Kapitola 13: Jedi (S02E05)

Mandalorian: Chapter 13- Epizod Mandaloriana už vzniklo dost. Osobně se mi líbili opravdu všechny. Za dosavadní triumfy jsou poté povazoval Chapter 3 (režie Deborah Chow), Chapter 7 (režie Deborah Chow), Chapter 8 (režie Taika Waititi) a Chapter 9 (režie Jon Favreau)- Rychlé seřazení kvalit dosavadních epizod před Chapter 13: 8, 7, 3, 9, 11, 12, 10, 2, 4, 1, 5, 6. Jenomže Chapter 13 mě překvapila ještě víc než jsem čekal a zatím jí beru jako dosavadního vůdce, co se týče kvality epizod týče. Chapter 13 napsal a zrežíroval Dave Filoni, který má se Star Wars velmi dlouhou historii- Byl to tvůrce animovaných seriálů Star Wars: Klonové války a Star Wars: Povstalci, který je velkým fanouškem Star Wars a právě George Lucas mu kdysi nabídl, aby Lucasovi pomohl vytvořit animovaný seriál z předaleké galaxie. Filoni už předtím režíroval pilot celého seriálu (Chapter 1) a celý seriál tak uvedl do pohybu a dokázal, že Star Wars můžou fungovat i jako hraný seriál pro malé obrazovky a i zde neztratí svou jedinečnost. Filoniho epizoda se možná po vydání dalších epizod řadí k těm nejslabším, přesto ale byla bravurním pilotem. A faktem, že teď Filoni skutečně vytvořil nejlepší epizodu dokázal, že v něm přece jen něco je. Dává smysl, že se Filoni ujmul scénáře a režie právě této epizody. Byl to totiž Filoni, kdo s Lucasem vytvořil postavu Ahshoky Tano, počátečně tak trochu otravnou postavu, která se ale později stala bravurně prokresleným charakterem, jejíž vytvoření ještě lépe v seriálu Klonové války pomohlo vytvořit menší počáteční averzi vůči řádu Jedi v jejím mistrovi Anakinu Skywalkerovi. Tano se později objevila i v seriálu Star Wars: Povstalci, na svůj debut na velkém plátně si ale musela počkat. A dočkala se právě zde. Hranou Ahsoku si zahrála Rosario Dawson, která již několik let byla typem fanoušků na ztvárnění této čím dál tím více populární postavy a musí se nechat jedno- Rosario Dawson do té role neskutečně sedí! Ahsoka Tano si za celou svou historii ve světě Star Wars prošla obrovským vývojem a pochopitelně si jím dost pravděpodobně prošla i mezi událostmi Star Wars: Povstalci a právě Mandalorianem. Přesto je ale Rosario Dawson jako Ahsoka Tano parádní a doufám, že jsme jí neviděli naposled. Vidět jí konečně v živé podobě v akci, navíc ještě s jejími světelnými meči je jednoduše zážitek a začíná mě čím dál tím mrzet, že seriál Star Wars: Klonové války nikdy neuvidíme v hrané podobě. Upřímně nechápu některé výtky, které tvrdí, že by Mandalorian: Chapter 13 vypadal jako bulharské béčko. Myslím totiž, že jsou ty obrovské production values nadále vidět a ten seriál prostě nadále vypadá velkolepě. Zahlédl jsem též lehké výtky ohledně toho, že kostým Ahsoky Tano nevypadá nejlépe. Osobně si myslím, že když je Ashoka Tano v pohybu, tak si něčeho takového vůbec nevšimnete a i když jsem se původně bál, že bude Ahsoka Tano v hraném podání vypadat naprosto příšerně, jsem s její výslednou podobu hodně spokojen. Původně jsem se bál, že jsou její rohy opravdu vytvořené z polystyrenu, šlo ale jen o mou mejlku. Stojím si za tím, že hraná Ahsoka Tano vypadá skvěle. Podobně jako s Bo-Katan Kryze budou z přítomnosti Ahsoky Tano odvařeni pochopitelně jenom lidé, kteří Klonové války a Povstalce skutečně nakoukali. Pro lidi, kteří s těmito animovanými odbočkami neměli co dočinění jde ale o potencionální napravení restu minimálně co se týče Klonových válek. Tomuto animovanému seriálu možná ze začátku chyběl pořádný rozjezd, přesto se ale od půlky 2. série neskutečně chytl a jde o dost povedený animovaný projekt ze světa Star Wars. Ale to je na povídání na