Zlo s lidskou tváří

Film snažící se být áčkovým, ačkoliv za použití béčkových hereckých výkonů (krom Collins, která jakž takž byla uvěřitelná), takže se děj řeší prostřednictvím událostí, nežli prostoru jednotlivým emocionálním projevům. Nicméně působivé je pojetí vraha očima přítelkyně potažmo veřejnosti, kdy nikdo de facto nevěděl, zdali opravdu vraždil. Šarmantní muž s takto něžným působením by přece nemohl zabíjet. Pokud režisér chtěl ukázat, jak se vrah viděl sám, tak se mu to povedlo, ale bohužel jen jednostranně, chybí právě to, co popisuje název filmu. (29.05.2019)

Bundyho dlouholetá družka samozřejmě žádným vypravěčem příběhu není, jak se divákovi snaží namluvit anotace, protože ve filmu je spousta scén, které jdou úplně mimo ni. Ve filmu se zároveň i šetří jakýmikoliv záběry z Bundyho řádění. Ne že bych se v podobných úchylárnách zrovna vyžíval, ale děj tím pádem tak trochu ztrácí na (pochybné) atraktivitě a záživnosti. A na psychologický film je v něm zase psychologie pomálu. Je to spíš film faktografický, ale o faktech trochu okrajových (scény z rodinného soukromí, ze soudní síně apod.). Ale jako doplněk k TV filmu Ted Bundy (2002) svůj smysl určitě má, Efron v hlavní roli byl skvělý, Malkovich v roli soudce taktéž, perličkou byl pro mě i Sheldon Parsons v roli floridského žalobce a hodně zajímavý byl posttitulkový sestřih autentických záběrů. (20.11.2020)

Neškodnou sof(is)t(ikovanou) formou zpracovaný skutečný příběh vraždící bestie, která je ve filmu za neodolatelného sympaťáka, co by ani mouše, natož opačnému pohlaví, neublížil. A to měl Ted Bundy na svém kontě úctyhodnou řádku bestiálních zabití žen, než skončil na konci osmdesátých let minulého století na popravišti. Přistupme tedy na to, že zločinné poklesky má na svědomí hnědovlasý kudrnáč, po kterém se ohlédne každá žena, jakmile kamkoliv vstoupí a někde se objeví (ve filmu je to takto přesně zobrazeno). Zac Efron celkem bez problému vystihl tento požadavek. Film je povětšinou rekonstrukcí soudních procesů v několika amerických státech, kde v rozmezí dvaceti let vysoce podezřelý muž operoval. Pochopitelně se souzený muž vydatně a sebevědomě obvinění bránil, což je ve filmu roztaženo zhruba do dvou hodin. Také podnikl nějaký ten útěk před spravedlností, soulož se svojí právničkou a snad i choval nějaké city k ženě, se kterou žil, ve filmu jeho životní lásku ztvárnila sympatická Lily Collins. Joe Berlinger se scenáristou Michaelem Werwie ale rozhodl, že žádný ze spáchaných zločinů (explicitně) nezobrazí (s výjimkou jednoho). Film si tedy vystačí s popisností vražd, což je dokumentováno autentickými reportážními materiály z té doby, přece jen máme před sebou proslulého sériového vraha, tudíž by se hodilo vidět ho v jeho "pracovním procesu". Navíc je pak celkem zřejmé, že určitými důkazními materiály podložené činy nespáchal nikdo jiný než právě on. Film i tak diváka tlačí k pochybám, zda je sympatický mladík skutečným autorem zvěrstev. případně je na divákovi, jak si to celé přebere. Asi tak docela neocením měkký přístup filmařů k tomuto známému a šokujícímu případu amerických dějin kriminalistiky, ovšem režijně je to i tak snaživě odvedené (skoro soudní) drama, které příliš filmově v ničem nevyniká a pokouší se o sympatie k zvrhlíkovi měrou nemalou, přičemž se ušetřilo na maskách, neb postavy nikterak nestárnou a fyzicky se tedy v rozmezí dvaceti let nemění. Takže kdo se obejde bez hutné explicitnosti, bude se tetelit. 6/10 (10.07.2022)

Berlinger uvedl nejdřív povrchní dokument, aby mohl teď nabídnout povrchní film. Ale jeho povrchnost vyplývá především z řemeslné a vypravěčské nezručnosti, zvolený úhel pohledu (nepřijde mi, že by byl Bundy velebený a jeho charizma nějak tlačeno - naopak mi veškeré jeho snahy okouzlit přišly dost impotentní a filmový svět na ně v podstatě reaguje přehlížením - viz. Malkovichův soudce) mi přijde jako funkční, jen je naplňován řadou laciných řešení. (05.05.2019)

To je jako když si u řeznika koupím nejlepší maso a doma ho při přípravě neochutím. Tak takové zklamání z toho zmařeného potenciálu jsem cítila. Připodobnit Bundyho k lamači dívčích srdcí a ukončit film s dojmem, že to byl fakt "sympoš, co měl jen smůlu" je dost neúcta ke všem těm zabitým dívkám. Pokud chtěl autor vyvolat v divákovi dojem pochbyností, jestli to Bundy vůbec spáchal, tak to by bylo hodně odvážné a určitě by to šlo udělat líp. Pokud to byl jen nechtěný efekt, tak to o filmu vypovídá vše. Začátek té jejich lásky byl takový crigne. Kdo ty dialovy psal :D, kdo nechal ty herce tvářit se u toho jako měsíček na hnoji. Co ale musím pochválit je celková sekvence scénáře a reálné záběry. Těch bych klidně uvítala víc. Pak zase přišel cringe, kde si Ted užíval nucené idilické chvilky s rodinkou a mezitím šly zprávy o zabitých dívkách. Jim bylo celkově věnováno málo prostoru. I kdyby tam byl jen prostřih na temnou postavu, aby to taky vyvolalo pocit strachu. Tohle není love story. Jako nápad dobrý, ale to provedení mě nutilo se kroutit v křesle, jak to nesedělo. (21.01.2021)