Kapitola 20: Nalezenec (S03E04)

4/10 – Čtvrtá epizoda 3. řady Mandaloriana je to nejhlubší dno, na jaké si seriál dosud kdy sáhnul. Jen trapné natahování a odkládání epizody, kdy bude potřeba přece jenom zařadit nějaký ten děj. Krátká 30 minutová délka volající do nebe „Ó odpusťte mi, lidičky, mou opovážlivou zbytečnost, vždyť já trvám jen necelou půl hodinku!“ neospravedlňuje zhola nic. Spíš bych řekl, že stopáž slouží jako jasný maják nevysvětlitelného tvůrčího bloku, kterým při psaní 3. série trpěl scénárista a při natáčení této epizody i celý filmařský štáb. Je tolik směrů, kterými by se příběh s Mandou mohl vydat a oni si vyberou jen trapně se odkazovat k minulým zážitkům, vršit vatu na vatu a nevýslovně vytrvale se v rámci zápletky plácat v jedné vyschlé kaluži sraček. Jsem opravdu nevýslovně zklamaný. Minulé řady jsem si fakticky užil a zcela nepobírám, co se stalo. Celý tento půl hodinový díl nepřináší absolutně nic zajímavého / nového, kromě snad dvacetisekundového dialogu na závěr a nevkusného vykrádání Hry o Trůny (tři dráčata). Zkrátka nekoukám se na Mandaloriana, abych si vychutnal, jakou mají nejnebezpečnější nájemní vrahové a bojovníci v celém posraném vesmíru společně velkou šťastnou rodinu (i dráčátka do party přiberou, bodejť by ne – „Jen si přijďte! U nás v jeskyňce je místa dost! A ani na práci toho mít moc nebudete. Leda snad střílet lasery do rybníka – fakin rybolov po mandaloriánsku!“). 30 minut absolutně o ničem. Rovněž Grogovy kreace už se jen opakují, jsou vyčpělé, postrádají vtip (vtip, to je takové to, jak se na konci dělá haha – hele, někdo to musel Weathersovi konečně objasnit) a akorát ještě více zdržují celý NEEXISTUJÍCÍ příběh. Další časovou exurzi, Nový epochální výlet pana Grogu, tentokráte do 19 BBY, raději ani nekomentuju. Do teď jsem si uchovával nepatrný střípeček naděje (já vím, jak pošetilé – neřád Dobby!), že ta poslední eskapáda s jakýmsi vědcem k něčemu povede, inu, už jsem ji raději pustil k vodě. Na další díl se netěším a vůbec bych se nedivil, kdyby se nám Jon Favreau rozhodl pro změnu ukázat něco smysluplnějšího – třeba jak si Mandaloriani vytírají prdel. Co myslíte, dělají to s helmou, nebo bez helmy? Záleží, jak moc je pachuvzdorná! Vidíte? Toto byl vtip. Ale chápu, určitě jste se nezasmáli, zapomněl jsem do toho totiž zakomponovat elementární větu „Grogu udělá obličej“. Ale okamžíček – Weathersi, dávej přece pozor! – hned předvedu. Víte, jaká mají pravidla mandaloriánské sparingy? Grogu udělá obličej. Přesně tak! Verdikt: „Strašně levné a špatné.“ (22.03.2023)

Perfektné, ale iba takto vizuálne...proste vystopovala som dravca až do jeho hniezda, ktoré je tak strašne ďaleko, ale raketou doletíme pod vrchol skaly, hore vyšplháme a tam sa - čuduj sa svete dravec matka ešte len chystá najdúchom nakŕmiť svoje mláďatá...zachránilo to to ako to bolo natočené, ale toto bolo na hrane absurdity. (27.03.2023)

