poster

Zastavárník

  • USA

    The Pawnbroker

Drama

USA, 1964, 116 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • majo25
    ***

    Zvlášny film, nielen svojim vyznením, ale aj spracovaním. Prirovnal by som ho skôr k nezávislej tvorbe. Stret minulých útrap s prítomnosťou, ktorej treba čeliť, je častokrát bolestivý. Depresívnosť prevedená na plátno tak naberá na sile. Ťažko však povedať, do akej miery za to môže Steiger v roli hlavného hrdinu, pretože film je aj o mnohých detailoch. Bohužiaľ, až na scénu v metre, sú všetky ostatné flešbeky slabé, vrátane chaotického strihu. Do toho nechutná 60-tková jazzová hudba a krehká, aj keď nie nezaujímavá atmosféra sa tým vytráca. Netradičný film, svojím spôsobom zaujímavý, ale asi som čakal od príbehu a jeho niektorých liniek trochu viac.(15.12.2018)

  • misterz
    ****

    Film s veľkou výpovednou hodnotou. Prostredníctvom neho S. Lumet príhodne poukázal na skutočnosť, že podstata človeka sa časom nemení a že forma nadvlády človeka nad človekom môže mať veľa podôb. Tak ako prežiť v takomto svete? Stačí sa len emočne a pocitovo obrniť a byť navonok ku svetu chladný a vypočítavý, pričom ako jediný životný cieľ mať peniaze? Na tieto a ešte ďalšie otázky ponúka snímok veľmi racionálne odpovede, môžem len odporučiť. 80/100(21.2.2016)

  • Aleee89
    ***

    Opět jeden z filmů, ke kterému bych se asi nedostala, nebýt jeho povinného zhlédnutí do semináře ve škole. A soudě podle mála informací o něm i podle mála názorů či hodnocení, film to není moc známý. Dívá se na téma holocaustu zase trochu jinak než snímky, které jsem doposud viděla. Sleduje spíše psychologickou stránku hlavní postavy, která přežila koncentrační tábor, a to velice s citem a umně. Paralely v běžném životě se vzpomínkami na dávné hrůzy, to vše děláno stylem krátkých prostřihů, se povedly a navozují patřičnou psychedelickou atmosféru. Výkon Roda Steigera také stojí zato, ale ve výsledku byl film rozvláčnělý bez nějaké zásadní dějové linky a spíše nudil, takže i přes silné a slibné téma toho pro mě ze svých útrob moc nevykřesal.(4.6.2012)

  • radektejkal
    *****

    Tak jako některá žena může být překrásná, je tento film přesmutný. Jakoby chtěl symbolizovat veškerou bídu první poloviny minulého století. Být zastavárníkem vyžaduje určité předpoklady, především žádný soucit, sympatie, náklonnost k žádnému zastavujícímu. To by obchod brzy zrujnovalo. A to našemu zastavárníkovi také vyhovuje, vždyť ve všech a ve všem vidí jen připomínky svého štěstí, které se během chvíle zvrtlo v naprostý zmar. Přestože sdílí svůj osud se všemi, kteří "to" přežili, je jeho mozek traumatizován (poškozen, podle Catherine Malabou natolik "plastický"), že žádné spojitosti nevidí, a když nějakou tuší, není již schopen na ni pozitivně reagovat (jakkoli by možná chtěl)... Netušený, byť očekávaný herecký výkon Roda Steigera (chválí ho každý druhý komentář, měl bych ho chválit každý), který zde zahrál roli desetiletí.(1.2.2017)

  • mchnk
    *****

    Neznámý a přitom velmi zásadní snímek. Strýčkovo závěrečné prozření je více než výmluvné. Není kam utéct. Je to v lidech, kteří jsou stále zde. Praktiky jsou sice jiné, ovšem podstata zůstává stejná. Forma nadvlády člověka nad člověkem může mít spoustu podob. Obraný cynismus a odevzdanost vůči všemu, co se kolem něj děje, je pouze dočasná a slabá obrana, končící bezmocným strachem. On se nezalekne. Čeho také? Takové zlo, které zažil, nemůže hned tak něco překonat. Chová se ke světu tak, jak si zaslouží. Své hodnoty záměrně směřuje jen na obchodní praktiky svého národa, a to na ty nejsobečtější. Je však v něm také veliké dobro, které ovšem musí sám nalézt. Otázkou zůstává, jestli se svět skutečně změnil. Ne svět, ale lidé. Při odpovědi na tuto otázku, zbývá občas jen bolestné sebe očištění. Velmi věrohodná sonda do Harlemu šedesátých let s klasickou hereckou přirozeností doby a chvílemi až nepříjemně reálnými vzpomínkami, jenž z mysli jen tak nezmizí. Výtečná režie a Rod Steiger rozehrávají perfektně plynoucí psychologickou hru s klasickou otázkou. Být či nebýt?(2.8.2014)

  • - Pozdější hvězda Morgan Freeman se ve filmu objeví jako komparsista. Jeho role muže na ulici byla jeho prvním setkáním s kamerou. (Kulmon)

  • - Většina filmu se odehrává na západní straně Park Avenue. (Kulmon)

  • - Sidney Lumet v tomto filmu prolomil neblaze proslulý Haysův kodex z roku 1934, který vyhnal odvážnější scény z amerických filmů. Lumet si dovolil ukázat na plátně ženu svlečenou do půl těla a americká filmová cenzura tehdy rozhodla, že "scéna je pro film důležitá", a proto může na plátně zůstat. (Kroup4)