýchať a väčšinu času si pre seba uchmatol, mne maximálne nesympatický Victor. Keby hýbateľkou deja bola Elena, možno by z toho vzišiel ešte zaujímavejší počin. ()
Milostný pětiúhelník. Přišlo mi to dost předvídatelné a až moc okatě provázané, místy navíc přihlouplé. Někdy jsem se až smál tomu, s jakou další blbostí autoři ve filmu přišli. Skoro jsem to ani nedodíval. ()
Možná jsem hodnocení trošku přepálil. Ale nic se neděje. Film mě hodně překvapil. O to víc, že jsem "nějakého Almodovara" dosud neznal. Já vím, měl bych se stydět. Na tenhle film přišla řada úplně náhodou a ještě jsem si od něj nic nesliboval. Ten chlápek je fakt kouzelník. Jak lehce zkombinoval a propletl osud pěti lidí. A jak dobře se na to dívalo. ()
Musím trochu bránit Almodovara. On přináší pokaždé něco nového. Jen používá stejné filmařské postupy, takže to prosím nezaměnovat! Jeho psychologické studie chování lidí, kteří se ocitli na samé hranici společenské normálnosti jsou naprosto skvělé. Mě naopak překvapuje, jak hodně dokáže sdělit poměrně standardními prostředky. Nehledá omračující efekty ( i v sociálním smyslu) a přesto je to síla! A nebo mám velkou představivost :) Každopádně krásný film, jako obvykle. ()
Musím se přiznat, že jde o můj první opravdový kontakt s Almodóvarem. A jsem spokojený. Javier Bardem jako basketbalista na vozíčku, pomerančová scéna, všechna ta touha, vášeň a zejména nenaplněnost, to se mi líbí. (75%) ()
Neuvěřitelný milostný pětiúhelník se skvěle vypracovanými postavami. Na Almodóvarových filmech, které zrovna objevuji, mě baví to, že skončí úplně jinak, než si myslím. Každý jeho film mě víc a víc překvapí svou pointou, intimitou, postavami a samozřejmě skvělými výkony. A i když by se dalo říct, že zápletka v tomhle filmu je sama o sobě tak trochu fádní, určitě ne dechberoucí a šokující, tak má film prostě NĚCO, co vás dostane. ()
Dost dobre, tenhle film opravdu nema chybu (o kolika jinych se to da taky rici?). ()
Valice zajímavý film. V čem? Skvělá kamera, dějové sekvence(po 20-ti, 4 letech.Žádný problém, je to jasný.) Námět kde se to v těch palicích bere, takový příběhy. Kriminál - snad tři minuty z filmu, a je mi jasný, jaký to tam pro hlavního hrdinu muselo být. Nenávist - fotbal ji může zbořit... Gól. Záleží na postoji. Být na vozíku - trochu to ten film přiblížil. sjíždění schodů, nastupování do auta. Ale jen trochu, protože víc může jen vlastní zkušenost. To nechci a obdivuji všechny, kdo se s tím umí vypořádat. Hercké schopnosti Javiera Bardema jsou famózní. Ještě to zkouknu - za čas. ()
Velice dobře natočené drama odehrávající se v Madridu, výborný scénář a hlavně Javier Bardem má jako vždy velké charisma, ale osobně mě to moc nezaujalo. ()
Almodovarovsky manýristické a spektakulární, vyprávěný příběh je však až příliš plochý, schematický a prázdný. Slušné herecké výkony nemohou přebít fakt, že na tento film snadno zapomenete. ()
Almodovarovy filmy vždy směřují odněkud někam. I přes poměrně nezáživné linky jednotlivých osudů hrdinů tohoto díla a jistou tendenčnost (6let nespravedlivě ve vězení) bylo celou dobu jasné, že příběh vlastně po celou dobu pomalinku graduje. Jeho konec ale vypadal jako tsunami vášní, které smetlo vše, co divák čekal, ale nebyl připraven na takovou sílu. Osudy všech se protly, viníci byli obětmi a oběti viníky a divák mohl opět vydechnout jako vždy po Almodovarově ataku jeho vypravěčského umění. No a když k tomu všemu ještě přidám scénu s Penelope na začátku (je ve filmu asi 5 minut) a jejím porodem synka Viktora, musím dát plný počet. Něco podobného (ale v porodnici) se nedávno totiž stalo mojí ženě (včetně jména). ()
Moje první zkušenost s Almodóvarem, po které jsem mohla s klidným srdcem říct, že rozhodně nebude poslední. Po skončení titulků jsem zůstala jen tak nehybně ležet a nechala v sobě doznívat tóny veškerých dojmů, které ve mně tenhle snímek zanechal. Ne, tohle není nic, na co se člověk dívá deset minut a už dovede odhadnout celý následující průběh. Carne trémula mě vtahlo do svých pevných sítí a nepustilo až do samého konce. ()