„“Meesa Jar Jar Binks!“ Věta neodmyslitelně spojená s postavou, kterou by většina ve světě Star Wars nechtěla už nikdy spatřit ani na milisekundu. Představitel Jar Jar Binkse Ahmed Best si díky roli převážně neoblíbeného Gungana došel až pro veřejnou šikanu, kdy se navíc dodnes množí teorie o tom, zda sám George Lucas po ohlasech na Jar Jar Binkse u prequelové trilogie nezpanikařil, nezatáhl za ruční brzdu a Best nepřišel o příležitost stát se představitelem sithského ekvivalentu Yody. Best se později stal moderátorem dětské show Star Wars: Jedi Temple Challenge, kde ztvárnil mistra Jedi jménem Kelleran Beq, právě tento Jedi se poté v rámci této epizody stává kánonickou postavou. A Best si konečně může říct, že byl ve Star Wars jednou fakt cool. V režii Carla Weatherse (představitele Greefa Kargy a režiséra Kapitoly 12 z 2. série) nejdříve na samotném počátku krásně vyniká shromaždiště členů Děti hlídky, kdy je vidět jejich denní rutina skládající se převážně z výcviku. Následně dochází k milému a krapet westernému momentu, který opět krapet zvládá upevnit vztah mezi Dinem Djarinem a Groguem, následně dochází k tomu, že se Kapitola 20 v kontextu 3. série stává až taková vedlejší mise. Ano, v kontextu většího vyprávění Kapitola 20 vlastně vyprávění posouvá jen krapet, hned z několika důvodů ovšem tato epizoda stojí za to. Spolupráce týmu Mandalorianů, upevnění vztahu Bo-Katan Kryze se svým zdánlivě novým kmenem a moment, který zrcadlí vztah Dina Djarina a Grogua. A dost možná se na něm bude do budoucna ještě jistým způsobem stavět. Grogu je sice mezi Mandaloriany takový outsider, milé jsou ovšem právě ty momenty, kdy Din Djarin hodlá svého adoptovaného syna zapojit do společnosti a i když se najdou jistí, kteří o Groguovi pochybují, zároveň je milé, že někteří dokážou Grogua vnímat jako nalezence a pravého člena klanu. Každého nalezence ovšem provází nějaká minulost. A na osvětlení té Grogua též na chvíli dojde. Pokládá cesta ve vzpomínkách do období kolem Pomsty Sithů prakticky odpověď na všechny otázky? Ne. Ale Kapitola 20 přesto zvládá v této vzpomínkové sekvenci vyvolat dojem, že se Weathersovi daří krapet navrátit feeling prequelové trilogie, zároveň i díky krapet zestárlým trikům prequelové trilogie působí Kapitola 20 o poznání hmatatelnějším způsobem, především navzdory limitujícímu televiznímu rozpočtu zvládá Mandalorian nejen ve vzpomínkové pasáži opět působit velkolepě. Opětovný návrat k Rozkazu 66 možná nenaplní veškeré fanouškovské naděje, zároveň dost možná tato cesta vyvolává ještě více otázek, než odpovědí. Návrat do prequelové éry (především pro ty, kteří pro ní pořád mají svým způsobem slabost) ovšem zvládá částečně chytit u srdíčka, především skutečně dodává satisfakci fakt, že si může Best konečně říct, že má ve světě Star Wars stylovou roli a nebude se na něj muset vzpomínat jenom jako na ušišlaného tatara.  Samotný side quest této epizody především v jejím závěru připomene, že je v praktických efektech větší krása, kdy se nádech celé této výpravy opět nezbaví westernového nádechu, především upevní pozici jednoho nováčka v rámci Dětí hlídky. Jenže může fungovat někdo upřednostňující nový řád v krapet zastaralém a možná krapet fanatizovaném okraji svého národa? A co má vlastně znamenat nález jednoho pradávného tvora? To jsou vše zajímavé otázky, na jejichž odpověď se vyplatí počkat do budoucna.... (22.03.2023)

Aklimatizace/konverze Bo-Katan v plném proudu a já zjišťuju, že je momentálně tím nejzajímavějším i nejambicióznějším z třetí série. Epizoda sice zmíněné věci provádí svou běžnou rutinou (která je opravdu zábavná až ve svém finále), ale asi to stačí. Mando si připíše další zářez, Grogu si zahopsá a dočkáme se flashbacku, který je zjevně součástí postupného odhalování (a mohl být zařazen kdykoliv). Opravdovou radost mi přinesly poslední minuty, protože ta kombinace Bo-Kataniny fascinace a WTF momentu s adopcí kuřat je prostě kouzelná. 7/10 (23.03.2023)

Pro celkový příběh asi ne úplně podstatná epizoda, ale jde o něco, co mi připomnělo, proč má tak rád Star Wars. Vynikající atmosféra, působivá akce, zajímavý flashback a vykoupení pro představitele Ahmeda Besta, který ztvárnil Jar Jar Binkse. Možná bych mohl být hnidopich a snaž se najít nějaké chyby (a ony se vyskytly), ale proč bych to dělal, kdy jsem si po zhlédnutí dvacáté kapitoly cítil jako ve chvíli, kdy jsem viděl první film Hvězdné války? (25.03.2023)