někdy jindy. Drby nelhali a v této epizodě se skutečně objevil i Michael Biehn. Legendární Kyle Reese z Terminátora nebo Hicks z Vetřelců se po dlouhé době objevil v nějakém výrazném projektu a i přesto, že jeho role není kdovíjak veliká, potěšilo mě ho zase po dlouhé době někde vidět a vidět fakt, že má v sobě pořád fištrón. Ještě zajímavější je ale Diana Lee Inosanto jako zlá magistra planety Corvus Morgan Elsbeth, která funguje jako hlavní záporačka této epizody velmi dobře, dostává slušný background a je možné, že jsme jí též neviděli naposledy. A především je jedním ze dvou důvodů naprosto bravurního souboje mezi Ahsokou Tano a právě jí! Už v úvodní scéně Ahsoka Tano vytasí své dva bílé světelné meče a je radost na to pohledět. Ahsoka porcuje nepřátele, tváří se u toho neskutečně drsně a především ty světelné meče vypadají skutečně dobře. A právě magistra Elsbeth je obdařená kopím vytvořeným z beskaru, slitině, která je odolná vůči světelným mečům. Choreografie tohohle souboje je neskutečně energická a dokonce u ní máte skutečně pocit, že jsou síly vyrovnané. Stejně tak choreograficky nápaditý a působivý je i konfrontace Mandaloriana a Tano. Tenhle seriál je jednoduše nadále ukázkou špičkové akce, která navíc překvapivě je ještě pořád schopná gradovat. A jsem skutečně natěšen kam víc to ještě povede. Především je ale Mandalorian pořád skvělý v tom co doteď- Pořád má neskutečný westernový feeling, feeling světa předaleké galaxie, kupu fantastických odkazů (které zde především pramení z účastí Ahsoky Tano) a především vztahu Din Djarina a Dítěte. Tenhle vztah je čím dál tím pevnější, emocionálně silnější a vyloženě dojemný. Skutečně máte dojem, že mezi nimi definitivně vzniká vztah mezi otcem a synem a vidíte, že ho Mando definitivně začíná brát jako součást svého života. A je to fakt neskutečně silný. Tahle epizoda navíc představí pár odpovědí (dokonce mnohem zásadnějších než byste v téhle fázi seriálu čekali!), které ale zároveň otevřou dveře k otázkám novým. Jsem hodně zvědav jak moc se nadále bude background Dítěte osvětlovat a především se těším na další díly téhle nadále vizuálně působivě, spektakulárně akční a velmi zábavné podívané. Pořád jde o vrcholový audiovizuální skvost a jsem neskutečně rád, že tenhle seriál skutečně svou laťkou neklesá. Především mě ale dosud žádná epizoda Mandaloriana nenaplnila takovou emocionální silou, božími akčními sekvencemi (jediná srovnatelná konkurence je snad fakt ta konfrontace s kraytským drakem v Chapter 9) a především vyloženou nadšeností. A i proto přece jen Chapter 13 těsně označuju za nejlepší epizodu. Opět se najdou lidi, kteří budou vyčítat, že se epizoda skládá víceméně ze side mise, kde se musí zastavit jistá forma diktátorského režimu a zachránit město zoufalých vesničanů, jak ale zásadní odhalení na konci ukazuje tak se tu dost možná hraje o hodně víc. Mandalorian prostě očividně bude nadále těch misí, které vypadají na první pohled zbytečně a výplachově, přece jen se ale ukážou jako důležité. Ať už co se týče směrování dalšího vývoje příběhu seriálu či upevnění vztahu Manda a Dítěte. Ne všichni pochopitelně budou spokojeni, osobně mi ale přijde minimálně smutné srovnávat tohle s béčkovými projekty s Brucem Willisem, Stevenem Seagalem a Nicolasem Cagem v hlavní roli. Pořád to totiž vypadá jako neskutečný spektákl a opět jsem tomu očividně skočil na chuť. A kdo navíc viděl Chapter 9 a finále s velkým kraytským drakem, ví, že tenhle seriál je všechno, jenom ne béčkovou produkcí. This Is a Way a osobně fakt nemám problém s tím, když se v ní tímhle směrem bude nadále pokračovat! (27.11.2020) (méně) (více)