Režie:
Sidney LumetKamera:
Boris KaufmanHudba:
Quincy JonesHrají:
Rod Steiger, Geraldine Fitzgerald, Brock Peters, Jaime Sánchez, Juano Hernandez, Warren Finnerty, Charles Dierkop, Reni Santoni (více)Obsahy(1)
Jde o vůbec první film, vypořádávající se s následky na těch, kteří přežili koncentrační tábory nacistického Německa. Sol Nazerman, prodavač v zastavárně, a přeživší z koncentračního tábora se vyrovnává s hrozným vnitřním konfliktem. Zcela pohlcen newyorkským ghettem, trpí Sol ve vracejících se vzpomínkách. Ve vzpomínkách srovnává chování lidí v koncentráku s chováním sousedů v ghettu. Ačkoliv jsou vzpomínky v některých bodech nepřesné, jejich pointa je zachycena výtečně. Vše vyúsťuje v niterný konflikt - podlehnout stejným bezprávím, jaké již jednou se svou rodinou přetrpěl, nebo vzepřít se bezpráví. (Fary)
(více)Videa (1)
Recenze (40)
Ponurá dráma o nemožnosti zdieľania tráum spôsobených dlhotrvajúcim utrpením. O nemožnosti vypovedať prežité. Fragmenty hrôz koncentráku preblikávajú vnímaním majiteľa záložne aj po rokoch od desivej skúsenosti. Ani empatické ženy nedokážu prelomiť dlhotrvajúcu traumu - či už ide o švagrinú, prostitútku núkajúcu svoje vnady alebo pokojnú zamestnankyňu charity. Nedostavuje sa utíšenie bolestí, naopak stúpa nedôvera v ľudí i náboženskú vieru, okrem viery v zarobené peniaze. Ani barlička čestného obchodu neostane bez poškvrny. Táto istota sa stráca po zistení, že vlastná záložňa je len súčasťou súkolia organizovaného zlodejstva, prostitúcie a nekalých obchodov. Depresívne a ťaživé. Niet divu, že tento film si nehľadá ľahko cestu k divákovi. Namiesto oslobodzujúceho zážitku poskytuje len zážitok z neutíchajúcich dôsledkov prežitej nočnej mory, cyklicky sa pripomínajúcej a rozkladajúcej myseľ roky po jej reálnom odoznení. Trojhviezdové ohodnotenie je výrazom skutočnosti, že film ponúka ako východisko vysporiadania sa z utrpením len stupňujúcu psychickú sebatrýzeň bez akejkoľvek možnosti alebo náznaku nápravy. ()
Film s veľkou výpovednou hodnotou. Prostredníctvom neho S. Lumet príhodne poukázal na skutočnosť, že podstata človeka sa časom nemení a že forma nadvlády človeka nad človekom môže mať veľa podôb. Tak ako prežiť v takomto svete? Stačí sa len emočne a pocitovo obrniť a byť navonok ku svetu chladný a vypočítavý, pričom ako jediný životný cieľ mať peniaze? Na tieto a ešte ďalšie otázky ponúka snímok veľmi racionálne odpovede, môžem len odporučiť. 80/100 ()
Neznámý a přitom velmi zásadní snímek. Strýčkovo závěrečné prozření je více než výmluvné. Není kam utéct. Je to v lidech, kteří jsou stále zde. Praktiky jsou sice jiné, ovšem podstata zůstává stejná. Forma nadvlády člověka nad člověkem může mít spoustu podob. Obraný cynismus a odevzdanost vůči všemu, co se kolem něj děje, je pouze dočasná a slabá obrana, končící bezmocným strachem. On se nezalekne. Čeho také? Takové zlo, které zažil, nemůže hned tak něco překonat. Chová se ke světu tak, jak si zaslouží. Své hodnoty záměrně směřuje jen na obchodní praktiky svého národa, a to na ty nejsobečtější. Je však v něm také veliké dobro, které ovšem musí sám nalézt. Otázkou zůstává, jestli se svět skutečně změnil. Ne svět, ale lidé. Při odpovědi na tuto otázku, zbývá občas jen bolestné sebe očištění. Velmi věrohodná sonda do Harlemu šedesátých let s klasickou hereckou přirozeností doby a chvílemi až nepříjemně reálnými vzpomínkami, jenž z mysli jen tak nezmizí. Výtečná režie a Rod Steiger rozehrávají perfektně plynoucí psychologickou hru s klasickou otázkou. Být či nebýt? ()
Sidney Lumet svoje dielo otvára zadnou záhradou domu na predmestí, dom na dome, záhrada na záhrade a všade navôkol harmónia a pokoj, ktorý s týmito reáliami úzko súvisel. Daydreaming in suburbia... "Kľud" ale dlho nepotrvá a s príchodom do vnútra NY geta prichádza aj vnútorný konflikt protagonistu, židovského záložníka, ktorého trápi holokaustová minulosť. Do filmu som sa pôvodne púšťať nechcel, téma ma nezaujíma(la), no keď som pozrel galériu (x / x / x / x) a videl, čo B. Kaufman stváral za kamerou a aké zábery newyorských ulíc vytváral, neodolal som. O to viac, keď v sekcii hudby figuroval legendárny jazzový skladateľ, mfckin' Quincy Jones! A veru, sklamaný som teda rozhodne nebol. ()
"Pan Nazerman, kráčející mrtvola." Sidney Lumet, Boris Kaufman, Quincy Jones a Rod Steiger v prelomovej snímke o duševných obetiach holokaustu, ktoré sa s hrozivou skutočnosťou nikdy nedokázali vyrovnať. Komorná dráma o mužovi, Židovi, poznačenom udalosťami II. svetovej vojny, ktorý žije svoj nový "pokojný život" s rodinou v New Yorku. O mužovi citovo chladnom, ktorý prišiel o všetko a už si nedokáže nájsť cestu k novému vzťahu, ani dôvod k životu, a jediným jeho cieľom sú peniaze. Otvorená, šokujúca kritika reality súčasných veľkomiest, v ktorom Lumet prirovnáva násilie v uliciach ku krutosti nemeckých koncentračných táborov nevyberavým spôsobom, a vynikajúci Rod Steiger v roli starého muža, ktorý zvádza vnútorný boj a stráni sa bližšieho kontaktu s okolím, pričom stráca sám seba. Do toho hudba legendárneho Quincy Jonesa, a na svete je ďalší klenot Sidneyho kinematografie. 100% ()
Galerie (17)
Zajímavosti (6)
- Místo krve se ve filmu objevuje čokoládový sirup. (Kulmon)
- Většina filmu se odehrává na západní straně Park Avenue. (Kulmon)
- Sidney Lumet v tomto filmu prolomil neblaze proslulý Haysův kodex z roku 1934, který vyhnal odvážnější scény z amerických filmů. Lumet si dovolil ukázat na plátně ženu svlečenou do půl těla a americká filmová cenzura tehdy rozhodla, že "scéna je pro film důležitá", a proto může na plátně zůstat. (Kroup4)
Reklama